Překonání sklíčenosti po smrti praktikující

(Minghui.org) Když praktikující Falun Dafa jménem Li zemřela, upadla jsem do zoufalství a cítila jsem se bezmocná. Li dělala, co mohla, a usilovně objasňovala pravdu o Falun Dafa a o pronásledování. Vždy se snažila pomáhat těm, kteří to potřebovali. Když však pronásledování začalo, zpomalila a nakonec přestala kultivovat úplně. Nakonec zemřela v důsledku karmy nemoci.

Když jsem viděla, co se Li přihodilo, začala jsem přemýšlet, jaký smysl měly všechny ty roky její oběti. Nedosáhla úrovně kultivace, o kterou usilovala, a odešla, přičemž zanechala svou rodinu a přátele nespokojené a s nepochopením vůči Falun Dafa. Praktikující, kterým kdysi pomohla, se nestali opravdovými kultivujícími – někteří přestali praktikovat nebo ji dokonce zradili.

Když jsem si myslela, že vše, co dělala, bylo zbytečné, začala jsem věřit, že bude lepší zůstat doma a kultivovat se sama. Pokud to okolnosti dovolí, udělám, co budu moci, abych potvrdila Fa, ale nebudu se příliš trápit, pokud lidem nepomohu. Tímto způsobem na sebe nepřitáhnu pozornost starých sil a mohu se vyhnout pronásledování. Zároveň budu mít dostatek času zlepšovat se v kultivaci, nezůstanu pozadu ani neselžu.

Stala jsem se pasivní, popřela jsem vše, co jsem dříve dělala, a přestala jsem aktivně zachraňovat lidi a pomáhat praktikujícím, kteří trpěli nemocí. Když jsem viděla praktikujícího v nouzi, mou jedinou myšlenkou bylo vyhnout se nebezpečí.

Mistr viděl mé upadající myšlenky a umožnil mi spatřit rozdíl mezi mnou a praktikující Li.

Li bývala asistentkou studijní skupiny. Po začátku pronásledování organizovala ostatní praktikující ke společnému studiu Fa a k rozdávání materiálů objasňujících pravdu. Když se něco nepříznivého stalo, svolávala nás, abychom společně vysílali spravedlivé myšlenky, pomáhala nemocným nebo novým praktikujícím a byla první, kdo podal žalobu na Jiang Zemina. Později ji jeden praktikující zradil a byla uvězněna a mučena. Úřady ji propustily poté, co podepsala prohlášení, že se vzdává své víry. Ze strachu poté omezila studium Fa. Nadále však z dobré vůle pomáhala druhým a výsledek byl někdy zklamáním. Ostatní praktikující ji kritizovali. Myslela si, že si nevedla dobře, a usilovně se snažila díváním se do sebe zlepšovat. Nakonec zemřela.

Mistr mi s úsměvem ukázal její současný stav. Seděla na lotosovém trůnu, měla na sobě nádhernou zlatou kasáju a za ní zářila obrovská svatozář. Vedle ní se objevila slova „Ci Bei“ (Soucit). Byla spravedlivou osvícenou bytostí, kterou Mistr uznal.

Náhle jsem pochopila, co soucit skutečně znamená. Uvědomila jsem si rozdíl mezi Li a mnou.

Přestože to, co dělala, se jen zřídka podařilo podle očekávání, Li jednala z nezištnosti. Když jednala s dobrými úmysly a ostatní se na ni dívali svrchu nebo ji kritizovali, dívala se do sebe, obviňovala sebe a nestěžovala si. Snášela utrpení za druhé.

Když jsem se kultivovala doma, nešla jsem nad rámec toho, abych pomáhala ostatním praktikujícím, i když jsem nechtěla zaostávat a toužila jsem dosáhnout dovršení. To byla sobeckost a individuální kultivace. Snášela jsem utrpení jen sama za sebe.

Mistr viděl záměry Li a její nezištné srdce. Obyčejné věci, které dělala, vytvářely naprosto čistou a průzračnou energii, které nelze dosáhnout individuální kultivací.

Přestala jsem se cítit sklíčeně, protože jsem si uvědomila, že mnohé z našich společných činů nebyly chybné a že jsme nešli špatnou cestou.

Články, v nichž si kultivující navzájem sdílejí svá pochopení, obvykle odrážejí osobní vnímání v určitém období na základě jejich stavu kultivace a jsou předkládány v duchu vzájemného povznesení.