S Fa v srdci je svět široký a všechno je uspořádáno Mistrem

(Minghui.org) Předtím než jsem začala praktikovat Dafa, jsem sice nedělala nic špatného, ale byla jsem úzkoprsá a zaměřovala se na malichernosti. Snadno jsem se urazila a byla jsem domýšlivá. Poté, co jsem začala praktikovat, jsem se snažila stát lepším člověkem podle toho, co učil Mistr. Řídím se principy Pravdivosti-Soucitu-Snášenlivosti a vždy se snažím myslet nejprve na druhé.

Moje zdraví se postupně zlepšilo a přestala jsem chodit do nemocnice i na pravidelné prohlídky. Už 20 let jsem zdravá a vypadám mladší než moji vrstevníci.

Nadhled nad zisky a ztrátami

V práci jsem tušila, že několik okresních vyznamenání bylo potají přiděleno jiným. Někdo mi řekl: „Ti, kdo potřebují získat profesní titul, si obvykle promluví s vedoucími a nechají se povýšit třeba na vedoucí týmu, což jim při hodnocení pomůže.“

Když jsem to slyšela, byla jsem v pokušení. Pak jsem si ale pomyslela: Jako praktikující bych neměla usilovat o zisky a ztráty v lidském světě. Jak bych se o tyto věci mohla přít? Zasmála jsem se a přestala na to myslet. Věděla jsem, že pokud někdo získá něco, co mi právem náleží, vrátí mi to ve formě ctnosti, protože charakteristika vesmíru řídí vše podle principu „bez ztráty není zisku“. Proto jsem byla ochotná přijmout „ztrátu“, pokud šlo o osobní prospěch.

Dříve jsme při obdarovávání rodiny mých tchánů vždy dávali stejnou částku jako sourozenci mého manžela. Poté, co jsme začali praktikovat, jsme začali dávat mnohem více než oni a přestali jsme se tím zabývat. Když měli tchánovci svatby nebo jiné oslavy, vždy jsem rodině říkala, aby dali více, než by obvykle dostali zpět.

Jak moji rodiče stárli, kromě přídělu potravin jsme se ujali zajištění všeho, co potřebovali. Dostávali také věci od příbuzných. Moje švagrová si však často brala věci od mých rodičů pro sebe. Když jsem se to dozvěděla, byla jsem trochu rozladěná, ale nic jsem neřekla. Později jsem díky kultivaci pochopila, proč se to dělo. Podobné situace se opakovaly. Když mi švagrová řekla, že něco potřebuje, odpověděla jsem: „Tak si to vezmi. Pokud to bude maminka potřebovat, koupím jí to.“ Už jsem necítila žádnou nelibost.

Od té doby, co jsem začala praktikovat Falun Dafa, jsem se nejen uzdravila, ale zlepšil se i můj charakter. Dafa mi pomohl pochopit složitost mezilidských vztahů a to, co je skutečně správné a co špatné. Uvědomila jsem si, že všechno má svou příčinu, že dobro bude nakonec odměněno a že za špatné činy existují následky. Přestala jsem se znepokojovat zisky a ztrátami a přestala jsem se přít o malichernosti. Pustila jsem se slávy i majetku. Život se tím stal jednodušším a rodinný život i mé dítě se pod vedením Dafa ubíraly správným směrem. Cítila jsem: S Fa v srdci je svět široký. Všechno je uspořádáno Mistrem.

Na podzim roku 2009 jsme se s rodinou vraceli autem do rodného města, když se proti nám náhle rozjel nákladní vůz. Jeli jsme poměrně rychle a nestihli jsme včas zabrzdit. Naše auto se uprostřed jízdního pruhu alespoň dvakrát otočilo kolem své osy. Seděla jsem vzadu a cítila jsem závratě a dezorientaci. Všude se vířil prach. Později jsem zjistila, že to byla kukuřičná mouka, kterou nákladní vůz převážel.

Okamžitě jsem si vzpomněla na Mistra a vykřikla: „Mistře, prosím, pomozte mi!“ Náhle jsem pocítila, jak auto do něčeho narazilo a prudce se zastavilo. S rodinou jsme vystoupili a byli jsme otřeseni. Ukázalo se, že se auto několikrát otočilo a zastavilo se těsně u obrubníku. Kdybychom se nezastavili včas, následky by mohly být katastrofální, protože hned vedle silnice byl hluboký příkop.

Neochvějná tváří v tvář pronásledování a zázraky, které se odehrály

Když jsme s jednou spolupraktikující na začátku července 2004 rozdávaly pravdu objasňující materiály, nahlásili nás lidé, kteří neznali fakta o Dafa. Byly jsme zatčeny a odvezeny na místní policejní stanici a poté na oddělení policie. Neměla jsem strach, protože jsme chtěly pouze lidem říci o Dafa a o tom, jak si zajistit bezpečí. Připomněly jsme si, co učil Mistr: být dobrými lidmi, dělat tři věci a být ohleduplné k druhým.

Mistr řekl:

„Pokud jste opravdoví kultivující, naše Kolo Zákona vás bude ochraňovat. Jsem zakořeněn ve vesmíru. Kdyby vám někdo mohl ublížit, znamenalo by to, že by byl schopen ublížit mně. Jednoduše řečeno, tato osoba by byla schopna ublížit tomuto vesmíru.“ (Přednáška první, Zhuan Falun)

Pomyslela jsem si: Jsem praktikující Falun Dafa a Mistr mě chrání. Mistr řídí všechno. Podívala jsem se na ně a pokaždé, když jsem to udělala, rychle sklopili zrak. Zlo, které je ovládalo, už nebylo tak rozpínavé. Odmítla jsem odpovídat na jejich otázky – místo toho jsem policistům vysvětlovala, co je Dafa, proč Komunistická strana Číny pronásleduje Dafa a že pronásledování dobrých lidí a napomáhání straně je škodlivé pro ně samotné i jejich rodiny.

Když se mě jeden policista pokusil na oddělení vyslýchat, řekla jsem: „Nutí mě nosit tato pouta, jako bych udělala něco špatného. Nebudu s vámi mluvit. Musíte mi pouta sundat.“ Jakmile jsem to dořekla, nařídil kolegovi vedle sebe, aby přinesl klíč a pouta odemkl. Byla jsem naplněna hlubokým pohnutím: Síla Dafa je skutečně bezmezná!

Byla jsem odvezena do vazební věznice a tam nezákonně zadržována. Vzpomněla jsem si na Mistrova slova o tom, že nemáme spolupracovat, když páchají zlé činy. Nejsem zločinec a nic špatného jsem neudělala. Neměla bych tu být a nebudu nosit vězeňskou uniformu, kterou jsou vězni povinni nosit. Zázračně – necelý den poté, co mě umístili do vazební věznice – někdo zavolal mé jméno a řekl mi, abych vyšla ven. Když jsem vyšla, uviděla jsem skupinu lidí, kteří tam čekali. Přišli si pro mě – a mezi nimi byl i můj nadřízený.

Po návratu domů jsem se dozvěděla, že vazební věznice volala na mé pracoviště, aby si ověřila mou totožnost. Osoba ve službě cítila, že jde o vážnou věc, a neodpověděla. Naštěstí tam byl vedoucí. Ten znal fakta o Dafa a věděl, že praktikující jsou dobří lidé a svou práci vykonávají velmi dobře. Našel proto způsob, jak nás propustit.

V březnu 2021 jsme s několika spolupraktikujícími umístily na vyhlídkovém místě pravdu objasňující nápisy: „Falun Dafa je úžasný!“, „Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou úžasné!“ a podobně. Byly jsme nahlášeny. Místní policejní stanice vyslala několik lidí, aby nás přišli domů obtěžovat. Prohledali naše domovy a snažili se zabavit naše knihy Dafa.

Řekla jsem jim, že vlastnictvím těchto knih neporušuji žádný zákon. Osoba, která vedla zásah, mi nevěřila, a tak jsem mu řekla, ať si to ověří online. Ukázala jsem mu dokumenty vydané Státní správou pro tisk a publikace při Státní radě. Po jejich přečtení oněměl a nevěděl, co mi odpovědět, a tak začal vymýšlet nepodložená obvinění a náhodné výmluvy. Vysvětlila jsem mu fakta o Dafa, že dobro a zlo mají své odpovídající následky a že pronásledování dobrých lidí má důsledky. Znovu oněměl. Poté se mnou začal mluvit velmi klidně a zdvořile. Věděla jsem, že zlo za ním bylo rozpuštěno, když se dozvěděl pravdu.

Ačkoli jsem byla nadále nezákonně držena ve vazební věznici, během těch temných dnů jsem neustále cítila Mistrovu pečlivou péči a starost. Vzpomínám si, že mě přijali kolem jedenácté hodiny večer. Mysl jsem měla prázdnou a cítila jsem se otupělá, ale jakmile jsem vstoupila dovnitř, žena na první pryčně se na mě usmála a položila mi několik základních otázek. Když se dozvěděla, že jsem zadržena kvůli praktikování Dafa, její úsměv se ještě rozšířil. Řekla: „O Dafa vím. Je to skvělé!“

Starala se o mě. Nově příchozí byli často obtěžováni a slovně napadáni. Protože neměli peníze na nákup základních potřeb, byl jejich život velmi těžký. Ona mi však často dávala nezbytné věci. Tehdy dostávali nově příchozí na mytí vlasů pouze tři kelímky horké vody. Když přišla řada na mě, přinesla půl kbelíku a pomohla mi vlasy umýt. Později jsem byla přemístěna do jiné cely. Slyšela jsem, že její případ postupuje hladce a že se její rodině daří dobře. Věděla jsem, že to jsou požehnání, která získala za to, že se k praktikující chovala laskavě.

Když jsem se po roce vrátila domů, připadalo mi, jako bych byla pryč jen krátce. S úžasem jsem zjistila, že rýže, mouka, olej a další potraviny doma byly stále čerstvé, bez plísně a bez hmyzu. Některým věcem zbývalo před mým odchodem jen málo do data spotřeby, ale po roce chutnaly dokonce lépe než dříve. Mnozí lidé, kteří o tom slyšeli, to považovali za výjimečné. Netušili, že za těmito zdánlivě malými věcmi stojí Mistrova pečlivá ochrana a péče o nás praktikující!

Hluboce jsem pochopila, že ačkoli jsem byla vystavena pronásledování proto, že jsem si v něčem nevedla dobře, Mistr pro nás znovu učinil ta nejlepší uspořádání, ochránil nás před nesčetnými těžkostmi a neúnavně nad námi bděl a vedl nás. Kdykoli jsem slyšela slovo „Mistr“, byla jsem hluboce dojatá a nemohla jsem zadržet slzy. Ten hluboký pocit nelze vyjádřit slovy – je to posvátná milost, kterou jako praktikující nikdy nemohu splatit!

Články, v nichž kultivující sdílejí svá pochopení, obvykle odrážejí individuální vnímání v určitém čase na základě jejich kultivačního stavu a jsou předkládány v duchu vzájemného povznesení.