Slova a činy druhých jsou zrcadlem mě samotné

(Minghui.org) Podle mého pochopení Mistr Li (zakladatel Falun Dafa) pečlivě uspořádal naši kultivaci tak, abychom se mohli zlepšovat. Je mi líto, že jsem si Mistrových pečlivých uspořádání ne vždy vážila, a proto jsem promarnila mnoho příležitostí ke zlepšení. Jak pokračuji ve studiu Fa, mám Fa stále více ve svých myšlenkách, Dafa mě očišťuje a má lidská připoutání i představy slábnou. Nyní se dokážu na problémy, s nimiž se setkávám, dívat z pohledu Fa a skutečně cítím, že Mistr pro mě udělal vše, aby mi pomohl dosáhnout úspěchu v kultivaci. Ráda bych zde sdílela některé své kultivační zkušenosti.

„Druzí jsou zrcadlem nás samých.“ To se velmi snadno řekne, ale ve skutečnosti je těžké si to skutečně vzít k srdci. Nedávná událost mi tuto pravdu hluboce připomněla.

Minulý semestr se můj syn účastnil středoškolského pěveckého sboru. Letos mi řekl, že by chtěl ze sboru odejít a více se soustředit na studium. Byla jsem s tím v pořádku. Říkala jsem si, že syn dospívá a měla bych respektovat jeho rozhodnutí. Zeptala jsem se ho, zda mu škola umožní ze sboru vystoupit. Řekl, že ze sboru odešlo už několik studentů a že to nebude problém. Respektovala jsem jeho volbu a řekla mu: „Je to na tobě.“

Zdánlivě jednoduchá záležitost se však zkomplikovala. Sbormistryně byla synovým odchodem velmi rozzlobená, řekla mu několik nepříjemných věcí a dokonce to nahlásila školskému oddělení umělecké výchovy. Zároveň synovi omezili účast na večerní výuce samostudia.

Syn byl zmatený: „Tolika dalším členům dovolili ze sboru odejít. Proč když odcházím já, je z toho takový problém?“

I mně připadalo, že učitelka reaguje přehnaně a je příliš malicherná, a v duchu jsem si na ni stěžovala. Snažila jsem se syna utěšit a říkala mu, že učitelka má tolik práce, že o tom určitě už znovu mluvit nebude. Jenže následující den syna kritizoval učitel z oddělení umělecké výchovy. Když jsem viděla, jak je syn rozrušený, nebyla jsem šťastná.

Zeptala jsem se sama sebe: „Jakého připoutání se mi tato událost snaží pomoci zbavit?“ Dívala jsem se do sebe a uvědomila si, že musím pustit svou sentimentalitu vůči synovi; i on splácel karmu, když trpěl. Možná mezi synem a učitelkou existoval nějaký karmický vztah a tato událost se stala proto, aby se mezi nimi vyrovnaly dluhy. Řekla jsem si, že se tím nesmím nechat pohnout a že se musím vzdát své sentimentality vůči synovi.

Během následujících večerních samostudií se učitel z oddělení umělecké výchovy chodil dívat do klavírní místnosti, zda tam syn je. V duchu jsem si říkala: „Můj syn není profesionální umělec. Co je na tom tak zásadního, když ze sboru odejde?“ Kvůli tak malé věci se kolem toho dělá takový povyk a mně to na učitelce nebylo příjemné.

Jedno odpoledne následujícího týdne jsem pro syna s někým domluvila schůzku, protože jsem si myslela, že si to přeje. Když jsem mu to později řekla, velmi se rozzlobil, mluvil se mnou nepěkně a stěžoval si, že jsem se ho nezeptala na jeho názor. I já jsem se trochu rozhněvala, protože jsem si myslela, že jsme se na tom předem dohodli. Syn ale řekl, že žádná taková dohoda neexistovala. Později jsem si uvědomila, že jsem se mýlila. Řekla jsem mu: „Tentokrát jsem to nezvládla. Do budoucna si na to dám větší pozor, ale schůzka už je domluvená. Tentokrát bys tam měl jít.“ Syn to však odmítl a přestal mi zvedat telefon.

V srdci jsem si stěžovala, že je syn zahleděný sám do sebe, není rozumný a nechápe obtíže, kterým jako jeho rodiče čelíme. Byla jsem nespokojená a napadlo mě: „Když jsi tak neposlušný, omezím tě v některých věcech. Už ti nedovolím chodit na večerní samostudium.“ Když se syn vrátil ze samostudia, řekl mi, že mu tři učitelé oznámili, že už na večerní výuku chodit nesmí. Chování učitelů se zdálo přehnané a dva učitelé, kteří k němu dříve byli vlídní, se ten den chovali nepřátelsky. Když mi to syn vyprávěl, měl slzy na krajíčku. Jak se to mohlo stát? Jak se taková maličkost mohla tak vyhrotit?

Byla jsem také velmi sklíčená a nevěděla jsem, co dělat. Myslela jsem jen na to, že za všechno mohou učitelé. Náhle mi došlo, že tyto myšlenky jsou špatné a že jsem ovládána emocemi spojenými se synem. Uklidnila jsem se, dívala se do sebe a došla jsem k pochopení: myslela jsem si, že syn je sebestředný – ale není to odraz mého vlastního nedostatku? Nebylo ono nepříjemné odpoledne důsledkem toho, že jsem se předem se synem pořádně nedomluvila? A nebylo to, že se proti synovi postavili tři učitelé, přesně to, co jsem svými myšlenkami nevědomky přivolala?

Stěžovala jsem si na syna a napadla mě špatná myšlenka, že mu zakážu chodit na samostudium. Tato chybná myšlenka vedla k tomu, že se tři učitelé zaměřili právě na něj. Jaký je rozdíl mezi mými myšlenkami a chováním učitelů? Syn odešel ze sboru, což nebylo v souladu s očekáváním učitelky a rozhněvalo ji, a tak se mu pomstila a potrestala ho.

Když se na to dívám zpětně, konečně jsem pochopila, že tato záležitost byla Mistrovým pečlivým uspořádáním, aby mi pomohl zvýšit můj charakter. Skrze synův odchod ze sboru a chování učitelů mi Mistr umožnil rozpoznat, že ve mně stále přetrvává kultura Komunistické strany Číny. Když jsem o tom přemýšlela hlouběji, uvědomila jsem si také, že učitelka kvůli mému připoutání sama hodně trpěla, a tak jsem se vzdala své zášti vůči ní. V duchu jsem jí poděkovala. Poté, co jsem nalezla kořen této záležitosti, učitelka přestala syna napadat.

Když jsem byla uvězněna v této bolestné situaci a nevěděla si rady, měla jsem se řídit Fa a dívat se do sebe. Kdybych to dokázala hned, mohl to být skutečný zlom na nádherné cestě mé kultivace.

Ráda bych tuto zkušenost sdílela se spolupraktikujícími, abych ukázala, že Mistr je stále po našem boku a bdí nad námi. Naše kultivace je pečlivě uspořádána tak, abychom se mohli zlepšovat. Proto věci, které se zdánlivě dějí jiným nebo s námi nemají nic společného, ve skutečnosti s naší kultivací souvisejí. Uvědomila jsem si, že nemohu přehlížet to, co se v mém životě objevuje, protože chování druhých je zrcadlem nás samotných a odráží naše vlastní připoutání. V bludišti tohoto světa je vše, co vidíme svýma očima, klamem.

Skutečně změňme své představy a zacházejme se vším – ať už se to jeví jako dobré nebo špatné – jako s dobrými věcmi. Doufám, že budu schopna vážit si Mistrových pečlivých uspořádání a zlepšovat se během zbývajícího času nápravy Fa, dobře se kultivovat, dosáhnout Dovršení a vrátit se s Mistrem do svého pravého domova!

Toto je mé povrchní pochopení na mé současné úrovni. Prosím, opravte mě, pokud je zde prostor ke zlepšení!

Děkuji Vám, Mistře! Heshi.