(Minghui.org) Je mi 63 let. V roce 1998, kdy se zdálo, že se můj život blíží ke konci, měla jsem to štěstí, že jsem našla Falun Dafa. Bylo mi teprve 37 let, ale cítila jsem se ztracená. Byla jsem zaslepená honbou za slávou, penězi, láskou i nenávistí.

Když jsem získala výtisk hlavní knihy Falun Dafa, Zhuan Falun, pořád jsem jí četla – nedokázala jsem se od ní odtrhnout. Věděla jsem, že Falun Dafa je vzácný a neobyčejně cenný. Neustálým studiem Fa (učení) jsem postupně dostala odpovědi na své otázky: 1. Odkud jsem přišla? Kam směřuji? Jaký je smysl mé existence? 2. Všechno v lidském světě je iluze. 3. Lidé podléhají koloběhu znovuzrození a karmické odplaty. 4. Utrpení, konflikty, zisky i ztráty v tomto životě jsou způsobeny karmou z provinění, kterých jsem se dopustila v minulých životech. 5. Mistr přišel zachránit lidi. Prostřednictvím Pravdivosti-Soucitu-Snášenlivosti odstraňuje naši karmu, vede nás v kultivační praxi Falun Dafa a zachraňuje nás ze světa smrtelníků, abychom se mohli vrátit do nebes. Mistr nás podporuje a chrání.

Vedena Dafa jsem se vzdala špatných návyků, které jsem si osvojila v běžné společnosti: chovala jsem se panovačně, poroučela ostatním, používala hrubá slova, byla soutěživá a agresivní a nedokázala odpouštět. A co bylo nejdůležitější, přestala jsem cítit zášť vůči své tchyni.

Moje tchyně

Když mi bylo 26 let a mému manželovi 30, připravovali jsme se na svatbu. Jeho rodiče si nepřáli, aby si mě vzal. V naší rodině bylo mnoho sourozenců a nemohli jsme si dovolit poskytnout věno, takže jsme si museli na svatbu půjčit peníze. Manžel si půjčil 1 600 jüanů a já 1 700 jüanů. V den svatby jsme se s tchyní pohádaly a poté jsme spolu přestaly mluvit. Tajně si nechala svatební dary a dokonce si odnesla veškeré nedotčené jídlo ze svatební hostiny. Když hosté odešli, spočítala jsem náklady na hostinu a zjistila jsem, že chybí 1 600 jüanů. Pro představu – můj měsíční příjem tehdy činil pouhých 46 jüanů a manželův jen 39 jüanů. Po svatbě jsme žili velmi skromně a trvalo nám šest let, než jsme tento dluh splatili.

Pět dní po svatbě odjeli tchán s tchyní na výlet do Pekingu. Bylo to skutečně tak, že se oženil syn, ale na líbánky odjeli rodiče! Nejenže cestovali, ale také zamkli potraviny a olej na vaření a tchyně požádala svou mladší sestru, aby se starala o dům. Ještě více mě rozlítilo, že krátce poté, co jsem se vrátila do práce, nechala svou neteř vloupat se k nám domů a umístit do našeho plně zařízeného nového bytu bílé dřevěné rakve. Můj manžel šel k rodičům, aby se na to zeptal, a vrátil se s roztrhaným oblečením, protože ho tchyně zbila.

Šla jsem k nim domů, potlačila svůj hněv a klidně ji požádala o rozhovor. Nejenže neodpověděla, ale začala mě hrubě urážet. Opravdu jsem ji chtěla uhodit, ale rychle se schovala za tchána. Tchán, zjevně v rozpacích, jí řekl: „Řekni, co chceš říct, proč jí nadáváš?“ To situaci konečně uklidnilo. Do domu tchána a tchyně jsem se už nevrátila a když jsme se potkaly na ulici, chovaly jsme se k sobě jako cizí.

Poté, co jsem začala praktikovat Dafa, jsem pochopila, že všechny křivdy a zášť, které jsem nesla, byly způsobeny karmickými dluhy nahromaděnými v průběhu mých minulých životů. Jeden z těchto dluhů vedl k bolestnému vztahu mezi mou tchyní a mnou v tomto životě. Když jsem těmto principům Fa porozuměla, pocítila jsem velkou úlevu a moje zášť vůči ní zmizela. V té době mi tchyně poslala vzkaz a pozvala mě domů na oslavy čínského Nového roku.

Poté, co jsme spolu nějaký čas strávily, se mi tchyně třikrát omluvila. Opakovala: „Proč jsem tě dřív tak špatně chápala?“ Když to řekla potřetí, pohlédla jsem na její zvrásněnou tvář a tiše jsem se zeptala: „Mami, proč se mi omlouváš? Ve skutečnosti jsem to byla já, kdo se provinil – jen ne v tomto životě, ale v minulém. Teď praktikuji Falun Dafa a Mistr mi vše objasnil. Dlužím ti z minulého života velmi mnoho, a proto se ke mně v tomto životě chováš takto. To já bych se měla omluvit. Od nynějška k tobě budu plnit synovskou úctu.“ Byla překvapená a hluboce dojatá. Když to píšu, skládám gesto Heshi vděčnosti a děkuji Mistrovi za jeho bezmezné soucítění, díky němuž se rozplynula celoživotní zášť mezi mou tchyní a mnou.

Tchyně také začala věřit v Dafa. Nejenže mě velmi podporovala, ale kdykoli ji bolela hlava nebo měla jiné drobné potíže, říkala: „Moje snacha praktikuje Dafa, takže jsem v pořádku. Mistr nade mnou také bdí.“ Pokaždé se zázračně uzdravila a měla z toho velkou radost.

Když KS Číny začala pronásledovat Dafa, byla jsem zatčena a odvezena do vazební věznice. Tchyně za mnou přišla, hořce plakala a postavila se policii se slovy: „Vy zlí lidé zatýkáte dobré místo špatných! Jakého zločinu se moje snacha dopustila? Její syn je ještě malý a teď se o něj nemůže starat. Je oddaná své práci, a přesto ji zatýkáte jako zločince! Kde je spravedlnost?!“ Policisté zůstali beze slov.

Když bylo tchyni 86 let, byla jí diagnostikována srdeční choroba. Řekla Mistrovi: „Mistře, byla jsem čtyřikrát hospitalizována a pokaždé jsem se pod Vaší ochranou rychle zotavila. Tentokrát Vás nežádám o pomoc; prosím Vás, abyste mě nechal odejít.“ S vírou v Dafa a hlubokou úctou k Mistrovi tchyně pokojně opustila tento svět.

Šestadvacet let uplynulo jako mrknutím oka. Čas utekl velmi rychle. Mnohokrát jsem klopýtla a čelila mnoha zkouškám. Jsem však vděčná, že s Mistrem a Fa jsem se konečně naučila, jak se kultivovat, a konečně jsem našla cestu domů.