Důležitost věrnosti vlastnímu svědomí

(Minghui.org) Co znamená být dobrým člověkem? Může to znamenat pečovat o rodinu, pomáhat lidem ve svém okolí nebo chránit vlastní zemi. Čas od času však člověk čelí zkouškám, které prověřují, zda jeho slova a činy skutečně vycházejí ze svědomí a jsou s ním v souladu.

Příběh ze starověkého Říma

Podle díla Rozpravy stoika Epikléta (The Discourses of Epictetus) byl Helvidius Priscus státníkem ve starověkém Římě. Když se roku 69 n. l. stal císařem Vespasianus, zakázal mu účast na zasedání senátu.

„Je ve vaší moci nepřipustit, abych byl členem senátu, ale dokud jím jsem, musím tam vstoupit,“ řekl Priscus.

„Pak tedy vstup,“ odpověděl císař. „Ale nic neříkej.“

„Neptejte se na můj názor a budu mlčet,“ odpověděl Priscus.

„Ale já se musím na tvůj názor zeptat,“ trval na svém císař.

„A já musím říci to, co pokládám za správné,“ odvětil Priscus.

„Jestli to uděláš, dám tě zabít,“ pohrozil císař.

„Kdy jsem vám kdy řekl, že jsem nesmrtelný? Vy vykonáte svůj díl a já svůj,“ vysvětlil Priscus. „Vaším údělem je zabíjet, mým zemřít – avšak ne ve strachu. Vaším údělem je vyhnat mě, mým odejít bez hořkosti.“

Nakonec byl Priscus vyhnán a císař jej nechal popravit.

Čtyři historikové

Podobná míra integrity byla patrná i ve starověké Číně. Podle díla Zuo Zhuan (Zuo’s Commentary) zavraždil Cui Zhu, vysoký úředník za dynastie Zhou, vévodu Zhuanga ve státě Qi. Když dvorní historik tento zločin zaznamenal, Cui se rozzuřil a nechal jej zabít.

Když historikův mladší bratr zapsal tento čin rovněž, byl také popraven. Druhý mladší bratr jej zaznamenal znovu – a i on byl usmrcen.

Přestože tři starší bratři přišli o život, nejmladší z nich zločin Cui Zhua opět zaznamenal a vysvětlil: „Zaznamenávat události pravdivě je povinností historika. Žít bez naplnění této povinnosti je horší než smrt.“ Cui jej již nezabil.

Současnost

Doba se změnila, zejména v Číně po převzetí moci Komunistickou stranou Číny (KS Číny) v roce 1949. Během kampaně proti pravičákům v letech 1957–1959 museli intelektuálové, aby přežili, mlčet nebo mechanicky opakovat stranickou linii. Kulturní revoluce zašla ještě dále a systematicky narušila tradiční hodnoty poctivosti a věrnosti, na nichž byla čínská kultura po staletí vystavěna.

Od chvíle, kdy byl Falun Dafa představen veřejnosti jako meditační praxe založená na principech Pravdivost–Soucit–Snášenlivost, začal postupně probouzet lidská srdce a obnovovat jejich spojení s tradičními hodnotami. Jednou z těch, jejichž život tato praxe hluboce ovlivnila, byla Chen Yan, obyvatelka města Benxi v provincii Liaoning.

S vysokoškolským vzděláním a slušným zaměstnáním mohla vést pohodlný život. Protože však měla z Falun Dafa osobní prospěch a byla svědkem jeho nespravedlivého pronásledování ze strany KS Číny od července 1999, rozhodla se vystoupit a objasňovat pravdu. V roce 2015 byla zatčena, odsouzena ke třem letům vězení a poslána do ženské věznice provincie Liaoning. Byla mučena, násilně krmena a vystavena psychiatrickému týrání. Její víra však zůstala pevná.

V červenci 2024 byla znovu zatčena za to, že hovořila s lidmi o Falun Dafa. Ve vazební věznici v Benxi strážci podněcovali vězeňkyně, aby ji mučily, a právníci najatí rodinou při návštěvě tato zranění viděli. Přestože se nedopustila žádného trestného činu a její zdravotní stav byl velmi vážný, soud v Xihu ji v červnu 2025 odsoudil k pěti letům vězení.

Úřady rovněž zabránily těmto právníkům v její obhajobě a dne 5. listopadu 2025 ji znovu poslaly do ženské věznice provincie Liaoning.

Její otec řekl: „Dcera je velmi slabá a musela být přivezena na vozíku. Přijme ji věznice vůbec?“

„Nic jí není, bude přijata,“ trvala na svém Li Tingting, zástupkyně ředitele vazební věznice. Tvrdila, že Chen nemoc pouze předstírá a je způsobilá k nástupu do vězení.

O tři dny později věznice rodině oznámila, že pětačtyřicetiletá Chen zemřela. Soudní lékař provedl pitvu, avšak zpráva nebyla rodině poskytnuta. Rodiče si rovněž všimli, že z jejího těla vytékala černá viskózní tekutina, ale soudní lékař tuto skutečnost ignoroval.

Matka se ptala: „Dceru sem přivezli odpoledne 5. listopadu. Úředníci říkali, že je v pořádku a splňuje podmínky pro přijetí. Proč zemřela během tří dnů?“ Úředníci mlčeli. Po jejím naléhání jí poskytli telefonní číslo do kanceláře. Číslo však nebylo funkční.

Naše cesta a naše budoucnost

Od zahájení pronásledování před 27 lety jsou miliony praktikujících Falun Dafa v Číně diskriminovány kvůli své víře a kvůli tomu, že žijí podle principů Pravdivost–Soucit–Snášenlivost. Jsou zadržovány, mučeny a vězněny. Některé byly posílány do táborů nucených prací, podrobovány psychiatrickému týrání a dokonce násilnému odebírání orgánů. Údaje z Minghui.org potvrzují, že zemřelo více než 5 300 praktikujících, včetně Chen.

„Být, či nebýt – to je otázka.“ Tuto větu ze Shakespeara zná mnoho lidí. Málokdo si však možná uvědomuje, že v určitém okamžiku života můžeme čelit situacím, kdy budeme muset volit mezi svým svědomím a jeho popřením.

Od Prisca ve starověkém Římě až po historiky v Číně stálo vybudování lidské civilizace, její udržení a předání dalším generacím nesmírné úsilí. Rozhodnutí, která činíme my i naše společnost, určují naši budoucnost.

„Neboť jestliže se domníváte, že zabíjením lidí zabráníte, aby vám někdo nevyčítal, že nesprávně žijete, neuvažujete dobře. Tento způsob zbavovati se soudců není totiž ani dobře možný ani krásný, ale nejušlechtilejší i nejsnazší je neumlčovati jiných, nýbrž zlepšovati sám sebe,“ řekl starověký mudrc Sokrates ve své závěrečné řeči.

„... pro dobrého muže není žádného zla ani zaživa ani po smrti,“ dodal.