Falun Dafa přináší úlevu lidem žijícím s obavami a křivdami

(Minghui.org) Začala jsem praktikovat Falun Dafa (Falun Gong) v roce 1997. Pod vedením a ochranou Mistra Li jsem již 29 let kráčela po cestě kultivace. Ráda bych se podělila o několik zkušeností z kultivace v naší rodině.

Smutek ze ztráty manžela

Můj manžel měl šest sourozenců a byl nejstarší. Bohužel zemřel ve věku 46 let, což pro mě byla obrovská rána. V té době pracoval mimo domov – v pondělí odjížděl a v sobotu se vracel.

Dne 13. července 1997 bylo nesnesitelné horko, a tak po večeři vyšel ven, aby se ochladil. Zatímco si povídal se sousedem, náhle sklonil hlavu a zmlkl. Soused si všiml, že něco není v pořádku, a nechápal, proč neodpovídá. Viděl, jak mu z úst vytékají sliny. Manžela odvezli do nemocnice, ale navzdory naléhavým pokusům lékařů ho nedokázali zachránit. Bez jediného slova odešel z tohoto světa.

Krátce nato se proti mně jeho dvě sestry nemilosrdně obrátily. Právě ony mi způsobily největší bolest.

Sedmý den po manželově kremaci jsme se pohádali přímo u jeho hrobu. Zatímco jsem mluvila se synem, jedna ze švagrových mě přerušila a řekla, že můj syn nemá dobrý osud. V té chvíli jsem byla na pokraji zhroucení a cítila jsem, že už nemám odvahu dál žít. Bylo to, jako by sypala sůl do otevřené rány.

V duchu jsem si říkala: „Jak můžeš být tak bezcitná? Když ses vdávala, měla děti a slavila první měsíc po narození dítěte, nepomáhala jsem ti snad?“ V srdci jsem si přísahala, že s ní už nikdy nepromluvím.

O několik dní později jsem onemocněla zvláštní nemocí. Bála jsem se dokonce i nadechnout, protože každý nádech způsoboval silnou bolest, která vystřelovala z hrudi do zad. Syn byl tehdy ještě ve škole a potřebovali jsme peníze. Po manželově smrti naše rodina neměla žádný zdroj příjmů.

Pokud bych vyhledala léčbu a zadlužila se, přišla bych jak o zdraví, tak o poslední peníze. Jak by potom můj syn zvládl roky, které měl ještě před sebou? Cítila jsem naprosté zoufalství a nedokázala jsem už dál přemýšlet.

Nebesa vždy ponechávají cestu ven

Manželka mého mladšího bratra mi už v roce 1995 říkala, že Falun Gong má pozoruhodné účinky při léčení nemocí a zlepšování zdraví, ale tehdy jsem jí nevěřila. Teď, když jsem se ocitla na samém dně, jsem si na Falun Gong vzpomněla.

Pouhé dva dny poté, co mě ta myšlenka napadla, přišel ke mně domů mladší bratr. Sotva vstoupil, řekl: „Sestro, Falun Gong je tak dobrý. Proč ho ještě nepraktikuješ?“ Odpověděla jsem mu, že jsem na to právě myslela. Řekl: „Tak pojď se mnou k nám domů. Moje žena tě to naučí. Teď jsou školní prázdniny, takže je doma a má čas.“

Druhý den jsem jela na kole k rodičům. A stalo se něco zázračného – v okamžiku, kdy jsem na kolo nasedla, ta podivná nemoc zmizela a už se nikdy nevrátila.

Dva zcela odlišné světy: lidský a božský

Jakmile jsem vstoupila do domu, švagrová pustila video, na němž Mistr přednáší Fa. Každý den jsem zhlédla jednu přednášku a naučila se jedno cvičení Falun Dafa. Mistr mi otevřel nebeský zrak, takže jsem viděla slova v knihách Dafa zářit stříbřitě bílým světlem, které se jemně vlnilo nahoru a dolů.

Během devíti dnů jsem zhlédla všechny Mistrovy přednášky a naučila se všech pět cvičení. Plánovala jsem, že se další den vrátím domů.

Ten večer se švagrová vrátila z místa, kde se cvičilo, a radostně mi řekla: „Sestro, máš opravdu velké štěstí. Zítra bude v našem městě v kulturním domě konference sdílení zkušeností Dafa. Raději zítra neodjížděj. Tak velká konference se u nás už dlouho nekonala. Máš velké štěstí, že máš takovou příležitost.“

Druhý den jsme šly do sálu, který byl už plný lidí. Našly jsme si místo u stěny. Jakmile začala hrát hudba Dafa, rychle jsem vstoupila do stavu klidu. Měla jsem pocit, že se pomalu zvedám směrem dopředu a doprava, zatímco mé fyzické tělo zůstávalo nehybné – jako bych stoupala stále výš.

Když jsem se takto vznášela, náhle mě napadla myšlenka: „Možná takový je stav boha nebo Buddhy.“ Zavřela jsem oči a užívala si ten nádherný pocit, vnitřně jsem se usmívala. Jakmile se ten úsměv objevil i na mé tváři, vystoupila jsem z toho stavu a pomyslela si: „Jak trapné by bylo, kdyby mě někdo viděl.“ Když jsem otevřela oči a rozhlédla se kolem, všechno bylo normální a nikdo si mě nevšímal.

Po návratu domů jsem švagrové vyprávěla, co se stalo. Řekla: „Sestro, máš velmi dobrý základ pro kultivaci. Studuj pilně.“ Poté zavolala na místní cvičební místo ve městě a zeptala se, zda někdo v mé vesnici praktikuje Falun Gong. Pokud ano, požádala by ho, aby nám pomohl založit skupinu pro studium Fa.

O dva dny později přišel do naší vesnice koordinátor z městského cvičebního místa a pomohl nám založit skupinu pro studium Fa. V té době už tři lidé z naší vesnice studovali Fa doma sami. Společně se mnou jsme ten den vytvořili čtyřčlennou skupinu pro studium Fa.

Dafa změnil můj pohled na život

Jak jsem pokračovala ve studiu Fa, můj charakter se postupně zlepšoval a mé myšlení se pomalu měnilo. Všechny křivdy a hořkost minulosti postupně zmizely. Ti, o nichž jsem kdysi věřila, že mi ublížili nejvíce, se stali těmi, na kterých mi záleželo nejvíce. Také jsem pochopila, že nemoc je způsobena karmou a že utrpení je způsob, jak splácet karmické dluhy. Jakmile jsem tyto principy pochopila, v mém srdci se přirozeně zrodila laskavost a následně soucit.

Obě moje švagrové pěstují jahody a v zimě je sklízí a prodávají. Stát venku v mrazu a sněhu dokáže člověku promrazit tělo až do kostí. Když jsem je viděla stát ve sněhu a prodávat jahody, se starostlivým pohledem upřeným na kolemjdoucí v naději, že někdo ovoce koupí, bolelo mě u srdce.

Když jsem se vrátila domů, koupila jsem novou pružnou látku a každé z nich ušila zateplené oblečení, které dobře přiléhalo k tělu a zahřívalo. Když si přes něj oblékly kabát, mohly být v zimě v teple. Když oblečení dostaly, obě byly hluboce dojaté a nemohly najít slova vděčnosti. Znovu a znovu mě oslovovaly „švagrová“.

Jednou jsem viděla, že rodina jedné ze švagrových nemá pořádné jídlo a jen tak se snaží vyjít. Udělala jsem proto dušené housky a donesla jí je.

Jindy jsem požádala syna, aby švagrové donesl čerstvě upečené housky. Ten večer mi zavolala a řekla: „Švagrová, housky, které můj synovec přinesl, byly ještě teplé. Při jejich jídle jsem plakala.“

Odpověděla jsem: „Jsem tvoje švagrová. To je přece moje povinnost.“

Všechno, co dělám, vychází z Mistrova učení a z moci Dafa. Kdybych Dafa nestudovala, nedokázala bych se ke svým švagrovým takto chovat. Ony i další členové rodiny viděli změny v mém těle i mysli a poznali sílu Dafa. Každý z nich poté vystoupil z organizací přidružených ke Komunistické straně Číny – ze Svazu mládeže i z Mladých pionýrů.

Nejvíce se obávám o svou nejmladší švagrovou. Její jediný syn náhle zemřel ve věku pouhých 37 let a zanechal po sobě staré rodiče, manželku a dvě děti. O sedm měsíců později zemřel i její manžel. Byla zdrcena zármutkem a nekontrolovatelně plakala. Se synem jsme jí poskytli značnou finanční i materiální pomoc. Plakala a řekla mi: „Nejstarší švagrová, jsi pro mě jako matka.“

Odpověděla jsem: „Nejstarší švagrová je jako matka. Jsem o dvanáct let starší než ty.“

Kdykoli ji navštívím, utěšuji ji a vedu ji podle principů, které jsem se naučila z Dafa. Také vystoupila z KS Číny a pochopila pravdu o Dafa. Ještě radostnější je, že nyní začala číst knihu Zhuan Falun.