Pohled duchovního kultivujícího na císaře Qianlonga a jeho úspěchy

(Minghui.org) Před několika lety se mi zdál sen o mostě se sedmnácti oblouky. Ze zvědavosti jsem si to vyhledal na internetu a zjistil, že takový most skutečně existuje v Zahradě čistých vln (dnes známé jako Letní palác) v Pekingu. Tento Most se sedmnácti oblouky byl navržen a postaven s mimořádnou pečlivostí. Po obou stranách je lemován 544 kamennými lvy a představuje mistrovské dílo jak z hlediska umění, tak architektury.

Císař Qianlong z dynastie Qing (poslední císařské dynastie Číny) nařídil výstavbu zahrad a mostu v roce 1750 k šedesátým narozeninám své matky. Strukturu i celkové uspořádání navrhl osobně. Na mnoha místech mostu také zanechal vlastní nápisy.

Někteří lidé považovali vybudování takové zahrady za přepych. Podle mého názoru však nešlo jen o dar jeho matce. Byla to součást odkazu, který Qianlong zanechal, aby povzbudil lidi k následování konfuciánských zásad lidskosti, spravedlnosti, slušnosti, moudrosti a věrnosti. Kromě toho by měl být člověk úzce spojen s božstvím; jinak mohou nastat pohromy. Jednou z budov v zahradě byl chrám, který vyjadřoval vděčnost vůči bohům a Buddhům.

Qianlongova matka hluboce věřila v buddhismus a po celý život se těšila velké úctě. Historické záznamy uvádějí, že hlavní náplní oslav jejích šedesátých narozenin – pro ni samotnou, císaře, úředníky i obyčejné lidi – bylo uctívání Buddhy.

Božská pomoc při dokončení mostu

O dokončení mostu se sedmnácti oblouky se vypráví legenda. Jednoho dne přišel na staveniště starý muž s brašnou na nářadí a volal: „Kdo si chce koupit kámen z jeskyní Longmen (Dračí brány)?“

Na místě bylo tehdy mnoho zručných kameníků, ale nikoho kámen, který prodával, nezaujal. Stařec proto odešel na nedaleké místo a každý den sedával pod akátem a sám kámen tesal. Jeden vesničan jménem Wang starého muže litoval a nabídl mu na noc přístřeší. Asi po roce tesání starý muž kámen Wangovi daroval a poté odešel.

Když se most se sedmnácti oblouky blížil k dokončení, kameníci se pokoušeli vytesat poslední díl uprostřed mostu. Ať se snažili sebevíc, nedařilo se jim ho správně opracovat. Tehdy si někdo vzpomněl na starého muže a jím vytesaný kámen a poslal někoho, aby Wanga požádal o jeho zapůjčení. Kámen se zázračně dokonale hodil na své místo na mostě a kameníci pochopili, že se jim dostalo božské pomoci.

Zachování tradičních hodnot a položení základů pro budoucnost

Císař Qianlong během svého života dosáhl mnoha úspěchů a projevoval velkou moudrost. Osobně považuji jeho život za cestu kultivace a věřím, že jeho posláním bylo zachovat tradiční hodnoty.

Když bylo císaři Qianlongovi dvanáct let, jeho hluboké porozumění klasické čínské literatuře a konfucianismu zanechalo silný dojem na jeho dědečka, císaře Kangxiho. Když se Qianlong ve věku pětadvaceti let stal císařem, dokázal správně zvládat důležité státní záležitosti. Nebylo to jen díky jeho pevným znalostem klasických textů, ale také vlivem jeho duchovního mistra Zhangjia, živého Buddhy tantrického buddhismu.

Devět let poté, co se Qianlong stal císařem, mu Zhangjia navrhl přeměnit palác Yonghe na chrám a Qianlong s tím souhlasil. Císař také nechal vyřezat velkou sochu Buddhy z bílého santalového dřeva. Během kulturní revoluce se tři členové Rudých gard pokusili tuto sochu poškodit, přičemž dva z nich utrpěli zranění. Poté si už nikdo netroufl sochu znovu poškozovat.

Další příklad Qianlongových úspěchů v ochraně tradiční kultury se odehrál v roce 1793, kdy do Číny dorazili britští vyslanci. Usilovali o otevření obchodních přístavů a šíření misionářské činnosti, ale Qianlong jejich žádosti odmítl. Podle mého chápání tak učinil proto, aby zachoval tradiční čínskou kulturu a morální hodnoty. Na základě mého omezeného porozumění chtěli britští vyslanci do Číny přenést vlastní kulturu. Císař Qianlong chtěl zachovat čínskou kulturu – předanou nebesy – pro budoucí generace.

Dalším mimořádným Qianlongovým počinem bylo sestavení díla Siku Quanshu (Kompletní knihovna čtyř pokladů). S 2,3 miliony stran šlo o největší encyklopedické dílo v čínských dějinách. Qianlong rovněž nechal vybudovat mnoho císařských zahrad v Letním paláci a Pagodu deseti tisíc Buddhů v parku Beihai.

Nový pohled na Heshena

Heshen byl jedním z nejzkorumpovanějších úředníků v čínských dějinách, přesto se těšil přízni císaře Qianlonga. Když Qianlong zemřel, byl Heshenův majetek zabaven. Zjistilo se, že vlastnil přibližně 1,1 miliardy liangů stříbra, což z něj činilo nejbohatšího muže v zemi.

Mnoho lidí Heshenem kvůli jeho korupci opovrhovalo a nechápalo, proč ji Qianlong toleroval. Když se nad tím dnes zamýšlím, myslím si, že to mohlo být historické uspořádání. Nemuselo jít o náhodu, že dynastie Qing měla tak loajálního úředníka, jakým byl Sun Jiagan, a zároveň tak zkorumpovaného úředníka, jakým byl Heshen. Pouze tehdy, když dobro a zlo existují vedle sebe, mohou lidé mezi nimi rozlišit a vědět, jak se správně rozhodnout.

Některým věcem, které císař Qianlong během svého života učinil, možná nerozumíme, ale možná jen naplňoval své poslání. Jinými slovy, z pohledu kultivační praxe byly mnohé historické události uspořádány s hlubším záměrem.

Poznámka redakce: Tento článek představuje pouze autorovo pochopení na základě jeho současného stavu kultivace a je určen ke sdílení mezi praktikujícími, abychom se mohli navzájem porovnávat při studiu Fa a v kultivaci – „Zaměř se na to, jak studuješ a kultivuješ,“ („Pevná kultivace,“ Hong Yin)

Článek v originále vyšel dne 25. prosince 2023.