(Minghui.org) Začala jsem praktikovat Falun Dafa před 20. červencem 1999 a nyní je mi 86 let. Neměla jsem žádné školní vzdělání. Naštěstí jsem získala Fa a nyní znám smysl života. Ráda bych se podělila o některé své zkušenosti se spolupraktikujícími a podala Mistrovi zprávu o tom, jak jsem začala praktikovat a jak jsem pomáhala Mistrovi v období nápravy Fa.

Získání Fa

Dříve jsem byla velmi nemocná a trpěla jsem těžkou neurózou a migrénami. Neustále jsem užívala léky. Měla jsem zánět dutin, chronický zánět hltanu, anémii, nepravidelný srdeční rytmus, artritidu, necitlivost v rukou, kostní hyperplazii i patní ostruhu. Často jsem měla tak silné bolesti, že jsem celou noc nespala, a když jsem usnula, potila jsem se tak, že mi vlasy úplně zvlhly a zacuchaly se. Musela jsem opustit práci a zůstala jsem doma sedm a půl měsíce. Léky jsem užívala více než třicet let. Můj život byl velmi těžký.

Jednoho dne v říjnu 1996 jsem šla na procházku. Uviděla jsem mnoho lidí, jak cvičí v centru pro seniory. Zeptala jsem se někoho, jaké cvičení to dělají. Ta osoba mi řekla, že je to Falun Dafa, a vysvětlila, že toto cvičení má pozoruhodné zdravotní účinky. Pomyslela jsem si, že mám konečně naději – když je tato praxe tak dobrá, možná by mohla vyléčit mé nemoci. Začala jsem napodobovat jejich pohyby při druhém cvičení.

Od té doby jsem každé ráno ve čtyři hodiny chodila na cvičiště dělat cvičení a večer v šest hodin jsem se se skupinou se učila Fa. Byla jsem negramotná, takže jsem jen poslouchala, jak ostatní čtou knihu.

Jednoho dne se můj syn dozvěděl, že jsem začala praktikovat Falun Dafa. Dal mi výtisk knihy Zhuan Falun, který chtěl původně dát svému příteli. Měla jsem obrovskou radost. Když jsem knihu otevřela a uviděla fotografii Mistra, po tváři mi začaly stékat slzy. Nedokázala jsem však číst. Když spolupraktikující knihu četli, snažila jsem se sledovat text, ale nestíhala jsem. Neustále jsem se lidí vedle sebe ptala, který odstavec právě čteme.

Asistentka přicházela na cvičiště brzy, aby nám otevřela dveře. V neděli přivážela na vozíku televizi a pouštěla nám videa s Mistrovými přednáškami. Když jsem je sledovala, nedokázala jsem zadržet slzy až do konce. Slzy mi tekly nepřetržitě.

Každý den jsem chodila na cvičiště dělat cvičení a studovat Fa. Uplynuly tři měsíce. Neužívala jsem žádné léky a necítila jsem žádné potíže. Naopak jsem se cítila lehce. Tato praxe byla opravdu úžasná. Litovala jsem jen toho, že jsem s praktikováním nezačala dříve. Byla jsem pevně rozhodnutá Falun Dafa praktikovat.

V té době jsem se starala o své tři vnuky. Nejstaršímu bylo sedm let a nejmladšímu dva. Musela jsem také dělat všechny domácí práce, vařit tři jídla denně a pracovat na poli, přesto jsem se necítila unavená. Každý den jsem byla šťastná.

Jednoho dne jsem byla napůl ve spánku, když jsem si všimla, že jsem se začala vznášet. Byla jsem vyděšená, ale zároveň nadšená. Co se to děje? Pak jsem pomalu klesla dolů – přesně tak, jak to Mistr zmiňuje v knize. Řekla jsem o tom spolupraktikujícím na cvičišti. Řekli, že mě Mistr povzbuzuje. Tato událost posílila mou důvěru v kultivaci.

Ochrana Fa

Komunistická strana Číny (KS Číny) zahájila 20. července 1999 pronásledování praktikujících Falun Dafa. Do centra pro seniory nám byl zakázán přístup, a tak jsme studovali Fa venku u silnice. Sdíleli jsme mezi sebou pochopení a rozhodli jsme se jít do areálu provinční vlády říci úředníkům pravdu o Falun Dafa.

Zavolali jsme si taxi. Po cestě jsme viděli všude policisty. Kontrolovali každé auto. Jeli jsme těsně za jiným vozem a policie naše auto nezkontrolovala.

Taxi nás vysadilo poblíž vládního areálu. Šli jsme pěšky a cestou jsme potkávali praktikující z mnoha dalších míst. Řekli nám, že areál je plný praktikujících. Policie se je snažila rozehnat, ale praktikující neodcházeli. Policisté je odnášeli do dodávek a odváželi pryč. Praktikujících bylo tolik, že je policie nedokázala všechny držet na jednom místě, a některé proto odvážela i mimo provinční hlavní město.

Když jsme dorazili k vládnímu areálu, ještě než jsme vstoupili dovnitř, přišel ke mně policista a zeptal se, zda praktikuji Falun Dafa. Odpověděla jsem, že ano. Zeptal se mě, proč jsem přišla. Řekla jsem: „Dříve jsem měla mnoho nemocí. Praktikuji Falun Dafa a ze všech nemocí jsem se uzdravila, aniž bych utratila jedinou korunu. Proč nám vláda nedovoluje praktikovat tak dobrou praxi?“ Policista měl kamenný výraz a nic neodpověděl. Strčil mě do autobusu. Autobus kroužil kolem vládního areálu více než hodinu a odjel až tehdy, když byl plný praktikujících.

Když byli všichni praktikující odvezeni, vstoupili do areálu plně ozbrojení vojáci a prováděli tam cvičení. Viděla jsem, že silnice kolem areálu jsou plné vojenských vozidel. Auta byla zakrytá zelenými sítěmi a působila hrozivě. Vypadalo to, jako by se chystala válka. Vojáci, kteří měli chránit zemi, obrátili zbraně proti bezbranným občanům, kteří chtěli být jen dobrými lidmi. My jsme chtěli pouze říci vládě, že jsme skupina dobrých lidí, kteří ve společnosti zodpovědně plní své role, ale vláda s námi zacházela takto. Nebyla taková země odsouzena k záhubě?

Kolem osmé hodiny večer nás odvezli na stadion. Stadion byl plný praktikujících. Policie nás sledovala dokonce i na toaletu. Snažili se nás donutit, abychom jim sdělili své adresy. Z reproduktorů se vysílal obsah očerňující Falun Dafa. Praktikující policistům objasňovali pravdu o Falun Dafa a o tom, jaký z něj měli prospěch. Jeden policista řekl: „Někteří z nás také praktikují Falun Dafa. Víme, že Dafa je dobrý. Ale náš nadřízený nám nařídil tohle dělat. Nemáme na výběr.“

Místní policie nás o půlnoci odvezla zpět. Odmítla jsem podepsat prohlášení o zárukách. Všechny své nemoci jsem vyléčila díky praktikování Falun Dafa. Jak bych mohla zradit Mistra a Dafa? Jak bych mohla zaprodat své svědomí? Raději bych přišla o život, než abych zaprodala své svědomí. Rozhodně bych nezradila Mistra a Dafa. Mé spravedlivé myšlenky odstranily zlo. Policie kontaktovala mou rodinu a propustila mě.

Potvrzování Fa

Sedm praktikujících z naší skupiny studia Fa začalo rozdávat letáky Falun Dafa, aby lidé poznali pravdu a nebyli oklamáni lžemi KS Číny. Chodila jsem rozdávat letáky za každého počasí. Když mi došly, nechala jsem si je znovu kopírovat v kopírovacím centru. Obvykle jsem si nechávala udělat velký balík letáků najednou.

S manželem jsme jeli do rehabilitačního centra v pobřežním městě na jihu. V tom městě jsem neznala žádné praktikující a neměla jsem přístup k materiálům Dafa. Psala jsem proto plakáty ručně a vyvěšovala je v ulicích. Také jsem při nakupování používala bankovky s napsanými vzkazy objasňujícími pravdu. Někdo mě udal policii. Obklíčili místo, kde jsme bydleli. Pokusili se mě odvést, ale nespolupracovala jsem.

Tři dny jsem bez spánku vysílala spravedlivé myšlenky. Snažili se mě odvést. Řekla jsem jim vážně: „Přijeli jsme sem kvůli jeho rehabilitaci. Manžel je vážně nemocný a spoléhá na mě. Prosím, netahejte mě a nestrkejte do mě.“ Jeden policista řekl: „Ano, jste starší lidé. Kdybyste byli mladí, už bychom vás odnesli.“ Nadávali mi, že jsem všude vyvěšovala plakáty, dokonce i na mostě. Když si manžel v poledne zdřímnul, šla jsem ven a vyvěšovala plakáty, jak jen to šlo, aby se o tom dozvědělo více lidí a mohli být zachráněni.

Bylo mi policistů líto, protože je KS Číny využívala k pronásledování dobrých lidí. Vysvětlovala jsem jim pravdu a říkala jim, že Falun Dafa je prospěšný lidem i společnosti a že v celé zemi ho praktikuje asi sto milionů lidí. Také jsem jim vyprávěla o zdravotních přínosech, které jsem díky praktikování Falun Dafa zažila.

Manžel se bál a zavolal našim dětem. Z mého rodného města přijela velká skupina lidí, aby mě navštívila. Jednali s policií. Nakonec jsem se mohla v pořádku vrátit domů.

Z toho má prospěch celá moje rodina

Každý, kdo zažil pronásledování během různých politických kampaní, které KS Číny rozpoutala, dobře zná její opovrženíhodné metody. Moje rodina se bála, že budu pronásledována. Po 20. červenci 1999 mi nedovolovali praktikovat Falun Dafa. Manžel mě hlídal a knihy Dafa jsem četla jen tehdy, když odešel z domu.

Později jsem si uvědomila, že bych měla Falun Dafa praktikovat otevřeně a důstojně, protože Mistr mi dal dobré zdraví a díky praktikování Falun Dafa jsem se stala dobrým člověkem. Podělila jsem se o své myšlenky s manželem. Řekla jsem mu: „Během kulturní revoluce jsi byl bez jakéhokoli důvodu pronásledován. Celou noc tě kritizovali. Namalovali ti na obličej masku ducha a oholili ti vlasy jako duchovi. Na hlavu ti nasadili kovovou čepici vážící dvanáct kilogramů. Celou noc jsi musel stát na stoličce se shrbenými zády. Málem ses udusil. Jaký zločin jsi spáchal? Jak můžeš stále věřit jejich pomlouvačné propagandě?“ Nic neřekl. Po několika dalších rozhovorech souhlasil, že vystoupí z KS Číny a z jejích přidružených organizací. Podporuje mě v praktikování Falun Dafa. Mám z toho velkou radost a dobře se o něj starám. Když k nám domů přijdou spolupraktikující, už proti tomu nic nenamítá. Naopak jim připravuje čaj.

Před několika lety byl manžel hospitalizován. Naše děti se u něj střídaly. Trval však na tom, abych se o něj v nemocnici starala já. Řekl, že pokud u něj nezůstanu, nebude spolupracovat při léčbě. Ten rok mi bylo osmdesát let. Pomyslela jsem si, že tam jistě jsou lidé s předurčeným vztahem, kteří potřebují slyšet pravdu, a proto bych tam měla jít. Zůstala jsem v nemocnici a starala se o něj. Pacienti na stejném pokoji byli zvědaví, a tak jsem využila příležitosti objasnit jim pravdu. Rádi souhlasili s vystoupením z KS Číny a jejích přidružených organizací.

Jednoho dne se jeho zdravotní stav znovu zhoršil. Řekla jsem mu: „Jsi nemocný znovu a znovu. Nemůžeš dobře spát ani jíst. Jaké je to utrpení! Věříš ve Falun Dafa? Budu ti číst Fa. Pokud to přijmeš, pomůže ti to.“ Vážně odpověděl: „Ano, přijímám to. Přijímám to.“ Celou noc jsem mu četla Fa. Necítila jsem se unavená ani ospalá. Ráno, když se probudil, byl šťastný a řekl, že se dobře vyspal. Už dlouho se tak dobře nevyspal. Poděkoval mi. Řekla jsem: „Neděkuj mně. Měl bys poděkovat Mistrovi. Dříve jsi chránil praktikující Falun Dafa. Byl jsi požehnán. Mistr ti pomáhá.“

Jednoho dne měla moje snacha bolesti na hrudi a přestala vidět. Zavolala synovi, aby ji odvezl do nemocnice. Najednou si vzpomněla, že jí často říkám, aby recitovala „Falun Dafa je dobrý“. Cestou do nemocnice začala recitovat: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré.“ Cítila se stále lépe a lépe. Příznaky zmizely, jako by se nic nestalo. Byla nadšená a řekla synovi, že tyto věty skutečně zafungovaly. Místo do nemocnice se vrátili domů. Od té doby neměla žádné srdeční potíže. Věří ve Falun Dafa a čte knihu Zhuan Falun.

V roce 2023 můj syn spadl ze čtyřmetrového žebříku, když se večer kolem šesté hodiny snažil opravit zatékání na střeše garáže. Upadl do bezvědomí. Když se probral, nevěděl, co se stalo ani jak dlouho byl v bezvědomí. Postupně si vzpomněl, že spadl ze žebříku. Necítil však žádnou bolest a neměl žádné zranění. Divil se, jak je možné, že je úplně v pořádku, když spadl z tak vysokého žebříku. Druhý den šel do nemocnice na vyšetření. Zjistili, že má prasklinu v žebru, ale kost nebyla posunutá. Lékař řekl, že by to mělo být velmi bolestivé. Uzdravil se však bez jakýchkoli léků nebo léčby.

Když mi svůj příběh vyprávěl, nedokázala jsem zadržet slzy. Nemohla jsem Mistrovi dostatečně poděkovat za jeho ochranu. Řekla jsem synovi: „Synu, byl jsi požehnán, protože věříš ve Falun Dafa. Když jsem byla pronásledována, pomáhal jsi mi. Nosíš u sebe amulet. Mistr tě ochránil.“

Objasňování pravdy

Vždy si připomínám, že jsem praktikující Falun Dafa, a nepromarním žádnou příležitost objasňovat pravdu. Po nějakou dobu jsem měla potíže s očima. Dívala jsem se do sebe, ale nedokázala jsem najít připoutání, které k tomu vedlo. Moje děti trvaly na tom, abych šla na vyšetření očí. Rozhodla jsem se využít tuto příležitost k objasnění pravdy lékaři. Po operaci očí přišla mladá zdravotní sestra vyměnit obvaz. Využila jsem příležitosti a vyprávěla jí o Falun Dafa a o pronásledování. Souhlasila, že vystoupí z KS Číny a z jejích přidružených organizací.

Moje dcera se bála a tahala mě za ruku, aby mi zabránila objasňovat pravdu. Později jsem jí vážně řekla: „Dcero, nedělej to. Víš, že tvůj bratr mi pomáhal objasňovat pravdu, když se o mě staral. Víš, jaké požehnání díky tomu získal.“

Děti často zvou své přátele a spolužáky k nám domů. Nikdy nepropásnu tyto dobré příležitosti objasnit jim pravdu. Jednoho dne v roce 2024 pozval syn domů svého spolužáka. Byl to velmi schopný člověk a byl povýšen na vysokou vládní funkci. Později byl přeložen na vysokou pozici do jiné provincie. Kvůli nedostatku kontaktů v tom městě však byl z funkce náhle sesazen a vrátil se domů. Jenže mezitím už prodal svůj dům v rodném městě. Jeho přátelé a příbuzní věděli, že byl povýšen do vyšší funkce v jiné provincii. Když se vrátil domů, cítil, že ztratil tvář. Každý den byl sklíčený.

Syn s ním soucítil a pozval ho k nám na večeři v naději, že ho zbaví jeho úzkosti. Využila jsem této příležitosti, abych mu objasnila pravdu. Řekla jsem mu, jak je KS Číny zlá, jak připravila o život 80 milionů lidí a proč je odsouzena k zániku. Byl překvapený, když zjistil, jak mnoho lží KS Číny lidem namluvila. Řekla jsem mu: „Je dobře, že už nejste v té zkorumpované funkci, protože budete vytvářet méně karmy. Je to vlastně dobrá věc.“ Srdečně se zasmál a souhlasil, že vystoupí z KS Číny pod svým pravým jménem. Řekl: „Děkuji vám, tetičko! Neměla jste moc vzdělání, ale víte toho hodně. Mluvila jste opravdu výřečně. Obdivuji vás!“

Po manželově smrti se u mě děti střídaly, aby se o mě staraly. Hrály mahjong a dělaly velký hluk. Později se ke mně nastěhovala dcera, ale nevycházely jsme spolu dobře. Po sdílení se spolupraktikujícími jsem si uvědomila, že jsem se nechovala podle Fa. Byla jsem sobecká a chtěla jsem, aby dcera dělala věci podle mé vůle. Když mezi námi později znovu vznikl konflikt, recitovala jsem si Mistrovo učení: „On má pravdu a já se mýlím“ (Kdo má pravdu, kdo se mýlí, Hong Yin III)

Spolupraktikující u mě doma studují Fa. Když poukážou na mé nedostatky, přijmu to, dívám se do sebe a kultivuji se. Pomáhám také praktikujícím, kteří se nedávno vrátili ke kultivaci. Často chodím ven a osobně lidem objasňuji pravdu.

Děkuji Vám, Mistře! Děkuji za Vaši ochranu. Jsem tak šťastná, že mohu kultivovat ve Falun Dafa.

Články, v nichž kultivující sdílejí svá pochopení, obvykle odrážejí vnímání jednotlivce v určitém okamžiku na základě jeho kultivačního stavu a jsou sdíleny v duchu vzájemného povznesení.