Teprve důkladným odstraněním stranické kultury lze dosáhnout klidného stavu mysli

(Minghui.org) Praktikuji Falun Dafa již více než 20 let, ale dlouho jsem měla potíže udržet si klidnou mysl, natož soucit. Šest měsíců jsem se cítila sklesle. Ostatní praktikující mi říkali, že když medituji, nepůsobím klidně – mračím se. Snažila jsem se uvolnit a vypadat pokojně. Bylo to však jen na povrchu – nešlo to ze srdce. Studovala jsem více Fa a začala jsem se dívat do sebe.

Před několika dny mě přišla navštívit paní Feng a požádala, zda bychom spolu mohly číst Fa. Nebydlela v naší oblasti. Přijela sem starat se o svou matku, ale neměla s kým číst Fa. Pomyslela jsem si, že její návštěva není náhoda, a tak jsem přestala chodit do studijní skupiny Fa, kam obvykle chodím, a začala jsem číst s paní Feng.

Má málo připoutání a je velmi přímočará. Když si všimla mých nedostatků, okamžitě mě na ně upozornila a řekla, že tón mého hlasu není správný, když mluvím se svým manželem, který je také praktikující. Poděkovala jsem jí. Kdyby na to nepoukázala, neuvědomila bych si to. Dívala jsem se na svého manžela svrchu a stěžovala jsem si, že všechno dělá pomalu. Také jsem mu vnucovala svá pochopení. Například jsem mu často vykládala principy Fa, ke kterým jsem dospěla, a chtěla jsem ho napravovat. Měla jsem také silné připoutání k citovosti. Když jsem tato připoutání rozpoznala a odstranila, cítila jsem se mnohem lehčí. Pochopila jsem, že Mistr viděl, jak je pro mě těžké se zlepšovat, a proto zařídil, abych se setkala s paní Feng.

Pak jsem myslela na paní Wen. Znala jsem ji více než deset let a měla některé zdravotní potíže. Opravdu jsem jí chtěla pomoci. Když jsem se jí však snažila pomoci, často vybuchovala vztekem a říkala, že se na ni dívám svrchu. Ublížila jsem jí natolik, že už se mnou nechtěla mít nic společného a dokonce se zlobila, kdykoli mě viděla. Nedokázala jsem přijít na to, v čem je problém. Kvůli našemu napjatému vztahu jsme spolu posledních šest měsíců téměř nemluvily.

Poté, co byl zveřejněn článek Mistra „Kritické časy odhalují duchovní stav člověka“, pochopila jsem, že praktikující by měli tvořit jedno tělo a neměli by se od sebe vzdalovat. Protože jsme se nekultivovali dobře, Mistr pro nás musel získat čas, abychom mohli pokračovat v kultivaci. Mistr už pro nás tolik vytrpěl. Rozhodla jsem se ji vyhledat a odstranit problém, který nás s paní Wen odděloval.

Pozvala jsem ji k sobě domů, abychom studovaly Fa. Když uviděla paní Fang, začala si jí stěžovat na to, jak jsem jí v minulosti ublížila. Když to stále opakovala, uvědomila jsem si, že se mi snaží pomoci zlepšit se. Rozhodla jsem se, že se tím nenechám pohnout. Když domluvila, navrhla jsem, abychom studovaly Fa. Všechny tři jsme tedy studovaly jednu lekci Fa, než se vydala domů.

Poté, co odešla, jsem řekla paní Fang: „Viděla jsi její chování. Když jsem za ní přišla já, byla v pořádku, ale jakmile přišla sem, začala se takto chovat. Trvá to už více než dva roky. Často je ovládána svou démonickou povahou. Může ještě praktikovat?“

Paní Fang odpověděla: „Obě máte silnou citovost. Měla bys dávat pozor na tón, jakým s ní mluvíš. Neříkej negativní věci.“

Její slova mě zaskočila. Když paní Wen ventilovala svůj hněv, působila jsem navenek klidně a nehádala jsem se s ní. V duchu jsem si však myslela: „Neumí se dívat do sebe. Když vybuchne, je ovládána nenávistí. Je vůbec praktikující?“ Když jsem vůči ní měla takovou negativní myšlenku, nepřidávala jsem jí tím špatné látky? Jak by se potom mohla změnit?

Když jsem se na sebe v klidu podívala, uvědomila jsem si, že mezi mnou a paní Wen byla citovost. Čistota a posvátnost, která by měla existovat mezi spolupraktikujícími, se vytratila. Obě jsme na sebe navzájem uplatňovaly měřítka Fa, místo abychom se dívaly do sebe. Na povrchu jsme chtěly, aby se ta druhá rychle zlepšila, ale tato myšlenka vycházela z citovosti. Naše chování bylo ovlivněno kulturou Komunistické strany Číny: kritizovaly jsme, stěžovaly si a dívaly se na ostatní svrchu. Cítila jsem se nadřazený a nedokázala jsem se vcítit do druhých. Nedívala jsem se do sebe a chyběl mi soucit. Vždy jsem si myslela, že mám pravdu. Nebylo to zasahování? Není divu, že si na mě ostatní praktikující stěžovali.

Kultivuji se už více než 20 let a myslela jsem si, že jsem kulturu strany odstranila. Když jsem se však podívala do sebe, zjistila jsem, že mám stále tato připoutání: zlehčovat druhé, abych vypadala lépe, a šířit mezi praktikujícími pomluvy o našich konfliktech. Chtěla jsem se dívat do sebe, abych se rychle zlepšila, ale ve skutečnosti jsem hledala nedostatky ostatních praktikujících, abych sama vypadala lépe. Měla jsem v sobě tolik prvků KS Číny – mohla jsem vůbec vypěstovat soucit? Mohla jsem mít klidnou mysl?

Když jsem si to uvědomila, rozplakala jsem se. Bylo mi líto Mistra, který pro mě s velkou péčí tato uspořádání připravil, stejně jako obětí, které přinesli ostatní praktikující. Jakmile se tato myšlenka objevila, pocítila jsem silnou vlnu vděčnosti. Když jsem rozpoznala jedovaté prvky KS Číny ve svém nitru, Mistr mi pomohl je odstranit. Poté jsem se cítila zcela uvolněně a získala jsem klidnou mysl.

Když jsem znovu potkala paní Wen, mluvila klidným tónem. Řekla mi, že ani neví proč, ale jakmile mě uviděla, měla chuť se na mě rozzlobit. I když toho potom litovala, nedokázala se ovládnout. Řekla jsem jí: „To proto, že jsem se neuměla dívat do sebe, a tak ses chovala tímto způsobem. Pomáhala jsi mi odstranit ty špatné myšlenky i kulturu strany, které jsem si ani neuvědomovala. Měla bych ti upřímně poděkovat za všechnu pomoc, kterou jsi mi během všech těch let na mé kultivační cestě poskytla. Neměli bychom už Mistrovi dělat starosti.“

S úsměvem řekla: „Pojďme se pilně kultivovat.“ Nakonec jsme mezeru mezi námi odstranily.

Pamatujme všichni na vzácný nástroj, který nám Mistr dal – dívání se do sebe. Odstraňujme kulturu strany v každé své myšlence i činu, přizpůsobujme se Pravdivosti-Soucitu-Snášenlivosti, měňme se od své podstaty, buďme kvalifikovanými praktikujícími, kteří se skutečně kultivují, a nezklameme soucitnou spásu Mistra!

Děkuji Vám, Mistře! Děkuji vám, spolupraktikující!