Mít odvahu říkat pravdu

(Minghui.org) Slavná pohádka Hanse Christiana Andersena Císařovy nové šaty, známá po celém světě, zdůrazňuje důležitost říkat pravdu – něco, co dokáže i malé dítě. V reálném životě však dospělým často chybí odvaha to udělat.

Dva roky po začátku kulturní revoluce, v roce 1968, popravila Komunistická strana Číny (KS Číny) pětatřicetiletou Lin Zhao za její disidentské výroky. Rozkaz údajně přišel přímo z politbyra KS Číny. Stejně jako mnoho dalších intelektuálů, které KS Číny vyzývala, aby otevřeně upozorňovali na chyby strany, byla Lin v roce 1957 během kampaně proti pravicovým živlům zatčena a poslána do tábora nucených prací.

Na rozdíl od jiných disidentů se však Lin nikdy nevzdala. Poté, co poukázala na Velký hladomor (1959–1961), byla znovu zatčena a uvězněna. Bez pera a papíru často používala vlastní krev, aby na prostěradlo psala své názory.

Brzy následovala další tragédie. Když se její otec dozvěděl, že byla zatčena, spáchal sebevraždu. Její matku, která nevěděla o osudu své dcery, následně kontaktovaly úřady a požadovaly po ní pět centů jako úhradu za náboj, který její dceru zabil. Přemožena žalem se psychicky zhroutila a krátce nato zemřela.

Během kampaně proti pravicovým živlům a kulturní revoluce se odehrály nesčetné tragédie, protože lidé byli nuceni řídit se stranickou linií místo toho, aby vyjadřovali vlastní názory. Přestože se od té doby mnozí vědci i širší společnost opakovaně snažili tato období reflektovat, k žádnému zásadnímu zlepšení nedošlo. Dokladem toho je i pokračující pronásledování Falun Gongu, které začalo v červenci 1999.

Falun Gong je meditační praxe, která zlepšuje mysl i tělo. Nepředstavuje žádnou hrozbu pro společnost, protože její praktikující se zaměřují na sebezdokonalování a neusilují o žádné politické ani společenské cíle. Jejich morální zlepšování naopak prospívá celé společnosti. Totalitní režim KS Číny však nedokáže tolerovat nezávislé myšlení – dokonce ani principy Pravdivost-Soucit-Snášenlivost, které Falun Gong vyznává. V důsledku toho praktikující v posledních 27 letech čelí tvrdému pronásledování.

Za to, že říkají pravdu – ať už o Falun Gongu, nebo o pronásledování – mnoho praktikujících snášelo ještě mnohem horší fyzické i psychické utrpení než Lin.

Zhang Xiuqiang (51) z města Linyi v provincii Shandong začal praktikovat Falun Gong v roce 1996. Když jeho spolupracovníci viděli výrazné zlepšení jeho fyzického i psychického stavu, říkali, že se úplně změnil. Kvůli své víře byl však opakovaně zadržován ve střediscích pro vymývání mozků, v táborech nucených prací i ve věznicích.

Po přijetí do věznice v provincii Shandong byl Zhang nucen sedět na malé stoličce bez pohnutí 16 hodin denně. K jídlu dostával jen půl lžičky jídla a jeho přísun vody byl přísně omezen. Kromě bití a sezení zaměřených na vymývání mozků byl často zbavován spánku.

Podobnému zacházení byli a stále jsou vystaveni i další praktikující po celé Číně. Wang Hongyu (48) z města Dalian v provincii Liaoning byla před deseti lety odsouzena ke třem a půl letům vězení za praktikování Falun Gongu. Dne 3. dubna 2025 byla znovu zatčena a odsouzena ke třem letům a dvěma měsícům vězení za distribuci materiálů o Falun Gongu.

Podle informací, které obdržel Minghui.org, bylo jen v roce 2025 zatčeno nebo obtěžováno více než 4 800 praktikujících Falun Gongu, 751 bylo odsouzeno za svou víru a 124 přišlo o život.

Dnes v Číně jen málo lidí ví nebo se zajímá o to, co se stalo Lin Zhao. Někteří o tom nevědí kvůli cenzuře KS Číny, jiní tomu nevěnují pozornost, protože se to stalo téměř před šedesáti lety. Smutné je, že mnoho lidí stále nezná skutečný rozsah pronásledování Falun Gongu, přestože trvá již 27 let.

Když malé dítě v Andersenově pohádce zvolalo: „Ale císař přece nemá vůbec nic na sobě!“, našli ostatní odvahu přidat se k němu. Pokud by k podobnému probuzení došlo i dnes v reakci na KS Číny, naše společnost by mohla spatřit záblesk naděje.