Největším štěstím v mém životě je nalezení Falun Dafa

(Minghui.org) V roce 1997, když mi bylo 20 let, jsem doprovázela babičku na návštěvu k sousedce. Tam jsem poprvé uviděla knihu Zhuan Falun. Jakmile jsem ji otevřela, přečetla jsem si větu, která mnou hluboce pohnula: „Jen jediné měřítko rozhoduje, zda je člověk dobrý nebo špatný: je-li schopen být Pravdivý, Soucitný a Snášenlivý“ (Přednáška první, Zhuan Falun)

Tato slova zasáhla mé srdce s obrovskou silou – cítila jsem se jako ztracené dítě, které konečně našlo cestu domů. Začala jsem praktikovat Falun Dafa.

V té době jsem byla ve třetím ročníku na vysoké škole a zjistila jsem, že někteří spolužáci a učitelé také praktikují Falun Dafa – brzy se k nám přidali další lidé. Všichni jsme byli mladí a zdraví. Někteří, jako já, byli ke kultivaci přitahováni hlubokými principy Dafa. Jiní byli zvědaví, protože říkali, že kolem nás při cvičení vidí nějaké bílé látky, a tak začali praktikovat také.

Společně jsme studovali Fa a poté sdíleli své kultivační zkušenosti. Jeden mladý muž říkal, že slova v Zhuan Falun září zlatým světlem. Každý z nás měl své vlastní hluboké a smysluplné zážitky. Cítila jsem, jak se každým dnem zlepšuji – moje mysl i tělo byly očištěny. Byla jsem naplněna štěstím a vděčností.

Po promoci jsem se vdala. V té době již Komunistická strana Číny (KS Číny) začala pronásledovat Falun Dafa a jeho praktikující a média i televize byly plné lží a pomluv proti Dafa. Manžel byl zpočátku propagandou sveden a měl strach. Nechtěl, abych v praktikování pokračovala.

Poté, co zhlédl pravdu objasňující DVD a dozvěděl se fakta, situaci pochopil. Jednoho dne se mu cestou do práce ozvaly žaludeční vředy a měl velké bolesti. Náhle si vzpomněl na slova „Falun Dafa je dobrý“ a bolest zmizela. Od té doby měl pevnou víru v Mistra a Dafa a začal praktikovat. Oba se držíme standardů kultivujících a naše manželství je harmonické a naplňující.

Od doby mého těhotenství i po narození našich dětí nás děti často poslouchaly, když jsme četli Fa, a sledovaly pravdu objasňující videa. Obě děti jsou zdravé a bystré. Když byl náš starší syn malý, díval se na otce, jak cvičí, a říkal, že se točí. Syn je disciplinovaný ve studiu, má dobré známky a nepropadá telefonu ani televizi. Má pevnou víru v Mistra a Dafa.

Když bylo našemu druhému dítěti něco málo přes rok, dívalo se na videa s Mistrovými přednáškami a začalo říkat „Buddha“. Rádo poslouchalo dospělé, jak před spaním čtou Fa, a jednou řeklo, že ho sem poslal Mistr. Má laskavou a živou povahu a spolužáci i učitelé ho mají velmi rádi.

V práci se měřím standardy Dafa – k ostatním se chovám s laskavostí a tolerancí, aby moji spolupracovníci viděli vystupování praktikujícího Dafa. Když dojde ke konfliktům, dívám se do sebe. Když se naskytne příležitost, objasňuji lidem pravdu. Vidět, jak moji spolupracovníci chápou pravdu, mi přináší velkou radost.

Po mnoho let byl můj život cestou kultivace. Díky Mistrově soucitné spáse a vedení Dafa jsem se nikdy necítila ztracená nebo zmatená, bez ohledu na okolnosti. V tomto morálně upadajícím světě nám uchovávání Dafa v srdci přináší nesmírný klid a štěstí.

Kultivování sebe sama v práci: Laskavý přístup k žákům

Praktikující Falun Dafa z Číny

Narodila jsem se v 90. letech. Jako dítě jsem praktikovala Falun Dafa s rodiči. Tehdy jsem cítila, že Dafa je dobrý a že Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré, ale skutečně jsem se neřídila standardy Fa. Jak jsem stárla, postupně jsem si uvědomovala, že kultivace není jen vědomí, že Dafa je dobrý; člověk musí také jednat podle Mistrova učení, aby byl skutečným kultivujícím.

Pracuji jako doučovatelka a pomáhám žákům základních škol s domácími úkoly. Mnoho dětí dělá úkoly nerado. Zpočátku jsem používala běžné metody – hubování, trestání stáním nebo mluvení drsným tónem – ale nefungovalo to. Dítě úkoly dál odmítalo dělat, bylo neposlušné a vyrušovalo.

Jedním z příkladů byl Xiaoyan, chlapec ve třetí třídě. První dva dny byl velmi poslušný. Úkoly dělal sám a dokonce kladl otázky. Udělalo na mě dojem, jak dobře se chová. Ale třetí den se vše změnilo. Už nechtěl dělat úkoly. Nemohl se soustředit a neustále věci odkládal; stal se tak posledním dítětem, které práci dokončilo a odešlo. Když dokončení práce protahoval, začalo mi hlady kručet v břiše a začala jsem být podrážděná. Zvýšila jsem na něj hlas, což nás oba rozrušilo. V důsledku toho se dokázal soustředit ještě méně.

Poté jsem o tom přemýšlela: „Jsem praktikující Dafa. Nemohu se k dětem chovat jako běžní lidé. Měla bych klást jeho potřeby na první místo. Pokud mám hlad já, on musí mít hlad ještě větší. Je to pořád dítě. Měla bych ho laskavě povzbuzovat, trpělivě mu pomáhat a být snášenlivá.“

Postupně se věci změnily. Začal své úkoly dokončovat rychle. Všímala jsem si jeho silných stránek, chválila jeho úsilí a občas ho odměnila. Nyní udělal velký pokrok. I když jde domů jako poslední, protože má více úkolů, už nepociťuji hněv. Mistr nás učil, že laskavost může změnit srdce lidí. Chci používat laskavost k proměně sebe sama a předávat tuto laskavost ostatním.

Ling je další žákyně, kterou jsem doučovala. Právě začala chodit do první třídy. Jednoho dne, když si dodělala úkoly, si šla hrát a vyrušovala ostatní děti, které ještě pracovaly. Po kontrole jejích úkolů jsem ji požádala, aby opravila chyby. Zatímco tak činila, připomněla jsem jí, aby nerušila ostatní, a navrhla jsem jí, aby si místo toho potichu četla. Nechala jsem ji, aby si čas řídila sama. Poté však opět začala vyrušovat ostatní děti, takže se nemohly soustředit. Zavolala jsem její jméno dvakrát hlasitěji a stoupla si před ni. Okamžitě se rozplakala a hodila sebou o zem. Jemně jsem jí řekla, aby neplakala, a pomohla jí vstát, ale ona tam jen ležela a vypadala velmi rozrušeně. Brzy se kolem ní shromáždily všechny děti a ona plakala hlasitěji, dokonce křičela.

Uvažovala jsem, co jsem udělala špatně. Odvedla jsem ji do jiné místnosti, aby se uklidnila, a požádala ostatní děti, aby se vrátily na svá místa. Po chvíli plakat přestala. Mluvila jsem s ní jemně a soucitně jsem jí věci vysvětlovala, jako bych mluvila s vlastním dítětem. Od toho dne mě doprovází na každém kroku. Skutečně jsem pocítila sílu Pravdivosti-Soucitu-Snášenlivosti.