(Minghui.org) S praktikováním Falun Dafa jsem začala v roce 1996, kdy mi bylo 40 let. Než jsem získala Fa, měla jsem srdeční potíže, sklerózu mozkových cév, zánět žlučníku, zánět žaludku a problémy s bederní a krční páteří. Moje tělo bylo velmi slabé a kvůli všem těmto zdravotním neduhům jsem měla pocit, že život je horší než smrt. Kamarádka mě tehdy seznámila s Falun Gongem. Poté, co jsem cvičila pouhých sedm dní, jsem dokázala unést lavor s vodou. Byla jsem příjemně překvapena a pomyslela si: „Toto cvičení je zázračné.“ Po více než 20 dnech jsem cítila, že jsem bez nemocí a mé tělo je lehké. Moje tehdejší rozpoložení bylo nepopsatelně radostné. Od té doby jsem nikdy nezaváhala. I když jsem byla později vězněna a pronásledována Komunistickou stranou Číny (KS Číny), nikdy jsem nepocítila strach ani jsem neustoupila.

Mistr mi dává moudrost

Protože jsem chodila do školy jen do třetí třídy, byla jsem v podstatě negramotná. To mi velmi ztěžovalo studium Fa. V počátcích, když jsem se účastnila skupinového studia Fa, jsem mohla knihu jen držet a poslouchat ostatní praktikující, jak čtou. Jednou jsem studovala Fa doma. Četla jsem dlouho, a přesto jsem nedokázala dočíst ani úvodní text „O Dafa“. Pomyslela jsem si: „Nemohu číst tak dobrý Fa, co mám dělat?“ Rozplakala jsem se a pak usnula. Když jsem se probudila, vzala jsem knihu znovu do ruky a najednou jsem slova v ní dokázala přečíst. Věděla jsem, že Mistr viděl mou upřímnou snahu se učit, a tak mi pomohl a dal mi moudrost. Děkuji Vám, Mistře! Byla jsem tak nadšená.

Později jsem již byla schopna studovat Fa v malých skupinách. Jednoho dne, když jsem se vrátila ze studia Fa, jsem ležela na posteli v polospánku a uviděla jsem žebřík vedoucí přímo do nebe. Při pozdějším studiu Fa jsem si uvědomila, že mi Mistr dal nápovědu: tento Dafa je žebříkem do nebe.

Předtím než 20. července 1999 začalo pronásledování Dafa ze strany KS Číny, se mi ve snu objevila zlatá cesta. Cesta byla velmi hladká a čistá, ale velmi úzká. Mohla jsem po ní jít jen sama a po obou stranách byly hluboké příkopy. Brzy nato začalo pronásledování a já jsem pochopila, že to byla Mistrova nápověda, že cesta kultivace je velmi úzká a nesmím z ní sejít.

Propuštění z vazební věznice díky spravedlivým myšlenkám

Poté, co KS Číny začala pronásledovat Falun Gong, jsem se s dalšími praktikujícími vydala do Pekingu apelovat za spravedlnost pro Dafa. Byla jsem zadržena ve vazební věznici. Měla jsem pocit, že každé místo, kam přijdu, je jako chrám, a uvědomila jsem si, že není náhoda, že jsem tam. Začala jsem všem vězňům jednomu po druhém vyprávět o Dafa a svých zkušenostech a říkala jim, že Dafa není takový, jak tvrdí vláda.

Asi o 40 dní později jsem měla silnou myšlenku: „Nemůžu tu být pořád; musím studovat Fa.“ Řekla jsem další praktikující: „Co tady děláme?“ Podívala se na mě a nic neříkala, tak jsem pokračovala: „To, co jsme tu měli udělat, je hotové. Je čas jít domů. Jako praktikující, pokud nestuduješ Fa, nemůžeš být považována za praktikující.“

Den poté, co se tato myšlenka objevila, mě ve věznici potkala jedna známá a zeptala se mě, jestli se chci dostat ven. Řekla jsem: „Samozřejmě, máte nějaký způsob?“ Podívala se na mě a zašeptala: „Dozorci ve věznici se bojí hladovek.“ Pak odešla. Jakmile jsem to uslyšela, věděla jsem, co mám dělat.

Když jsem se vrátila do cely, sedla jsem si a zakřičela do sledovací kamery: „Zítra nebudu jíst!“ Slyšela jsem, že někteří dozorci měli poradu speciálně o tom, jak se mnou naložit. O dva dny později jsme byly já i další dvě praktikující propuštěny.

Zbavení se připoutání a urovnání rodinných konfliktů

Na své cestě kultivace jsem prošla mnoha zkouškami charakteru (xinxingu). Zpočátku jsem je snášela se slzami v očích, ale později jsem se naučila dívat se do sebe. Při setkání s konflikty jsem se snažila najít svá vlastní připoutání. Proces byl zpočátku bolestivý, ale postupně jsem byla schopna čelit konfliktům klidně.

Můj manžel má dva sourozence. Když byl můj tchán ještě naživu, rozdělil rodinný majetek a se souhlasem jeho dětí nám připadl bungalov, zatímco hotovost byla rozdělena rovným dílem mezi manželovy dva bratry.

Po několika letech si to moji švagři rozmysleli a začali dělat rozruch kvůli rozdělení usedlosti. Staršímu švagrovi se bez našeho vědomí podařilo přepsat list vlastnictví k domu na své jméno. Můj manžel byl rozrušený a onemocněl z toho. Věděla jsem, že tato situace cílí na má připoutání, protože věci se nedějí náhodou a musím splatit své dluhy.

Řekla jsem manželovi: „Rozhodla jsem se. Nebudeme se s nimi hádat. Víš, že jsem praktikující Dafa a tato záležitost je pro mě k tomu, abych se kultivovala. Kromě toho nemůžeš kvůli boji o tento dům riskovat své zdraví. Nestojí to za to. Možná jim něco dlužíme z minulých životů, tak ten dluh splatíme.“ Protože manžel mou kultivaci podporoval a některým principům rozuměl, použila jsem Mistrovo učení, abych mu to osvětlila, a on to nakonec přijal.

Večer se vrátil můj syn se štosem materiálů a řekl: „Mami, mám všechno, co potřebujeme. Podáme na ně žalobu.“ Řekla jsem: „Synu, to nedělejme. Zaprvé, tvá matka je kultivující a nemůže jednat jako oni. I kdybys ten soud vyhrál, byl bys vyčerpaný. Nemáme energii se s nimi o to přetahovat. Co myslíš?“ Potom jsem dodala: „Nebudeme s nimi bojovat. Pokud to chtějí, dáme jim to. Možná jsme jim v minulém životě s tátou dlužili. Jen splácíme dluh. Jdi domů a promluv si o tom se svou ženou.“

Druhý den přišla snacha a ptala se mě na tu věc. Řekla jsem jí, že si ráda poslechnu její názor. Odpověděla: „Ať si vyberou. To, co zbude, bude naše.“ Jakmile jsem to slyšela, byla jsem šťastná: „Hodná holka. Přesně to si myslím také.“ Spiklenecky jsme se na sebe usmály. Požádala jsem syna, aby koupil byt. Konflikt, který se běžným lidem zdál tak obrovský, byl díky Dafa snadno vyřešen.

Objasňování pravdy se spravedlivými myšlenkami

Během let jsem následovala Mistrovy pokyny, dělala tři věci a spolupracovala s ostatními praktikujícími na objasňování pravdy. Od vylepování či rozdávání pravdu objasňujících materiálů až po mluvení s lidmi tváří v tvář jsme procestovali všechny obce a vesnice v našem okrese. Někdy jsme jezdili i na farmářské trhy v sousedním okrese. S Mistrovou ochranou jsme unikli mnoha nebezpečným situacím. Během tohoto procesu jsem také mnohokrát byla svědkem moci Dafa.

Jednou jsem šla do vesnice rozdávat brožurky. Kráčela jsem vedle kukuřičného pole, kde jsem u cesty uviděla elektrický sloup bez jakýchkoli reklamních nálepek. Pomyslela jsem si: „Jaké by to bylo hezké, kdybych měla pero, kterým bych mohla psát.“ Právě když jsem se chystala odejít, ucítila jsem něco pod nohama. Když jsem se podívala dolů, byl to nový fix. Byla jsem tak nadšená a děkovala jsem Mistrovi. Na sloup jsem napsala: „Nebe rozloží KS Číny!“ Vzala jsem ten fix a cestou zpět jsem psala na všechny sloupy. Kdykoliv jsem pak šla ven objasňovat pravdu, brala jsem si tento fix s sebou.

Takových úžasných věcí je mnohem více a nebudu je zde všechny vypisovat.

Vím, že mám k Mistrovým požadavkům ještě daleko, proto si budu udržovat spravedlivé myšlenky a budu dobře dělat tři věci. Budu dobře studovat Fa, zbavovat se svých připoutání a zachraňovat vnímající bytosti, zatímco se budu kultivovat.