(Minghui.org) Čína dnes čelí dilematu mimořádných rozměrů. Po tisíciletí čínská kultura uznávala hluboké spojení s bohy – od Žlutého císaře a Lao-c’a až po legendárního Opičího krále. Tato tradice však byla přervána poté, co se v roce 1949 ujala moci Komunistická strana Číny (KS Číny). Chrámy byly ničeny a mniši i jeptišky různých náboženských tradic byli nuceni vrátit se k sekulárnímu životu.
V posledních letech však dochází k výraznému nárůstu zájmu o věštění – tedy o předpovídání událostí či získávání poznání prostřednictvím výkladu znamení nebo využívání nadpřirozených sil. Od vysoce postavených úředníků až po běžné občany se stále více lidí obrací k této praxi. Na rozdíl od tradičních duchovních cest, které kladly důraz na sebezdokonalování podle božských učení, se dnes mnozí snaží prostřednictvím věštění získat štěstí nebo předem odhalit svůj osud. V kontextu zpomalující ekonomiky a vysoké nezaměstnanosti se mladší generace dokonce obracejí k online věštění a hledají rychlé odpovědi či okamžitá řešení svých problémů.
Jaké důsledky to má pro čínskou společnost? Lze skutečně spoléhat na takto zoufalé a transakčně pojaté přístupy k božství – připomínající objednávání rychlého občerstvení – jako na zdroj opravdového vedení?
Digitalizované věštění?
Podle deníku 21st Century Business Herald dosáhl čínský trh psychologických služeb podporovaných umělou inteligencí v roce 2025 hodnoty přibližně 3,866 miliardy jüanů (559,6 milionů dolarů). Pokud bude tento trend pokračovat, mohl by do roku 2028 vzrůst až na 59,5 miliardy jüanů (8,6 miliardy dolarů). Kybernetické věštění a předpovídání osudu pomocí umělé inteligence se proměnily ve standardizované produkty nabízené formou jednorázových plateb či ročního předplatného. Uvádí se, že různé algoritmy jsou využívány pro otázky štěstí, dlouhodobých vztahů či hledání zaměstnání.
Mnozí lidé přesto nadále navštěvují tradiční chrámy – jejich myšlení se však často neliší. Například chrám Yonghe v Pekingu navštěvovalo v roce 2023 přibližně 60 000 lidí denně. Rozšířila se pověst, že modlitba v tomto chrámu napomáhá získání pracovního místa. Více než polovinu návštěvníků tvoří mileniálové a příslušníci generace Z. Celostátně se očekává, že tzv. chrámová ekonomika v roce 2026 přesáhne 100 miliard jüanů.
Upřednostňují však bohové skutečně předplatitele kybernetického věštění či ty, kteří se pouze klanějí sochám Buddhy a pálí kadidlo?
Tradiční víra
Napříč kulturami existovala víra, že člověk původně pochází z vyšších úrovní a že návrat k božství je možný skrze morální jednání.
V Bibli Satan tvrdil, že Job miluje Boha pouze proto, že je zahrnován požehnáním. Jako zkoušku proto Job přišel o veškerý majetek, služebnictvo, děti i své zdraví. Přesto během všech útrap zůstal spravedlivý a necítil vůči Bohu zášť: „Hospodin dal, Hospodin vzal; jméno Hospodinovo buď požehnáno.“ Job tak obstál.
Být dobrým člověkem by mělo být bezpodmínečné. Právě skrze zkoušky a soužení se náš skutečný charakter odhaluje a zušlechťuje. Naše volby mají zásadní význam, jak ukazuje následující příběh ze starověké Číny.
Qin Hui, vysoký úředník dynastie Song (960–1279), byl proslulý svou zkažeností a podílel se na smrti čestných generálů včetně Yue Feie. Jednou požádal proslulého mistra feng shui Lai Buyiho, aby vybral místo pro rodinnou hrobku, které by zajistilo prosperitu jeho potomkům. Lai neměl jinou možnost než vyhovět. Přesto před vybraným příznivým místem prohlásil: „Není logické, aby toto místo nebylo prosperující; ale není nebeského zákona, pokud bude prosperující [pro rodinu Qin].“
Qin byl potěšen a přesunul rodinnou hrobku na toto místo. Jedné noci však přišla prudká bouře s přívalovým deštěm a silným větrem, která změnila terén a proměnila lokalitu v místo se špatnou energií. Podle knihy Yu Shi Ming Yan (Příběhy k poučení světa) Qin i jeho manželka spolu se svými vysokými úředníky nadále trpěli v podsvětí za své hříchy.
Starověký mudrc Lao-c’ řekl: „Bohové nestraní nikomu a vždy pomáhají těm, kdo mají ctnost.“
Strom bez kořenů
Toto tradiční chápání bylo do značné míry zničeno během kulturní revoluce (1966–1976) i v dalších politických kampaních KS Číny. V roce 1966 během jediného měsíce studentská vůdkyně Tan Houlan a její spolubojovníci z řad Rudých gard zničili více než 6 000 kulturních památek, 2 700 starých knih, 900 svitků kaligrafií a maleb a 1 000 kamenných desek. Mezi nimi bylo více než 70 předmětů pod nejvyšší státní ochranou a 1 000 vzácných knih. Byly zbořeny Konfuciovy chrámy a znesvěcena hrobka tohoto mudrce.
Ironií je, že o několik desetiletí později KS Číny proměnila historické chrámy v komerční podniky. Například chrám Shaolin, který ročně navštíví 4,5 milionu lidí, získává na vstupném více než 300 milionů jüanů ročně. Spolu s výukou bojových umění, prodejem suvenýrů, živým vysíláním a komerčními licenčními projekty generuje tento podnik více než jednu miliardu jüanů ročně. Opat chrámu Shaolin Shi Yongxin je zároveň zástupcem Národního lidového kongresu.
Bez pevného kulturního a morálního základu však komerční aktivity KS Číny nemohou nabídnout skutečné duchovní vedení. Současný rozmach zájmu o víru přesto naznačuje, že lidé nadále hledají pravdu a snaží se pochopit, kým jsou a odkud původně pocházejí.
Copyright © 1999-2026 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.
