Od sobeckosti k ohleduplnosti k druhým

(Minghui.org) Než jsem na jaře roku 1997 začala praktikovat Dafa, měla jsem špatnou povahu – byla jsem tvrdohlavá, neodpustila jsem a snadno jsem se rozhněvala. Dafa mě změnil. Stala jsem se ohleduplnou k druhým, začala jsem si vážit starších a byla jsem obzvláště laskavá ke své tchyni.

Můj manžel má sedm sourozenců; je šestý v pořadí – má tři starší bratry, dvě starší sestry a dvě mladší sestry. Po smrti tchána žila tchyně vždy tři měsíce v domácnosti každého ze svých dětí. Když na nás přišla řada podruhé, byla ve velmi vážném zdravotním stavu. Přestala jsem pronajímat svůj byt a umožnila jí bydlet v prostorné, světlé a slunné hlavní ložnici, zatímco já jsem se přestěhovala do vedlejšího pokoje orientovaného na sever bez slunce. Protože manžel pracoval na poli a domů se vracel jen jednou týdně, veškerá péče o tchyni ležela na mně – bylo to skutečně náročné. Připravovala jsem jí tři jídla denně, starala se o její hygienu a pravidelně ji polohovala, zejména vzhledem k tomu, že byla vážně nemocná a mohla kdykoli zemřít.

Pečovala jsem o ni se stejnou láskou, jakou bych věnovala dítěti. Řídila jsem se principy Dafa: Pravdivost, Soucit, Snášenlivost. Každý den jsem ji pečlivě omývala teplou vodou, aby byla čistá. Postupně se jí zahojily proleženiny. Připravovala jsem jí chutná jídla a různé výživné ovoce jsem rozmixovala na kaši, kterou jsem jí podávala po lžičkách.

Díky mé péči se její zdravotní stav zlepšil. Zároveň jsem však neměla čas studovat Fa s ostatními praktikujícími ani chodit objasňovat pravdu. Vyžadovala nepřetržitou péči. Byla jsem velmi znepokojená, protože pomáhat Mistrovi zachraňovat lidi je moje poslání. Svou situaci jsem probrala s ostatními praktikujícími na studijním místě a zeptala se, zda by mohli chodit studovat Fa ke mně domů. Velmi mě podpořili, a tak se můj domov stal místem pro studium Fa.

Každé ráno jsme u mě doma studovali Fa v šesti lidech, v poledne jsme vysílali spravedlivé myšlenky a odpoledne jsme chodili objasňovat pravdu – telefonovali jsme a rozdávali materiály. Pracovali jsme ve dvojicích a v té době byli praktikující velmi pilní. Protože se zdravotní stav tchyně zlepšil, mohla jsem znovu vycházet ven. Nic tak nebylo narušeno – mohla jsem se o ni dobře starat a zároveň dělat tři věci. Když jsme studovali Fa, tchyně ho slyšela, a někdy jsem jí pouštěla i nahrávky Mistrových přednášek. Každý den naslouchala Fa a její stav se nadále zlepšoval.

Moje švagrová to viděla a řekla mi: „Jsi tak hodná!“ Odpověděla jsem: „Je to proto, že Dafa je dobrý – mohu to dělat jen díky tomu, že praktikuji Dafa.“ Řekla: „Dafa je tak dobrý, také si chci přečíst tvou knihu.“ Dala jsem jí výtisk Zhuan Falun. Můj manžel se každý týden vracel domů, viděl změny u své matky a s radostí říkal: „Jsi k mé mamince tak dobrá, děkuji ti!“ Odpověděla jsem: „Je to proto, že Dafa je dobrý! Měl bys poděkovat Mistrovi!“ Od té doby mě v kultivaci ještě více podporoval. Kdykoli k nám přišli další praktikující, srdečně je vítal a někdy nám dokonce vařil.

Jsem vděčná Mistrovi za to, že mě pozvedl z člověka zatíženého karmou, snadno se rozčilujícího a tvrdohlavého, na praktikující Dafa, která je ohleduplná k druhým a váží si starších. Stále mám mnoho připoutání, která musím odstranit, například předvádění se, soutěživost a rozhořčení. Také můj projev není dostatečně kultivovaný – bývá tvrdý a postrádá soucit. Do budoucna budu lépe kráčet po cestě kultivace, kterou pro mě uspořádal Mistr, odstraňovat všechna připoutání, která nejsou v souladu s Fa, a pevně následovat proces nápravy Fa. Děkuji, Mistře, za Vaši soucitnou spásu! Děkuji spolupraktikujícím za nezištnou pomoc.

Články, v nichž kultivující sdílejí svá pochopení, obvykle odrážejí individuální vnímání v určitém čase na základě jejich stavu kultivace a jsou sdíleny s cílem vzájemného povznesení.