(Minghui.org) Wu i já pocházíme z chudé a odlehlé provincie. Mistr Li Hongzhi, zakladatel Falun Dafa, u nás mnohokrát vedl úvodní přednášky. Zúčastnili jsme se úplně prvních kurzů, které Mistr pořádal, a později jsme mu pomáhali tím, že jsme lidem Falun Dafa představovali.
Ještě větším štěstím pro nás bylo, že jsme mohli být svědky toho, jak Mistr na výstavě Orientálního zdraví v Pekingu v roce 1993 veřejně a bezplatně léčil lidi. Působil velmi skromně, přístupně a nenápadně, a přitom projevoval tak mimořádné schopnosti!
Ve svých učeních Mistr jasně řekl:
„To, co tady učím, není nějaký obyčejný qigong, ale věci na vyšších úrovních.“ („Učení Fa a zodpovídání dotazů v Guangzhou“ Zhuan Falun Fajie)
„Opravdivo vyučovať prax k vyšším úrovniam znamená spasiť ľudí – to je pravá kultivácia. („Vysvetľovanie Fa pre asistentov Falun Dafa v Čchang-čchune“ Vysvetlenie obsahu Falun Dafa)
„V naší zemi, řekl bych, že co se týče opravdového vedení lidí k vyšším úrovním a učení Fa na vyšších úrovních, jsem jediný člověk, který to dělá. Anebo ať už je to v celém světě, jsem jediný člověk, který to dělá.“ („Učení Fa a zodpovídání dotazů v Guangzhou“ Zhuan Falun Fajie)
„Ale já vám řeknu, že to mohu dělat, protože mám nesčetná Těla Zákona, která mají moji ohromnou moc Zákona, mohou projevit své velké božské síly a ohromnou sílu Zákona. (Přednáška třetí, Zhuan Falun)
Výstava Orientálního zdraví se konala v Pekingu v roce 1993. Byla to druhá celostátní výstava – první proběhla v Pekingu v roce 1992. Wu a já jsme jeli vlakem den předem, abychom dorazili včas a mohli být u celého velkolepého dění.
Po příjezdu do Pekingu jsme se ubytovali u Wuových příbuzných. Druhý den ráno jsme vyrazili na místo konání. Ostatní praktikující, kteří Mistrovi pomáhali, nás srdečně přivítali. Měli jsme velkou radost, že Mistra znovu vidíme. Představil nás ostatním a řekl, že jsme hosté, kteří přijeli zdaleka. Požádal je, aby se postarali o naše jídlo a ubytování.
Praktikující, kteří přijeli s Mistrem, byli všichni oblečeni v bílém, působili upraveně a vyzařovala z nich energie. Každý zaujal své místo u stánku Falun Dafa. Mistr nám propůjčil gong (energii) k léčení nemocí, abychom mohli pomáhat, neboť mnoho lidí potřebovalo ošetření.
Jakmile se výstava otevřela, dovnitř se nahrnuly davy lidí. Zatímco u ostatních stánků stály jen malé fronty, u Falun Dafa bylo plno. Lidé v první řadě si rychle zajišťovali místa na dopolední léčení, zatímco další fronta čekala na registraci na odpoledne.
Mistr pracoval nejvíce ze všech! Mnoho lidí doufalo, že je zbaví jejich trápení. Často šlo o nevyléčitelné nebo velmi těžké případy. Některé vážně nemocné pacienty přinesli příbuzní na nosítkách či na zádech, jiní přijeli na vozících. Fronta byla tak dlouhá, že nebylo vidět na její konec. Mistr se však stále usmíval a ke všem byl nesmírně laskavý, trpělivý a klidný.
Nepoužíval žádné léky, injekce ani přístroje. Držel ruce dlaněmi k pacientovi, jemně poklepával, přejížděl rukama nebo z těla něco odhazoval. U těch, kteří byli dlouhá léta ochrnutí, je Mistr jemně nadzvedl a několikrát jimi plynule pohnul. Stačilo jen pár gest. Poté instruoval pacienta, aby se zcela uvolnil, a povzbuzoval ho slovy: „Posaďte se!“, „Výborně!“, „Dolů!“, „Postavte se!“ nebo „Choďte za mnou!“. Jako zázrakem se pacient postavil nebo začal chodit, jakmile mu to Mistr přikázal. Někteří dokonce začali běhat nebo skákat!
Byl to sen, nebo skutečnost? Pacienti zpočátku nemohli uvěřit vlastním očím, ale pak propukli v radostný jásot: „Jsem v pořádku! Opravdu jsem zdravý!“ Někteří volali: „Mistře Li!“, jiní zase: „Buddha mě zachránil!“ Mnozí se radostí rozplakali a nedokázali své pohnutí ovládnout.
Wu a já jsme stáli u stánku a vše pozorně sledovali. Později, jak se lidé tlačili dopředu, jsme museli ustoupit, takže nám uniklo mnoho detailů jednotlivých případů. Některé okamžiky se nám však navždy vryly do paměti. Nikdy nezapomeneme na výrazy naprosté vděčnosti ve tvářích uzdravených a jejich blízkých. Když viděli, jak jejich drahý po letech odhazuje berle nebo vstává z vozíku a běhá, zůstávali v němém úžasu. Někteří jen vydechli: „Bůh je zde!“ Nevěděli, jak dostatečně poděkovat. Někteří poklekli a klaněli se s výkřiky: „Děkujeme, Mistře!“ Mistr jen klidně řekl: „Prosím, vstaňte.“ Pomohl jim nahoru a pokračoval v léčení dalšího pacienta, jako by se nic mimořádného nestalo.
Druhou vzpomínkou je úžas a úcta ve tvářích přihlížejících. Mistr dokázal navrátit zdraví i těm nejtěžším případům. Lidé nikdy nic takového neviděli. Bylo těžké tomu uvěřit, pokud to člověk nespatřil na vlastní oči. Okolostojící nemohli jinak než volat: „To je zázrak!“ Mistr přes den léčil a večer vedl přednášky, které byly beznadějně zaplněné. Wu i já jsme viděli, jak neúnavně pracoval dnem i nocí.
I přes takové vytížení na nás Mistr neustále myslel. Během polední přestávky s námi obědval, otevřel svou krabičku a dával nám to nejlepší, zatímco pro sebe si nechal jen málo. To se opakovalo každý den. Cítili jsme se v rozpacích, ale jeho laskavost nás dojímala k slzám. Protože nám končila dovolená, museli jsme se vrátit domů ještě před závěrem výstavy. Mistr nás požádal, abychom zůstali, ale kvůli naší tehdejší slabé úrovni osvícení jsme si neuvědomovali, jak vzácná příležitost to byla. S těžkým srdcem jsme se rozloučili a dodnes svého tehdejšího rozhodnutí litujeme!
Mistr na obou výstavách předvedl schopnosti, které otřásly celým Pekingem. Jeho činy měly dalekosáhlý dopad a zprávy o nich se rozšířily po celé Číně. Poté, co jsme byli svědky těchto neobyčejných událostí, jsme s Wuem v Mistra a Falun Dafa pevně uvěřili. Zavázali jsme se kultivovat až do konce a navrátit se s Mistrem do svého nebeského domova!
Článek byl původně zveřejněn 12. června 2023
Copyright © 1999-2026 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.