Zázračné kultivační zkušenosti devadesátiletého manželského páru

(Minghui.org) Je mi 96 let. Ve 40. letech 20. století jsem získala vzdělání v církevní škole svatého Jana a modlitby i čtení Bible z dob mého mládí zůstaly nedílnou součástí mého života. Poté, co jsem odešla do důchodu, jsem vytrvale chodila do kostela více než deset let, bez ohledu na krutý mráz, úmorná vedra, vítr či déšť. Byla jsem oddanou křesťankou.

Jak jsem vstoupila na cestu kultivace Dafa

Tehdy jsem každou neděli cestovala asi 15 mil, abych se v kostele zúčastnila bohoslužeb. Na zpáteční cestě jsem se vždy zastavila u své nejstarší dcery.

Jednoho dne v první polovině roku 1999 jsem dceru navštívila a ona mi představila Falun Dafa slovy: „Falun Dafa je úžasný. Je to kultivační praxe vysoké úrovně, která patří do školy Buddhy...“ Jakmile jsem to uslyšela, pocítila jsem nevoli. V té době jsem věřila, že Ježíš je jediným Bohem na světě. Při mé příští návštěvě o tom se mnou mluvila znovu. Vyprávěla mi o tom pokaždé, když jsem k ní přišla. Nakonec se mi to začalo příčit natolik, že jsem se dceři vyhýbala a přestala k ní jezdit.

Pak jsem však jednoho dne musela dceru navštívit kvůli rodinné záležitosti. Jakmile jsem vstoupila, uviděla jsem na jídelním stole malý reproduktor, ze kterého zněla nahrávka Mistrových přednášek Fa. Sedla jsem si k němu, abych si odpočinula a zaposlouchala jsem se. Čím déle jsem poslouchala, tím více jsem chtěla slyšet dál, jako by to bylo něco, po čem jsem v hloubi duše dlouho toužila. Řekla jsem: „Tohle je tak nádherně vysvětleno!“ Dcera odpověděla: „To je nahrávka Mistrových přednášek Fa v Guangzhou.“ To odpoledne jsem na rozdíl od svého zvyku spěchat domů zůstala a poslouchala Mistrovy přednášky; pokračovala jsem ten večer i následující den.

Třetího dne jsem se vrátila domů. Jakmile jsem vešla dovnitř a uviděla ve skříňce své lahvičky s léky, náhle jsem si uvědomila: Jak to, že necítím žádné potíže? Jsem uzdravená? Pak mi blesklo hlavou: U dcery jsem dva dny nebrala žádné léky! Ano, skutečně jsem zdravá – jak zázračné! Mistr Falun Dafa objasnil věci, o kterých se v Bibli nemluvilo. Tohle musím praktikovat! Takto jsem měla pod Mistrovou soucitnou péčí to štěstí nastoupit na cestu kultivace Dafa.

Kovaný straník byl zcela proměněn

Kultivaci Dafa jsem se věnovala teprve něco málo přes měsíc, když Komunistická strana Číny (KS Číny) zahájila 20. července 1999 své zběsilé pronásledování Falun Dafa. K zahájení masivní celostátní kampaně pomluv a očerňování Falun Dafa využívali všechny své propagandistické nástroje – noviny i televizi. Můj manžel byl před odchodem do důchodu tajemníkem strany ve státním podniku. Na politická hnutí byl velmi citlivý, protože jsme byli terčem pronásledování v každé z dřívějších stranických kampaní.

Když manžel viděl, jak je situace vážná, ostře se postavil proti mé kultivaci a dokonce požadoval, abych mu odevzdala vzácnou knihu Zhuan Falun. V té době bylo mé chápání principů Fa ještě povrchní. I když jsem moc dobře věděla, že manželovy požadavky jsou špatné, věděla jsem také, že byl až do morku kostí indoktrinován zhoubnými doktrínami a praktikami strany. Když jsme byli mladí, mnohokrát mě i děti bil a nadával nám, takže jsem se stala poddajnou. V té době jsem byla zmatená a nechala ho, aby mi knihu vzal. Později, když jsem situaci pochopila jasněji, jsem toho hluboce litovala. Omluvila jsem se Mistrovi a upřímně napsala „Vážné prohlášení“. Poté mi manžel zakázal mluvit s dcerou a dokonce přivedl příbuzné a přátele, aby mě přesvědčili, abych přestala praktikovat. Přestože jsem tehdy principům Fa plně nerozuměla, věděla jsem, že je to můj žebřík do nebe – pouze kultivací Dafa se mohu vrátit do svého skutečného domova v Nebesích.

Když se v mém srdci rozvinula vůle kultivovat Dafa, Mistr zařídil, aby mi příbuzný přinesl výtisk Zhuan Falunu. Doma jsem dychtivě studovala Fa, kultivovala svůj xinxing (charakter) a neustále se poměřovala měřítky vesmírných principů Pravdivosti-Soucitu-Snášenlivosti – byla jsem upřímná, laskavá a tolerantní ke každému, koho jsem potkala. Když vyvstaly problémy, dívala jsem se do svého nitra, abych zjistila, v čem nejsem v souladu s Dafa, a okamžitě jsem se napravila. Jednou, když jsme si s manželem šli do banky vybrat peníze, zjistili jsme, že nám pokladník dal o 2 000 jüanů navíc. Tyto peníze jsem pokladníkovi okamžitě vrátila.

Před kultivací Dafa jsem byla marnivá, dbala jsem na svůj obraz, nebyla jsem ochotná snášet ztráty a měla jsem netrpělivou a prchlivou povahu. To vedlo k četným zdravotním problémům: srdečním chorobám, revmatickým bolestem, krční spondylóze, žaludečním vředům, žlučovým kamenům a Menièrovu syndromu. Poté, co jsem začala praktikovat Falun Dafa, jsem se zbavila nemocí; mé tělo bylo lehké a má povaha se stala mírnou a veselou. Tyto obrovské změny v mé mysli i v těle pocházely z Dafa, z Mistrova laskavého učení. Byl to Mistr, kdo mě naučil být dobrým člověkem, a co víc – kultivujícím.

Drobnosti, které jsem dělala v každodenním životě, manžela ovlivnily. Viděl vše, co dělám. Postupně jeho chladné srdce začalo tát. Začal si Mistra vážit, často kupoval čerstvé, chutné ovoce jako obětinu Mistrovi, zapaloval vonné tyčinky a Mistrovi se klaněl. Brzy nato i on vzal do ruky Zhuan Falun. U nás doma dokonce vznikly dvě skupiny pro studium Fa. Manžel byl ke spolupraktikujícím obzvláště laskavý a vážil si této vzácné posvátné příležitosti kultivovat Dafa. Jeho tvář zářila a byl stále usměvavý. Jeho hlas se zklidnil a postoj byl laskavý. Všechny naše děti říkaly, že jejich otec je úplně jiný člověk.

Před kultivací měl manžel srdeční potíže, záněty dutin, časté plicní infekce a křečové žíly na obou nohách, které byly oteklé, zčernalé a zvředovatělé. Každý rok předkládal k proplacení svému zaměstnavateli účty za léčbu ve výši 70 000 až 80 000 jüanů, nebo dokonce 80 000 až 90 000 jüanů. Od té doby, co kultivuje Dafa, se všechny jeho nemoci vyléčily. Skutečně zakusil, jak šťastné a radostné je být bez nemocí, a také ušetřil státu značné částky za lékařské výlohy.

Krevní sraženina v manželově levé noze sama praskla

Jednoho letního večera před 10 lety seděl manžel na pohovce u balkonu a myl si nohy. Najednou jsem uslyšela „lupnutí“ a z boku jeho levého lýtka vystříkl silný proud čerstvé krve. Byla jsem vyděšená – krev vystříkla do vzdálenosti 4 až 5 metrů. Okamžitě jsem zavolala záchrannou službu a řekla manželovi, aby seděl v klidu. Otřela jsem mu krev z nohy a rychle vytřela podlahu, než přijela sanitka. Sanitka dorazila rychle a my jsme do vozu ihned nastoupili.

Jakmile jsme dorazili do nemocnice, zamířili jsme rovnou na pohotovost. Řekla jsem lékaři: „Právě teď, když si manžel myl nohy, mu náhle praskla céva a vystříklo hodně krve.“ Manžel natáhl levou nohu, aby se lékař podíval. Lékař se díval ze všech stran a řekl: „Kde je ta krev?“ Poprosila jsem ho, aby se podíval znovu. Stále tvrdil, že tam nic není. Sklonila jsem se, abych se podívala pozorně – jak mohla být kůže tak hladká? Nebyl tam ani malý škrábanec. Lékař se zeptal: „Je to tato noha?“ Manžel odpověděl: „Je to tahle, o tom není pochyb.“ Lékař řekl: „Ukažte mi tu druhou.“ Manžel si musel vyhrnout pravou nohavici. Po prohlídce lékař prohlásil: „Vy dva jste si to vymysleli?“ V té době byla úroveň mého osvícení nízká. Dokonce jsem se s lékařem hádala a říkala: „Nebylo to pravé lýtko. Bylo to levé lýtko.“ Lékař nevrle odsekl: „Vy staří lidé jste pominutí.“

Když jsem se vrátila domů a uklízela podlahu, zjistila jsem, že krev, kterou jsem nestihla vytřít, už zaschla. Druhý den přišla dcera a uviděla krvavé skvrny na rohožce u vchodu. Zaschlá krev byla i na zadní straně rohožky a ve spárách v podlaze. Pozoruhodné bylo, že krev nestříkala přímo na stěnu; místo toho se stočila doprava, doletěla až k protější zdi a dopadla na rohožku na chodbě na pravé straně – zatímco stěna přímo před ním zůstala úplně čistá.

O několik měsíců později ho jeho zaměstnavatel poslal do vojenské nemocnice na lékařskou prohlídku. Krevní sraženina, kterou měl v levém lýtku po mnoho let, byla pryč. Když jsem o tom později přemýšlela – kdyby ta sraženina cestovala nahoru, nezpůsobila by mrtvici nebo infarkt? Jsme vděční Mistrovi, že mu zachránil život!

Mistře! Pozvedl jste nás z pekla, očistil naše nesčetné hříchy z mnoha životů a snášel za nás trápení. Jako praktikující nemáme způsob, jak Mistrovu milost oplatit. Můžeme být jen pilnější v omezeném čase, který nám zbývá, naplnit své sliby a následovat Mistra domů. Tato učednice vyjadřuje Mistrovi svou nejhlubší úctu a vděčnost!