Vlastnosti pěti ctností v tradiční čínské kultuře

(Minghui.org) Ctnost, spravedlnost, slušnost, dobrotivost a důvěryhodnost patří mezi tradiční morální hodnoty v lidském životě. Následující příběhy tyto ctnosti ilustrují.

Ctnost – „Přikázání pro ženy“ od Ban Zhao

Ctnost znamená mravní zásadovost a laskavost. Podle nejstaršího a jednoho z nejvýznamnějších slovníků čínských znaků Shuowen Jiezi (Vysvětlení jednoduchých a analýza složených znaků) zahrnuje podstata ctnosti morálku, laskavost, povznesenost a požehnání. Slovník Zheng Yun z období dynastie Ming uvádí, že ctnost spočívá v laskavosti a spravedlnosti, upřímnosti a mravní čistotě.

Ban Zhao byla mimořádně talentovaná žena z období Východní dynastie Han (25–220 n. l.). Narodila se do významné konfuciánské rodiny; její otec Ban Biao i starší bratr Ban Gu byli uznávaní učenci a historici. V rodině byla laskavou a ohleduplnou mladší sestrou. Ve čtrnácti letech se provdala, avšak její manžel brzy zemřel. Znovu se již nevdala a svůj život zasvětila literatuře a výchově syna.

Její druhý bratr Ban Chao působil po mnoho let jako vyslanec ve vzdálených západních oblastech. Když v pokročilém věku požádal císařský dvůr o povolení k návratu, napsala Ban Zhao císaři list, v němž bratrovu žádost podpořila. Její upřímná slova měla silný účinek a bratrovo přání bylo brzy vyslyšeno.

V důsledku vnitřních mocenských bojů u dvora byl její bratr Ban Gu uvězněn a zemřel dříve, než mohl dokončit historické dílo Han Shu (Kniha Han). Císař následně pověřil Ban Zhao dokončením zbývající části. Dokončená Han Shu se stala jedním z nejvýznamnějších děl čínských dějin a vzorem pro pozdější dynastické kroniky.

Ban Zhao byla nejen mimořádně nadaná, ale také morálně bezúhonná. Císař ji často zval do paláce, aby vzdělávala císařovnu a konkubíny a pomáhala kultivovat jejich znalosti i mravní charakter. V pozdních letech sepsala sedm kapitol knihy Přikázání pro ženy, aby posílila ženskou ctnost. Zdůrazňovala, že ženy by měly považovat pokoru a sebeovládání za ctnost a harmonicky zvládat rodinné vztahy v domácnosti manžela. Stanovila také konkrétní požadavky na morálku, řeč, vzhled a dovednosti. Její dílo se stalo učebnicí mravní výchovy ve starověké Číně a mělo hluboký vliv na tradiční ženskou morálku.

Spravedlnost – Nezištná oběť Diaochan při odstranění tyrana Dong Zhuoa

Podle věštebného kostního písma znamenal znak „yi“ (spravedlnost) původně „příznivé znamení“ pro spravedlivou válku. Později byl jeho význam rozšířen na zásady morálky, etiky a spravedlnosti. V díle Rongzhai Suibi se uvádí: „Jednat spravedlivě znamená spravedlnost; vynikat ve svém chování znamená spravedlnost.“

Diaochan, jedna ze čtyř velkých krásek starověké Číny, přispěla k odstranění krutého despoty Dong Zhuoa na konci období Východní dynastie Han. Dong Zhuo byl válečník a tyranský kancléř, který sesadil císaře Shaoa a dosadil loutkového císaře Xiana. Nechal vypálit palác v Luoyangu a přenesl hlavní město do Chang'anu, aby upevnil svou moc. Každého, kdo se mu postavil ve jménu spravedlnosti, nechal popravit.

Vysoce postavený úředník Wang Yun, odhodlaný zachránit dynastii, pověřil svou adoptivní dceru Diaochan, aby mu pomohla uskutečnit plán na odstranění tyrana. Diaochan byla výjimečně krásná a nadaná, ale především měla spravedlivé srdce a pevnou vůli. Aby zachránila dvůr, snášela ponížení a obětovala se – předstírala náklonnost jak k Dong Zhuoovi, tak k jeho adoptivnímu synovi Lü Buovi, čímž mezi nimi zasela nedůvěru a rozkol. Nakonec Lü Bu Dong Zhuoa zabil a ukončil tak temné období jeho tyranie. Diaochan se od té doby stala symbolem spravedlnosti a moudrosti.

Slušnost – Příběh Liang Honga a jeho ženy Meng Guang

Znak „li“ (slušnost) původně označoval rituální oběti k uctívání božstev. Postupně se jeho význam rozšířil na společenskou hierarchii, kodex chování a mravní normy. Například ve spise Shiming je „li“ definováno jako správné chování. Idiom „Ju An Qi Mei“ (držet podnos ve výši obočí) vyjadřuje vzájemnou úctu mezi manželem a manželkou.

Tento výraz pochází z příběhu Liang Honga a jeho ženy Meng Guang z období Východní dynastie Han. Liang Hong byl vzdělaný učenec, Meng Guang žena prostého vzhledu. Přesto byli známým poustevnickým párem s vysokými morálními zásadami. I když žili v domácnosti bohaté rodiny a vedli velmi prostý život, dbali na správné chování. Při každém jídle Meng Guang podávala manželovi pokrm tak, že držela podnos ve výši obočí jako výraz úcty. Liang Hong podnos pokorně přijímal oběma rukama na znamení vděčnosti.

Lidé v domácnosti byli jejich chováním hluboce dojati a jejich příběh byl zaznamenán v kronice Hou Han Shu (Dějiny pozdní dynastie Han). Podle Knihy rituálů je správnou cestou uctivost a pokora; úcta vyjadřuje slušnost, která vede k harmonii. Starověcí mudrci věřili, že slušnost je klíčem k dobrým mezilidským vztahům.

Dobrotivost – Bezmezná laskavost císařovny Zhangsun

Dobrotivost ztělesňuje laskavost a ohleduplnost k druhým. Podle Shuowen Jiezi znamená být k druhým laskavý. V Knize rituálů se uvádí, že dobrotivost je základem spravedlnosti a podstatou lidskosti. Ti, kdo ji naplňují, si zasluhují úctu.

Císařovna Zhangsun se narodila do aristokratické rodiny a byla proslulá svou učeností, laskavostí a poctivostí. Již v mládí jí věštec předpověděl, že ponese velkou odpovědnost a bude se těšit nesrovnatelné cti. Ve třinácti letech se provdala za Li Shimina (pozdějšího císaře Taizonga). Žila podle tradičních zásad ženské etiky, uctivě sloužila tchánům a pečovala o manžela i vzdělání dětí.

Když Li Shimin bojoval na bojištích, Zhangsun jej doprovázela, aby se o něj starala. Poté, co se stal císařem, nadále uctivě sloužila bývalému císaři jako oddaná dcera. Žila prostým životem a byla k druhým velkorysá. Díky harmonii, kterou v paláci nastolila, se císař mohl plně věnovat státním záležitostem. Když se jí dotazoval na vládní otázky, zdrženlivě odmítala zasahovat do politiky, ale radila mu, aby „byl připraven na nebezpečí v dobách míru“ a naslouchal rozumným radám. Stala se vzorem ideální císařovny.

Důvěryhodnost – Příběh Wang Baochuan

Důvěryhodnost, jedna z pěti tradičních ctností, znamená pravdomluvnost, čestnost a spolehlivost. V Shuowen Jiezi je definována jako upřímnost v činech i slovech. V díle Zuo Zhuan se uvádí, že jednat v souladu s osudem je považováno za důvěryhodné.

Wang Baochuan, dcera premiéra dynastie Tang, si zvolila za manžela chudého muže jménem Xue Pinggui. Její otec s volbou nesouhlasil, ale Wang Baochuan věřila v předurčený vztah a trvala na svém rozhodnutí pro jeho ušlechtilý charakter. Otec ji nakonec vyhnal z domu.

Přestože manželé žili v chudém jeskynním obydlí, byli šťastní. Wang Baochuan povzbudila manžela, aby vstoupil do armády a naplnil své ambice. Po osmnáct let pak žila sama v témže obydlí bez zpráv o manželovi a snášela hlad i samotu. Zůstala však věrná svému slibu a pevně věřila, že se znovu setkají. Její neochvějná víra jí pomohla překonat roky strádání. Manžel se nakonec vrátil se ctí a zbytek života prožili společně.

Názory vyjádřené v tomto článku představují osobní pohled autora. Veškerý obsah publikovaný na těchto webových stránkách je chráněn autorským právem Minghui.org. Minghui bude pravidelně i při zvláštních příležitostech vydávat souborná vydání svého online obsahu.

Článek byl původně zveřejněn 27. dubna 2023