(Minghui.org) S praktikováním Falun Dafa jsem začala v roce 1996, když mi bylo 26 let. V té době jedna ze stážistek, které jsem vedla jako mentorka, praktikovala Falun Dafa. Během jedné z našich směn jsme spolu mluvily a ona se o Falun Dafa zmínila. Jakmile jsem ta slova uslyšela, něco ve mně hluboce zarezonovalo. Zeptala jsem se jí: „Mohla bys mi tu knihu ukázat?“ Studentka odpověděla: „Právě ji také čtu. Doprovodím tě, aby sis mohla koupit vlastní výtisk.“ Tak jsme společně zašly ven a koupily knihu Zhuan Falun.
Stážistka mě také naučila cvičení, ale tehdy jsem v nich nepokračovala, protože jsem byla ve vysokém stupni těhotenství. Když bylo mému dítěti měsíc, odjela jsem na čas ke své matce. Všimla jsem si, že i ona má výtisk Zhuan Falun, a tak jsem se překvapeně zeptala: „Mami, ty tuhle knihu čteš? Já už jsem ji také četla!“
Moje matka řekla: „Nemůžeš tu knihu jenom číst, musíš také dělat cvičení.“ Matka mě tedy cvičení naučila a každé ráno jsem s ní chodila na cvičební místo. Když jsem se vrátila domů, studovaly jsme spolu Fa.
Po skončení mateřské dovolené jsem se vrátila do práce na ambulanci. Jednoho dne se u mě náhle objevila vysoká horečka. Cítila jsem se malátná a dezorientovaná, s příznaky připomínajícími těžké nachlazení. Věděla jsem však, že Mistr očišťuje mé tělo, a tak jsem to vydržela. Po pouhých třech dnech potíže náhle ustaly, jako by se nikdy nestaly. Očišťování těla je skutečně úžasné.
Každý den od té doby, co praktikuji Dafa, se cítím skutečně spokojená a v harmonii – srdce mám naplněné radostí! Když jdu po chodníku a sluneční svit proniká větvemi stromů a vytváří na zemi skvrnité vzory, listy se lesknou svěží zelení, jako by byly právě umyté deštěm. Moje srdce zpívá, chce se mi poskakovat a létat – takový je to pocit štěstí vyvěrající z hloubi mé bytosti. Získat Fa je prostě nádherné!
Níže uvádím několik případů, kdy se po objasnění pravdy na mém pracovišti projevily zázraky Dafa, které zachránily lidské životy.
Změna průběhu komplikovaného porodu
Nejprve se podělím o příběh jedné ze svých studentek. Po dokončení studií z nemocnice odešla. O několik let později, když si založila rodinu, se do nemocnice vrátila, aby porodila, ale naneštěstí nastaly vážné komplikace. Porod se očekával dopoledne, ale nepostupoval. Přitom to odpoledne jsem musela odjet na služební cestu.
Řekla jsem jí: „Pamatuješ si, co jsem ti říkala? Že ‚Falun Dafa je dobrý, Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou dobré‘? Tyto věty mohou zachránit život a mohou ti pomoci i teď, když máš tak těžký porod.“
Přikývla a zeptala se: „Pamatuji si to. Musím to říkat nahlas?“
„Stačí, když si to budeš recitovat v duchu,“ odpověděla jsem. Netrvalo dlouho a během půl hodiny se komplikace rozplynuly a vše se změnilo v hladký porod. Právě ve chvíli, kdy jsem musela opustit nemocnici, abych stihla svůj odvoz, se dítě narodilo.
Každému studentovi, kterého vedu, byla řečena pravda o Dafa a o pronásledování a všichni se mnou dobře vycházejí. Protože máme dostatek času na dlouhodobou interakci a dostatek příležitostí k objasňování pravdy, všichni pochopili, jak je Falun Dafa nádherný.
Kolegyně i její dcera uvěřily
Další příběh se týká dcery mé kolegyně Xu. Jednoho odpoledne, když jsme pracovaly, přišla její dcera ze střední školy hledat svou matku. Během nácviku formace ve škole zkolabovala se silnými bolestmi břicha, a tak ji učitel poslal za mámou.
Řekla své matce, že má nesnesitelné bolesti, ale Xu byla právě uprostřed vedení porodu a nemohla od práce odejít, aby se dceři věnovala. Vzala jsem ji tedy k jinému lékaři. Chirurg na pohotovosti ji vyšetřil a diagnostikoval zánět slepého střeva, což potvrdily i krevní testy. Lékař řekl, že je nutná okamžitá operace.
Vzala jsem ji zpět a cestou ji utěšovala: „Neboj se, jsem s tebou. I když půjdeš na operaci, budu přímo tady. Budu tě držet za ruku. Neměj strach – tuhle operaci potřebuješ.“
Byla vyděšená a řekla: „Na operaci nepůjdu. Neudělám to.“ Tak jsem jí řekla: „Znám jiný způsob. Pokud mi skutečně věříš, zkus to. Jen upřímně recituj ‚Falun Dafa je dobrý, Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou dobré‘.“
Držela jsem ji za ruku a doprovodila ji zpět na oddělení. Zdála se být méně zkroušená, méně nepokojná. Když jsme dorazily, Xu právě dokončila porod a zeptala se mě: „Co se děje?“
„Slepé střevo. Vyřídíme papíry. Operace je dnes odpoledne,“ odpověděla jsem.
Její dcera opakovaně protestovala: „Nechci operaci! Nechci operaci! Už mě to nebolí. Mami, už mě to nebolí.“
Xu ji okřikla: „Proč neposlechneš? Takhle to nejde.“ Poté jí podala nitrožilně antibiotika. Dcera stále opakovala: „Už mě to nebolí. Žádná operace nebude.“
V tu chvíli jsem si myslela, že říká, že necítí bolest, jen proto, že se bojí, a protože jsem měla práci, odešla jsem od nich. Když jsem to odpoledne Xu znovu potkala, zeptala jsem se: „Jak dopadla tvoje dcera? Byla na té operaci?“
„Naprosto to odmítla s tím, že necítí žádnou bolest.“ Tím to skončilo. Skutečně už žádnou bolest necítila a zánět slepého střeva ustoupil. Už nikdy se neozval.
O několik měsíců později, během setkání oddělení, jsem uviděla Xu a její dceru, která ležela sama na lůžku v pokoji pro sloužící. Sáhla jsem jí na čelo – měla horečku – a zeptala jsem se Xu: „Je nemocná. Proč se o ni nestaráš?“
Xu odpověděla: „To je v pořádku. Recituje si tam ty příznivé věty, které jsi ji naučila. Teď je recituje neustále, ať už je nemocná, nebo ne: Falun Dafa je dobrý, Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou dobré.“
Xu pravdu také přijala. Když jsme měly stejnou směnu, vzala si mě stranou a řekla: „Moc ti děkuji!“
„Za co mi děkuješ?“ zeptala jsem se.
„Moje dcera tě opravdu poslouchá. Poté, co jsi s ní minule mluvila, bolest slepého střeva zmizela a ona si to zapamatovala. Teď, kdykoliv má horečku nebo něco jiného, si to prostě v duchu recituje.“
Dcera vyrostla v dospělou ženu a její víra v Dafa jí přinesla požehnání: vše, co dělala, šlo hladce, krok za krokem, bez jediného zádrhelu, jako by se plavila s větrem v zádech. Získala práci přímo ve svém oboru. Celá rodina se radovala.
Poloha dítěte se změnila! Operativní porod byl odvrácen
Další příběh o záchraně života skrze Dafa se týká mé kolegyně Fanghui, která právě rodila. Byla to starší rodička, která si přála přirozený porod, a její fyzický stav to umožňoval. Když začala rodit, měla jsem zrovna službu a povzbuzovala jsem ji, aby se o přirozený porod pokusila. Proces však neprobíhal hladce. Děložní hrdlo bylo plně roztažené, ale hlavička dítěte byla stále vysoko. Dokonce i s použitím kleští byla mimo dosah – což je jasná indikace k císařskému řezu.
Pohled na Fanghui, která měla vytrpět dvě kola utrpení, byl nesnesitelný. Znaly jsme se, ale přestože jsme pracovaly ve stejném oddělení, málokdy jsme sloužily společně. Měla mě ráda – možná na ni prostě moje povaha udělala dobrý dojem. Prožívala intenzivní bolest, svíjela se a kroutila v agónii.
Zeptala jsem se jí: „Důvěřuješ mi? Víš o mé víře?“ Odpověděla: „Vím. Věřím.“ Řekla jsem: „Pokud věříš, pak ze srdce upřímně recituj ‚Falun Dafa je dobrý, Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou dobré‘.“
Fanghui odvětila: „Dobře,“ a jak recitovala, začalo to z ní vycházet nahlas: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou dobré.“ Opakovala to tiše a rychle.
Po třech minutách jsem řekla: „Znovu tě vyšetřím. Pokud to nebude v pořádku, budeme muset provést císařský řez.“
Při vyšetření se však ukázalo, že hlavička dítěte sestoupila. Původně byla v zadní poloze záhlavím – což je podle porodnických standardů naprosto obtížný porod. Tato poloha se změnila. Moje vděčnost Mistrovi byla skutečně nepopsatelná.
Přinutila jsem se zachovat klid a řekla sestře: „Vezměte ji dovnitř, protože kdyby zůstala na porodním sále déle, bude pozdě.“ Fanghui jsem řekla, ať stále recituje, stále recituje.
Brzy se dítě narodilo. Bylo to obrovské miminko vážící přes čtyři kilogramy. Byl to extrémně náročný porod, přesto matka utrpěla jen drobná poranění.
Jak Fanghui, tak já jsme věděly, kdo jí pomohl. Později jsem jí o Dafa řekla více a ona přirozeně vystoupila z Komunistické strany Číny (KS Číny) a jejích přidružených organizací.
Velká operace bez velké bolesti
Jedna z mých příbuzných, Jiejie, přišla do nemocnice na operaci. Řekla jsem jí pravdu o Falun Dafa. Řekla jsem: „Pokud dokážeš upřímně recitovat ‚Falun Dafa je dobrý, Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou dobré‘, prospěje to tvému tělu i mysli. Za ta léta jsem prošla dobrým i zlým a právě o toto jsem se opírala.“
Vyprávěla jsem jí další část svého příběhu: Během pandemie měli všichni v mém oddělení horečky – byla jsem jedinou výjimkou a nikdy jsem neonemocněla. Denně jsem operovala po boku těchto horečnatých lékařů. Moji rodinní příslušníci měli také horečky a já se o ně musela starat v těsné blízkosti. To vše jsem zvládla díky Falun Dafa. Takto jsem si udržela zdraví a překonala to.
Jiejie se zeptala: „Vážně?“
„Ano!“ odpověděla jsem.
Jiejie dodala: „Budu to dělat, věřím ti!“
Netřeba dodávat, že operace proběhla hladce a Jiejie nepotřebovala analgetickou pumpu. Po tak rozsáhlém gynekologickém zákroku by to bez analgetické pumpy běžně nezvládla.
Druhý den při vizitě jsem se zeptala: „Jak se ti daří? Máš nějaké bolesti?“
Řekla: „Vůbec žádné, opravdu.“ Její manžel se přidal: „Skutečně žádná bolest.“
Horečka zmizela!
Podělím se o další příběh o jedné starší paní. V té době jí bylo přes sedmdesát a operaci, kterou potřebovala, prováděl primář. Zákrok proběhl hladce. Poté se však u ní objevila zvýšená teplota. Den za dnem ji horečka nechávala naprosto vyčerpanou a malátnou.
Její děti byly velmi oddané. Jejich úzkostné pohledy mě braly za srdce a cítila jsem se bezradná. Pamatuji si, že byl pátek. Během vizity jsem si k ní dřepla a vzala ji za ruku. Řekla jsem: „Tetičko, ta horečka musí být hrozná.“
Odpověděla: „Nemám chuť k jídlu. Kdy můžu jít domů?“
„Rána se vám hojí dobře a vše vypadá v pořádku. Ale s touhle horečkou odejít nemůžete. Co kdyby se to doma zhoršilo? Všechna ta silná antibiotika nepomohla. Tetičko, můžete mě na chvíli poslouchat?“
Oči se jí rozsvítily. „Povídejte, řekněte mi to.“
„Celá moje rodina praktikuje Falun Dafa a mně to přineslo užitek. Kdybych byla ve vaší situaci, upřímně bych recitovala ‚Falun Dafa je dobrý, Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou dobré‘, abych se rychle uzdravila. Zkuste to – nic to nestojí.“
„Dobrá, budu to recitovat,“ odpověděla.
Její děti na mě nechápavě hleděly, oči plné podezření. Přemýšlely, o čem si to šeptáme. Vstala jsem a řekla jejímu synovi: „Děláme, co můžeme. Pokud je to pro starého člověka dobré, proč to nezkusit? Dělám to pro její dobro.“ Odpověděl: „Dobrá.“
Po víkendu, když jsem v pondělí ráno dělala vizitu, byla starší dáma plná energie a trvala na propuštění. Řekla mi: „Mladá paní, už je mi úplně dobře. Žádná horečka – poslední dva dny jsem ji neměla. Můžete být klidná. A moc vám děkuji, že jste mi řekla ty příznivé věty!“
Copyright © 1999-2026 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.