(Minghui.org) Dne 20. července 2023 si připomínáme 24. výročí pronásledování Falun Dafa ze strany Komunistické strany Číny (KS Číny). Když se ohlížím za svou cestou kultivace v období nápravy Fa, naplňují mě hluboké emoce. Je mnoho věcí, o nichž bych mohl psát, avšak vše lze shrnout do jediného vyjádření: jsem nesmírně vděčný za Mistrovu soucitnou spásu.
Mé osobní prožitky z období kolem 20. července 1999 jsou svědectvím o Mistrově soucitu i o velikosti Falun Dafa.
Apel za Falun Dafa v Pekingu
Dne 25. dubna 1999 jsme se s manželkou vydali k Úřadu pro stížnosti centrální vlády v Pekingu, který se nachází poblíž Zhongnanhai – areálu, kde sídlí a pracují nejvyšší představitelé KS Číny. Události tohoto dne vstoupily do historie jako „incident 25. dubna“ a byly později ze strany režimu zkresleně vykresleny jako údajné „obléhání“ Zhongnanhai praktikujícími Falun Gongu.
Po této události byl náš život relativně klidný. Zřízení Úřadu 610 dne 10. června 1999 však jasně naznačovalo, že KS Číny se připravuje na systematické pronásledování.
Dne 21. června 1999 zveřejnil Lidový deník článek ze série komentářů s názvem „Ctít vědu a odstranit pověry“. Třetí článek z 5. července, propagující ateismus, mě znepokojil. Čtvrtý článek, publikovaný 13. července 1999, byl již přímo namířen proti Falun Dafa.
Napsal jsem proto do Lidového deníku dopis, v němž jsem vysvětlil, jak Falun Dafa přináší prospěch jednotlivcům i společnosti a podporuje harmonii. Odpověď jsem však nikdy neobdržel.
Ráno 21. července 1999 jsem se na místě skupinového cvičení dozvěděl, že vláda hodlá Falun Dafa zakázat. Mnozí praktikující hovořili o tom, že pojedou do Pekingu apelovat za právo praktikovat svou víru. Manželka, matka, švagrová (všichni praktikující), náš pětiletý syn a já jsme se vydali autobusem na náměstí Tiananmen.
Na náměstí i v okolí Zhongnanhai se pohybovalo mnoho praktikujících. Tiše a důstojně procházeli ulicemi. Když jsme se k nim připojili, hluboce jsem vnímal posvátnost okamžiku. Procházeli jsme ulicemi ze severu na jih i z východu na západ a pokojně tak vyjadřovali svůj nesouhlas s hrozícím zákazem.
Téhož večera byl spolupraktikující, který mě přišel navštívit, zadržen hned poté, co vyšel z mého domu – ten byl již pod dohledem.
Následující ráno mě dva policisté sledovali až na místo cvičení. Byl jsem rozhodnut vrátit se do Pekingu a znovu apelovat. Podařilo se mi uniknout sledování a telefonicky jsem manželce i matce doporučil, aby se na Tiananmen vydaly každá zvlášť.
Po příchodu na náměstí jsem spatřil známý obraz – praktikující tiše kráčeli ulicí oběma směry, stejně jako den předtím. Odpoledne jich přibývalo. Náhle se objevilo množství policistů a policejních vozů.
Pomocí dlouhých lan obklíčili praktikující u kraje silnice a násilím je nutili nastupovat do vozidel. Mnozí ve snaze vyhnout se zadržení přebíhali na opačnou stranu ulice.
Ocitl jsem se uvnitř jednoho z těchto kruhů, avšak podařilo se mi lano nadzvednout a uniknout. Rozběhl jsem se směrem na západ.
Uprostřed zmatku jsem náhle spatřil manželku a syna vystupovat z taxíku. Společně jsme vstoupili do nedaleké restaurace rychlého občerstvení, kde jsme si všimli nehybně stojícího muže v maskáčové uniformě se zbraní. Tento obraz jasně ukazoval, že režim je připraven sáhnout i ke krajním prostředkům.
Později jsme se setkali s dalšími praktikujícími, kteří unikli zatýkání. Po vzájemné diskusi jsme se rozhodli vrátit domů a vyčkat dalšího vývoje.
Téhož odpoledne začaly všechny rozhlasové a televizní stanice vysílat pořady očerňující Falun Dafa. Bezprecedentní pronásledování začalo.
Opakované obtěžování
Na místní policejní stanici jsem byl předvolán dvakrát – koncem července 1999 a znovu v srpnu téhož roku. Policisté mě vyslýchali a snažili se mě přimět vzdát se Dafa, což jsem odmítl. Při prvním výslechu se mi podařilo objasnit některá jejich nedorozumění ohledně Falun Dafa.
V září 1999 mě během vyučování zavolal ředitel školy do své kanceláře. Přítomen byl muž, který se představil jako pracovník Úřadu státní bezpečnosti a přišel mě vyšetřovat. Ředitel věděl, že Dafa je spravedlivá kultivační praxe, a měl o mě upřímné obavy.
Měsíc ve vazbě
V neděli 3. října 1999 jsem spolu s přibližně sedmdesáti dalšími praktikujícími cvičil v parku. Cítil jsem se klidný a pevný.
Téhož večera přišli k mému domu pracovníci místního výboru spolu s policií a odvedli mě na stanici. Přibližně v 1 hodinu ráno jsem byl převezen do vazební věznice.
Když jsem vstoupil do cely, všichni ostatní již spali. Stál jsem celou noc a přemýšlel o Mistrově nesobeckosti a soucitu, vděčný za jeho vedení v této zkoušce.
Během zadržení navštívil vazební věznici tajemník městského Výboru pro politické a právní záležitosti, aby si praktikující osobně prohlédl. Naše nedělní skupinové cvičení bylo prvním větším veřejným cvičením v Pekingu po oficiálním zahájení pronásledování, a proto vzbudilo značnou pozornost.
Většina zadržených byla po 15 dnech propuštěna. Pět z nás bylo považováno za „organizátory“. Policie nás chtěla uvěznit, avšak díky tomu, že se během následujících dvou neděl ke skupinovému cvičení připojilo ještě více praktikujících, díky podpoře rodin a přátel i tiché pomoci některých pracovníků justičních orgánů jsme byli po jednom měsíci propuštěni bez obvinění.
Zároveň jsme se dozvěděli, že v provincii Hainan byli někteří praktikující za veřejné cvičení odsouzeni až k deseti letům vězení.
Během celého zadržení byla patrná Mistrova ochrana – nebyli jsme biti, což je ve vazebních zařízeních známých tvrdým zacházením neobvyklé.
Při výsleších jsem využíval každou příležitost k objasňování pravdy policistům i spoluvězňům a snažil jsem se vytvářet prostředí respektu a porozumění.
Závěr
Když se ohlížím za 24 lety pronásledování, cítím hlubokou čest, že jsem mohl být svědkem tohoto mimořádného období dějin Falun Dafa. Navzdory vytrvalým snahám KS Číny Dafa zničit zůstávají praktikující pevní na své cestě kultivace, vedeni Mistrovým soucitem a učením.
Během těchto let jsem přišel o práci uznávaného učitele a prošel nucenými pracemi v táboře, přesto se mé odhodlání praktikovat Falun Dafa nikdy nezměnilo.
Má pevná víra v Mistra a ve Fa mě naplňuje hlubokým štěstím. Mistr mě držel za ruku a krok za krokem mě vedl, zachraňoval nejen mě, ale i všechny vnímající bytosti a celý vesmír.
Na této cestě kultivace zůstávám navždy vděčný za Mistrovu soucitnou spásu.
Článek původně vyšel dne 5. srpna 2023.
Copyright © 1999-2026 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.