(Minghui.org) Od pradávna byl úspěch často měřen schopnostmi nebo dosaženými výsledky jednotlivce. Nicméně bez morálního kompasu se lidé, a dokonce i celá společnost, mohou nechat svést ke zkaženosti a spirálovitě směřovat k nevyhnutelné zkáze.

Soustředí-li se člověk na integritu, jeho úspěch přetrvá a stane se vzorem pro budoucí generace. Ti, kteří svou moc využívají k uspokojení sobeckých zájmů a jednají v rozporu se svým svědomím, jsou však nakonec sami zničeni.

Dynastie Ming

Císař Yongle, třetí panovník dynastie Ming, byl velmi schopným vládcem a za jeho panování zažívala dynastie svůj zlatý věk. Jeho podpora taoismu Čínu nejen obohatila, ale ovlivnila i další civilizace. Dva úředníci, Chen Ying a Ji Gang, však byli nechvalně známí zneužíváním moci a nakonec se dočkali spravedlivých následků.

Chen byl jmenován do klíčové pozice v Censorátu, kontrolním úřadu na vysoké úrovni, jenž vyšetřoval korupci a prováděl audity úředníků. Často však vznášel falešná obvinění proti nevinným lidem. Podal žalobu na Geng Bingwena, jednoho ze zakládajících generálů dynastie Ming, za to, že údajně používal předměty vyhrazené výhradně císaři. V důsledku vzniklého tlaku Geng spáchal sebevraždu. Ve třetím roce vlády císaře Yonglea napsal Luo Qian, ministr spravedlnosti, memorandum, které císaře urazilo. Chen na něj okamžitě podal žalobu za korupci a tyranii, načež byl Luo popraven.

Chen později předložil memorandum, v němž křivě obvinil Li Zhena, nižšího úředníka na ministerstvu války. Poté, co Liova manželka proti nespravedlnosti protestovala a trvala na jejich nevině, provedli ministři šesti ministerstev společné vyšetřování. To neprokázalo žádné důkazy, které by Chenovo obvinění podpořily. Li však byl do té doby již umučen k smrti. Několik ministrů poté předložilo memoranda, v nichž Chena obvinili z bezohledného zabití Lia a žádali jeho potrestání. Chen byl usvědčen a popraven v devátém roce vlády císaře Yongle.

Ji Gang byl chytrý a lstivý muž s darem prohlédnout myšlenky druhých. Císař Yongle mu důvěřoval a jmenoval ho velitelem stráží. Později byl povýšen na velitele Vyšívané uniformované stráže – úřadu, který sledoval a potlačoval lidi bez řádného soudu. Ji všude nasadil špehy a sbíral informace o úřednících i běžných občanech. Často na lidi nastražil pasti, po nichž následovaly kruté tresty.

Zneužívání moci je vždy doprovázeno korupcí. Ji zfalšoval císařské edikty, aby ze solných polí po celé Číně neoprávněně získal více než čtyři miliony jinů (přibližně 2 000 tun) soli. Mnohé bohaté obchodníky falešně obvinil, aby od nich mohl vymáhat peníze. Neštítil se ani zmocňovat pozemků běžných občanů.

Jiova domýšlivost narostla natolik, že začal nosit róby náležející knížatům, používal nádobí vyhrazené pro císaře a tajně vyráběl zbraně. Ve čtrnáctém roce vlády císaře Yonglea jeden z důstojníků Jiovy zločiny odhalil. Císař nařídil úředníkům, aby na něj veřejně podali žalobu, a případ předal k vyšetření Censorátu. Ji byl následně podroben bolestivé veřejné popravě.

Moderní Čína

Zneužívání moci a korupce prostupují i moderní Čínou. Deset let po masakru na náměstí Nebeského klidu v roce 1989, který potlačil studentské demokratické hnutí, zahájil v roce 1999 tehdejší vůdce Komunistické strany Číny (KS Číny) Jiang Zemin celostátní kampaň s cílem potlačit Falun Gong.

Falun Gong, kultivační systém založený na principech Pravdivost–Soucit–Snášenlivost, byl úředníky i běžnými občany velmi oceňován pro svůj nesmírný přínos pro zdraví a morálku. Jiang Zemin však, znepokojen obrovskou popularitou Falun Gongu, rozhodl o jeho vyhlazení. K provádění této politiky pronásledování vytvořil Úřad 610, mimosoudní orgán s pravomocemi nad všemi úrovněmi státní správy. Vedoucím řídící skupiny pro Úřad 610 bývá často jmenován tajemník Výboru pro politické a právní záležitosti (PLAC). Mezi těmi, kteří tyto pozice zastávali, byli Luo Gan a Zhou Yongkang.

Zhou Yongkang, vysoký představitel, který aktivně prosazoval pronásledování Falun Gongu podle Jiangových instrukcí, pokračoval v provádění této genocidy i poté, co Jiang z funkce odstoupil. Všude, kde Zhou působil, pronásledování praktikujících Falun Gongu zesílilo. Dělo se tak během jeho působení ve funkcích tajemníka strany v provincii Sichuan (2000–2002), ministra veřejné bezpečnosti (2002–2007) i tajemníka Výboru pro politické a právní záležitosti (2007–2012). Koncem roku 2009 a začátkem roku 2010 Zhou výslovně instruoval soudy a další složky, aby stupňovaly represe v případech zahrnujících vykonstruovaná obvinění a stíhání praktikujících Falun Gongu.

Navzdory své moci byl Zhou pouze nástrojem KS Číny a brzy byl odvržen. V prosinci 2014 byl vyloučen ze strany a předán justičním orgánům k vyšetřování. V červnu 2015 vynesl První střední soud v Tianjinu nad Zhouem rozsudek za úplatkářství, zneužití moci a úmyslné vyzrazení státního tajemství. Zhou byl odsouzen k doživotnímu vězení, zbaven politických práv a jeho osobní majetek byl zkonfiskován.

Dalším příkladem je Bo Xilai, který se snažil Jiangovi zavděčit. Jako starosta města Dalian nechal Bo na veřejném prostranství vztyčit obří Jiangův portrét. Během jeho působení ve funkci starosty (1992–2001) a guvernéra provincie Liaoning (2001–2004) patřily Dalian a Liaoning k regionům, kde bylo pronásledování Falun Gongu nejkrutější. Mnoho praktikujících Falun Gongu bylo protiprávně zatčeno, vězněno ve vazebních věznicích a mučeno – což vedlo k trvalým následkům, invaliditě a vysokému počtu úmrtí. V provincii Liaoning se nacházel také neblaze proslulý tábor nucených prací Masanjia.

Jak již bylo zmíněno, zneužívání moci jde ruku v ruce s korupcí. V červenci 2013 podala prokuratura v Jinanu v provincii Shandong u Středního soudu v Jinanu veřejnou žalobu na Boa pro podezření z úplatkářství, zpronevěry a zneužití moci. O dva měsíce později byl Bo Xilai skutečně usvědčen. Byl odsouzen k doživotnímu vězení, zbaven politických práv a jeho veškerý majetek propadl státu.

Starověký čínský mudrc Lao-c’ napsal: „Nebesa nadržují ctnostným a neprojevují žádnou stranickost.“ Mnohé západní kultury sdílejí podobné chápání. Toto učení nám připomíná, jak důležité je zachovávat si silný morální kompas a integritu, což jsou hodnoty, které jediné mohou zajistit stabilitu a prosperitu celé společnosti.