Překonání strachu a popření pronásledování

(Minghui.org) Každý praktikující ví, že na své kultivační cestě musíme popřít pronásledování ze strany starých sil. Každý praktikující má svou vlastní cestu, jak pronásledování popírat, na základě svého pochopení Fa. Ráda bych se zde podělila o své zkušenosti s překonáváním strachu při popírání pronásledování, abychom se mohli společně zlepšovat v kultivaci.

Falun Gong, známý také jako Falun Dafa, jsem začala praktikovat před 20. červencem 1999. V posledních letech byli někteří praktikující, s nimiž jsem byla v častém kontaktu, za svou víru nezákonně odsouzeni k vězení, zatímco jiní se zdržovali mimo domov, aby se vyhnuli pronásledování. Když jsem na tyto věci pomyslela, cítila jsem se sklíčeně. Tento pocit byl zvlášť silný, když jsem šla s jedním praktikujícím objasňovat pravdu tváří v tvář. Poté, co dal amulet prodavači zeleniny, nás začali pronásledovat pracovníci Úřadu 610, kteří měli zaparkované auto nedaleko stánku.

Oba nás odvezli na policejní stanici, kde s námi sepsali výpověď, a odpoledne nás propustili. Poté jeden člověk z policejního oddělení tajně sdělil mému manželovi, že oddělení vnitřní bezpečnosti mě považuje za „vedoucí osobu“. Když mi to manžel řekl, včas jsem to nepopřela (hluboko ve mně se začal objevovat jemný pocit strachu). Jednoho večera kolem osmé hodiny jsem náhle pocítila silný strach. Byl to mrazivý pocit a měla jsem pocit, že nikde není bezpečno. Šla jsem k jedné spolupraktikující.

Dívala jsem se do sebe a vysílala spravedlivé myšlenky, ale strach přesto vedl k obtěžování, které trvalo celý následující rok. Pracovníci Úřadu 610 se mě dokonce snažili donutit podepsat dokumenty, ve kterých bych se zřekla Falun Gongu. Chodili ke mně domů jednou měsíčně – někdy přišel jeden člověk, jindy několik lidí najednou. Byla jsem tehdy fyzicky i psychicky velmi vyčerpaná a moje rodina také velmi trpěla. Naštěstí jsem díky posílení od Mistra a povzbuzení od spolupraktikujících dokázala tuto zkoušku překonat se spravedlivými myšlenkami. Touto zkušeností jsem odstranila velkou část mentality strachu.

Před několika dny jsem jela na elektrokole na trh zachraňovat vnímající bytosti. Cestou jsem potkala praktikujícího, který tam také mířil. Když jsme dorazili k okraji jedné vesnice, stálo tam šest lidí a povídali si. Praktikující řekl: „Pomáhej mi vysílat spravedlivé myšlenky, zatímco já půjdu zachraňovat lidi.“ Zastavila jsem a stála u cesty a vysílala spravedlivé myšlenky. Z dálky jsem viděla, jak rozdává materiály a při rozhovoru si občas zapisuje poznámky.

Pomyslela jsem si, že tito lidé jsou vnímaví, a dokonce jsem toho praktikujícího obdivovala. Pak jsem si všimla, že jeden z nich používá mobilní telefon a celý průběh natáčí – a zachytil na záznamu i mě. V tu chvíli mi v mysli probleskla myšlenka: „Pokud má tento člověk v úmyslu udělat něco špatného, ať se mu telefon rozbije.“ Ten člověk vstal, přešel k okraji cesty a stál tam. Praktikující se vrátil a pokračovali jsme v jízdě. Během jízdy jsem se zeptala: „Ten člověk, který přišel blíž, vystoupil z Komunistické strany Číny (KS Číny) a jejích přidružených organizací?“ Praktikující odpověděl: „Ne, byl velmi arogantní a řekl mi, abych odešel.“ Řekla jsem: „Teď nás natáčel. Půjdu se na něj podívat.“ Když jsem se ale vrátila, už tam nebyl. Cítila jsem se trochu neklidně. Vrátili jsme se domů a už jsme nepokračovali v objasňování pravdy.

Když jsem druhý den ráno odcházela, stále se mi trochu nechtělo vyjít z domu. V srdci jsem se zeptala: „Jsi praktikující Dafa?“ Odpověděla jsem si: „Ano.“ „Tak proč se ti nechce dělat tři věci, které od nás Mistr požaduje?“ Nakonec jsem to překonala (ale strach byl stále skrytý v mém srdci) a vyšla jsem.

Když jsem jela na kole na trh a čekala na zelenou, uslyšela jsem někoho zakašlat a instinktivně jsem se podívala doleva. Vedle mě zastavilo policejní auto a policista uvnitř se na mě podíval s podivným úsměvem a vzal do ruky mobilní telefon, když viděl, že se na něj dívám. V tu chvíli mě napadlo: „Někdo mě udal a oni se jdou podívat do databáze, jestli jsem to já.“ Okamžitě jsem to popřela: „Tato myšlenka není moje, stará se o mě pouze Mistr.“ Protože jsem však nenašla zdroj svého strachu (hluboce a jasně jsem si neuvědomila, že strach není ze mě), staré síly mě nepustily. Pokračovaly ve vytváření iluzí.

Když jsem se ten večer vrátila domů, jedna praktikující mi řekla, že byla během posledních let třikrát zatčena a prokuratura jí navrhla čtyřletý trest odnětí svobody. To ještě prohloubilo stín pronásledování v mém srdci. Když jsem následující den šla objasňovat pravdu, stál poblíž místa, kde jsem zaparkovala kolo, mladý muž. Právě jsem chtěla začít mluvit, když odvrátil hlavu. Stalo se to několikrát, tak jsem to vzdala a odešla. Praktikující za mnou k němu šel mluvit. Poté, co odešel, jsem si všimla, že ten mladík drží mobilní telefon a čas od času se otáčí směrem, kam praktikující odešel. Opět se ve mně zvedlo podezření a rychle jsem odešla. Když jsem se s tím praktikujícím znovu setkala, zeptala jsem se, zda ten mladík vystoupil z KS Číny. Odpověděl: „Ano, vystoupil a dokonce mi pořád děkoval.“

Tato odpověď se mě velmi dotkla. Uvědomila jsem si, že strach umožnil starým silám vytvořit pro mě iluzi. Po návratu domů jsem se nad sebou hluboce zamyslela. Po všechny ty roky mě jako by provázel stín strachu. Protože jsem neměla jasné pochopení Fa, byla jsem klamána starými silami a neuvědomovala jsem si, že tento strach vůbec nejsem já. Původ mého života je tvořen Pravdivostí, Soucitem a Snášenlivostí. Strach je něco, co na mě staré síly uvalily, a mylně jsem ho považovala za sebe samu. Nevšimla jsem si, že jsem se odchýlila na cestu, kterou uspořádaly staré síly. Jejich cílem bylo zabránit mi vycházet ven a zachraňovat lidi. Díky studiu Fa a čtení článků o sdílení zkušeností jiných praktikujících jsem to konečně pochopila.

Z hloubi srdce jsem vyslala myšlenku: „Tento strach nejsem já. Je mi vnucen starými silami a nechci ho ani trochu; půjdu pouze cestou, kterou pro mě uspořádal Mistr, abych zachránila více lidí.“ Také jsem zesílila vysílání spravedlivých myšlenek. Když nyní při objasňování pravdy vidím policejní auta, už nepanikařím. Naopak si v duchu řeknu: „Nejsem pod vaší kontrolou.“

Mé sevřené srdce se konečně otevřelo a našlo jasnost. Stín strachu se nakonec rozplynul. V čase, který zbývá, musím dobře dělat tři věci, abych dostála Mistrově soucitné snaze nás zachránit. Musím se pevně kultivovat a dobře kráčet po své další cestě.

Děkuji Vám, Mistře, za Vaši ochranu po celou dobu!

Děkuji, spolupraktikující.

Články, v nichž praktikující sdílejí svá pochopení, obvykle odrážejí osobní vnímání v určitém čase na základě jejich stavu kultivace a jsou poskytovány v duchu vzájemného zlepšování.