Mistr mi daroval nový život

(Minghui.org) Od chvíle, kdy jsem se v létě roku 2002 narodila, jsem byla neduživá a nemocná. Neustále jsem trpěla nachlazením a horečkami. Rodiče mě vzali do městské nemocnice na vyšetření a byla mi diagnostikována vrozená srdeční vada a hydrocefalus. Byla jsem příliš malá na operaci a léky nezabíraly. Lékaři rodičům navrhli, aby si mě vzali domů a připravili se na nejhorší.

Rodiče mě vzali do velké nemocnice v Pekingu. Diagnóza byla stejná a lékaři mě odmítli léčit. Rodičům nezbylo než mě vzít domů. Moje matka nemohla přestat plakat poté, co obdržela zdrcující zprávu, že trpím nevyléčitelnými chorobami.

Všichni sousedé věděli, že mám nemoc, kterou nemocnice nedokážou vyléčit. Nebyl mi ani jeden rok. Všichni pociťovali smutek, protože se nedalo nic dělat.

Jedna žena z vesnice, která praktikovala Falun Dafa, vyprávěla mé matce o úžasné síle Dafa a zeptala se jí, zda by nechtěla praktikovat. Přestože žila ve stejné oblasti, moje matka s touto ženou mluvila jen zřídka. Po rozhovoru svitla mé matce naděje, a tak okamžitě řekla: „Chci praktikovat! Chci se naučit Falun Dafa hned teď!“

Moje matka o Falun Dafa nic nevěděla. Jen se držela tohoto posledního záblesku naděje. Ignorovala námitky rodiny a naučila se cvičení.

Každý den, když jsem byla v bezvědomí, pouštěla matka nahrávky Mistrových přednášek a hudbu ke cvičení. O několik dní později jsem se probudila a byla jsem schopna jíst a pít. Rodiče byli skutečně dojatí a nevěděli, jak vyjádřit svou vděčnost. Postavili se před Mistrův portrét a děkovali mu.

Můj stav se nadále zlepšoval. Kvůli nemoci byla moje hlava mnohem větší než u ostatních dětí v mém věku a měla jsem potíže se posadit. Když jsem občas zvracela krevní sraženiny, rodina byla vyděšená, ale matka říkala, že Mistr očišťuje mé tělo. Celá moje rodina byla Mistrovi a Dafa velmi vděčná a lidé v naší vesnici byli svědky zázračné moci Falun Dafa.

Když jsem byla starší a rodina mi vysvětlila, co se stalo, naplnila mě vděčnost k Mistrovi za to, že zachránil mě i mou rodinu.

Mistr chrání mou rodinu

Naše rodina se stala harmonickou a zažili jsme několik úžasných věcí. Věděli jsme, že nás Mistr chrání poté, co jsme bez úhony vyvázli z některých nebezpečných situací.

Můj otec se učil jezdit na tříkolce, neuměl ji ovládat a sjel do hluboké jámy u silnice. Kolemjdoucí byli šokováni.

Ve chvíli, kdy matka dorazila na místo, otec stál na schodech u silnice, živý a zdravý. Přestože nehodu vidělo mnoho lidí, nikdo si nevšiml, jak se otec z jámy vyškrábal. Moje rodina věděla, že ho ochránil Mistr.

Matka řekla přihlížejícím: „Manžel je v pořádku, protože praktikujeme Falun Dafa a Mistr ho ochránil. Když jeden člověk praktikuje, prospívá to celé jeho rodině.“ Všichni říkali, že je to zázračné, a naše rodina děkovala Mistrovi. Od té události otec u sebe vždy nosil amulet Falun Dafa.

Ráda bych vám vyprávěla o některých svých zkušenostech. Když jsem byla na nižší střední škole, ztratila jsem svůj hudební přehrávač (na hudbu ke cvičení). Hledala jsem všude, ale nemohla jsem ho najít. Byla jsem velmi úzkostná. Když jsem to řekla matce, připomněla mi Mistrův Fa. Mistr řekl: „If something is yours, you will not lose it. If something is not yours, you will not have it even if you fight for it.“ (Lecture Seven, Zhuan Falun) .

Když jsem o několik dní později otevřela školní tašku, našla jsem ho. Byla jsem u vytržení a řekla jsem to matce. Ta odpověděla: „Měli bychom poděkovat Mistrovi!“ Mistr viděl, že chci přehrávač najít, a tak mi pomohl. I když jsem ho našla, neměla bych být připoutaná k fanatické horlivosti. Nevěděla jsem, jak hledat svá připoutání a odstraňovat je. Ale postupně jsem se to naučila.

Navštěvovala jsem střední školu ve městě. Měla jsem pocit, že vyučování je těžké, ale uvědomila jsem si, že jsem praktikující Dafa, a tak se mohu naučit cokoli. Pokud jsem látce nerozuměla, znamenalo to jen, že se nekultivuji dobře. Tak jsem se stále učila Fa nazpaměť. Později jsem zjistila, že části, kterým jsem nerozuměla, se vyjasnily – jako by se zvedla mlha. Mistr mi otevřel moudrost. Když jsem byla před zkouškami nervózní, recitovala jsem si Fa a výsledné známky obvykle předčily mé očekávání. Věděla jsem, že jsem si vedla dobře, protože jsem studovala Fa a Mistr mi dal moudrost.

Během vysokoškolských studií jsem při stáži ztratila telefon. Opakovaně jsem ho hledala v místech, kde jsem vystoupila z vozidla, ale nemohla jsem ho najít. Když jsem se vrátila na kolej, spolubydlící mi navrhla, abych to nahlásila na policii. Šla jsem tedy uprostřed noci na policejní stanici a pak jsem hledala až do svítání. Řekla jsem rodině, co se stalo, a otec mi řekl, abych si koupila nový telefon. Matka řekla: „Jen nechej věcem volný průběh. Možná ho za pár dní najdeš.“

Šla jsem a koupila si nový mobilní telefon. Zavolala jsem na policejní stanici a zeptala se: „Našel se můj telefon?“ Dotyčný odpověděl: „Ne.“ Pomyslela jsem si, že bych to měla prostě nechat být. Ten den odpoledne mi zavolal někdo z policejní stanice, ověřil model telefonu a řekl: „Váš telefon se našel. Přijďte si ho vyzvednout. Našel ho jeden dobrosrdečný člověk a přinesl ho na stanici.“ V hloubi srdce jsem věděla, že mi Mistr pomohl mobilní telefon najít a zařídil, aby ho ten dobrosrdečný člověk vrátil.

Chci se dívat do svého nitra, dělat vše pro to, abych napravila své nedostatky a nezklamala Mistra.

S hlubokou úctou a vděčností děkuji Mistrovi!