(Minghui.org) Loni jsem si všiml, že do jednoho turistického místa v mém rodném městě přijíždí hodně lidí. Když kvetly azalky, krásná příroda přitahovala davy. Napadlo mě, že bych tam mohl prodávat pár věcí a zároveň lidem přiblížit Falun Dafa. Sdílel jsem nápad s jedním praktikujícím, který souhlasil a přidal se ke mně. Nakoupili jsme zboží ve velkoobchodu a připravili i jednoduché jídlo na prodej.
Na konci dubna během svátků bylo místo plné turistů. Postavili jsme malý stánek s deštníkem, stoličkami a prkny. V horách tehdy foukal silný a studený vítr. Místo bylo volně přístupné a zanedbané – i toalety byly ve špatném stavu, takže jsme je uklidili a vytvořili malý odpočinkový koutek. Lidé si k nám chodili sednout a odpočinout si.
Během rozhovorů jsme jim postupně vysvětlovali fakta o Falun Dafa a o pronásledování v Číně a povzbuzovali je, aby vystoupili z Komunistické strany Číny (KS Číny) a jejích přidružených organizací.
Zpočátku jsme měli strach o Dafa a o pronásledování mluvit, ale postupně jsme ho překonali. Začali jsme lidi vnímat jako blízké a věděli jsme, že jim nesmíme nechat ujít šanci pochopit pravdu. Nakonec jsme jim s jistotou říkali: „Praktikujeme Falun Dafa. Falun Dafa je dobrý! Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou dobré! Všechno, co tu děláme, je dobrovolné.“ Mnoho lidí s tím souhlasilo a přijalo informace.
Jednou jsem mluvil s návštěvníkem, který řekl: „Znám vás praktikující. Často o Falun Dafa mluvím i s policisty na místní policejní stanici. Jste dobří lidé, kteří byli křivě obviněni. Víme o tom a čteme i vaše knihy. Pokračujte a nevzdávejte to. V budoucnu budete očištěni.“ Odpověděl jsem, že věřím, že tato nespravedlnost bude jednou napravena. Souhlasil. Věděl jsem, že Mistr používá slova obyčejného člověka, aby mě povzbudil.
Rodina ze Zibo z provincie Shandong viděla krátké video o tomto krásném místě a tak sem přijela. Zdálo se, že přišli právě proto, aby slyšeli pravdu o Falun Dafa. Nenavštívili žádné jiné atrakce, jen si vyslechli naše objasnění a pak odešli.
Setkali jsme se i s dalšími lidmi, včetně úředníků, podnikatelů, pracovníků bezpečnostních složek i herců. Věřili jsme, že sem přicházejí, aby měli možnost poznat pravdu a být „spaseni“. Vítali jsme je přátelsky, nabízeli jim čaj, odpočinek a možnost si užít přírodu. Mnozí říkali, že se cítí jako doma, a neradi odcházeli. Říkali jsme jim, že krása místa a klidná atmosféra souvisí s pozitivní energií Falun Dafa, která přináší lidem vnitřní klid.
Objevila se i jedna zvlášť vtipná situace. Jeden praktikující vysvětloval fakta třem turistům a pomáhal jim „vystoupit z KS Číny“ a jejích přidružených organizací. Při vymýšlení symbolických jmen pro jejich vystoupení z KS Číny pojmenoval první dva „Bohatý“ a „Požehnaný“, ale pro třetího ho nenapadlo jméno. Ten se ozval: „Tak mě pojmenujte ‚Naštvaný‘. Jim jste dal krásná jména, a mě ne.“ Rychle jsem zasáhl: „Nebuďte naštvaný, buďte ‚Zlatý‘ – to je ještě vzácnější!“ Muž se zaradoval a všichni se srdečně zasmáli. Měl jsem tehdy silný pocit, jak jsou lidé milí a jak je každý život cenný.
Od jara do podzimu čas plynul jako voda a vzpomínky na dění na místě se mi vybavují jako film.
Na začátku byl na hoře silný vítr. Vítr nám zboží často odfoukl a deštníky bral z rukou. Jeden praktikující musel deštník pevně držet, aby neuletěl, každý den jsme se střídali. Jiný praktikující si všiml našich potíží a koupil nám malý přístřešek, pomohl postavit stříšku proti slunci a pořídil pár stoliček. Jsme mu velmi vděční za nezištnou pomoc, která nás chránila před větrem a deštěm.
Keře a tráva zarostly cestu, takže jsme vzali srpy, sekery a pilky a pustili se do práce. Společně jsme cestu vyčistili a rozšířili. Hlavní podíl na práci měla jedna starší sedmdesátiletá praktikující. Mladý praktikující, který s těžkou fyzickou prací neměl zkušenosti, pracoval tak usilovně, že měl na rukou puchýře, ale nestěžoval si.
Kolemjdoucí se ptali: „Kolik za to dostáváte?“ Odpovídali jsme, že žádnou odměnu nemáme a cestu opravujeme dobrovolně.
Když nás lidé chválili, říkali jsme, že se snažíme být lepší díky praktikování Falun Dafa. Někteří turisté pak začali volat „Falun Dafa je dobrý!“ a opakovali to i při odchodu. Tato reakce nás dojala a cítili jsme, že naše práce měla smysl.
Při jiné příležitosti jsme po příjezdu turistické skupiny dobrovolně dělali průvodce. Vysvětlovali jsme místní kulturu a legendy a po celou dobu jsme využívali každou příležitost, abychom lidem přiblížili fakta o Falun Dafa. Po dlouhé procházce jsme si společně odpočinuli v altánu, dali si čaj a pak pokračovali dál. Když jejich autobus odjížděl, mávali nám na rozloučenou a my jsme volali, že jsou kdykoli vítáni znovu. Někteří lidé děkovali se sepjatýma rukama, jiní opakovali, že jsou „našimi věrnými fanoušky“.
Ačkoli jsem na hoře strávil jen několik měsíců, zanechalo to ve mně hluboký dojem. Měl jsem pocit, že lidé skutečně čekají na to, až se dozvědí pravdu, a že naše odpovědnost je velmi velká. Čas rychle plyne, proto je potřeba snažit se lidem fakta co nejvíce objasňovat.
Mistr opakovaně prodloužil stanovený čas, aby praktikující měli možnost zachránit vnímající bytosti ve svých nebeských světech, naplnit své poslání a dostát slibům, které dali. Měli bychom se proto pilně kultivovat tím, že budeme napravovat své myšlenky i činy.
Musíme dobře „prokazovat Fa“. Praktikující představují obraz Dafa, takže to, co říkáme a děláme, je velmi důležité. Měli bychom pomáhat zachraňovat více lidí a naplnit jejich upřímná očekávání i očekávání Mistra tím, že odstraníme své sobectví a egocentrické myšlenky a vše napravíme v souladu s Dafa. Měli bychom v první řadě myslet na druhé a zbavovat se sobectví a ega.
Copyright © 1999-2026 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.