Falun Dafa mi pomohl zbavit se zášti a závisti

(Minghui.org) Po mnoho let jsem choval zášť vůči matce. Když jsem byl malý, žila s námi babička. Starala se o mě a spali jsme spolu v jedné posteli. Mladší sourozenci zůstávali s matkou. Když bylo něco dobrého k jídlu, babička to dávala mně. Když mě matka chtěla zbít, babička mě chránila. Babička mě měla nejraději a já ji také.

Matka si často vybíjela emoce na někom z rodiny. Obvykle byla laskavá a byla dobrou manželkou i matkou, ale občas se velmi rozčílila a dávala průchod svému hněvu, zvláště tím, že kritizovala babičku. Otec se neodvážil nic říct a babička se nikdy nebránila ani jí neodporovala. Nedokázal jsem to však snášet. Zastal jsem se babičky a hádal se s matkou. Tak začala má zášť vůči matce.

Když jsme se sourozenci vyrostli a založili si vlastní rodiny, matce trvalo dlouho, než se uklidnila, když se na někoho rozzlobila. Všichni – její děti i naši partneři – jsme se jí museli omlouvat, bez ohledu na to, zda jsme měli pravdu nebo ne. Poté, co v roce 1996 začala praktikovat Falun Dafa, začala pracovat na zlepšování svého charakteru. Její zvyk dávat průchod hněvu byl však hluboce zakořeněný, takže bylo velmi obtížné ho odstranit a trvalo to dlouho. Po více než 20 letech kultivace se zlepšila – uklidní se během několika dnů a už nevyžaduje, aby se jí někdo omlouval.

Falun Dafa jsem začal praktikovat v roce 2006. Matka na mně neustále hledala chyby a měl jsem pocit, že nic, co udělám, není správně. Protože jsem Fa nestudoval dlouho, nedokázal jsem věci jasně chápat z pohledu Fa. Uvažoval jsem běžným lidským způsobem a cítil, že si na mě zasedla. Ve skutečnosti mi z hlediska kultivace pomáhala zlepšit můj charakter, ale tehdy jsem si to neuvědomoval. Byl jsem z toho rozrušený a svěřil se jinému praktikujícímu. Ten však také Fa dobře nerozuměl a postavil se na mou stranu. Čím více říkal, že matka nemá pravdu, tím hůř jsem se cítil. Nedokázal jsem se přes to přenést a trápení mě přivádělo k pláči. Stalo se to mnohokrát a moje zášť vůči matce rostla.

Jednoho dne, když jsem se spolupraktikujícím objasňoval pravdu, objevil se mi v mysli čínský znak pro „synovskou úctu“. Řekl jsem o tom druhému praktikujícímu, ale ani jeden z nás tehdy nechápal, co to znamená.

O tom slově jsem dál přemýšlel. Náhle jsem pochopil – byl to náznak od Mistra, že mám být k matce synovsky oddaný. Veden principy Fa jsem se k ní začal chovat lépe. Pomáhal jsem jí s pracemi, připravoval jí chutná jídla a trávil s ní čas bez ohledu na to, jak jsem byl zaneprázdněný. Ostatní praktikující mě chválili, že jsem k matce velmi ohleduplný, a manželka řekla: „Nedovolím nikomu říkat, že se k matce nechováš dobře; vidím všechno, co děláš.“ Přesto matka stále říkala, že jsem ze všech jejích dětí nejméně synovsky oddaný. Bylo mi to velmi líto, ale nic jsem neřekl.

Když to matka opakovala, uvědomil jsem si, že se musím podívat do sebe. Zjistil jsem, že kořenem mé zášti je závist. Také jsem si uvědomil, že mé synovské chování nebylo upřímné. Stále jsem vůči ní cítil zášť. Když jsem se na ni díval, v srdci se mi všechno svíralo. Navenek jsem byl laskavý, ale vnitřně jsem si na ni stěžoval. Požádal jsem Mistra, aby mi pomohl tyto negativní věci odstranit; nebylo to mé pravé já a chtěl jsem se stát skutečně laskavým člověkem. Zároveň jsem vysílal spravedlivé myšlenky, abych tyto negativní látky odstranil.

Jednoho dne matka řekla: „Až zestárnu, budu bydlet s tebou. Ze všech dětí se ke mně chováš nejlépe.“ Usmál jsem se. Změnil jsem se a ona to cítila. Cítil jsem hlubokou vděčnost vůči Mistrovi za to, že mi pomohl odstranit tyto špatné látky. Trvalo mi několik let kultivace, než jsem se konečně zbavil negativních pocitů. Mé srdce bylo lehké a klidné.

Zbavení se závisti v práci

Minulé léto jsem pracoval na testovací základně, která vyráběla mostní dilatační spáry. Mým úkolem bylo připravovat materiály. Vedoucí mě poslal k realizačnímu týmu, protože pracoval na projektu pro naši společnost. Plat mi stále vyplácela moje firma, takže jsem měl v podstatě jen připravovat materiály a nemusel jsem vykonávat práci na stavbě.

Když jsem dorazil na místo, pomyslel jsem si: „Jsem kultivující Dafa. Nemohu jen stát a dívat se, jak ostatní pracují.“ Když jsem zrovna nepřipravoval materiály, zapojoval jsem se do manuální práce. Na stavbě objevili spáru, která nebyla správně utěsněná, a vedoucí mě požádal, abych připravil materiál na její vyplnění, což jsem udělal.

Po práci jsme jeli asi 40 minut do hotelu, kde jsme byli ubytováni, a do restaurace na večeři. Cestou zpět zavolal vedoucí a zeptal se mě, zda jsem mezeru vyplnil. Odpověděl jsem, že ano. Zajímal se, jaký materiál jsem použil. Řekl jsem, že náš. Upozornil mě, že to nebude vhodné, protože bylo potřeba použít měkčí materiál. Řekl jsem, že jsem to nevěděl, a nabídl jsem, že to druhý den opravím. Odpověděl, že to není nutné. Jakmile jsem hovor ukončil, vedoucí stavby, který seděl v autě, se velmi rozzlobil a začal křičet: „Cože? To nebude fungovat! Zítra to odstraním!“ Poté mi začal nadávat velmi vulgárním a urážlivým způsobem. Neřekl jsem ani slovo.

Pomyslel jsem si: „Nic jsem ti neřekl. Proč na mě křičíš?“ Po chvíli jsem si řekl: „Tohle pro tebe není dobré – ztrácíš ctnost.“ Připomněl jsem si, že jsem kultivující, a tak bez ohledu na to, zda mám pravdu nebo ne, bych se měl omluvit. Řekl jsem tedy: „Promiňte. Prosím, uklidněte se.“ Ale když to slyšel, ještě více se rozzlobil a pokračoval v nadávání. V autě bylo asi deset lidí, včetně jednoho spolupraktikujícího. Zčervenal jsem, probudilo se ve mně připoutání k zachování tváře a pomyslel jsem si: „Zítra se mi budou smát. Urazil mě a já nic neřekl.“

V srdci jsem řekl: „Mistře, nechci toto připoutání k zachování tváře. Chci se řídit Vašimi slovy.“ Přesto bylo těžké snášet jeho neustálé nadávky. Jak pokračoval, recitoval jsem Fa:

„On má pravdu a já se mýlím,“
Je zde oč se přít?“
(„Kdo má pravdu, kdo se mýlí“, Hong Yin III)

Nadával mi celou cestu a já jsem po celou dobu recitoval Fa. Čím více jsem recitoval, tím klidnější jsem byl. Začal jsem cítit, že je vlastně politováníhodný. V tu chvíli jsem pocítil sílu Mistra a Dafa. Po asi půl hodině přestal a téměř jsme dorazili do restaurace.

V restauraci jsem si sedl jako obvykle. Vedoucí stavby chodil tam a zpět přede mnou. Když jsem se na něj podíval, rychle řekl: „Co si dáte? Objednám vám to.“ Věděl jsem, že si uvědomil svou chybu a svým způsobem se omlouvá. Usmál jsem se a řekl: „To je v pořádku, sním cokoliv.“

Druhý večer mi objednal sladkokyselé vepřové a ostatním řekl: „Tohle je pro něho. Nejezte to.“ Řekl jsem: „Nemohu to sníst sám, podělme se.“

Asi o tři měsíce později se znovu omluvil a řekl: „Promiňte, prosím, nezlobte se na mě. Mluvím bez přemýšlení a často tím lidi urazím.“ Odpověděl jsem: „Nejsem naštvaný. Jsem kultivující. Nebudu reagovat jako ostatní. Nejen že se nezlobím, měl bych vám poděkovat.“ Můj nadřízený, který rozuměl pravdě o Falun Dafa, mu řekl: „Dal jsi mu hodně ctnosti.“

Ve skutečnosti vedoucí stavby věděl, že praktikuji. Přemýšlel jsem o tom, že budu dělníkům objasňovat pravdu, ale váhal jsem, protože jsem se obával, že by se mohl rozzlobit kvůli pronásledování ze strany Komunistické strany Číny (KS Číny). Když mi však nadával, zmínil, že praktikuji Falun Dafa. Od té chvíle jsem už neváhal. Následující den jsem pracovníkům objasnil pravdu a pomohl jim vystoupit z KS Číny a jejích přidružených organizací. O několik dní později projekt skončil a chystali jsme se vrátit domů. Byl tam jeden člověk, se kterým jsem nestihl promluvit, což mě mrzelo.

Po nějaké době naše společnost potřebovala další pracovníky a vedoucí stavby poslal dva lidi. Jedním z nich byl ten, se kterým jsem předtím nemluvil, a druhý byl nový pracovník. Našel jsem příležitost promluvit si s oběma a pomohl jim vystoupit z KS Číny a jejích přidružených organizací.

Pomyslel jsem si: „Mistr je tak soucitný – nechce nikoho opomenout.“ Mistr přivedl všechny, kteří měli být zachráněni, přímo k nám. Stačí jen promluvit. Oči se mi naplnily slzami. Mistr byl po celou dobu po mém boku, sledoval mě a chránil. Svou vděčnost nedokážu vyjádřit slovy. Jediný způsob, jak oplatit jeho soucit, je pilně se kultivovat a pomáhat mu zachraňovat více lidí.