(Minghui.org) Měla jsem to nesmírné štěstí, že jsem začala praktikovat Falun Dafa v roce 1997. Dnes je mi přes šedesát let. Nedávno se u mě začal projevovat neobvyklý tělesný stav – často se mi točila hlava. Při chůzi jsem si připadala nejistá a měla jsem pocit, jako by se mé tělo kymácelo. Neustále jsem si však připomínala: Jsem praktikující. Praktikující nemají nemoci.
Vzpomněla jsem si na Mistrova slova z básně „Výzvy při záchraně druhých i sebe“ (Hong Yin VI): „Nadprůměrný člověk s úsměvem strastem čelí“
Čelila jsem této situaci klidně a nenechala jsem se onou iluzí vyvést z míry. Pokračovala jsem ve všem, co patří k mým každodenním povinnostem. Jako obvykle jsem docházela na společné studium Fa, venku jsem rozdávala materiály objasňující pravdu, vyvěšovala plakáty a mluvila s lidmi o pozadí pronásledování. Chodila jsem nakupovat a zastávala běžné domácí práce. Věděla jsem, že Mistr stojí po mém boku a bdí nade mnou, takže strach neměl v mém srdci místo. Nic zlého se nestalo – bylo to skutečně pozoruhodné.
Můj stav se sice zlepšil, ale příznaky se občas vracely. Pomyslela jsem si: ať už jde o pronásledování ze strany starých sil, splácení karmy, nebo zkoušku, kterou musím v kultivaci projít, budu na to pohlížet jako na dobrou věc. Jako na krok k mému vzestupu, jako na žebřík, který mi pomáhá dospět k dovršení. Každý den jsem četla a memorovala Fa. Vysílala jsem spravedlivé myšlenky a hluboce se dívala do sebe. Kdykoli má slova nebo činy nebyly v souladu s principy Fa, okamžitě jsem je napravila. Druhé cvičení jsem prováděla dvakrát denně. Ačkoliv byly mé nohy nejisté a třásly se, tělo se kymácelo a chodidla byla bolestivá a znecitlivělá, tyto povrchové projevy jsem odmítala. Neuznávala jsem je a ignorovala je. V duchu jsem si opakovala slova z Hong Yin VI: Musím jít proti proudu a stoupat vzhůru! Soucitný Mistr mě ve snech často povzbuzoval, abych ve svém úsilí nepolevovala.
Jednou v metru se mi náhle zatočila hlava tak silně, že se svět kolem mě roztočil. Okamžitě jsem v duchu požádala Mistra o pomoc a neustále opakovala: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou dobré. Mistře, prosím, pomozte mi!“ Vyslala jsem silné spravedlivé myšlenky: Jsem praktikující Falun Dafa v období nápravy Fa. Přišla jsem pomáhat Mistrovi a zachraňovat vnímající bytosti, nikoli snášet pronásledování. Jsem pod ochranou Mistra a vedením Fa – žádná jiná bytost nemá právo zasahovat do mé cesty. Kdokoli se o to pokouší, dopouští se zločinu proti nápravě Fa a proti Dafa samotnému, a bez výjimky bude odstraněn. Díky Mistrově soucitné ochraně jsem se v pořádku vrátila domů.
Pečlivě jsem zkoumala svůj kultivační stav a v klidu se dívala do svého nitra. Uvědomila jsem si, že během této zkoušky, kdy se závratě opakovaně vracely, jsem si vytvořila silné připoutání: chtěla jsem se té obtíže co nejrychleji zbavit. Trpěla jsem strachem, netrpělivostí, sobectvím a snahou o dosažení cíle. Nejsou to snad všechno lidské představy? Staré síly využily těchto mých slabostí a vytvářely iluzi nemoci, aby oslabily mou vůli a otřásly mou spravedlivou vírou v Mistra. Prohlédla jsem jejich lest. Rozhodně neuznávám žádná uspořádání ani útlak ze strany starých sil.
Jsem praktikující Dafa v období nápravy Fa. Mistr nás již pozvedl na naše původní pozice a vymazal naše jména z lidského světa, z pekla i ze Tří říší. Nejsem tedy nyní božskou bytostí? Pokud ano, nepřekročila jsem již zákony zrození, stárnutí, nemoci a smrti? Proč bych se tedy měla podřizovat nízkým lidským principům? Není můj strach ze závratí stále jen projevem lidského uvažování? Nejedná se o následování cesty, kterou mi připravily staré síly? Musím vystoupit nad lidskou perspektivu a nahlížet na svět očima praktikující v období nápravy Fa.
Řekla jsem si: Mé myšlenky i mé tělo by měly odpovídat stavu božské bytosti. Musím odložit všechna lidská připoutání i získané představy a nahlížet na věci skrze spravedlivé, božské myšlenky. Nesmím dovolit, aby se mnou lidské uvažování jakkoli pohnulo. Cítila by božská bytost závratě? Samozřejmě že ne. Způsobil by mi snad Mistr takové utrpení? Rozhodně ne. Proč bych tedy neměla následovat Mistra celou svou bytostí? Pokud by praktikující uvízli v iluzi karmy nemoci a nemohli by s lidmi mluvit o pravdě, kdo by pak pomáhal Mistrovi zachraňovat vnímající bytosti v této závěrečné fázi nápravy Fa? Nemoc není stav, který by praktikující měli snášet, a není to ani to, co si pro nás Mistr přeje.
Díky Fa mi v mysli svitlo pochopení: byla jsem ovládána lidskými představami a mylně jsem je považovala za součást svého já. Nevědomky jsem je živila a nechala se svázat zákony lidské úrovně. To potlačovalo mou pravou přirozenost a bránilo mi plnit mou posvátnou roli. Bylo to náhlé a mocné procitnutí. Cítila jsem, jak je každá buňka v mém těle zaplavena energií, a vnímala jsem radost bytostí v mém světě. Skutečně jsem pocítila bezmezný soucit Mistra a nesmírnou moc Dafa. Mistr je velkolepý! Fa je úžasný!
Nyní jsem se z iluze nemoci zcela vymanila a mé tělo se vrátilo do normálního stavu. Když se ohlédnu zpět, uvědomuji si, že v těžkých zkouškách nestačí jen popírat pronásledování. Je nezbytné hlouběji studovat Fa, neustále jím napravovat své myšlenky a činy a tím útoky zla eliminovat. Musíme využívat ten drahocenný nástroj, který nám Mistr svěřil – dívání se do sebe – abychom rozbili uspořádání starých sil. Hluboce pociťuji Mistrovu nesmírnou oběť. Jsem mu vděčná za jeho posilování, vedení a ochranu. Z celého srdce děkuji za Mistrovu soucitnou spásu.
Jednoho večera, když jsem kráčela k domovu jiné praktikující, se mé tváře jemně dotýkal vlahý vánek. Šla jsem lehce, s úsměvem na rtech a se srdcem přetékajícím vděčností k našemu soucitnému Mistrovi. Cítila jsem radost, naplnění a nepopsatelnou krásu kultivace v Dafa. Ten pocit byl skutečně nádherný a jedinečný. Budu pevně následovat Mistra, pilně se kultivovat a kráčet po cestě návratu ke svému pravému já.
Články, v nichž praktikující sdílejí svá pochopení, odrážejí jejich osobní poznání v daném čase a jsou nabízeny jako inspirace pro ostatní praktikující na jejich cestě.
Copyright © 1999-2026 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.