(Minghui.org) Ode dne, kdy jsem začala číst Zhuan Falun, jsem měla pevnou myšlenku: „Musím se kultivovat až do konce!“ Dafa mi pomohl pochopit smysl toho, proč jsem přišla na tento svět, i to, jak se vrátit ke svému původnímu, pravému já, po čemž jsem dlouho toužila. Opravdu si vážím vzácné příležitosti setkat se s Dafa.

Poté, co jsem v roce 1995 začala praktikovat Falun Dafa, mi Mistr Li očistil tělo, takže jsem mohla skutečně zakusit život bez nemocí. Když chodím, cítím se velmi lehce a plná energie. Mistr mě také naučil, jak být dobrým člověkem – skutečnou praktikující. Pocítila jsem krásu Dafa a celý den jsem měla na tváři úsměv. Byla jsem nejšťastnějším člověkem na světě!

Potvrzování Dafa různými způsoby

Dne 20. července 1999 přišla na cvičební místo velká skupina policistů, aby rozehnala praktikující, kteří právě cvičili. Policisté zatkli asistenty i mnoho praktikujících, kteří odjeli do Pekingu podat odvolání. Ti z nás, kteří byli zadrženi, byli drženi na úřadu veřejné bezpečnosti a na policejní stanici, kde nás nutili sledovat videa očerňující Dafa.

Začalo brutální pronásledování a celý mediální aparát Komunistické strany Číny (KS Číny) byl zaplněn lžemi o Dafa, což mě velmi zarmoutilo. Také další praktikující tiše plakali. Jak se říká: „I tu nejmenší laskavost by měl člověk oplácet bezmeznou vděčností.“ Mistr nás bez toho, aby nám účtoval jediný haléř, učil být dobrými lidmi, pomohl nám získat zdravé tělo a vede nás ke světlé budoucnosti – a přesto byl pomlouván. Jak jsme to mohli jen tak snášet?!

Čtyři z nás se sešli a šli na úřad pro podávání stížností při městské vládě. Řekli jsme pracovníkům, že Dafa je nespravedlivě překrucován a že to, co se říká v televizi, jsou lži. Oznámili nás úřadu veřejné bezpečnosti. Brzy nato přišel policista. Zeptal se nás na jména a chtěl nás zatknout. Když jsme si s ním promluvili, rozhodl se v tom nepokračovat.

Ačkoli bylo pronásledování stále krutější, neustoupili jsme. Mnoho praktikujících vystoupilo a šlo na úřady pro podávání stížností a na náměstí Tiananmen, aby se odvolali k vládě. V červnu 2000 jsem s dalším praktikujícím a se synem odjela do Pekingu. Policie nás zatkla na náměstí Tiananmen a držela nás v pekingské kanceláři místní vlády, dokud si pro nás nepřijeli lidé z mého pracoviště. Odvezli nás zpět do rodného města a mě i druhého praktikujícího umístili do vazební věznice. Dítě propustili. Díky aktivnímu úsilí rodiny jsem byla po 40 dnech propuštěna.

Situace byla napjatá, protože praktikující byli zatýkáni každý den. Jeden praktikující mi ukázal několik článků z Minghui.org, které mě velmi povzbudily. Některé z nich jsem odnesla do tiskárny, abych pořídila kopie a mohla je sdílet. Praktikující v těchto článcích jednali rychle a různými způsoby potvrzovali Dafa, objasňovali pravdu a stavěli se proti pronásledování. Cítila jsem tedy, že musím vynaložit úsilí, abych je dohnala. Začala jsem je kontaktovat a oni mi poskytovali další materiály. Rozdávala jsem je, vyvěšovala transparenty a rozesílala pravdu objasňující dopisy.

Jednou, když jsem rozdávala materiály, mě někdo udal a byla jsem zatčena; policie mi také prohledala domov. Více než tři týdny mě drželi ve vazební věznici a poté mě převezli do tábora nucených prací. Nebyla jsem však přijata, protože vyšetření ukázalo vysoký krevní tlak. Mohla jsem se vrátit domů. Obvykle tak vysoký tlak nemívám a pochopila jsem, že mě Mistr chránil.

Minghui.org povzbuzoval praktikující, aby si po celé Číně zřizovali vlastní místa na výrobu materiálů. Koupila jsem si notebook, tiskárnu a vypalovačku DVD. Začala jsem vyrábět informační materiály o Dafa a poskytovat je několika praktikujícím, kteří si je sami vyrábět nemohli. Někdy, když jsem měla mnoho práce, mi manžel pomáhal s tiskem.

Mým posláním je pomáhat Mistrovi zachraňovat vnímající bytosti, které se mnou mají předurčený vztah. Byla jsem čtyřikrát zatčena, policie mi prohledala domov a byla jsem nucena odejít z domova, abych se vyhnula dalšímu pronásledování. Pod Mistrovou ochranou jsem však zůstala v bezpečí.

Kvůli mně hodně trpěla i moje rodina. Když jsem musela opustit domov, policisté se mě snažili najít přes manžela a syna. Jednou manžela zadrželi a pokoušeli se ho donutit, aby jim řekl, kde jsem, ale odmítl.

Potvrzování Dafa v práci

Pracovala jsem v nemocnici a přicházela do styku s mnoha lidmi, takže to bylo dobré místo k objasňování pravdy. Držela jsem se měřítek praktikující a vedla jsem zvláštní léčebný tým. Poté, co jsem začala praktikovat Dafa, mi nemocnice nedala oficiální funkci, ale přesto jsem byla pověřena vedením. Oddělení mi vyplácelo malý administrativní plat, výrazně nižší než ten, který by dostával člověk v manažerské pozici. Zpočátku jsem cítila určitou křivdu, protože jsem měla pocit, že moje úsilí a odměna nejsou v rovnováze. Postupně jsem však své smýšlení napravila díky pochopení principu „ztráty a zisku“. Přestala jsem si stěžovat a už jsem o osobní zájmy nebojovala.

Jsem praktikující, která kultivuje Pravdivost-Soucit-Snášenlivost a ve všem bere ohled na druhé. Vždy jsem šla příkladem ve snášení těžkostí, dobrovolně jsem dělala špinavou a únavnou práci a ostatním nechávala snazší úkoly. Když nebylo mnoho pacientů, často jsem zvládla dokončit veškerou léčbu během jedné směny. V naléhavých situacích jsem však nechala kolegy odejít včas domů a sama jsem často zůstávala déle, abych vše vyřešila.

S kolegy jsem vycházela dobře, což velmi pomohlo při budování týmu. Všichni mi důvěřovali a vážili si mě, a to vytvořilo dobrý základ pro objasňování pravdy. Většina kolegů vystoupila z KS Číny. Těch několik, kteří nevystoupili, není proti Dafa. Když byla situace kvůli pronásledování napjatější, kolegové mě chránili a pomáhali mi ukrývat informační materiály o Dafa.

Díky objasňování faktů začali někteří pacienti a jejich rodinní příslušníci praktikovat Falun Dafa. Ke každému pacientovi jsem přistupovala laskavě a s péčí v každém detailu, klidně jsem vysvětlovala různé otázky, které pacienti a jejich rodiny pokládali, a ke všem jsem se chovala stejně. V prostředí ostré konkurence mezi nemocnicemi se mnoho pacientů rozhodlo přijít na léčbu právě do naší nemocnice, což zvýšilo příjmy našeho oddělení.

Jednou jsem si povídala s příbuznou jednoho pacienta a dozvěděla jsem se, že praktikuje jiný druh qigongu. Mluvila jsem s ní tedy o Dafa a o tom, jak mi praktikování prospělo. Velmi ji to zaujalo a chtěla si přečíst více. Půjčila jsem jí knihu Dafa a o několik dní později mi řekla, že jí Mistr vložil Falun. Byla jsem velmi šťastná a řekla jsem: „Získala jste Falun hned, jak jste začala číst knihu. Mistr se o vás stará. Máte takové štěstí!“ Začala jsem jí ukazovat cvičební pohyby. Ona i její nemocný manžel začali cvičit, buď na oddělení, nebo na chodbě, a jeho stav se výrazně zlepšil.

Jiný muž, který byl na pokraji smrti, byl přivezen na pohotovost. Dýchal přerývaně, ale zůstával při vědomí. Pošeptala jsem mu do ucha, aby odříkával „Falun Dafa je dobrý“, a zeptala jsem se ho také, zda vstoupil do Svazu mládeže nebo do Mladých pionýrů. Vstoupil do Mladých pionýrů, a tak jsem mu řekla: „Mohu vám pomoci z této organizace vystoupit, abyste byl v bezpečí. Co si o tom myslíte?“

Vyjádřil souhlas. Po ošetření jsem jeho rodině řekla, že je velmi nemocný a na pokraji smrti, ale že existuje způsob, jak mu zachránit život: odříkávat větu „Falun Dafa je dobrý“ a požádat Mistra Li, aby ho zachránil.

Když rodina viděla, že jim skutečně přeji to nejlepší, začali tuto větu odříkávat. Byli úzkostní a uvažovali o přípravě pohřbu. Když se však muž po ošetření na pohotovosti vrátil na oddělení, den ode dne se zlepšoval. Po několika dnech bez jídla řekl manželce, že má hlad a chce jíst. Rodina byla nesmírně šťastná. Když jsem následující den přišla do práce, sestra toho muže mě pozdravila na chodbě a řekla: „To, co jste nám řekla, opravdu fungovalo! Bratr se vrátil k životu. Moc vám děkujeme!“ Požádala jsem je, aby neděkovali mně, ale Mistrovi Dafa.

Myslela jsem si, že každý, kdo ke mně přijde, má předurčený vztah slyšet pravdu o Dafa, a proto bych se měla ze všech sil snažit nepropásnout žádnou příležitost pomoci více lidem dozvědět se o Dafa a rozhodnout se vystoupit z KS Číny.

V dnešní Číně je běžné, že lékaři přijímají od pacientů peníze bokem. Někteří pacienti mi dokonce nabízeli peníze, abych jim usnadnila léčbu, ale vždy jsem je odmítla. Říkala jsem jim, že jsem praktikující a nemohu využívat druhé. Někteří dodavatelé, se kterými jsem spolupracovala, se mi navíc pokoušeli dávat peníze během svátků. Také ty jsem odmítala a objasňovala jim pravdu. Zpočátku tomu nerozuměli, ale nakonec mě obdivovali. Jeden klient dokonce řekl: „Dokázala jste zůstat neposkvrněná bahnem, pokud jde o osobní zájem.“

Moje rodina měla prospěch

V dnešní Číně jsou morální hodnoty lidí poměrně nízké. Manžel i syn však četli knihy Dafa a vědí, že člověk má být zodpovědný, držet se morálních zásad a chovat se k druhým laskavě. Oba podporují mou kultivaci. Když jsem byla zatčena, šli na úřad veřejné bezpečnosti, policejní stanici i Úřad 610 a žádali mé propuštění. Také mi najali právníka.

V roce 2014 se u manžela objevily příznaky mrtvice, včetně nezřetelné řeči a potíží s chůzí. Požádala jsem ho, aby se mnou praktikoval Dafa, a on souhlasil. Bez lékařského zákroku a bez léků se asi za měsíc vrátil do normálu, což ukázalo, jak zázračný Dafa je.

Během pandemie covidu se nakazila většina lidí. Syn a snacha byli v karanténě na svých pracovištích a nesměli se vrátit domů, takže jsem se starala o vnuka. Vnuk dostal horečku, říkal, že mu není dobře, a neměl žádnou energii. Řekla jsem mu, že když bude odříkávat „Falun Dafa je dobrý“, může se uzdravit. Zpočátku mi nevěřil, ale začal to říkat. Po chvíli mi řekl: „Babi, funguje to! Už je mi dobře.“ Také poznamenal: „Všiml jsem si, že ty nikdy neonemocníš.“

Odpověděla jsem: „To je pravda! Protože praktikuji Dafa, Mistr se o mě stará, takže nebývám nemocná.“

Když se ohlížím za svou kultivační cestou během posledních 30 let, uvědomuji si, že jsem byla po celou dobu pod Mistrovou soucitnou ochranou. Každý krok, který jsem učinila, je naplněn jeho nesčetným úsilím. V těžkostech mě Mistr chránil před větrem a deštěm; když jsem upadla, povzbuzoval mě, abych vstala a pokračovala; v dobách zmatení mi Dafa dal moudrost. Dafa ze mě pomohl vytvořit zcela nového člověka!

Když se ohlížím zpět, těžkosti, kterými jsem prošla, se staly ničím. Cítím jen vděčnost Mistrovi a čest, že mohu být učednicí Dafa v období nápravy Fa. Nemohu Mistrovi nijak splatit jeho spásnou milost. Doufám, že více lidí pozná pravdu o Dafa a bude zachráněno!