(Minghui.org) Od pokojného apelu 25. dubna v Pekingu uplynulo již 27 let. Má matka se této události zúčastnila a byla na to velmi hrdá. Na konci loňského roku ve věku 94 let zemřela. Ráda bych se s vámi podělila o její zkušenost, abych připomněla tuto historickou událost a uctila její odvahu.
Nemoci a útrapy léčby
Má matka trpěla v mládí řadou nemocí. Nejhorší byla neuralgie, která jí způsobovala neustálé, silné bolesti v ramenou a pažích. Bolest nikdy nepolevovala. Užívala léky, ale ty přinášely úlevu pouze na jednu až dvě hodiny a při dlouhodobém užívání zcela přestaly účinkovat.
Často navštěvovala lékaře a podstupovala různé procedury, jako byla elektroterapie nebo tepelná léčba krku a ramen. V důsledku těchto zákroků se jí na kůži často tvořily bolestivé puchýře.
V roce 1998 zemřela moje babička, což v matce vyvolalo hluboký strach z nemocnic. Babička prodělala v 92 letech mrtvici a zůstala dlouhou dobu na pohotovosti. Bylo to v prosinci a v Pekingu panovaly silné mrazy. Dveře pohotovosti se neustále otevíraly, mrazivý průvan babiččin stav zhoršil a ona nakonec zemřela. Matka se později dozvěděla, že babička nebyla převezena na lůžkové oddělení jen proto, že rodina nedala lékařům úplatek. Kvůli neúčinnosti léčby a otřesným zkušenostem s nemocničním systémem se matka nakonec obrátila k lidovému léčitelství.
Setkání s Falun Dafa
V lednu 1999 matce její bývalá spolužačka doporučila Falun Dafa s tím, že tato praxe má mimořádné účinky na zdraví. Během pouhých dvou měsíců bolesti, které ji trápily roky, zcela zmizely. Poprvé ve svém životě pocítila stav bez nemocí. Získala novou sílu. Bylo jí tehdy 67 let a společně s otcem vystoupali na Velkou čínskou zeď – něco, o čem dříve nedokázala ani snít.
O měsíc později, v dubnu 1999, se dozvěděla, že policie v Tianjinu zatkla více než 40 praktikujících. Dozvěděla se také, že se mnozí chystají k Úřadu pro odvolání poblíž vládního komplexu Zhongnanhai, aby úředníkům objasnili skutečnou povahu Falun Dafa.
Matka chtěla jít také, ale otec ji odrazoval. Pracoval na ministerstvu zahraničí a věděl, že Komunistická strana Číny (KS Číny) je schopna jakékoli brutality. V době masakru na náměstí Tiananmen 4. června 1989 působil jako rada na velvyslanectví v Evropě, kde pracovala i matka. Zaměstnanci tehdy sledovali záznamy tanků vjíždějících na náměstí, ale dostali striktní pokyn tvrdit světu, že šlo o nepokoje a nikdo nebyl zabit.
Starší generace naší rodiny zažily politické kampaně KS Číny na vlastní kůži. Babička byla během Kulturní revoluce krutě pronásledována, otec byl utlačován kvůli svým politickým postojům a matka byla střídavě označována za „levičáka“ i „pravičáka“. Protože prožila toto chaotické období, velmi dobře věděla, jakých metod je režim schopen.
Po klidném zvážení se přesto rozhodla jít se zastat spravedlnosti pro Falun Dafa. Ačkoli byla tehdy teprve na začátku své kultivace, její osobní zkušenost byla nezpochybnitelná. Řekla otci, že vyzkoušela vše, ale jen Falun Dafa ji zachránil. Pokud by přestala praktikovat, nemoci by se vrátily. Nechtěla už žít v bolestech a raději by za svou víru položila život.
Pokojný apel 25. dubna
Matka dorazila 25. dubna 1999 po sedmé hodině ráno k Úřadu pro odvolání v ulici Fuyou. Ulice byla lemována praktikujícími, kteří klidně stáli v uspořádaných řadách. Říkala, že ve chvíli, kdy odložila strach o život, pocítila hluboký klid.
Všichni byli potichu, buď stáli, nebo seděli a četli knihu Zhuan Falun. Vzpomínala, jak při pohledu k obloze uviděla ze slunce vycházet barevné průhledné kruhy. Později si uvědomila, že to byly otáčející se Faluny.
Po deváté hodině večer bylo praktikujícím sděleno, že záležitost byla vyřešena. Než odešli, sbírali ze země odpadky, aby po sobě zanechali ulici v dokonalém pořádku. Nikdo nekřičel hesla, neblokoval dopravu ani nedržel transparenty.
Zástupci praktikujících tehdy předložili premiérovi Zhu Rongjimu tři požadavky: propuštění zadržených v Tianjinu, povolení legálního vydávání knih Falun Dafa a zajištění svobodného prostředí pro praxi. Mezinárodní média tento den označila za největší a nejvíce pokojný apel v moderní historii Číny. Později vyšlo najevo, že Jiang Zemin tehdy tajně nařídil armádě pohotovost, ale díky neochvějnému klidu praktikujících k masakru nedošlo.
Závěr
Matka byla do konce života hrdá na to, že se v tomto klíčovém okamžiku postavila za svou víru. Řekla, že chápala riziko, protože zažila mnoho politických hnutí KS Číny a věděla, že se nemusí vrátit domů. Její odvaha a odvaha tisíců dalších praktikujících zůstávají zářným příkladem nenásilného odporu.
Letošní výročí pro mě mělo zvláštní význam. Věřím, že to byla právě její spravedlivá víra, která jí pomohla překonat strach. I ve vysokém věku se naučila pracovat s počítačem a vytrvale pomáhala lidem v Číně prohlédnout dezinformace KS Číny.
Budu pokračovat v její cestě, zůstanu laskavá, pevná ve své víře a budu lidem přinášet pravdu a naději.
Copyright © 1999-2026 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.
