Příběhy o tom, jak Dafa přinesl prospěch mně i mé rodině

(Minghui.org) Než jsem začala praktikovat Falun Dafa, málokdy jsem zažila dobrý den. Často mě bolelo v krku a mívala jsem horečky. Dostávala jsem injekce a brala léky, které sice přinesly určitou úlevu, ale časem přestaly účinkovat. Bývala jsem z toho v depresích.

V květnu 1996 mi sousedka řekla o Falun Dafa a já jsem začala praktikovat. Soucitný Mistr odstranil mé neduhy a dal mému životu nový smysl. Poté, co jsem začala s kultivací, se mé morální standardy zvýšily. Přestože je mi přes 60 let, můj obličej je téměř bez vrásek; mé tělo je vitální a dokážu vyjít schody, aniž by se mi zkrátil dech. Každý den pracuji s nekonečnou energií a moji spolupracovníci říkají, že nevypadám jako někdo po šedesátce.

Tchyně se uzdravuje

Začátkem října 2002 začala tchyně pociťovat mírné znecitlivění rukou a nohou. Příznaky se podobaly mozkové mrtvici, a tak se rozhodla jít do nemocnice. Podstoupila léčbu, ale její stav se nezlepšil a nakonec ztratila schopnost chodit bez pomoci.

Prosila jsem Mistra, aby ji zachránil. Vyprávěla jsem jí o zázračné moci Dafa a vysvětlila jí, že upřímné recitování vět „Falun Dafa je dobrý“ a „Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré“ jí přinese požehnání. Můj tchán na ni naléhal, aby opustila nemocnici a vrátila se domů se zotavit. Přestože tchán v té době Dafa nepraktikoval, hluboce jej respektoval.

Po více než dvaceti dnech v nemocnici se tchyně vrátila domů. Kdykoli jsem měla volnou chvíli, četla jsem jí Zhuan Falun. Často jsem ji podpírala, abych jí pomohla trénovat stání. Tchyně nadále recitovala „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré“ a poslouchala audionahrávky Mistrových přednášek. Stal se zázrak; ze stavu, kdy byla ochrnutá a zcela neschopná se o sebe postarat, se opět stala soběstačnou. Dokázala pro nás vařit a uklízet dům. Celá naše rodina byla svědkem zázračné moci Dafa a zůstává Mistrovi hluboce vděčná za jeho soucitnou spásu!

Tchánovy potíže zázračně mizí

Poté, co se zdraví tchyně zlepšilo, odcestovala s tchánem na jih, aby zůstali u nejstaršího bratra mého manžela. Žili tam několik let, než se vrátili na severovýchod. Tchán se sice nekultivoval, ale věděl, že Dafa je dobrý. Jakmile se vrátil a uviděl mě, úplně první věc, kterou řekl, byla: „Chci vystoupit z Komunistické strany Číny (KS Číny) a ze Svazu mládeže.“ Byla jsem tím hluboce dojata.

Ráno prvního dne lunárního Nového roku jsem dovařila knedlíčky a zavolala všechny k jídlu. Navštívilo nás několik příbuzných. Tchán stál uprostřed jídelny, když vtom se najednou nemohl pohnout. Ústa mu mírně poklesla k jedné straně, začaly mu stékat sliny a jeho řeč se stala nesrozumitelnou. Úpěnlivě jsem v duchu prosila Mistra, aby ho zachránil, a nahlas jsem opakovala: „Falun Dafa je dobrý! Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré!“ O několik minut později se mohl pohnout.

Pomohla jsem mu přesunout se na postel, aby si mohl odpočinout, zatímco jsem stále recitovala devět posvátných slov. Začal je recitovat se mnou. Poté jsem mu pustila audionahrávky Mistrových přednášek. Brzy vstal z postele a vše se vrátilo do normálu. Příbuzní byli ohromeni zázračnou mocí Dafa. Tchán – kterému je nyní téměř devadesát let – studuje Fa a každý den provádí cvičení.

Můj syn přežil autonehodu

Začátkem srpna 2013 požádal vedoucí firmy mého syna, aby se kvůli kariérnímu růstu přestěhoval do Shenzhenu, a na následující ráno byl zarezervován let. Ten večer vzala má sestřenice syna na pozdní večeři; jeden ze synových spolužáků ho do restaurace vezl nově koupeným rodinným vozem. Když se jejich vozidlo blížilo ke křižovatce, srazilo se s protijedoucím autem, které odbočovalo. Kvůli nadměrné rychlosti byla síla nárazu obrovská; syn, který seděl na zadním sedadle, byl prudce vymrštěn vpřed proti předním dveřím. Utrpěl zranění v obličeji, po kterých byl celý od krve, a byl okamžitě převezen do nemocnice.

Byla jsem zrovna doma a připravovala mu knedlíčky k jídlu na příští den. Náhle jsem pocítila nutkání synovi zavolat. Když neodpovídal, srdce mi začalo úzkostí bušit. O dvacet minut později telefon konečně zvedl. Jeho hlas zněl slabě a vyčerpaně, tak jsem se zeptala, zda se něco děje. Mlčel, ale telefon nakonec vzal jeho spolužák a řekl mi, že měli autonehodu.

Můj manžel, mladší bratr a já jsme okamžitě spěchali do nemocnice. Synův obličej i oblečení byly od krve a paži měl v dlaze, ale byl při vědomí. Podstoupil komplexní lékařské vyšetření a k údivu všech nebyly nalezeny žádné abnormality. Nikdo další z účastníků nehody neutrpěl vážná zranění. Lékař navrhl: „Necháme si ho tu chvíli na pozorování.“ Odpověděla jsem: „Vzhledem k tomu, že nejsou žádné komplikace, vezmeme si ho domů.“

Nehoda se objevila i ve večerních zprávách. Zaplatili jsme skromnou částku na pokrytí opravy auta, které patřilo rodině synova spolužáka. Druhé vozidlo utrpělo větší škody, ale naštěstí nedošlo k žádným obětem na životech. Celé roky mě syn v praktikování podporoval a vím, že soucitný Mistr opět zachránil mému synovi život – a tím i celou naši rodinu! Syn si přeložil let a o týden později v pořádku odcestoval do Shenzhenu.

„Velká sestra“

V březnu 2021 mi zavolala sestřenice a řekla, že otevírá novou mateřskou školu poblíž mého domova. Již jednu školku úspěšně provozovala; toto nové zařízení pro ni postavil obchodní partner. Jelikož však spuštění nové školky obnáší mnoho práce, měla nedostatek personálu.

Můj strýc jí tehdy řekl: „Měla bys požádat o pomoc svou starší sestřenici. Je to praktikující Dafa – skutečně dobrosrdečný člověk, který se ke každému chová vřele. Pokud ji požádáš, neuděláš chybu.“ Sestřenice se na mě tedy obrátila: „Tato nová školka není daleko od tvého domu. Byla bys ochotná pomoci na vše dohlédnout?“

Jakmile se školka otevřela, rychle přilákala mnoho dětí; každý den byl plný aktivit. Držela jsem se standardů praktikující Dafa a ke každému úkolu jsem přistupovala s upřímností. Převzala jsem na starost logistiku a udržovala jsem přísný dohled nad hygienou, plánováním jídelníčku a nákupem potravin.

Děti v jeslích jsou nejmladší – a také nejnáročnější na hlídání. Tato batolata, která nikdy předtím nebyla odloučena od svých rodin, se ocitla v cizím prostředí. Bez neustálé společnosti svých blízkých většina z nich plakala a zlobila. To platilo zejména během poledního spánku. Šla jsem děti uklidnit, a jakmile mě uviděly, téměř okamžitě se utišily. Držela jsem je v náručí, v duchu si recitovala: „Falun Dafa je dobrý; Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou dobré“ a zpívala jim písně Dafa. Brzy usnuly.

Kolegyně říkaly: „Jste opravdu úžasná! Děti vás poslouchají na slovo.“ Děti mě zdraví s láskou a volají: „Ahoj, babičko!“ Často mě objímají a pohled na jejich nevinné úsměvy naplňuje mé srdce klidem. Spolupracovníci mě laskavě oslovují „Velká sestro“.

Během práce ve školce jsem následovala Mistrovy pokyny a objasňovala pravdu o pronásledování. Sdílela jsem pravdu se svými rodinnými příslušníky i spolupracovníky a ti vystoupili z KS Číny a jejích přidružených organizací.

Ve školce pracovala také jedna příbuzná, která náhle přestala chodit do práce. Dozvěděla jsem se, že její manžel měl infarkt. Když jsem se s ní spojila, zoufale mi řekla: „Byli jsme ve velké nemocnici, ale lékaři nás varovali, že operace je extrémně nebezpečná a úspěšnost nízká.“ Řekla jsem jí: „Pokud mi věříš, pak upřímně recituj: ‚Falun Dafa je dobrý; Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou dobré.‘“

O měsíc později, když se vrátila do práce, jsem ji i jejího manžela povzbudila k vystoupení z organizací KS Číny. Oba souhlasili. Řekla jsem: „Pokud budete upřímně recitovat těchto devět posvátných slov, může se stát zázrak. Dafa zachránil mnoho lidí a tvůj manžel se může zotavit.“ Požádala mě o výtisk knihy Zhuan Falun. Nyní má výbornou náladu a vypráví mi, že se jejímu manželovi daří velmi dobře.