(Minghui.org) V roce 1999 se v Pekingu odehrály dvě události, které měly pro praktikující Falun Dafa zásadní význam: pokojný apel 25. dubna a apel 20. července. Měla jsem to štěstí, že jsem se zúčastnila obou a na vlastní oči jsem viděla krásu a soucit Dafa.
Pokojný apel 25. dubna
Falun Dafa, známý také jako Falun Gong, byl veřejnosti představen Mistrem Li Hongzhi dne 13. května 1992. Tato kultivační praxe mysli a těla učí své studenty žít podle principů Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti.
Dafa si získal velkou úctu a do roku 1999 jej praktikovalo přibližně 100 milionů lidí. Tehdejší vůdce Komunistické strany Číny (KS Číny), Jiang Zemin, však na jeho popularitu žárlil a plánoval jej zničit.
Dne 11. dubna 1999 publikoval vědec KS Číny He Zuoxiu článek v časopise Science and Technology for Youth, vydávaném Tianjinským pedagogickým institutem. Použil vykonstruované důkazy k očerňování a pomlouvání Falun Dafa. Praktikující v Tianjinu se vydali do redakce časopisu objasnit pravdu a požádali o nápravu chyb. Policie v Tianjinu na ně však 23. a 24. dubna zaútočila, některé z nich zmlátila a 45 osob zatkla.
Praktikující se poté obrátili na městskou vládu v Tianjinu, aby se domáhali spravedlnosti, ale bylo jim řečeno, že místní úřady nemají pravomoc problém řešit a že se musí obrátit na Peking.
To vedlo k události „Pokojného apelu 25. dubna“, kdy se v Pekingu shromáždilo více než 10 000 praktikujících Falun Dafa.
Brzy ráno jsem dorazila na ulici Fuyou poblíž Úřadu pro podávání apelů při Státní radě. Už tam bylo mnoho praktikujících. Všichni jsme stáli tiše, někteří studovali učení Dafa a jiní prováděli cvičení. Viděla jsem mladou ženu asi v osmém měsíci těhotenství. Praktikující neustále přicházeli a konec řady byl v nedohlednu.
Kolem deváté hodiny ranní tehdejší premiér Zhu Rongji vyšel ze Zhongnanhai, komplexu centrální vlády, kde sídlil Úřad pro podávání apelů, a ptal se, co se děje. Požádal nás, abychom vybrali zástupce, kteří půjdou dovnitř jednat. Koho jsme měli vyslat? Každý přišel sám za sebe a navzájem jsme se vůbec neznali.
Mladý muž stojící poblíž mě vystoupil: „Půjdu já! Studuji právo.“ Po chvíli se vrátil a řekl: „Šel tam místo mě můj profesor.“
Všichni jsme zůstali klidní a spořádaní a čekali na výsledek. Nedrželi jsme transparenty, nevolali hesla ani jsme nedělali hluk. Nebyl tam žádný organizátor, přesto jsme projevili velkou disciplínu: nikdo nevstoupil na chodník určený pro nevidomé, nikdo neblokoval vstupy do obchodů a nikdo nebránil dopravě, včetně policejních vozů. Někteří praktikující sbírali odpadky do plastových sáčků a mnozí se posunuli, aby uvolnili místo starším lidem k sezení.
„Jste úžasní,“ řekl nám jeden mladý muž, který projížděl kolem na kole. „Projížděl jsem podél vás od začátku až na konec řady. Tolik lidí a tak slušné chování!“
Když jsme se dozvěděli, že zadržení praktikující z Tianjinu byli propuštěni, v tichosti jsme se rozešli. Na místě nezůstal jediný papírek; praktikující dokonce posbírali i nedopalky, které na zem odhodili přítomní policisté.
Apel 20. července
Navzdory klidnému vyřešení apelu 25. dubna Jiang Zemin 20. července 1999 přesto zahájil celoplošné pronásledování Falun Gongu.
Na místě praktikování jsme se dozvěděli, že KS Číny od toho rána Falun Gong zakazuje. Měli jsme jedinou myšlenku: obrátit se na úřady a vydat svědectví o tom, jak účinný je Dafa při zlepšování zdraví a charakteru, s nadějí, že kampaň pronásledování zastaví.
Spolu se dvěma dalšími praktikujícími jsem šla k Úřadu pro podávání apelů při Státní radě. Když jsme dorazili do oblasti Xisi, dozvěděli jsme se, že úřad je uzavřen – nechtěli nás vůbec přijmout. Ulice Xisi byla zaplněna praktikujícími a další stále přicházeli. Policie se seřadila a neustále nás sledovala.
Ticho bylo narušeno, když se jeden mladý muž pokusil přejít ulici. Několik policistů se k němu rozběhlo a začalo ho bít. Lidé kolem začali volat: „Přestaňte! Nebijte ho!“ „Respektujte Ústavu!“ Krátce nato přijely nákladní vozy plné vojáků. Vyskočili z nich a společně s policií začali praktikující zatýkat.
Praktikující se snažili, aby je neodvedli. Viděla jsem mladého muže, kterého zbili tak, že upadl, a policista ho vlekl za vlasy. Dva policisté surově táhli starší praktikující, která přišla se mnou. Volala na ně: „Mladí muži, tohle byste neměli dělat!“
Policisté mě také odvlekli do autobusu plného praktikujících, který se poté rozjel.
Jeden praktikující v autobuse začal recitovat článek „O Dafa“ z knihy Zhuan Falun. Všichni ostatní se k němu okamžitě přidali. Recitovali jsme také texty „Opravdová kultivace“ a „Osvícení“ z knihy Podstata dalšího pokroku a básně ze sbírky Hong Yin. Jak autobus projížděl ulicemi Pekingu, naše hlasy se rozléhaly jako mohutný sbor.
Autobus nás odvezl na stadion Fengtai. Stáli jsme nebo seděli na dráze či na tribunách – někteří studovali Fa, jiní meditovali a další prováděli cvičení. Policie a vojáci nás pozorně střežili. Několik policistů obcházelo přítomné a zapisovalo jména, adresy a pracoviště každého praktikujícího.
Kolem poledne se na obloze začaly shromažďovat tmavé mraky. Postupně houstly, až zakryly celou oblohu.
Kolem jedné hodiny odpoledne se na obloze objevil zázračný jev: spatřili jsme velký rotující Falun, připomínající slunce. Byl nesmírně posvátný a krásný, při každém otočení měnil barvu a symbol uprostřed zůstával zlatý.
Když jsem se na Falun dívala, zaplavilo mě hluboké teplo a radost. Mistr nás povzbuzoval! Neustále nás chránil a dodával nám sílu, abychom nepodlehli zlým silám a vytrvali ve své snaze o spravedlnost.
Náhle se spustil prudký liják. Všichni jsme byli promočení, ale zůstali jsme naprosto klidní. Jedna starší praktikující dokonce držela deštník nad policistou, který nás hlídal.
Po setmění dorazily další posily vojáků, aby nás odvedly. Propojili jsme ruce a vytvořili pevný řetěz – mladší stáli zvenčí, starší lidé, ženy a děti byli uprostřed. Policie a vojáci se snažili naši zeď prolomit a každého jednotlivě vytrhnout. Drželi jsme se však pevně; když někoho odvlekli, ostatní okamžitě spojili ruce znovu a řadu obnovili.
Takto to pokračovalo až do půlnoci, kdy poslední autobus odvezl zbývající praktikující ze stadionu.
O několik měsíců později jsem o těchto událostech vyprávěla několika lidem. Pohnutě zvolali: „Až se historie obrátí, lidé si vás budou navždy pamatovat!“
Článek v originále vyšel dne 28. dubna 2022
Copyright © 1999-2026 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.
