Dobrá a špatná znamení: Moudrost dávných věků v moderním světě

(Minghui.org) Byl jednou jeden mladý muž, který na jedné ze svých cest narazil na černé kotě. Zvířátko si ho okamžitě oblíbilo a následovalo ho na každém kroku, až si mladík kotě rovněž zamiloval. Věřil, že toto setkání je darem od Boha, a tak si kotě vzal domů a vzorně se o něj staral. Tomuto mladému muži se později v životě dostalo mnoha požehnání.

Jiný příběh o kočce, rovněž z moderní doby, se však vyvíjel zcela opačně. Jistému obchodnímu manažerovi, který byl právě na cestě za důležitým zákazníkem, přeběhla přes cestu černá kočka. Manažer to považoval za zlé znamení a schůzku okamžitě zrušil. Zákazník jej kvůli tomuto neprofesionálnímu chování označil za nespolehlivého a manažer následkem toho přišel o velmi výhodný kontrakt.

Takzvaná dobrá a špatná znamení provázejí lidstvo ve všech kulturách. V Asii lidé věří, že neobvykle krásná mračna, padající hvězdy nebo vlaštovky hnízdící u domova jsou příznivými znameními, zatímco vytí psů nebo neobvyklá hejna hmyzu předpovídají neštěstí.

Lidé na Západě zase považují za šťastná znamení čtyřlístky a duhu, kdežto setkání s hlučnými strakami nebo rozbití zrcadla vnímají jako předzvěst smůly. Člověk má přirozený sklon cítit se dobře a očekávat pozitivní události, když se setká s „dobrým“ znamením, a naopak pociťovat strach či úzkost, spatří-li znamení „špatné“.

Jak se však na dobrá a špatná znamení dívali staří Číňané?

„Démoni se nevyrovnají lidem s vysokou ctností“

Lidé v dávnověku věřili, že znamení jsou náznaky seslanými z nebes, a snažili se k nim přistupovat konstruktivně, bez ohledu na to, zda věštila něco příznivého, či nikoliv.

Podle děl Zápisky historika – Letopisy dynastie Yin a Kongzi Jiayu (Kniha výroků Konfucia a jeho učedníků) začala dynastie Shang za vlády císaře Yong Jiho upadat. Vazalské státy začaly panovníka ignorovat a přestaly odvádět pocty ústřední vládě.

Poté, co císař Yong Ji zemřel, nastoupil na trůn jeho mladší bratr Tai Wu jako devátý král dynastie Shang. Krátce poté, co nový král jmenoval Yizhiho ministerským předsedou, se stala velmi podivná věc: přímo v palácové síni přes noc vyrostl morušovník a papírovník. Tai Wu byl touto neobvyklou událostí vyděšen a považoval ji za zlé znamení. Naléhavě se ptal Yizhiho, co to znamená.

„Slyšel jsem, že démoni se nevyrovnají lidem s vysokou ctností,“ odpověděl Yizhi. „Vaše Veličenstvo by možná mělo prozkoumat vlastní svědomí a zjistit, zda v nějakém ohledu nepochybilo. Pevně doufám, že budete i nadále kultivovat svou ctnost.“

Tai Wu uposlechl Yizhiho rady a začal svědomitě kultivovat svůj charakter a ctnost. Studoval způsoby, jakými moudře vládli předchozí panovníci, a hledal opatření, jak zlepšit životní podmínky prostého lidu. Podivné stromy v paláci následkem toho postupně uschly a samy zmizely.

Po třech letech jeho vzorné vlády vyslalo až 16 vzdálených států své vyslance, aby vzdali dynastii Shang poctu z hluboké úcty k jejím morálním standardům. Království opět rozkvétalo a vazalské státy se znovu dobrovolně podrobily královskému dvoru. Protože dynastii Shang takto pozvedl, byl Tai Wu po své smrti uctěn titulem „Zhongzong“ (což znamená „Středový předek“).

Úřednické posty a tituly získané díky ctnosti a zásluhám

Wu Ding byl 22. králem dynastie Shang. Podle historických záznamů přistál v den, kdy Wu Ding vykonával obětní rituály k poctě svého předka Cheng Tanga, na jedné z obřadních nádob bažant a začal kokrhat. Wu Ding byl zděšen, neboť to považoval za zlověstné znamení pro svou vládu.

Jeho nejstarší syn Zu Ji, tehdejší korunní princ, se snažil otce uklidnit: „Vaše Veličenstvo si s tím nemusí dělat starosti. Stačí jen řádně a spravedlivě spravovat státní záležitosti a vše bude v pořádku.

„Když bohové sledují lidi na zemi, zaměřují se především na to, zda dodržují morální měřítka. Délka našich životů, které nám darovala nebesa, může být dlouhá i krátká. Předčasná úmrtí nesešlou nebesa – někteří lidé si ničí své životy sami svým nesprávným a nesebekritickým chováním,“ vysvětloval dále Zu Ji. „Lidé, kteří se vzpírají morálním standardům a odmítají uznat svá pochybení, jsou trestáni nebesy jen proto, aby se jejich jednání napravilo.“

Rovněž otci připomněl: „Vaše Veličenstvo sice zdědilo trůn, ale prosím, mějte neustálou úctu k lidu, neboť všichni jsou lidem nebes. Vaše Veličenstvo by také mělo často přinášet oběti, ale vyvarovat se přehnaně okázalých a prázdných rituálů.“

Wu Ding přijal moudré rady prince Zu Jiho a usiloval o zlepšení politiky a prosazování laskavého vládnutí. Rovněž reformoval systém jmenování do úřadů a zavedl přísné pravidlo, že úřednické posty se nesmějí nabízet tajně „pod rukou“, nýbrž mají být udělovány výhradně na základě talentu a skutečných schopností. Tituly neměly být udíleny těm, kdo páchají zlé skutky, ale těm, kteří jsou ctnostní a prospěšní společnosti.

Tato opatření odstranila nespravedlivé výsady staré šlechty a úspěšně potlačila vpády severních nomádských kmenů, jako byly Tu Fang, She Fang, Bao Fang, Gui Fang a Qiang Fang. Všichni v království díky tomu žili a pracovali v míru a spokojenosti. Dynastie Shang znovu vzkvétala v období, které je v historii známé jako „období rozkvětu Wu Dinga“.

O osudu člověka rozhoduje jeho vlastní jednání

Podle děl Kongzi Jiayu se vévoda Ai z Lu kdysi Konfucia zeptal: „Věřím, že osud státu určují nebesa, nikoliv lidé. Mám pravdu?“

„Osud člověka závisí především na něm samotném,“ odpověděl moudrý Konfucius. „Přírodní katastrofy a znamení nejsou to nejpodstatnější.“

Poté uvedl názorný příklad: „V minulosti, za časů krále Zhoua z dynastie Yin, vyseděl drobný vrabec na hradbách města velkého ptáka. Věštec prohlásil, že takový úkaz je neochvějnou zárukou, že stát bude jistě prosperovat. Král Zhou slepě uvěřil tomuto ‚příznivému znamení‘, začal zcela ignorovat státní záležitosti a stal se extrémně krutým a nerozumným tyranem, což nakonec vedlo k nevyhnutelnému zániku dynastie Shang.“

„To jasně ukázalo, že protože jednal proti nebeské cestě, proměnilo se to, co mohlo být mimořádným požehnáním, v katastrofu,“ pokračoval Konfucius.

„Naproti tomu za vlády Tai Wua se objevilo zlé znamení a on byl vyděšen. Avšak protože kultivoval svou ctnost a vládl laskavě, neštěstí se obrátilo v požehnání. Proto jsou přírodní katastrofy pouze varováním nebes těm, kteří jsou u moci. Nemohou přemoci laskavou vládu a nikdy se nevyrovnají síle dobrých skutků.“

Závěr

V moderní době si často myslíme, že dávní lidé byli pouze pověrčiví, ale ve skutečnosti byl jejich pohled na neznámé síly naplněn hlubokou úctou a obezřetností. Věřili, že kultivací ctnosti a konáním dobrých skutků tváří v tvář nejisté budoucnosti lze i to největší neštěstí proměnit v požehnání.

V posledních letech dochází po celém světě k četným přírodním i lidmi způsobeným katastrofám. Jen v lednu 2023 zažila Čína ničivé sněhové bouře a laviny vyvolané extrémně nízkými teplotami, deset zemětřesení o síle 4 stupňů a více, a 24 rozsáhlých lesních požárů – což mělo za následek ztráty na životech, zranění a obrovské škody.

Přírodní katastrofy slouží jako vážné varování silami, které jsou mimo lidskou kontrolu. Pro ty, kteří drží v rukou moc, je prozíravé poučit se od moudrých předků a přijmout k těmto událostem uctivější a pokornější postoj. Měli by pěstovat svůj charakter a chovat se k lidem s opravdovou laskavostí, namísto toho, aby je utlačovali a nechávali trpět.

Článek v originále vyšel dne 20. června 2023.