(Minghui.org) To, co se mi přihodilo minulý rok, není ničím menším než zázrakem. Chci se o tuto zkušenost podělit se spolupraktikujícími i s celým světem, abych potvrdila Dafa.

Dne 22. listopadu 2025 jsem při přípravě večeře a krájení sladkých brambor nešťastnou náhodou usekla polovinu špičky svého malíčku. Pravou rukou jsem si tiskla poraněný malíček a hledala oddělenou část prstu. Nakonec jsem ji našla přilepenou na noži.

Protože jsem byla doma sama, věděla jsem, že pokud stisk uvolním, začne prst silně krvácet. Zároveň jsem ale nemohla jen nečinně přihlížet tomu, aby se ta část prstu ztratila. S touto myšlenkou jsem prst pustila, zvedla oddělenou špičku, která byla dříve spojena s kostí, a pokusila se ji přiložit zpět k hlavní části prstu.

Krev však silně tekla a nedařilo se mi obě části spojit. V tu chvíli jsem pustila vodu z kohoutku a opláchla si malíček pod tekoucí vodou. Potom jsem oddělenou špičku přiložila zpět ke zbytku prstu, jemně jsem ji pravou rukou přidržela na místě a v duchu požádala: „Mistře, prosím, pomozte mi.“

Začala jsem v duchu recitovat: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré.“ Nepřestávala jsem recitovat a brzy krvácení ustalo. Oddělená špička prstu dokonale přilnula k malíčku a usadila se na svém místě, jako by byla přilepena.

Když jsem to všechno viděla na vlastní oči, byla jsem ohromená. Vzpomněla jsem si, že si moje neteř před lety také nešťastnou náhodou usekla část prstu; dodnes jí zůstala jen půlka prstu a její ruka působí téměř zmrzačeně. Mistr mi však oddělenou část prstu znovu připojil. Děkuji Vám, soucitný a veliký Mistře!

Prst jsem obvázala vlhčeným ubrouskem a vrátila se k přípravě večeře. Řekla jsem rodině, co se stalo. Poté jsem pokračovala ve svých běžných činnostech, jen jsem dávala pozor, aby se malíček nenamočil. O týden později byl můj prst opět normální.

Stala jsem se však příliš sebejistou a onoho rána jsem dceři řekla: „Teď už zvládnu cokoli; jsem úplně vyléčená.“ To odpoledne se dříve useknutá špička malíčku zachytila o batoh mého synovce a znovu se utrhla, což způsobilo silné krvácení. Oddělenou špičku jsem znovu přiložila zpět. O několik dní později už byla opět přichycená k prstu, ale tentokrát byla nakřivo a vypadala hrozně.

Pokračovala jsem v dívání se do sebe a zjistila jsem, že ve mně stále zůstává mnoho lidských připoutání: srdce plné stěžování si, nadšení, pocit vlastní spravedlnosti, nedostatečné hlídání vlastních slov, pomlouvání lidí za jejich zády nebo vměšování se do záležitostí druhých a další. Poté, co jsem tato připoutání rozpoznala, vysílala jsem spravedlivé myšlenky, abych je odstranila.

O několik dní později jsem si všimla, že poškozená část malíčku postupně usychá. Den předtím, než jsem napsala tento článek, úplně odpadla a pod ní se objevil dokonale neporušený prst. Zvedla jsem ruce a porovnala je: prst, který byl kdysi useknutý, nyní vypadal úplně stejně jako malíček na druhé ruce. Bylo to skutečně neuvěřitelné. Se slzami v očích jsem upřímně řekla svému Mistrovi: „Děkuji Vám, Mistře!“

Díky této zkušenosti jsem hlouběji pochopila vážnost kultivace. Každá naše myšlenka i úmysl musí být v souladu s Fa. Kdybych tehdy jednala podle lidské logiky, můj malíček mohl zůstat trvale znetvořený a už nikdy by nebyl celý.

Moje rodina byla v šoku, když to viděla, zvláště dcera, která poznamenala: „Prst byl poraněný až na kost, a přesto se bez jakékoli dezinfekce, léků nebo mastí zahojil během pouhých tří týdnů. To je opravdu neuvěřitelné.“

Odpověděla jsem jí: „Dafa je skutečně tak zázračný. Kdybys tam tehdy byla, byla bys naprosto ohromená. Poté, co jsem krvácející prst opláchla pod tekoucí vodou a přitlačila oddělenou část malíčku zpět na místo, krvácení okamžitě ustalo – úplně stejně, jako kdyby to lékař sešil stehy. Neukazuje to snad zázračnost Dafa?“