Nová praktikující: Mistr mě zachránil před rakovinou

(Minghui.org) Před sedmi lety mi diagnostikovali rakovinu prsu. Když jsem se to poprvé dozvěděla, upadla jsem do hlubokého zoufalství a měla pocit, že smrt může přijít každou chvíli. Moji rodiče ještě žili, ale otec byl upoután na lůžko. Také moji tchán a tchyně byli stále naživu. Můj syn ještě nebyl ženatý a nezaložil rodinu. V mém životě zůstalo mnoho nedokončených věcí. Nemohla jsem dopustit, aby mě staří rodiče pohřbívali – to by bylo největší provinění proti rodičům. Co jsem měla dělat? Byla jsem naprosto zdrcená.

Podstoupila jsem operaci a jedno kolo chemoterapie za druhým. Nemocnice se stala mou jedinou oporou a pevně jsem se jí držela. Chemoterapie způsobila silné vypadávání vlasů. Pleť mi potemněla, tělo zesláblo a bylo vyčerpané; měla jsem pocit, že mě odnese i slabý vítr. Každý den jsem chodila se smutným výrazem a v paruce neustále pendlovala mezi domovem a nemocnicí. Všechny peníze, které můj manžel tvrdě vydělával, padly na moje léčebné výlohy.

Nemocnice mi doporučila dovážený lék. Byl velmi drahý a pojištění ho nehradilo. Naše rodina už neměla žádné úspory, ale instinkt přežít mě nutil léčbu podstoupit. Poté mi navíc diagnostikovali rakovinu plic. Úspory, které naše rodina shromažďovala po desetiletí, byly pryč. Manžel se na mě bezmocně podíval a řekl: „Jestli tu léčbu opravdu chceš, můžeme prodat dům.“

V této kritické chvíli, kdy se celá naše rodina ocitla ve finanční tísni, se o mé situaci dozvěděla sestřenice. Navrhla mi, abych praktikovala Falun Dafa, a řekla, že pokud budu praktikovat upřímně, moje zdraví se zlepší a nebudeme muset prodávat dům. Když byla mladá, trpěla nevyléčitelnou nemocí a nemohla pracovat ani dělat domácí práce, ale po začátku praktikování Falun Dafa se uzdravila a zvládala všechno.

Nebyla jsem připravena přijmout to, co říkala. Chtěla jsem jen chodit do nemocnice, ale neměla jsem peníze. Ze zoufalství jsem dokonce vyhledala pomoc „duchovní léčitelky“, která mě podvedla. Řekla mi, že pokud jí dám 10 000 jüanů, zaručí mi dalších pět let života.

Moje sestřenice mi trpělivě a opakovaně vysvětlovala výhody i nevýhody a postupně mě přesvědčila a vedla. Poté, co jsem začala praktikovat Falun Dafa, se moje zdraví zlepšilo a několikrát jsem zažila mimořádnou a zázračnou sílu Dafa, což výrazně posílilo mou důvěru v praktikování.

Během této doby jsem také prošla mnoha těžkostmi, psychickými i fyzickými. Uvědomila jsem si, že když jsem se snažila řešit problémy obyčejným lidským myšlením, čím více jsem o nich přemýšlela, tím bolestivější a složitější všechno bylo. Když jsem se však na věci dívala z pohledu Fa, skutečně jsem zakusila pravdivost Mistrových slov: A jestli tohle opravdu dokážete, zrovna tak jako ten unavený a vyčerpaný cestovatel, uvidíte: „Stinné vrby, rozkvetlé květiny, místo, kam složit hlavu“ (Přednáška devátá, Zhuan Falun)

Například po první operaci rakoviny prsu mi tchyně řekla: „Až zestárnu, nebudu se na tebe moct spolehnout!“ Cítila jsem bezmoc, protože jsem si přece tuto nemoc nevybrala. Tchyně má dva syny a jednu dceru a můj manžel je nejstarší. Veškeré rodinné záležitosti svěřila mladší snaše a řekla jí: „Na tvou švagrovou už se spoléhat nemůžeme. Odteď bude rodina záviset na tobě.“ Tchán s tchyní také převedli svůj majetek i příjmy na mladšího syna a jeho manželku.

Po druhé operaci rakoviny plic jsem ležela doma v posteli a zotavovala se. Aby mohl vydělávat peníze, musel manžel pracovat v dalekém městě. Byla jsem sama a nikdo z devíti příbuzných z manželovy strany mě nepřišel navštívit ani mi nezavolal, aby zjistil, jak mi je. Měla jsem pocit, jako by mě všichni opustili.

Čtvrtý den zazvonil telefon a dříve, než jsem ho stihla zvednout, přestal zvonit. Viděla jsem, že číslo patřilo tchyni, a tak jsem jí ihned zavolala zpět a zeptala se: „Mami, volala jsi mi?“ Chladně odpověděla: „Vytočila jsem špatné číslo,“ a okamžitě zavěsila. Byla jsem nesmírně zraněná a rozzlobená, a tak jsem to řekla své sestřenici. Ta mi odpověděla: „Pokud se chceš kultivovat, měla bys myslet na Mistrovo učení. Pomáhá ti zlepšit charakter – měla bys jí poděkovat.“

Sestřenice mi také řekla: „To, co tvoje tchyně udělala, nebylo správné, ale když se na to podíváš z jejího pohledu, pochopíš to. Zamysli se – tvrdě vydělané peníze jejího syna byly všechny utraceny za tvoji léčbu. V jejích očích si pravděpodobně myslí, že se o ni ve stáří nebudeš moci postarat. Musíš se pilně kultivovat. Až se tvé zdraví zlepší a budeš se o ni v budoucnu schopná starat, její pohled na tebe se změní.“

V posledních letech jsem prošla mnoha velkými životními událostmi, včetně synovy svatby, narození vnuka a smrti mé matky. Bylo tam nespočet složitých a bolestných záležitostí. Kdykoli jsem čelila těžkostem a měla pocit, že je nedokážu překonat, sestřenice mi připomínala, abych se řídila Mistrovým učením. Kdybych nepraktikovala Falun Dafa, nikdy bych to všechno nedokázala vydržet.

Přestože jsem praktikovala, zpočátku jsem se stále silně spoléhala na léky. Nemocnice mi doporučila chodit na kontroly každé tři měsíce, ale já chodila každé dva a půl měsíce – měla jsem strach z výsledků vyšetření. Každý den jsem žila ve strachu.

Když v červenci 1999 začalo pronásledování, vysílala Komunistická strana Číny přibližně do roku 2003 každý den v televizi propagandu očerňující Falun Dafa. To hluboce ovlivnilo lidi v Číně, včetně mě. Moje sestřenice mi vysvětlila: „To všechno jsou lži, které KS Číny vymyslela, aby Falun Dafa pomluvila a vyvolala v lidech nenávist vůči praktikujícím. Mistr nikdy neřekl, že pokud člověk praktikuje Falun Dafa, nesmí brát léky nebo chodit do nemocnice, ani že praktikování znamená věčný život.“ Také řekla: „Copak lidé neumírají i v nemocnicích? Každý den umírají lidé ve velkých nemocnicích – to je normální. Proč se v televizi nikdy neříká: ‚Někdo šel do nemocnice a zemřel tam, tak už do nemocnic nechoďte?‘“

Před dvěma a půl lety jsem se upřímně rozhodla, že už nechci brát léky ani chodit na kontroly do nemocnice. Sestřenice řekla, že jsem dosáhla bodu, kdy jsem se zbavila závislosti na lécích. Pokud jsem ráno nedokončila cvičení, manžel mi připomněl, abych je dokončila. Je velmi vděčný, že Falun Dafa zachránil můj život a zároveň nás uchránil před ztrátou domu. Tvrdě pracoval více než deset let, aby ten dům koupil, a teď, když je mu 60 let, by pro nás bylo velmi těžké, kdybychom o něj přišli.

V těchto dnech jsem plná energie, zdravá a zářím. Kolegové v práci říkají, že vypadám ještě lépe než za mlada. Teď zvládám všechno – vodit vnuka do školky, starat se o domácnost, pravidelně navštěvovat svého starého otce i tchána s tchyní, nosit jim dobré jídlo, pomáhat s úklidem a praním a povídat si s nimi. Tchyně mě vždy ráda vidí a když odcházím, opakovaně říká: „Brzy zase přijď, choď častěji, nepřestávej chodit!“

Z celého srdce děkuji Mistrovi a Dafa za to, že mi dali druhý život a navrátili mi lidskou důstojnost!