Odstraňování sobectví prostřednictvím opravdové kultivace

(Minghui.org) Asi před dvěma lety jsem měl sen, ve kterém mi jeden spolupraktikující řekl, že každý praktikující Falun Dafa musí jít do kina na film a má tam přidělené své místo. Jakmile film začal, vstoupil jsem do děje a hrál v něm určitou roli.

Příběh se odehrával na pláži s bílým pískem. Za námi stál vysoký hotel. Obloha náhle změnila barvu. Mořská voda zčernala a začala být prudce rozbouřená. Hladina moře rychle stoupala a k pláži se valily obrovské vlny. Mnozí z nás začali utíkat do vyšších pater hotelu. Černá voda stoupala těsně za námi a mnoho lidí smetla. Pod temnou oblohou se na moři hustě vznášela mrtvá těla.

Když jsem doběhl na vrchol hotelu, černá voda mi sahala ke kolenům. Se mnou tam byl už jen jeden člověk. Za námi jsme našli malou vysokou plošinu, ale žebřík byl tak úzký, že po něm mohl vystoupat jen jeden člověk. Bez váhání jsem tomu člověku řekl: „Jdi! Já tě podržím.“ Sotva jsem ta slova dořekl, obloha se rozjasnila. Moře se uklidnilo a voda byla znovu modrá.

Pak se stalo něco úžasného. Mrtví lidé znovu ožili a šli směrem k pláži, jako by se nic nestalo. Jediným rozdílem bylo, že všechno bylo jasnější, jako kdyby stejný obraz někdo namaloval zářivějšími, světlejšími a živějšími barvami.

Když jsem se probudil, měl jsem pocit, že jsem zakusil sílu Falun Dafa a hluboký soucit. Náprava Fa v mém snu proběhla během jediného okamžiku. Velmi mnou otřáslo, že tolik odstraněných lidí bylo díky Mistrově milosti znovu oživeno. Viděl jsem v praxi Mistrovo učení: pouze tehdy, když se dokážu stát nesobeckým, mohu zachránit vnímající bytosti. Moje tehdejší pochopení bylo jednoduché. Myslel jsem si, že nesobeckost znamená dát v kritickém okamžiku druhým šanci přežít. Hluboce se mi to vrylo do paměti.

Jak jsem pokračoval v kultivaci a čelil stále tvrdohlavějším překážkám, postupně jsem pochopil, že oblast nesobeckosti znamená mnohem víc než správnou volbu v okamžiku mezi životem a smrtí. Kultivující musí odstraňovat sobectví v mnoha drobných situacích každodenního života. Některé jsou zjevné, jiné jsou skryté a ukrývají se v maličkostech běžného života. Projevují se v různých podobách a dimenzích.

Sobectví jsem objevil v mnoha oblastech svého života. Viděl jsem ho při diskusích se spolupraktikujícími, když jsem tvrdohlavě prosazoval své názory a pochopení. Během zkoušek jsem ho viděl tehdy, když jsem chtěl vším projít co nejsnáze. Doma jsem ho objevil, když jsem se zlobil a byl zklamaný ze svého vnuka. Objevil jsem ho také ve chvílích, kdy jsem chtěl lpět na svých zvycích a způsobu života místo toho, abych na první místo postavil soulad s Dafa. Existuje mnoho dalších příkladů. Dříve jsem tyto věci považoval za samozřejmé a vůbec jsem si je neuvedomoval. Když je nyní poměřuji principy Fa, vidím, že všechno toto jednání vychází z mého sobectví.

Když jsem se díval hlouběji, zjistil jsem, že sobectví je výchozím bodem všech lidských představ a myšlenek, jejichž cílem je zajistit nám lepší život. Je smutné, že lidé jsou manipulováni sobectvím a nevědomky si vytvářejí karmu. Sobectví je jako tvrdá skořápka, která nás pevně uzavírá uvnitř.

Nakonec jsem pochopil, proč pro mě bylo tak těžké odstranit některá základní připoutání. Moje kultivace se dostala do slepé uličky. Na jedné straně jsem se chtěl zbavit zdegenerované substance a zvýšit svou úroveň, ale na druhé straně se mé představy, poháněné různými připoutáními a touhami, odmítaly vzdát. Během let mě lidské představy nesčetněkrát stáhly dolů. Znovu jsem vstal a začal znovu. Nesčetněkrát jsem pochyboval o své vrozené kvalitě kultivujícího, ale nakonec jsem se vždy rozhodl pokračovat díky své víře v Mistra a Dafa.

Uvědomil jsem si, že být sobecký je lidský instinkt. Nevedu boj proti nějakému konkrétnímu připoutání, ale proti lidskému instinktu. Není žádnou zásluhou snášet fyzické a duševní utrpení; pravým hrdinstvím je shromáždit odvahu a vůli opravdově se zlepšovat a skutečně to uvádět do praxe v každé drobnosti života. Uvízl jsem v nejzásadnějším úzkém místě opravdové kultivace a nedokázal jsem ji skutečně uvést do praxe. Je to proces změny lidských představ. Moje silné připoutání k pohodlí a strach z utrpení mě stahovaly dolů a činily každý krok nesmírně obtížným. Za těmito připoutáními stálo moje sobectví.

Postupně mi došlo, že bolest při vykročení vpřed ve skutečnosti pochází ze „sobectví“, které lze chápat jako živou bytost nebo hmotnou substanci. V posledních letech jsem se opravdu přísně nekultivoval. Můj každodenní život byl zaplněn velkými i malými lidskými představami zabalenými do sobectví. Moje připoutání k pohodlí tyto představy živilo. Jakmile jsem se je pokusil odstranit, zdegenerovaná substance začala divoce a nekontrolovatelně trápit mou mysl, takže jsem jen mechanicky pokračoval bez vytrvalosti a pevnosti.

Velmi jasně jsem zakoušel, jak se démoni a zdegenerovaná substance snaží blokovat mou kultivaci. Mnohokrát jsem byl poražen. Dlouho jsem byl zmatený a nechápal, proč se nedokážu rozhodně přiklonit k božské myšlence místo lidské a proč mé spravedlivé myšlenky nedokážou převzít kontrolu.

Bylo to proto, že jsem neudělal skutečné a opravdové zlepšení. Jediným způsobem, jak změnit své chování, je skutečně změnit své srdce. Nepochopil jsem podstatu opravdové kultivace a snažil jsem se rychle postupovat vpřed pomocí vnější motivace. Jinými slovy, snažil jsem se zlepšit sám sebe tím, že budu méně trpět a méně splácet.

Po zahájení pronásledování v červenci 1999 jsem čelil obrovskému tlaku. Na mém pracovišti veřejně oznámili, že jsem byl propuštěn ze své funkce ve státní správě. Moje rodina mi vyhrožovala přerušením vztahů. Tehdy jsem měl pocit, že tyto zkoušky jsou nesmírně těžké.

Nyní chápu, že tyto zkoušky nepřicházely pouze z vnějšího útlaku režimu, ale také z karmy, kterou jsem si jako kultivující nesl. Karma nahromaděná život za životem a omezení lidské schránky mě svazovaly jako silná lana. Zatímco vnější zkoušky prověřovaly mou neochvějnost, skutečnou podstatou kultivace byla zkouška, zda dokážu prorazit svou karmu. Změna lidského srdce nenastává okamžitě. Je to dlouhý proces, protože samotné sobectví pochází z poměrně vysoké dimenze. Mnohé zkoušky během kultivace se neprojevují v tomto fyzickém světě, ale existují v každé myšlence a každé volbě, kterou činíme.

Když se znovu vracím ke snu, o němž jsem mluvil na začátku, uvědomuji si, že mi Mistr skutečně naznačoval, abych prostřednictvím opravdové kultivace odstranil sobectví. Aby člověk mohl v rozhodujících chvílích dosáhnout oblasti nesobeckosti, musí prolomit skořápku sobectví. Jen tak může zachránit vnímající bytosti a nezklamat Mistrovu soucitnou spásu.

Postupně jsem se naučil opravdově kultivovat tím, že jsem zlepšoval své pochopení. Jsem rozhodnut stát se v kultivaci silnějším a pevnějším navzdory překážkám. Zároveň začínám zakoušet klid a svobodu, které přináší odstraňování různých připoutání a tužeb. Je nesmírně důležité udržovat spravedlivé myšlenky a správně se rozhodovat v každé situaci. Aby člověk splnil standard opravdové kultivace, musí si udržovat spravedlivé srdce, spravedlivé myšlenky a spravedlivé činy.

Výše uvedené je pouze mé omezené pochopení. Prosím laskavě upozorněte na cokoli nevhodného.

Články, v nichž kultivující sdílejí svá pochopení, obvykle odrážejí osobní vnímání jednotlivce v určitém období a na určité úrovni kultivačního stavu a jsou poskytovány v duchu vzájemného zlepšování.