(Minghui.org) Můj manžel dlouhá léta pracoval mimo domov. V loňském listopadu však kvůli nepříznivé ekonomické situaci v Číně ze zaměstnání odešel. Doma byl teprve něco přes měsíc, když letos 3. ledna večer odešel na večeři s přáteli. Po několika skleničkách alkoholu havaroval při návratu domů na elektrickém skútru v zatáčce. Při pádu utrpěl vážná zranění a zůstal ležet v bezvědomí na zemi. Kolemjdoucí zavolali policii, která ho převezla do nemocnice a následně informovala našeho syna.
Bylo už po jedenácté večer, když mi syn zavolal, že je otec v kritickém stavu. Okamžitě jsem jela do nemocnice. Když jsem dorazila, uviděla jsem manžela ležet na nosítkách sanitky. Měl silně oteklou hlavu, nedokázal ovládat vylučování, zornička jednoho oka byla rozšířená a byl v hlubokém bezvědomí. Lékaři nám řekli, že musí být okamžitě provedena kraniotomie — operace lebky. Stále existovala malá naděje, ale jakékoli zdržení by bylo smrtelné. Požádali mě, abych podepsala souhlas s operací.
Tváří v tvář této zoufalé situaci jsem naléhavě prosila Mistra, aby manžela zachránil. Manžel vždy velmi podporoval moje praktikování Falun Dafa a skutečně věřil větám „Falun Dafa je dobrý“ a „Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré“. Uchopila jsem ho za ruku a zašeptala mu do ucha: „Musíš si pamatovat — Falun Dafa je dobrý. Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré. Jen Mistr Li tě může zachránit.“
Tou dobou už bylo po půlnoci a manžela odvezli na operační sál.
Se synem jsme čekali více než čtyři hodiny. Po operaci byl manžel převezen na jednotku intenzivní péče (JIP). Celou noc jsem stála před JIP a prosila Mistra, aby ho zachránil.
Druhý den se stal zázrak. Z JIP nám oznámili dobrou zprávu — manžel nabyl vědomí, zorničky se postupně vracely do normálu a znovu cítil ruce i nohy. Přemožená emocemi jsem si pomyslela: „Byl to Mistr, kdo ho zachránil. Děkuji Vám, Mistře! Byla to mimořádná síla Dafa, která ho přivedla zpět z pokraje smrti.“
Na JIP zůstal pět dní. Protože manžel kouřil, tvořilo se mu velké množství hlenu, a tak podstoupil tracheotomii a byl napojen na řadu přístrojů. Jeho životní funkce se však stabilizovaly, takže byl přeložen na běžné oddělení.
Na běžném oddělení jsme se o něj střídavě starali já, náš syn a manželovi dva mladší bratři. Z těla mu vedla spousta hadiček připojených k různým přístrojům a neustále jsme ho museli obracet, čistit, podávat mu léky a krmit ho. Nebyl schopen spolupracovat a nikdo z nás nevěděl, jak se o něj správně starat, proto jsme se rozhodli najmout profesionální pečovatelku.
V té době byl manžel velmi neklidný. Házel rukama i nohama a v noci nemohl spát. Lékař mu proto předepsal celkem 36 prášků na spaní — 12 tablet najednou, třikrát denně. Pečovatelka si však pokyny pořádně nepřečetla a ani my jsme tomu nevěnovali dostatečnou pozornost, takže všech 36 tablet rozdrtila a podala mu je najednou sondou do nosu.
Asi po patnácti minutách si syn všiml, že něco není v pořádku. Teprve po rozhovoru s pečovatelkou jsme zjistili, že mu podala všech 36 tablet naráz. Lékaři a zdravotní sestry okamžitě přispěchali a manžela znovu odvezli na JIP.
Manžel znovu čelil život ohrožující krizi. V tu chvíli jsem měla jedinou myšlenku: jen Mistr ho může zachránit. Když jsem myslela na to, kolik toho Mistr vytrpěl, aby zachránil vnímající bytosti, srdce mě bolelo.
Syn byl hrůzou bez sebe, protože během krátké doby viděl otce dvakrát stát na prahu smrti. Pečovatelka byla stejně vyděšená a neustále se omlouvala. Snažila jsem se syna uklidnit a říkala mu: „Mistr tvého otce chrání, takže bude v pořádku. A pečovatelka to také neudělala schválně.“
Jako praktikující Dafa jsem chápala, že jediná myšlenka nebo chvilková nepozornost mohou vést ke zcela odlišným následkům. Manžel zůstal další dva dny na JIP, dokud se jeho životní funkce nestabilizovaly, a poté byl znovu převezen na běžné oddělení.
Po celou dobu jeho hospitalizace jsem seděla u jeho postele a často mu šeptala, aby opakoval: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré.“ Opakoval ta slova po mně a jeho stav se den za dnem zlepšoval.
Po více než dvaceti dnech v nemocnici byl v podstatě zpátky v normálním stavu. Lékaři říkali, že vzhledem k závažnosti jeho zranění je jeho zotavení téměř zázrak — uzdravil se tak dobře, že mu prakticky nezůstaly žádné následky. Řekli nám, že může být propuštěn domů na další rekonvalescenci.
Po návratu z nemocnice domů jsem manželovi vysvětlila, že během obou krizí života a smrti ho zachránil Mistr — byla to mimořádná síla Dafa, která ho vytáhla z pokraje smrti.
Začali jsme spolu číst Zhuan Falun. Opakovaným čtením knihy postupně pochopil, že praktikování Dafa je duchovní kultivace a že kultivace znamená neustálé odstraňování připoutání.
Jednoho dne jsem chtěla vzít manžela na nákup naším elektrickým tříkolovým vozítkem. On však trval na tom, že pojede on. Protože byl teprve nedávno propuštěn z nemocnice, necítila jsem se dobře, když měl řídit. Požádala jsem ho, aby zastavil.
V reakci na to se na mě obořil hrubými a urážlivými slovy. Prohlásil, že nikam nejede, a sesedl z vozítka. Já jsem tedy tříkolku otočila a odjela domů. Na nákup jsme nejeli.
Za chvíli se však vrátil domů, jako by se nic nestalo. Zeptala jsem se ho: „Proč ses vrátil?“ Odpověděl: „Najednou jsem si vzpomněl, že když kultivující narazí na problém, mají se dívat do sebe. Uvědomil jsem si, že jsem jednal špatně — neměl jsem ti nadávat a měl bych se ti omluvit.“
V tu chvíli jsem byla hluboce dojatá. Můj manžel konečně skutečně získal Fa. Od té doby každý den studuje Fa a cvičí.
S nejhlubší vděčností se klaním Mistrovi za jeho milost a spásu.
Copyright © 1999-2026 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.
