[Oslava Světového dne Falun Dafa] Falun Dafa zachránil mou vnučku z deprese

(Minghui.org) Moje vnučka Lan měla v prvním ročníku střední školy vynikající výsledky. Pravidelně patřila mezi deset nejlepších studentů ve třídě a v jednom předmětu byla dokonce nejlepší. Později však její prospěch začal výrazně kolísat. Když se její známky zhoršily, cítila se zahanbeně a sklíčeně, a tak začala hrát videohry, aby na své trápení nemusela myslet. Postupně se na hrách stala závislou, začala vynechávat vyučování a vymýšlela si různé výmluvy, aby nemusela chodit do školy. Doma pak trávila dlouhé hodiny hraním her.

Dcera se zetěm jí videohry sebrali a zamkli je do skříně. Lan se rozzuřila a začala rozbíjet věci. Když ji nutili chodit do školy, utíkala z vyučování. Když se dcera vracela z práce, často našla Lan sedět na dvoře nebo v garáži, jak usedavě pláče. Její chování bylo nepředvídatelné. Někdy souhlasila, že do školy půjde, ale ještě než vyšla ze dveří, změnila názor, odhodila školní tašku a odmítla odejít. Tento koloběh se stále opakoval. Během důležitého posledního ročníku střední školy často chyběla.

Rodiče Lan i prarodiče z otcovy strany se ji snažili přesvědčit, ale bezvýsledně. Navštívila ji také učitelka, ale Lan ji odmítala poslouchat. Otec se s ní pokoušel mluvit, matka ji s pláčem prosila, aby chodila do školy, ale nic s ní nepohnulo. Byla rozhodnutá nechodit a říkala: „Budoucnost, rodina – na ničem z toho nezáleží. Nic z toho nechci. Život je příliš bolestivý. Raději zemřu hlady nebo žízní.“ Odmítala jíst i pít, zavřela se ve svém pokoji, zatáhla závěsy a ležela ve tmě, lhostejná ke všemu i ke všem.

V den registrace k přijímacím zkouškám na vysokou školu ji rodiče přemlouvali, aby se přihlásila, ale odmítla se slovy: „Zkoušky dělat nebudu. Nic nechci.“ Dcera mě požádala, abych ji zkusila přesvědčit. Když jsem se o celé situaci dozvěděla, uvědomila jsem si, jak vážné to je. Má vnučka trpěla depresemi. Pokud by to pokračovalo dál, mohlo by to být velmi nebezpečné a následky by byly nepředstavitelné.

Dcera odešla do práce a zeť byl na služební cestě. Přemlouvala jsem Lan tak dlouho, až nakonec otevřela dveře pokoje. Měla zhasnuto a v místnosti byla tma. Pokusila jsem se roztáhnout závěsy, ale nedovolila mi to. Ležela schoulená na posteli. Chtěla jsem jí pomoci posadit se, ale byla úplně bezvládná. Uvařila jsem jí jídlo, oloupala ovoce a snažila se ji nakrmit, ale pevně tiskla rty k sobě a říkala: „Chci umřít hlady a žízní. Už nechci žít. Život je příliš bolestivý.“ Říkala také, že nenávidí své rodiče za to, že ji přivedli na svět a způsobili jí tolik utrpení.

Jako praktikující vím, že Mistr Li (zakladatel Falun Dafa) řekl: „Proto, spáchání sebevraždy je hříšné.“ (Přednáška v Sydney) Vysvětlila jsem to Lan a řekla jí: „Možná máš pocit, že sebevraždou unikneš utrpení v tomto světě, ale potom tě čeká ještě větší trest. Protože jdeš proti vůli nebes, budeš potrestána.“ Lan se na mě jen prázdně dívala.

Pokračovala jsem: „Zlato, jez prosím. Netrap se a nenič sama sebe. Jsem už stará a stále se o tebe musím starat.“ Zatímco jsem jí domlouvala, začala jsem ji krmit a ona jedla.

Zeptala jsem se jí: „Lan, jsi v pořádku?“

Odpověděla: „Je ve mně jedna zlá holka, která vypadá úplně jako já. Nevíš, jak těžké byly moje nohy, když jsem chodila do školy. Bylo strašně těžké vůbec vejít do budovy.“

Řekla jsem jí: „Ať je to jakkoli těžké, můžeš jít jen dopředu, ne zpátky. Přihlášku k přijímacím zkouškám můžeš podat jen jednou. Prosím, nepromarni tu příležitost. Přihlas se teď, a pak budeš mít možnost se rozhodnout, jestli zkoušku skutečně složíš, nebo ne.“ Řekla jsem jí také, že na výsledcích zkoušky nezáleží.

Snažila jsem se Lan domluvit, ale přetáhla si přes hlavu deku a odmítala poslouchat. Čas plynul vteřinu po vteřině, minutu po minutě, ale nic z toho, co jsem říkala, ji nepřesvědčilo. Celý den, od rána až do večera, jsem ji přemlouvala, aby se zaregistrovala. Když se blížila šestá hodina večer, rozhodla jsem se požádat o pomoc Mistra. Prosila jsem Mistra, aby zachránil mou vnučku, odstranil její vnitřní démony a zlé myšlenky, které ji ovládaly. V 18:30 Lan konečně udělala ten krok a přihlásila se k přijímacím zkouškám na vysokou školu. Celá rodina plakala radostí a konečně se zbavila obrovské úzkosti.

Pokroky

Přestože se Lan ke zkouškám přihlásila, stále nejevila o školu zájem a když měl přijít čas odejít, zůstávala ležet v posteli. Bez ohledu na to, jak moc ji rodiče prosili, zůstávala netečná, lhostejná a apatická. Dcera se zetěm plakali každý den. Dcera říkala: „Lan se o rodinu vůbec nezajímá. Je jí jedno, jestli její rodiče žijí nebo zemřou.“ Zeť říkal: „Už jsem ztratil veškerou naději. Ten stres mě úplně dusí.“

Každý den jsem k nim chodila pomáhat, ale Lan ležela v posteli a odmítala vstát. Chtěla si vést dobře, ale její závislost na videohrách jí v tom bránila. Když se rozhodla jít do školy, do mysli se jí vkradly špatné myšlenky a zabránily jí odejít. Takto se to opakovalo stále dokola.

Věděla jsem, že to nedělá schválně a že se nestala špatným člověkem, který by úmyslně trápil rodiče i sebe. Byly to negativní myšlenky, které ji ovládaly a bránily jí jednat správně. Ve skutečnosti sama velmi trpěla a prožívala nesmírná muka, proto se chovala iracionálně a říkala nesmyslné věci. A tak jsem Lan nechala číst to, co učí Mistr.

Mistr řekl:

„Videohry lidem opravdu škodí, a to nejen dětem učedníků Dafa. Ony skutečně lidi vtahují do sebe a mají negativní dopad také na běžné lidi. Kvůli nim pak špatně pracujete, špatně spíte, špatně odpočíváte a způsobí, že nemáte lásku k lidem a srdečnost, způsobí, že zanedbáváte svou rodinu, způsobí, že studenti zanedbávají svá studia, nalákají vás a vtáhnou vás do sebe. Přispívají k destrukci lidstva. “ (Učení Fa přednesené na konferenci Fa v San Francisku 2014)

Mistr také řekl:

„… řeknu vám, co je to závislost. Lidé věří, že z lékařského hlediska, když je ta část nervového systému, která bývá spojována s návykovým chováním, stimulována a zesílí, vybuduje si člověk závislost. Ve skutečnosti to není pravda. O co tedy jde? Ve vašem těle se ta návyková látka časem nashromáždí a uvnitř vašeho těla vytvoří identickou verzi vašeho já, které vás ovládá. Protože to, co se zformuje do vašeho obrazu, je složeno z velice silného připoutání a má to váš vzhled, má stejně tak silnou touhu vás ovládat. Je to proto, že je to tvořeno silným připoutáním.“

„To samé platí o brouzdání po internetu na počítači a o hraní videoher, je to ten samý princip: „Chystáš se s tím přestat. Nesmíš přestat, jinak zemřu.“ Nenechává vás. „Musím tě přimět surfovat po internetu.“ Ty nechceš? Nenechá vás pracovat, nenechá vás studovat, zaměstnává vám mysl, abyste si s tím hráli. Když odmítneš, může tě dokonce přimět dělat ty věci ve snech.“ (Učení Fa na konferenci Fa v New Yorku 2019)

Poté, co si přečetla, co Mistr řekl, se zdálo, že Lan pochopila, jak hry člověku škodí. Ta substance však stále existovala — ovládala ji a držela v bažině, z níž se nedokázala dostat. Lidé jsou slabí a ona postrádala sebeovládání potřebné k tomu, aby se s tímto vnitřním démonem vypořádala a překonala ho. Prožívala velké utrpení, byla apatická, podrážděná, krátce po souhlasu s něčím změnila názor, byla depresivní, psychicky nevyrovnaná, zesláblá a bez života, s prázdným pohledem.

Řekla jsem jí: „Po přečtení Mistrových přednášek jsi tomu možná porozuměla. Ta zlá dívka v tvém srdci nejsi skutečná ty. Vypadá sice úplně jako ty, ale je falešná. Ty špatné myšlenky nevycházejí z tebe — ona ti ubližuje tím, že ti je vkládá do mysli, a ty si pak myslíš, že jsou tvoje. Proto ji nesmíš poslouchat. Musíš ji odmítnout, nechtít ji a rozlišovat mezi svým pravým a falešným já. Popros Mistra, aby ti pomohl zbavit se té špatné věci. Mistr ti pomůže.“ Přikývla.

Také jsem řekla dceři a zeťovi: „Co chcete se svým dítětem dělat?“

Dcera odpověděla: „Už opravdu nevíme, co dál. Jsme úplně zoufalí.“

Zeť řekl: „Lan se o nás vůbec nezajímá. Ztratili jsme všechnu naději.“

Řekla jsem: „Jedinou nadějí je požádat Mistra, aby jí umožnil učit se Falun Dafa. Zároveň byste oba měli opakovat: ‚Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré‘ a prosit Mistra, aby vaše dítě zachránil.“ Souhlasili.

Situace se mění

Řekla jsem Lan: „Zlato, Mistr Li ti může pomoci. Pojďme číst Fa. Tvoji rodiče souhlasili, takže se teď můžeš učit v klidu.“ Oči se jí rozzářily. Přikývla a okamžitě se posadila. Četly jsme Zhuan Falun. Když jsme byly unavené, poslouchaly jsme Mistrovy přednášky, podcasty Our Teacher, kultivační příběhy, pořady o tradiční kultuře a písně a hudbu Falun Dafa. Velmi si je oblíbila.

Po dvou dnech studia Mistrových přednášek se vnučka stala hovornější, její pohled se vrátil do normálu a znovu se usmívala. Roztáhla závěsy, vstala z postele a začala jíst. Byla silnější a energičtější. Později se vrátila do školy. Řekla jsem jí: „Prosím, každý den opakuj: ‚Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré.‘ Když bude tvé srdce naplněné spravedlivými věcmi, zlé věci se neodváží vstoupit.“

Odpověděla: „Babičko, neboj se. Dafa už zakořenil v mém srdci. Každý den říkám: ‚Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré.‘ Moje nálada se zlepšila. Cítím se klidná a sebejistá.“

Zeptala jsem se: „Je ta zlá dívka ještě v tvém srdci?“ Odpověděla: „Ne.“ Věděla jsem, že Mistr odstranil zasahování, vytáhl ji z bažiny a zachránil ji. Bylo to také díky tomu, že dcera se zetěm věřili v Mistra a Dafa.

Potom se mi zdál velmi živý sen: nějaký člověk vedl baculatého a roztomilého malého lva. Řekla jsem tomu lvíčeti: „Musíš si pamatovat: ‚Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré.‘“

Ten člověk řekl: „Když jí to říkáte, už se o ni nemusím bát.“

Pokračovala jsem: „Lvíčku, podívej se na tu velkou řeku před námi. Černé vlny se valí a nevíme, jak je hluboká. Není tu žádný most a my ji musíme překročit. Náš cíl je na druhé straně. Máš schopnost ji překonat?“

V jediném okamžiku jsme dorazili do cíle. Řekla jsem: „Tohle malé lvíče je opravdu velmi schopné.“

Vyprávěla jsem Lan o svém snu a řekla jí: „To malé lvíče jsi byla ty. Přišla jsi z nebes. Jen jdi klidně složit zkoušku. Určitě touto zkouškou projdeš. Mistr pro tebe uspořádal to nejlepší.“

Rozesmála se a řekla: „Já nechci být malé lvíče.“

Odpověděla jsem: „Když se budeš snažit, staneš se vílou.“

Šťastně se usmála — takový úsměv jsem u ní už dlouho neviděla.

Moje vnučka složila přijímací zkoušky na vysokou školu podle plánu a dosáhla dobrých výsledků. Nyní studuje magisterský program na univerzitě, kterou si přála. Starosti celé naší rodiny se proměnily v úsměvy a temné mraky se rozplynuly. Víme, že Mistr Li zachránil Lan i celou naši rodinu. Jsme mu nesmírně vděční.