Shromáždění v Melbourne si připomnělo apel z 25. dubna

(Minghui.org) K připomenutí 27. výročí apelu z 25. dubna uspořádali praktikující Falun Dafa 18. dubna 2026 shromáždění na mostě Princes Bridge v australském Melbourne. Drželi transparenty, hovořili s veřejností o tehdejších událostech a zvyšovali povědomí o pronásledování vedeném Komunistickou stranou Číny (KS Číny).

Praktikující drželi transparenty na mostě Princes Bridge v Melbourne dne 18. dubna 2026.

Most Princes Bridge, postavený v roce 1888 a vyznačující se elegantním viktoriánským designem, se klene nad melbournskou „matkou řek“, řekou Yarra, a slouží jako jižní brána do centrální obchodní čtvrti města. Malebný Princes Bridge je jednou z nejznámějších dominant města a je považován za cíl, který musí navštívit cestovatelé z celého světa.

Již více než 20 let pořádají praktikující na tomto mostě akce k uctění památky apelu z 25. dubna. Hovoří s kolemjdoucími o historických souvislostech spojených s tímto dnem, o pronásledování ze strany KS Číny a také o neúnavném úsilí praktikujících odhalovat porušování lidských práv v Číně.

Účastnice apelu z 25. dubna vzpomíná na tehdejší událost

Paní Sun z města Shenyang v provincii Liaoning se apelu z 25. dubna osobně zúčastnila. Nyní žije v Melbourne. Uvedla, že ona i ostatní praktikující byli zděšeni, když se dozvěděli, že 23. dubna 1999 bylo v Tianjinu zbito a protiprávně zatčeno 45 praktikujících.

V té době praktikovala Dafa jeden rok a její zdraví se výrazně zlepšilo. Stala se také veselou a plnou energie. Když se dozvěděla o nezákonném zatýkání v Tianjinu, cítila, že je její odpovědností něco podniknout. Proto ona a několik dalších praktikujících nastoupili večer 24. dubna 1999 do vlaku a odjeli do Pekingu.

Když dorazili na místo, policie je nasměrovala, aby se postavili poblíž Státního úřadu pro odvolání. Vzpomínala: „Viděla jsem mnoho praktikujících různého věku. Někteří četli knihy, jiní meditovali. Nebyla tam žádná hesla ani transparenty. Všichni jsme tiše čekali. Policisté byli uvolnění, kouřili cigarety a povídali si.“

Praktikující měli tři požadavky: propustit praktikující zatčené v Tianjinu, povolit vydávání knih Falun Dafa a umožnit praktikujícím uplatňovat jejich ústavní právo na svobodu přesvědčení, aby mohli svobodně praktikovat. Poté, co vláda reagovala kladně, praktikující se rozešli a apel skončil naprosto pokojně.

Působivá odvaha praktikujících při apelu z 25. dubna

Luca (vpravo) a jeho manželka Laura se zúčastnili shromáždění 18. dubna 2026.

Luca, stavební inspektor z Itálie, se připojil k jednomu z praktikujících na mostě a držel transparent: „Je to dobrá příležitost, jak dát lidem v Melbourne vědět o Falun Dafa. Jsem rád, že se mohu této akce zúčastnit. Je to nečekaný dar.“

Luca byl v Melbourne na návštěvě u své manželky Laury a byl šťastný, že se mohl shromáždění zúčastnit. „Vidět všechny ty praktikující, jak to dělají srdcem a s úsměvem, mi přináší hodně radosti a mnoho dobré energie.“

O apelu z roku 1999 mu vyprávěla jeho rodina. Navzdory skutečnosti, že o deset let dříve, v roce 1989, byli zabiti demonstrující studenti, se více než 10 000 praktikujících vydalo do Pekingu pokojně apelovat. Luca řekl: „Jejich odvaha z nich činí vzory. Pochopili, že jejich apel z 25. dubna byl velmi smysluplný a důležitý.“

Jeho otec praktikuje Falun Dafa již téměř 30 let a praktikuje i jeho sestra. Právě od nich se dozvěděl, že Falun Dafa je dobrý. Sám začal praktikovat v roce 2010.

„Zpočátku jsem to nebral příliš vážně. Ale po několika letech se pro mě Falun Dafa stal velmi smysluplným. Dafa tak dokázal skutečně proniknout do mého srdce a odpověděl mi na spoustu otázek, které jsem měl,“ svěřil se.

„Hodně jsem se změnil – například jsem se stal mnohem klidnějším. Teď už chápu, proč jsem na této Zemi. Je to pro mě velmi důležité.“

Během uplynulých 27 let zažívali praktikující v Číně brutální pronásledování. Přesto dál pokojným způsobem zvyšují povědomí o porušování lidských práv. Luca jim chce vzkázat: „Děkuji vám za všechno, co děláte. Doufám, že si i nadále uchováte silné srdce. Doufám, že pronásledování brzy skončí.“

Obdiv k praktikujícím

Ross, která pracuje jako administrativní asistentka v jedné firmě v Melbourne, toho dne procházela přes Princes Bridge a podepsala petici vyzývající k ukončení pronásledování. Řekla, že to, co praktikující dělají, je nesmírně důležité: „Jak jinak bychom se to dozvěděli? Pokud někdo na tento problém neupozorní nebo neodhalí pravdu, lidé jako já, kteří zde v Austrálii vedou docela privilegovaný život, by neměli absolutně žádnou možnost se o tom dozvědět. Přesto upřímně chceme podat pomocnou ruku, skutečně si přejeme nabídnout pomoc. Jsme lidé s empatií – ale můžeme se starat jen o věci, o kterých víme.“

Charlotte, vědecká pracovnice v oblasti zdravotnictví a biomedicíny, rovněž podepsala petici. Uvedla, že vytrvalost praktikujících při obhajobě jejich víry a pokojném odporu proti pronásledování po dobu 27 let byla skutečně pozoruhodná. „To je důvod, proč jsem petici podepsala.

„Stojí zde a nechávají lidi, aby viděli fakta. To je důležitá věc. Všechny je obdivuji,“ řekla. „Hluboce si vážím této vyšší úrovně duchovní kultivace a respektuji také ty, kteří jsou naplněni takovým zápalem pro svou víru.“