(Minghui.org) Je mi 80 let. Mistr mi prodloužil život, daroval mi zdravé tělo a pozvedl mé morální měřítko. Mnohé pro mě vytrpěl a svou vděčnost nedokáži ani vyjádřit slovy.

Patřím mezi dlouholeté praktikující, s kultivací jsem začala v roce 1994. V roce 1993 jsem byla hospitalizována a po propuštění z nemocnice mě kolegyně zavedla na jedno cvičení qigongu. Když jsem však viděla lidi, jak tam křičí a vyjí, odešla jsem a řekla si, že už nikdy žádnému qigongu neuvěřím.

Mistr neopustí žádného praktikujícího

Táž kolegyně mi 2. března 1994 vyprávěla o dalším Mistrovi qigongu. Řekla mi: „Pořádá tu devítidenní přednášky a je velmi známý. Slyšela jsem, že mají skvělé léčivé účinky. Jsi slabá, měla bys tam jít. Začíná se zítra večer, běž se přihlásit.“

Kvůli své předchozí špatné zkušenosti a vlivu ateismu jsem váhala, ale nesmírně mě zaujala věta „kultivace k vyšším úrovním“. Rozhodla jsem se, že to zkusím. Mistr je opravdu soucitný a neopouští nikoho, kdo má předurčený vztah.

Proces očisty mého těla

Mé zdraví bylo velmi chatrné. Trpěla jsem neustálými závratěmi a bolestmi hlavy, klouby mě bolely z větru i chladu. Na začátku jara jsem si přes hlavu přehodila dvě šály, teple se oblékla a na kole dojela na tento devítidenní seminář. Cestou jsem se najednou cítila lehce a okolí se mi zdálo jasné a svěží, nikoliv temné a rozostřené, jak jsem byla zvyklá. Když jsem dorazila do sálu a našla si místo, objevila se laskavá postava (tehdy jsem ještě netušila, že je to Mistr) a pokynula, ať se všichni posadíme. Každé jeho slovo mě hluboce zasáhlo. Mistr nám řekl, abychom otočili dlaně vzhůru, abychom cítili rotaci Falunu, a nechal nás dupat nohama pro očištění těla. Mé bolesti hlavy okamžitě zmizely a cítila jsem se skvěle.

První den přednášky jsem sice usínala, ale zdálo se mi, že slyším úplně všechno. Divila jsem se tomu, protože v práci jsem se při zprávách nebo projevech nikdy neunavila. Druhý den jsem byla opět nesmírně ospalá a během Mistrova výkladu jsem hluboce usnula.

Když jsem se však probudila, hlava mě už vůbec nebolela. Najednou jsem nepotřebovala žádné léky na bolest ani na nespavost. Cítila jsem se výborně a všechny mé dřívější obtíže zmizely. Během třetí přednášky už ospalost nadobro přešla.

Čtvrtý den ráno jsem měla sen: byla jsem ve stavu napůl při vědomí a viděla jsem Mistra, jak sedí u mého lůžka. Před ním se objevil bílo-červený lavor na mytí obličeje, naplněný do poloviny vodou. Když Mistr ponořil do vody ukazováček, objevila se v ní krevní sraženina. Mistr řekl: „To je ono.“ Scéna zmizela a já se probudila.

Moje úroveň osvícení byla tehdy ještě nízká a nevěděla jsem, jak Mistrovi za takovou péči poděkovat. Dříve jsem často vynechávala snídani, protože mě bolelo na hrudi; cítila jsem tam tvrdou hmotu a buď jsem bolest tiše snášela, nebo brala léky, do nemocnice se mi však nechtělo. Toho rána po snu jsem ale pociťovala velký hlad. Snědla jsem knedlík, rýžový koláč, vejce a velkou misku kaše, a přesto jsem se necítila úplně plná. Od té doby, celých 27 let, se bolest žaludku už nikdy nevrátila. Přestala jsem být vybíravá v jídle a postupně jsem přibrala 18 kilo. Není to snad zázrak?

Ve volném čase jsem dříve četla noviny vydávané Komunistickou stranou Číny (KSČíny). Jednou se mi zdál sen: držela jsem džbán vroucí vody a vylila ho do krabice s těmito novinami. Krabice praskla a vyskočila z ní velká žlutá žába. Pochopila jsem, že mi tím Mistr naznačuje, abych nečetla lživé tiskoviny KS Číny a raději se více věnovala studiu Fa.

V zimě roku 1996 jsem začala ručně opisovat knihu Zhuan Falun a během této činnosti zmizela i má silná krátkozrakost.

Ve dne jsem studovala Fa a v noci jsem ručně opisovala Zhuan Falun; tehdy byl všude klid a já dělala méně chyb. Koupila jsem si plnicí pero a pečlivě vykreslovala každý znak. Když jsem kolem půlnoci dopisovala poslední stránky deváté přednášky, začala jsem vidět rozmazaně. Šla jsem si omýt obličej a chtěla si odpočinout, protože jsem si myslela, že jsem unavená. Znaky však byly stále nečitelné. Teprve když jsem si nasadila brýle, došlo mi, co se děje – Mistr mi ukazoval, že už je nepotřebuji! Jakmile jsem si je sundala, viděla jsem každý znak naprosto jasně.

Od té chvíle jsem brýle na čtení už nikdy nevzala do ruky. Dnes dokáži číst Zhuan Falun i ve verzi s velmi malým písmem a večer se mohu bez obtíží věnovat i drobnému šití. Není to zázrak?

Jednou v zimě jsem při rozdávání materiálů k objasňování pravdy upadla a zlomila si zápěstí. Nechtěla jsem však ruku do sádry a místo toho jsem každý den poctivě studovala Fa. Již sedmý den jsem byla schopná si sama vyprat ponožky a během měsíce jsem zvládala všechny domácí práce. Běžní lidé by tak rychlé zhojení považovali za nemožné.

Na závěr

Během 23 let pronásledování jsem při šíření pravdy o Dafa čelila mnoha nebezpečným situacím, přesto se mi nikdy nic nestalo. Všechny tyto události a zázraky jsou jasným projevem Mistrovy neustálé ochrany.

Článek v originále vyšel dne 19. března 2022.