Dobrotivá srdce vedou lidskost k velikosti

(Clearwisdon net) Můj soused Zhao Hui je nesmírně laskavý a čestný člověk. Oba pracujeme ve stejném ústavu. Nedávno byl zatčen a na měsíc uvězněn ve vazební věznici jen kvůli tomu, že praktikuje Falun Dafa. Nyní byl propuštěn poté, co za něj naše pracoviště složilo kauci. Vyprávěl mi o svých prožitcích a jeho slova mnou hluboce pohnula.

Řekl: „Když mluvím o snášení těžkostí a mučení, necítím se kvůli tomu nijak zvlášť sklíčený. Setkal jsem se však s mnoha lidmi a viděl věci, které se mě hluboce dotkly. Zjistil jsem, že ať už jsem šel kamkoli a jakkoli tísnivá byla situace, pokud v člověku zůstane byť jen jiskřička laskavosti, dokáže v sobě najít velký soucit a pochopit smysl a hodnotu života. Objevil jsem pravdivost starého čínského přísloví, že ‚každý člověk má v sobě dobro‘. Dokonce i člověk čekající na trest smrti má příležitost nahlédnout své chyby, a teprve tehdy může dostat šanci na odpuštění. Když byl Ježíš ukřižován, nebyl snad vedle něj odsouzený zloděj, kterého Ježíšova přítomnost zasáhla natolik, že uznal svá provinění a jeho existence konečně nabyla smyslu? Stejně tak jsem i já potkal mnoho lidí, kteří si v hloubi duše uchovali čestnost a svědomí.“

„Jeden policista mi pošeptal: ‚Váš Falun Gong je opravdu skvělý! Praktikující vytrvávají beze strachu ze smrti. Kdyby se Komunistická strana Číny dokázala učit Falun Gong, nikdy by neprohnila takovou korupcí. Naše společnost by pak nebyla v tak žalostném stavu. Svědomí lidí stojí na straně Falun Gongu. Neztrácejte naději. Vytrvejte až do konce. Úsvit už je blízko.‘“

„Jeden vězeň zjistil, že je se mnou snadné vycházet a že si nikdy nestěžuji, a tak se mnou rád trávil čas. Jednou mě náhle probudil o půlnoci a zeptal se mě, jak pokračuje verš po slovech: ‚...Nebesa jsou jasná, nebeské tělo průzračné, vesmír napraven,...‘? [z Hong Yin, sbírky básní Mistra Li]. Odpověděl jsem mu: ‚S pohromou nesmírnou, jež pominula, celý vesmír září.‘ Několikrát si to pro sebe zopakoval a pak si znovu lehl, očividně mnohem klidnější. Řekl: ‚Básně vašeho Mistra jsou opravdu úžasné. Podívej: „Čestní a laskaví však byli lidé dávní, Pokojní a rozvážní, štěstí a dlouhověkost jejich osudem byly.“ Mám obrovské štěstí, že jsem tě potkal a že jsem se od tebe naučil tolik z Fa. Jsem rád, že mé věznění zde mělo alespoň nějaký smysl.‘“

„Říká se tomu ‚poskytnutí tepla‘, když rodina vězně pošle oblečení a peníze. Zpočátku nebylo dovoleno posílat uvězněným praktikujícím Falun Gongu vůbec nic. Díky našemu společnému úsilí je to nyní povoleno. Když to ještě bylo zakázané, měl jsem velké štěstí, že jsem dostal dva balíky s oděvy. Jeden poslal náš ústav jménem všech kolegů z práce. Druhý poslal anonymně jeden policista, i když byl balík veden pod jménem mé sestry. Ostatní vězni říkali: ‚Ty musíš být opravdu oblíbený, když ti i neznámí lidé posílají šatstvo. Možná bychom také měli začít praktikovat Falun Gong.‘“

„Vedoucí našeho ústavu šli na úřad veřejné bezpečnosti osobně orodovat za mé propuštění. Řekli o mně mnoho dobrého, protože věděli, že jsem za posledních deset let odváděl v práci vynikající výsledky. Přestože jsem většinu z těch nadřízených znal, s žádným z nich jsem neměl blízký osobní vztah. To, že se za mě odvážili postavit i v dnešní nebezpečné situaci, jasně svědčí o jejich smyslu pro spravedlnost a laskavém srdci.“

„V našem domě žije slečna Wang. Už tři roky je bez práce, takže celá její rodina včetně školou povinného dítěte vyžije jen z platu jejího manžela. Přesto když se dozvěděla, že mě zatkli, okamžitě donesla mé matce peníze a řekla: ‚Prosím, vezměte si to a zařiďte, ať tam tolik netrpí.‘ Teta Li zase často chodila mé matce pomáhat, utěšovala ji a pomáhala jí starat se o mé dítě. Teta Li říkala, že z vlídného úsměvu ve vrásčité tváři slečny Wang bylo vidět, jak moc jí na nás záleží.“

„Moji spolužáci často volali z různých koutů země, dokonce i ze zahraničí, aby vyjádřili obavy o mou situaci a pokusili se mi pomoci na svobodu. Manželka jednoho spolužáka, která v jiném městě pracuje v orgánech podílejících se na pronásledování Falun Gongu, řekla: ‚Proč to vaše město řešilo takhle tvrdě? U nás Falun Gongu rozumíme, a tak praktikující jen „převychováváme“. Proč je zatýkat? Neporušili žádný zákon. Pokud už to tam nebudeš moci vydržet, přijeď do našeho města.‘“

„Jeden spolužák mi přiznal: ‚Opravdu tě obdivuji! Máš svou víru! Máš takovou odvahu! Tvůj život má hluboký smysl, ne jako ten náš. Jsme jen průměrní lidé bez ambicí, o nic se nesnažíme a ničeho nedosáhneme. Stojím při tobě, ale zároveň o tebe mám strach, protože nechci vidět, jak trpíš. Opatruj se.‘“

„Moje matka se dříve o věci kolem sebe příliš nezajímala a jen doufala, že prožije život v klidu. Než mě zatkli, říkal jsem jí, že je Falun Gong pronásledován. Nevěřila tomu a namítala, že bychom měli dělat to, co říká vláda. Nyní však svůj pohled zcela změnila. Ví, že zatýkat a bít dobré lidi není správné, a už po vládě nic neopakuje. Mé zatčení jí velmi otřáslo. Nedokázala to pochopit: ‚Můj syn je dobrý člověk. Neudělal nic špatného. Proč ho vězní? Přichází snad další kulturní revoluce? Spravedlivá cesta je zablokována… lidé znovu trpí neštěstím.‘“

„Matka mi vyprávěla: ‚Za ten poslední měsíc si už ani nepamatuji, kolik lidí přišlo pomoci, kdo co přinesl nebo kolik peněz nám tu nechali. Zpočátku jsem si to chtěla zapisovat, ale bylo toho prostě příliš mnoho. Nesmíš ty lidi nikdy zklamat.‘“

„Nikdy by mě nenapadlo, že se o mě bude bát tolik lidí. Kdykoli jsem na ně myslel a na to, co pro mě udělali, naplňovalo mě to vděčností a dodávalo mi to sílu. Já, Zhao Hui, jsem jen obyčejný člověk, nepříliš výřečný ani společenský, nemám moc ani bohatství. Proč se tedy všichni tito lidé ozvali a pomáhali mi, aniž by za to cokoli čekali? Není to kvůli mé výjimečnosti. Mé zatčení muselo probudit jejich vrozenou dobrotu a smysl pro spravedlnost hluboko v jejich nitru. Jejich svědomí procitlo a pravda jim pomohla zachovat si jasnou mysl. Postavili se na stranu spravedlnosti. Právě soucit v jejich srdcích z nich učinil velké lidi!“

Vyprávění Zhao Huiho se mě hluboce dotklo a cítil jsem, jak mým srdcem proudí teplo. Zároveň jsem se zastyděl, protože bylo období, kdy jsem se o Falun Gong vůbec nezajímal. Věnoval jsem se jen svému výzkumu a byl spokojený s pohodlným životem střední třídy. Věřil jsem, že „nevědomost přináší klid“, a o záchranu světa jsem se příliš nestaral. Žil jsem v oné tupé spokojenosti, kterou Einstein ironicky přirovnal k „praseti v žitě“. Jak ubohá existence to byla — bez vyšších cílů, bez naděje a bez snů! Mohl bych být ve srovnání s lidmi, jako je Zhao Hui, vůbec považován za skutečnou lidskou bytost? Když jsem o tom přemýšlel, přeběhl mi po zádech mráz. Jak děsivé!

Zhao Hui měl pravdu, když řekl, že lidská srdce se stanou velkými tehdy, když objeví skutečný význam laskavosti. Jen pokud v sobě nosíme soucit a dobrotu, můžeme skutečně pochopit smysl a hodnotu svého života.

Článek v originále vyšel dne 3. února 2001.