(Minghui.org) Existuje staré čínské rčení: „Veřejný činitel má mnoho příležitostí konat dobro.“ Znamená to, že státní úředníci mohou využívat svou moc ku prospěchu lidu a ke zlepšování společnosti. Jinými slovy, mají jedinečnou příležitost konat dobré skutky a hromadit drahocennou ctnost. Navzdory všemožným obtížím a pokušením mohou být veřejnosti dobrým příkladem tím, že projeví laskavost a vytrvalost.
Příslušníci bezpečnostních složek patří mezi skupiny veřejných činitelů, kteří mají nesčetné možnosti, jak hromadit ctnost. V knize Yuanshi Shifan (Rodinné poučení rodu Yuanů) z období dynastie Song se píše: „Lidé v dávných dobách říkali, že ti, kdo rozhodují v trestních případech, mívají více ctnosti a jejich potomci budou prosperovat. Říkali také, že ten, kdo pomáhá druhým, aniž by o tom oni věděli, dojde požehnání.“ Jedním z takových lidí byl Guo Gong, který žil za Východní dynastie Han (25–220 n. l.).
Nezaměňovat zákon a moc
Podle Knihy pozdní dynastie Han následoval Guo svého otce ve studiu práva, které později sám vyučoval, a nakonec se stal státním úředníkem. Za vlády císaře Minga vytáhl vysoký úředník Dou Gu do boje proti Hunům. Další úředník, Qin Peng, byl jeho zástupcem. Qin jednou nechal ve svém okrsku vykonat popravu podle vojenského práva. Dou Gu si následně stěžoval na tento svévolný čin a žádal císaře, aby Qinovi uložil trest smrti. Císař požádal vysoké úředníky o názor a všichni kromě Gua s Douem souhlasili.
„Podle zákona měl Qin pravomoc popravu vykonat,“ vysvětlil Guo.
„Dou je generál, a proto má nejvyšší pravomoc. Jak mohl Qin rozhodnout o takové věci sám?“ zeptal se císař.
Guo odpověděl, že Douova pravomoc zasahovat se obvykle omezuje na samotné vojenské operace. Navíc Qin a Dou nepobývali na stejném místě. Vojenské právo umožňuje zástupci generála určitou flexibilitu při rozhodování podle konkrétní situace. Qin se tedy žádného zločinu nedopustil.
Nakonec císař přijal Guovo doporučení a Qin Peng nebyl popraven.
Presumpce neviny
Kniha pozdní dynastie Han zaznamenala ještě jeden příběh o Guovi. Dva bratři byli zatčeni za zabití člověka, ale nebylo jasné, kdo byl hlavním pachatelem. Protože starší bratr mladšího dobře nevychoval, císař Ming usoudil, že nese větší odpovědnost, a schválil jeho popravu, zatímco mladšího bratra omilostnil.
Když však císařův pobočník Sun Zhang edikt vyhlašoval, spletl se a oznámil, že popraveni budou oba bratři. Jeden z ministrů ho následně obvinil z „falšování císařského ediktu“ a žádal jeho popravu. Sun Zhang uvedl, že šlo o omyl a neudělal to úmyslně. Císař proto požádal Gua o názor.
„Sun by měl zaplatit pokutu,“ řekl Guo.
„Ale vždyť zfalšoval císařský edikt. Proč by měl zaplatit jen pokutu?“ zeptal se císař.
Guo vysvětlil, že zákon rozlišuje mezi úmyslným činem a nedbalostí. Sun jednal z nedbalosti, a proto měl být jeho trest mírnější.
„Sun i ti zločinci pocházeli ze stejného okresu. Domnívám se, že to udělal schválně, a proto je to neodpustitelné,“ řekl císař.
„Všichni se řídíme nebeským zákonem, který je čestný a spravedlivý. Presumpce neviny nám nedovoluje potrestat člověka, pokud neexistují důkazy,“ vysvětlil Guo.
Císař souhlasil a Sunovi byl zachráněn život.
Odpuštění a velkorysost
Za vlády císaře Zhanga byla jednou vyhlášena amnestie pro všechny vězně odsouzené k smrti, kteří byli uvězněni před dubnem toho roku. Všem měl být trest zmírněn o jeden stupeň a měli být posláni do Jinchengu, aby střežili hranici. Amnestie se však původně nevztahovala na uprchlé vězně.
Guo řekl císaři: „Více než deset tisíc vězňů odsouzených k smrti uprchlo a většina z nich byla dopadena a vrácena do vězení až po vyhlášení milosti. V důsledku toho byli všichni tvrdě potrestáni a amnestie se na ně nevztahovala.“
Guo vysvětlil, že účelem amnestie bylo chránit lidské životy a projevit soucit. Navrhl proto, aby se vztahovala i na ty odsouzené k smrti, kteří uprchli ještě před jejím vyhlášením. Tím by se zachránily jejich životy a zároveň by dostali příležitost přispět společnosti ochranou hranic. Císař s jeho návrhem souhlasil a udělil jim amnestii.
Při řešení právních případů Guo vždy zdůrazňoval princip odpuštění a velkorysosti. Jednou doporučil císaři, aby 41 závažných trestných činů překlasifikoval na mírnější, a císař všechny tyto změny schválil. Historické záznamy uvádějí, že Guo byl později povýšen a mnozí jeho potomci dosáhli vysokých a vážených úředních postů.
Shrnutí
Staré rčení „veřejný činitel má mnoho příležitostí konat dobro“ platí i dnes. V současné Číně čelí desítky milionů praktikujících Falun Dafa diskriminaci a krutému zacházení kvůli své víře v Pravdivost-Soucit-Snášenlivost. Pokud by státní úředníci následovali své svědomí a pomáhali nevinným praktikujícím, připravili by lepší budoucnost sobě i svým rodinám.
Pokud však úředníci slepě následují nelidské příkazy Komunistické strany Číny (KS Číny) nebo usilují o politický prospěch prostřednictvím pronásledování Falun Gongu, kráčejí cestou, která vede pouze k nejistotě a neštěstí.
Veškerý obsah publikovaný na této webové stránce podléhá autorským právům Minghui.org. Neziskové šíření musí obsahovat uvedení zdroje (například „Jak uvedl Minghui.org…“) a odkaz na původní článek. Pro komerční využití kontaktujte redakci a požádejte o svolení.
Článek v originále vyšel dne 28. července 2023.
Copyright © 1999-2026 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.