Nikdo nemůže otřást mým odhodláním kultivovat se

(Minghui.org) Jsem dvaaosmdesátiletá praktikující z venkova. Falun Dafa jsem začala praktikovat v červnu 1999, těsně předtím, než Komunistická strana Číny (KS Číny) zahájila pronásledování. Opakovaně mě odváděli na policejní stanice, ukládali mi pokuty a prohledávali můj domov, ale mé pevné odhodlání pokračovat v kultivaci nikdy nezakolísalo.

Falun Dafa mi dal nový život

Trpěla jsem mnoha nemocemi, včetně vážného srdečního onemocnění. Někdy se mi při hovoru náhle sklonila hlava na stranu a ztratila jsem vědomí. Měla jsem také syndrom zmrzlého ramene a artritidu. Každý den byl plný bolesti a utrpení.

V červnu 1999 mi jedna sousedka řekla: „Měla byste zkusit praktikovat Falun Dafa, je to úžasné. Mnoha lidem po praktikování zmizely nemoci.“

Poté, co jsem zacvičila všech pět cvičení, cítila jsem po celém těle teplo a neuvěřitelné pohodlí. Za krátkou dobu všechny mé nemoci zmizely. Nikdy předtím jsem nezažila takové štěstí. Mistr a Dafa mi dali naději a nový život.

Odolávání obtěžování

Intenzivní pronásledování ze strany KS Číny začalo v roce 1999. Navzdory atmosféře teroru se však praktikující nenechali zastrašit. Rozdávali jsme pravdu objasňující materiály a vyvěšovali transparenty s informacemi o Falun Dafa. Do každé domácnosti ve vesnicích jsme doručovali materiály, abychom odhalili pronásledování a probudili svědomí lidí. Několik praktikujících v našem okolí bylo pečlivě sledováno a nebyla jsem výjimkou, navzdory svému věku. Protože mě místní lidé poměrně dobře znali, často jsem se stávala terčem obtěžování.

Jednoho večera kolem deváté hodiny jsem seděla na posteli a třídila pravdu objasňující materiály, když jsem náhle uslyšela kroky na dvoře. Věděla jsem, že je to policie. Nebyl čas schovat materiály rozložené po posteli, a tak jsem je rychle přikryla malou přikrývkou. Potom jsem vzala do ruky nůžky a předstírala, že přikrývku rozebírám.

Když policisté vstoupili dovnitř, zeptala jsem se: „Jak jste se sem dostali? Přelezli jste zeď? Máte být policisté sloužící lidem, a přitom se uprostřed noci plížíte do domu staré ženy?! To je opravdu ostuda!“ Mé otázky ignorovali a zeptali se: „Proč ještě nespíte? Co děláte?“ Odpověděla jsem: „Tahle přikrývka je špinavá, tak ji rozebírám, abych ji mohla vyprat.“ Varovali mě, abych nerozdávala materiály, a poté prohledali místnosti, ale nic nenašli. Odešli.

Rychle jsem materiály sesbírala, ale právě když jsem se chystala jít spát, vrátili se. Pevně jsem řekla: „Co si myslíte, že děláte? Jestli okamžitě neodejdete, zavolám syna a jednou provždy si to vyříkáme.“ Okamžitě změnili tón. „Ne, ne, synovi nevolejte! Jen plníme příkazy nadřízených. Dobře, už odcházíme.“

Kdykoli se blížila politicky citlivá výročí, policie mě chodila obtěžovat. Jednoho odpoledne přišli ke mně domů tři policisté v civilu a řekli: „Jen jsme se přišli podívat, jak se máte. Také bychom vás rádi vyfotili.“ Odpověděla jsem: „Proč potřebujete moji fotografii? Také si vás vyfotím.“ Okamžitě jsem zvedla telefon a namířila ho na ně. Překvapení policisté si rychle zakryli obličeje rukama. Jeden z nich se zeptal: „Vy umíte používat fotoaparát v telefonu?“ Odpověděla jsem: „Samozřejmě. Umím také nahrávat zvuk.“ Rychle odešli.

Pomoc ostatním praktikujícím

V našem okolí se každých několik dní koná trh. Jednou jsem tam kupovala zeleninu, když jsem zaslechla, že zatýkají několik praktikujících. Zeptala jsem se kde a dotyčný ukázal na sever. Rychle jsem se tím směrem vydala, vysílala spravedlivé myšlenky a prosila Mistra, aby praktikujícím pomohl.

Když jsem dorazila na místo, uviděla jsem policistu, který držel za ruku ženu středního věku, zatímco tři další praktikující mu vysvětlovali pravdu o Falun Dafa a pronásledování. Policistovi mohlo být něco přes dvacet let.

Řekla jsem: „Mladý muži, pusťte ji. Tolik lidí se dívá – je ostudné takto zacházet se ženou. Navíc neudělala nic špatného.“

Podíval se na mě a řekl: „Nikdo z vás neuteče. Další policisté jsou na cestě.“

Všimla jsem si, že má mokré kalhoty vepředu. Hned jsem řekla: „Ach ne, vy jste se počůral?“

Dav vybuchl smíchy. Mladý policista celý zrudl rozpaky. Okamžitě ženu pustil a utekl z místa, přičemž křičel: „Nikdo se ani nehne!“

Rychle jsem ostatním praktikujícím řekla: „Okamžitě odejděte!“

Jeden z nich se zeptal: „A co vy, když odejdeme?“

Naléhala jsem: „Běžte rychle, než bude pozdě.“ A sledovala jsem, jak odcházejí.

Právě jsem si dřepla, abych koupila brambory, když dorazilo několik policistů spolu s oním mladým policistou. Ukázal na mě a vykřikl: „To byla ona! Pomohla těm praktikujícím utéct. Všichni spolupracují. Odveďte ji!“

V duchu jsem požádala Mistra o pomoc a zároveň vysílala silné spravedlivé myšlenky, že žádné zlo nesmí praktikující pronásledovat.

Policisté mě obklopili a řekli: „Půjdete s námi na policejní stanici.“

Klidně jsem se zeptala: „Proč mě zatýkáte?“

Jeden z nich odpověděl: „Pomohla jste těm lidem z Falun Dafa utéct.“

Řekla jsem: „Váš mladý kolega je pustil. Zeptejte se jeho. Počůral se a musel utéct na toaletu. Jak můžete tvrdit, že jsem je pustila já?“

Policisté se otočili na mladého kolegu a okolní prodejci propukli v smích. Prodavač brambor vstal a řekl: „Neobviňujte tuto starší paní neprávem. Říká pravdu. Jestli jí nevěříte, zeptejte se jeho.“ Ukázal přímo na zahanbeného mladého policistu, který sklopil hlavu a neřekl ani slovo.

Nakonec jeden starší policista řekl: „Pojďme. Přestaňte se tady ztrapňovat.“

Vím, že Mistr byl vždy po našem boku. Všechno, co jsme překonali, bylo možné jen díky jeho soucitné ochraně, která nám umožnila pevně kráčet po naší cestě až dodnes.

Děkuji Vám, soucitný Mistře!

Děkuji Vám za Vaši bezmeznou milost!