(Minghui.org) Falun Dafa (známý také jako Falun Gong) praktikuji již téměř 30 let pod soucitnou ochranou a vedením Mistra. U příležitosti 27. Světového dne Falun Dafa bych se ráda podělila o několik zázračných příběhů ze své kultivační cesty, které dosvědčují mimořádnost Falun Dafa i velikost Mistra.

Během pouhých dvou dnů se staly neuvěřitelné věci

Před odchodem do důchodu jsem pracovala jako učitelka. Měla jsem podlomené zdraví a trpěla jsem srdeční chorobou, onemocněním ledvin, artritidou, žaludečními potížemi i závratěmi. Zdálo se, že všechno, co jsem snědla, bylo doplněno nějakými léky. Můj manžel byl lékař, a tak jsme doma měli mnoho odborných lékařských knih. Kdykoli jsem měla volnou chvíli, listovala jsem v nich a snažila se podle popisovaných příznaků určit vlastní diagnózu. Nakonec jsem se stala takovým „polovičním lékařem“ a doma jsem měla celou skříň plnou nejrůznějších léků.

V roce 1996 mi bylo něco málo přes čtyřicet let. Při záchvatech tachykardie mi srdeční tep přesahoval 160 úderů za minutu a po odeznění záchvatu se mi krev prudce nahrnula do hlavy, takže mi tvář úplně zrudla.

Jednoho dne při vyučování jsem náhle pocítila prudkou bolest u srdce, která vystřelovala až do zad. Začala jsem mít potíže s dýcháním, rozmazalo se mi vidění a přímo za katedrou jsem se zhroutila.

Ten večer jsem se vrátila z nemocnice domů a zavolala své starší sestře, která žila v jiném městě, abych jí pověděla, co se stalo. Měla o mě velké obavy a řekla:

„Tady máme výbornou kultivační praxi, ale možná nebudeš mít možnost se ji naučit. Je úplně jiná než všechny qigongové metody, které jsi dosud zkoušela. Nejde jen o cvičení. Hlavní důraz je kladen na kultivaci srdce a charakteru a na opuštění připoutání ke slávě, osobnímu prospěchu a citům, kterých se běžní lidé drží. Jmenuje se Falun Gong.“

Bez rozmýšlení jsem odpověděla:

„Toho všeho se dokážu vzdát!“

Sestra si poznamenala moje telefonní číslo a slíbila, že se následující den zeptá koordinátorky jejich cvičebního místa, zda existuje možnost, jak bych se mohla Falun Gong naučit.

Kolem poledne následujícího dne mi zavolala žena, kterou jsem neznala. Řekla, že jí někdo z jiného města vyřídil, že se chci učit Falun Gong. Bydlela ve stejném městě jako já a navrhla, že se večer v 18:30 setkáme u konkrétní křižovatky.

Řekla jsem:

„Jenže vás vůbec neznám. V půl sedmé už bude úplná tma a na té křižovatce bývá silný provoz. Jak se vůbec poznáme?“

Odpověděla:

„Nebojte se. Budu mít odznak Falunu. Mistr všechno zařídí.“

Nechápala jsem, co tím myslí. Nevěděla jsem, jak odznak Falunu vypadá, jak je velký ani jak bych ho mohla z druhé strany silnice vůbec zahlédnout. Napadlo mě dokonce, jestli s ní přijde i její Mistr.

Přesně v 18:30 jsem dorazila na křižovatku. V tu chvíli se rozsvítila zelená a proti mně se vyhrnul proud cyklistů. Jedna mladá žena se zářivým úsměvem zamířila přímo ke mně a zastavila přede mnou.

„Dobrý den! Jste Mei?“ zeptala se.

Překvapeně jsem odpověděla:

„Ano. Ale jak jste mě poznala? A kde máte ten odznak Falunu?“

Ukázala na malý kulatý odznak na hrudi, velký asi jako nehet na palci, a řekla:

„Tady je.“

Zvolala jsem:

„Proboha! Jak bych vás mohla večer poznat podle tak maličkého odznaku? Vždyť by nebyl skoro vidět ani ve dne.“

Usmála se a odpověděla:

„Nemůže dojít k omylu. Mistr všechno zařídil.“

Připadalo mi to neuvěřitelné a jen jsem na ni zmateně hleděla. S úsměvem dodala:

„Teď tomu ještě nerozumíte, ale později pochopíte. Vezmu vás na místo společného studia Fa.“

V místnosti bylo asi dvanáct lidí, většinou starších mužů a žen. Seděli na podložkách na zemi a četli. Někdo mi podal výtisk Zhuan Falunu a pozval mě, abych se posadila na podložku. Měla jsem společenské kalhoty, takže sednout si na zem nebylo úplně pohodlné. Každý četl jeden odstavec. Když přišla řada na mě, sotva jsem přečetla dvě věty, začaly mi po tvářích stékat slzy. Hlas se mi zadrhával a nemohla jsem přestat hluboce vzdychat. Měla jsem pocit, jako by se ve mně najednou smísily radost, smutek, strach i bolest a všechny tyto emoce se rozpustily v tichých slzách. Běžně téměř nikdy nepláču, a proto mi to bylo velmi trapné.

Řekla jsem:

„Co se to děje? Co je to se mnou?“

Slzy však nepřestávaly téct.

Dočetla jsem svůj odstavec rozechvělým hlasem a řekla:

„Už dál číst nebudu. Budu jen sledovat text v knize a poslouchat ostatní.“

Někdo poznamenal:

„Máte velmi dobré vrozené vlastnosti. Vaše vědomá stránka pochopila, že jste získala Fa, a je tím hluboce dojata.“

Takto jsem vydržela až do konce společného studia Fa.

Cestou domů mi mladá praktikující vyprávěla o Falun Gongu. Řekla, že mi nejprve půjčí svou knihu. Pokud se mi bude líbit, mám jí zavolat a ona mě vezme koupit vlastní výtisk.

Po návratu domů jsem knihu otevřela. Na druhé stránce Mistr říká:

„Každý z vás se nad tím zamyslete: co znamená učit qigong, který vás vede k vysokým úrovním? Není to nabízení spásy lidstvu? Nabízení spásy lidstvu znamená, že se budete opravdu kultivovat, a ne se jen léčit z nemocí a udržovat se v dobré kondici.“ (Přednáška první, Zhuan Falun)

Když jsem uviděla slovo „kultivovat“, byla jsem hluboce dojatá a oči se mi znovu zalily slzami. Sepjala jsem dlaně před Mistrovým portrétem v knize a řekla:

„Mistře, konečně se mohu kultivovat.“

Od nejútlejšího dětství mě přitahovaly předměty spojené s duchovní praxí – například buddhistické dřevěné ryby nebo taoistické tykvičky. Když jsem chodila do druhé třídy, uviděla jsem před sebou kráčet buddhistického mnicha. Rozeběhla jsem se za ním a šla přesně v jeho stopách. Doma jsem pak napodobovala jeho chůzi, za což jsem od matky dostala pořádně vynadáno.

Po svatbě jsem manželovi často říkala:

„Moc bych si přála najít opravdového Mistra a kultivovat se. Nevezmeš mě na horu Emei nebo Hengshan hledat skutečného Mistra? Neboj se, nestanu se jeptiškou. Chci se jen kultivovat.“

Manžel vždy odpovídal:

„Kde bychom takového Mistra hledali? Ještě chvíli počkej.“

A teď jsem ho konečně našla a mohla jsem začít kultivovat.

Okamžitě jsem zavolala mladé praktikující.

„Rozhodla jsem se praktikovat Falun Gong a chtěla bych si koupit vlastní výtisk Zhuan Falun.“

Následující den jsem získala knihu, portrét Mistra, dva obrázky symbolu Falunu a malý odznak Falunu. Právě tehdy začala moje cesta kultivace ve Falun Dafa a návratu ke svému pravému já.

Zázraky během odstraňování karmy nemoci

O několik dní později mi přinesla sadu videokazet s Mistrovými přednáškami v Jinanu. V té době byly tyto nahrávky velmi vzácné – v celém městě existovaly pouze dvě nebo tři sady – takže jakmile jsem je zhlédla, musela jsem je předat dalším. Jakmile jsem začala přednášky sledovat, projel celým mým tělem mrazivý chlad. Zdálo se, jako by vycházel hluboko z kostí a šířil se do celého těla, až mi drkotaly zuby. Nepomohlo ani to, že jsem se zabalila do deky. Když jsem videa nesledovala, zima mi nebyla. Jakmile jsem je však zapnula, okamžitě jsem se roztřásla chladem. Chápala jsem, že se jedná o karmu. Protože karma má jinovou povahu, její odstraňování se projevuje pocitem chladu v těle.

Přibližně dva týdny poté, co jsem začala praktikovat, a krátce poté, co jsem zhlédla všech devět přednášek, jsem se jednoho rána kolem čtvrté hodiny probudila se silným vodnatým průjmem. Kolem páté hodiny jsem měla průjem znovu. Manžel si začal dělat starosti, protože věděl, že tak silný průjem bych jen těžko snášela. Ptal se mě, jestli to zvládám a zda mě nebolí srdce. Řekla jsem, že jsem v pořádku. Kolem šesté hodiny ráno se průjem opakoval potřetí. Manžel znervózněl, domníval se, že bych mohla mít choleru, a zeptal se mě, zda nezvracím. Odpověděla jsem, že ne.

Z mých minulých zkušeností jsem věděla, že po třech silných průjmech se mi obvykle svraštily konečky prstů, srdce bylo přetížené a mohla jsem se i zhroutit. Se znepokojením jsem se podívala do zrcadla. Rty jsem neměla fialové a ani pleť nevypadala tak špatně, jak bych očekávala. Uvědomila jsem si, že mi Mistr pravděpodobně očišťuje tělo.

Manžel mě chtěl odvézt do nemocnice, ale odmítla jsem. Zavolal proto mé matce, aby mě přesvědčila. Vysvětlila jsem jí:

„Mami, vím, co dělám. Celé roky jsem při každé nemoci nejdříve myslela na nemocnici. Ale tento průjem je jiný. Necítím se nemocná, jen mě lehce pobolívá podbřišek. Nejsem ani dehydratovaná – konečky prstů jsou plné, rty nemám fialové a pleť vypadá zdravě. Je to opravdu nemoc? V knize Zhuan Falun se píše o očišťování těla. Vzpomeň si, kolik léků jsem za ta léta užívala. Prakticky jsem byla chodící lékárna. Když se chci kultivovat, musím přece všechny tyto škodlivé látky z těla odstranit?“

Matka po chvíli řekla:

„Dobře, jen jednej rozumně.“

Manžel musel odejít do práce, a tak jsem zůstala doma sama. Přibližně každou hodinu jsem chodila na toaletu. Pokaždé jsem cítila jen mírnou bolest břicha a vůbec jsem se nebála. O polední přestávce se manžel vrátil domů podívat se na mě. Nezhubla jsem ani trochu. Zeptal se, zda se cítím špatně. Odpověděla jsem, že nemocná nejsem, jen trochu zesláblá. Připadalo mu to neuvěřitelné. Nejedla jsem ani snídani, ani oběd, a přesto jsem měla do čtvrté hodiny odpoledne už devět průjmů.

Když jsem ležela v posteli, pomyslela jsem si:

„Za dvanáct hodin jsem měla devět průjmů. To už by snad mohlo stačit, ne?“

V okamžiku, kdy mě tato myšlenka napadla, průjem okamžitě ustal. Bylo opravdu neuvěřitelné, že Mistr přesně věděl, na co myslím. Později jsem toho litovala. Měla jsem nechat na Mistrovi, jak dlouho bude očišťování trvat, místo abych si sama určovala, kdy má skončit.

Dva dny jsem nic nejedla a pila pouze vodu. Třetí den jsem poměrně dlouho vozila dítě na kole po městě, abychom nakoupili potřebné věci. Dříve bych byla unavená, i kdybych byla zcela zdravá. Tentokrát jsem však dva dny nejedla a přesto jsem dokázala dlouhou dobu jezdit po městě s dítětem na kole. Když jsme se vrátili domů, manžel na mě překvapeně hleděl a řekl:

„Byla jsi pryč tak dlouho. Bál jsem se, že někde omdlíš. Zdá se, že tahle praxe je opravdu dobrá. Už tomu musím věřit.“

Po necelém měsíci praktikování jsem na vlastní kůži poznala, že všechno, co se píše v Zhuan Falun, je pravda. Například to, že když člověk skutečně začne praktikovat, Mistr mu očistí tělo; že se během tohoto procesu objevují různé stavy; že karma je negativní látka; a že Mistr přesně ví, na co člověk myslí.

Poté jsem vyhodila všechny ostatní knihy o qigongu i všechny léky. Od té doby, co jsem prošla tímto odstraňováním karmy nemoci, jsem už nikdy nepocítila žádné příznaky nemoci.

V roce 2001 jsem byla za praktikování Falun Gongu nezákonně odsouzena ke dvěma letům v táboře nucených prací. Při jedné lékařské prohlídce vězeňský lékař vyšetřoval celou řadu vězňů. Když došel ke mně, poslouchal mé srdce stetoskopem nezvykle dlouho. Poté poznamenal:

„Vaše srdce zní výborně. Není slyšet ani nejmenší šelest a rytmus je naprosto pravidelný. Jak se vám podařilo udržet ho v tak dobrém stavu?“

Odpověděla jsem:

„Pane doktore, všichni lidé v této řadě praktikují Falun Gong. Já jsem začala praktikovat právě kvůli srdeční chorobě. A právě za praktikování Falun Gongu jsem byla poslána do tohoto tábora nucených prací.“

Jen se na mě beze slova podíval.

Poté, co vyšetřil další dva nebo tři lidi, mě znovu zavolal a ještě jednou mi velmi pečlivě poslouchal srdce. Když dokončil prohlídku celé řady, promluvil s dozorujícím strážcem, který mě zavolal potřetí, aby si lékař mohl srdce poslechnout znovu. Tentokrát se mě podrobně vyptával na mou dřívější srdeční chorobu – jak dlouho jsem jí trpěla, kolik mi je let a podobně. Na všechny jeho otázky jsem odpověděla.

Po návratu na celu mi praktikující, která ležela na posteli naproti mně, řekla:

„Nemysli si, že tě opravdu chválil za zdravé srdce a dobrý zdravotní stav. Loni byla v našem oddílu jedna praktikující, které po vyšetření také řekli, že je ve výborném zdravotním stavu. Později ale tvrdili, že onemocněla nevyléčitelnou chorobou, a nám oznámili, že ji propustili domů. Její rodině však řekli, že byla převezena do nemocnice. Nikdo nikdy nezjistil, kam ji ve skutečnosti odvezli.“

Když jsem to slyšela, jen jsem si pomyslela, že se lékař chová pokrytecky, a dál jsem tomu nevěnovala pozornost. Teprve když později vyšlo najevo, že Komunistická strana Číny násilně odebírá orgány živým praktikujícím Falun Dafa, zachvátila mě hrůza.

Úžasná zkušenost knihovnice Zhang

Na naší škole bylo poměrně dost učitelů středního a mladšího věku, kteří se již řadu let věnovali různým qigongovým metodám. Jeden z nich měl otevřené vnitřní oko. Několik nás starších si často společně povídalo o qigongu a hledalo vhodná cvičení, která by nám pomohla zbavit se nemocí. Nejtěžší zdravotní potíže měla knihovnice Zhang. Trpěla onemocněním ledvin. Jednu ledvinu jí již odstranili a druhá byla po celý rok zanícená. Měla také vysoký krevní tlak, gynekologické potíže a další onemocnění. Navíc prodělala odstranění dělohy.

Jednoho dne za mnou knihovnice Zhang poslala studenta s prosbou, abych přišla do knihovny. Když jsem dorazila, tajemně mi řekla:

„Po práci přijď ke mně domů na večeři. Musím ti říct něco důležitého.“

Ten večer mi prozradila, že učitel s otevřeným vnitřním okem jí řekl:

„Ta učitelka“ (myslel tím mě) „musí praktikovat nějakou kultivační praxi vysoké úrovně. Dříve měla nad hlavou velký oblak černé aury, ale teď zmizel a zůstala po něm jen slabá stopa žluté aury.“

Zeptala se mě, jakou praxi dělám, že moje pleť najednou tak září. Chvíli jsem váhala, protože jsem se obávala, že by se mi ostatní učitelé ve škole mohli posmívat jako pověrčivému člověku.

Řekla jsem:

„Jmenuje se Falun Gong. Hovoří se v něm o bozích a Buddzích, a proto jsem nechtěla, aby se o tom ve škole vědělo.“

Slíbila mi, že to nikomu neprozradí a zůstane to jen mezi námi dvěma. Potom se mě zeptala, jak dlouho už praktikuji a zda jsou k dispozici nějaké knihy.

Odpověděla jsem jí, že praktikuji teprve necelý měsíc.

Překvapeně zvolala:

„A za necelý měsíc může člověk vypadat takhle?“

Řekla jsem jí také, že si může v knihkupectví koupit výtisk Zhuan Falun za devět jüanů. Knihu jí následně koupil manžel.

Po večeři jsem ji naučila cvičení. Když se učila první cvičení, „Buddha natahuje tisíc rukou“, řekla:

„Ach! Mám pocit, jako by se mi v břiše pohybovalo malé dítě.“

Měla jsem z toho velkou radost a řekla jsem:

„Máš výbornou vrozenou kvalitu!“

Poté jsem jí vysvětlila, co o tomto jevu říká Mistr v knize Zhuan Falun. Byla tak nadšená, že se jí zrychlil dech, a stále opakovala:

„Je to skutečné! Takže to je opravdu Falun. Člověk ho může skutečně získat už jen tím, že čte knihu.“

Asi po dvou týdnech prošla knihovnice Zhang také odstraňováním karmy nemoci. Dostala horečku 40 °C a upadla do bezvědomí. Vedoucí jednotlivých oddělení školy ji přišli navštívit a všichni říkali, že tentokrát už to vzhledem k jejímu podlomenému zdraví pravděpodobně nepřežije.

Věděla jsem však své: praktikovala Dafa. Pokud bude věřit Mistrovi a Fa a nenechá se ovládnout strachem, nic se jí nestane. Záleželo jen na jejím vlastním pochopení.

O týden později se Zhang vrátila do práce.

Lidé si mezi sebou šeptali:

„To je opravdu neuvěřitelné. Po tak těžké nemoci je Zhang úplně jiný člověk. Dříve měla tvář tmavě rudou, teď má zdravou růžovou barvu. Už s sebou nenosí skládací stoličku a chodí svižně a plná energie.“

Ještě překvapivější bylo, že si na pozemku východně od zaměstnaneckých bytů založila malou zeleninovou zahrádku.

Na škole to vyvolalo velký ohlas.

Zhang mi řekla, že se jí mnoho lidí ptá, jakou praxi vlastně cvičí. Uvědomila jsem si, že jsem udělala chybu, když jsem jí doporučila, aby o tom nikomu neříkala. Bylo to sobecké.

Řekla jsem jí:

„Klidně jim to řekni. Jestli se bude chtít někdo učit, naučíme ho to.“

Během dvou až tří měsíců začalo na naší škole praktikovat devět lidí a vzniklo zde nové cvičební místo.

Na konci školního roku ředitel při poradě pedagogických i nepedagogických pracovníků řekl:

„Kdyby celý sbor praktikoval Falun Gong, moje práce ředitele by byla mnohem jednodušší. Jen se podívejte – letošní nejlepší zaměstnanci jsou všichni praktikující Falun Gongu.“

Poté, co KS Číny v roce 1999 zahájila pronásledování Falun Gongu, byl však tento ředitel kvůli svým výrokům několikrát donucen napsat sebekritiku.

Sdílím tyto své osobní zkušenosti, aby lidé poznali, že Falun Dafa je Velký Zákon vesmíru a že každé slovo v knize Zhuan Falun je naprostou pravdou.