Kultivace při práci redaktorky a reportérky

(Minghui.org) Falun Dafa praktikuji od roku 1997. Již 28 let následuji Mistra v období nápravy Fa a prošla jsem mnoha vzestupy i pády. Mistr mě proměnil ze sobeckého, arogantního a zbabělého člověka v ohleduplnou, laskavou, upřímnou a zodpovědnou praktikující Dafa. Žádná slova nedokážou vyjádřit mou vděčnost Mistrovi.

Rozšiřování vlastní kapacity a převzetí redakční práce

Zpočátku jsme měli velké místo pro výrobu materiálů k objasňování pravdy. Praktikující, kteří se na jeho provozu podíleli, překonávali nesčetné obtíže. Stahovali materiály z webových stránek Minghui, upravovali je, tiskli a připravovali z nich letáky a brožury. Praktikující, kteří se na výrobě dobrovolně podíleli, však byli jeden po druhém pronásledováni, až nakonec nezůstal nikdo, kdo by redakční práci vykonával.

Uvědomila jsem si, jak malá jsem

Jedna spolupraktikující navrhla, že bych se této práce mohla ujmout, protože jsem měla dobré vzdělání. Zpočátku jsem z jejího návrhu nebyla nadšená, protože se mě koordinátor vůbec nezeptal. Pak jsem se ale zamyslela a napadlo mě, že mi možná Mistr tímto způsobem něco naznačuje. Ano, měla jsem dobré vzdělání. Znamenalo to ale, že právě proto mám tuto práci převzít? Ještě předtím, než jsem začala praktikovat Falun Dafa, jsem v zaměstnání absolvovala školení desetiprstového psaní na klávesnici. Nezařídil to snad Mistr právě kvůli této chvíli? Když jsem si to uvědomila, přestala jsem být na spolupraktikující nepříjemná.

Přesto jsem cítila úzkost. Myslela jsem si, že na tuto práci nemám čas, protože jsem pracovala na plný úvazek. Navíc jsem neuměla dobře psát a psaní mi připadalo obtížné. Také jsem měla pocit, že tato práce je nebezpečná a velmi riskantní. Pak jsem si ale uvědomila, že ve srovnání s ostatními praktikujícími mám v kultivaci mnoho nedostatků. Aby mohli zachraňovat vnímající bytosti, přijímali na sebe odpovědnost, a někteří byli dokonce zatčeni a odsouzeni. Pod tlakem jsem však vždy myslela nejdříve na sebe. Teprve tehdy jsem si uvědomila, jak malicherná jsem byla a jak nesobečtí byli ostatní praktikující.

Kultivace při práci redaktorky

Stáhla jsem si několik materiálů a začala se učit jejich redakční úpravě i sazbě. Díky Mistrovu posílení a pomoci redaktorů Minghui vyšlo první číslo našich místních týdenních novin. Měla jsem z toho obrovskou radost. O několik dní později však někteří praktikující našli v novinách chyby a začali mě kritizovat. Cítila jsem se velmi špatně. Později jsem si uvědomila, že se musím naučit větší snášenlivosti a rozšířit svou kapacitu.

Mnoho praktikujících z naší provincie bylo zadržováno v místním táboře nucených prací. Dozorci je brutálně mučili a někteří praktikující v důsledku pronásledování zemřeli. Když jsem tyto články redigovala poprvé, byla jsem otřesena. Dozorci na fotografiích působili zlověstně, úskočně, šíleně a krutě. Pozdě v noci jsem dokonce cítila, jako by byl vzduch kolem mě tíživý a nesčetné oči mě pozorovaly. Nahánělo mi to hrůzu. Věděla jsem, že v jiných dimenzích probíhá velký zápas mezi dobrem a zlem.

Hlavním zaměřením našich místních týdenních novin bylo odhalovat pronásledování praktikujících ze strany místního Výboru pro politické a právní záležitosti (PLAC) a Úřadu 610.

Mistr řekl:

„Odhalování podlých policistů a zkažených osob a zveřejňování jejich zlých skutků je neobyčejně účinný způsob, jak tyto iracionální, hanebné lidi zastrašit a zkrotit.“ (Komentář ke článku studenta, Podstata pilného pokroku III)

Jakmile byly případy pronásledování v našem okolí zveřejněny v týdeníku, mělo to značný účinek při rozpouštění zla.

Po večeři jsem připravovala místní stránku týdenního vydání a někdy jsem pracovala až do půlnoci. Byla to práce náročná na čas i energii. Věděla jsem však, že představuje účinný a včasný prostředek k rozpouštění zla v našem regionu. Proto jsem se při práci necítila unavená. Někdy, když všechno probíhalo hladce, se ve mně objevila spokojenost se sebou samou, mentalita předvádění se a touha potvrzovat sama sebe. Později jsem si uvědomila, že si přisuzuji zásluhy, které mi nenáleží. Bez Mistrova posílení bych nedokázala vůbec nic. Věděla jsem, že se těchto připoutání musím zbavit.

Redaktoři Minghui mi při učení se redakční práce poskytli obrovskou pomoc. Ukázali mi, jak správně připravovat sazbu, vkládat fotografie i vytvářet kvalitní titulky. Kvalita našich týdenních novin se postupně stále zlepšovala.

Kdykoli naše místní vydání nebylo zveřejněno, dívala jsem se do sebe a měnila své lidské představy. Hledala jsem vlastní nedostatky. Každé své vydání jsem porovnávala s tím, které bylo nakonec publikováno, a hledala mezi nimi rozdíly. Díky tomu se zlepšoval můj redakční úsudek a zároveň jsem zvyšovala svůj charakter.

Shromažďování trestních oznámení na Jiang Zemina

V roce 2015 začali praktikující po celé Číně podávat trestní oznámení na Jiang Zemina za to, že zahájil pronásledování praktikujících Falun Dafa. U mě doma se tehdy sešlo více než dvacet praktikujících, aby si o této záležitosti společně pohovořili. Uvědomili jsme si, že náprava Fa vstoupila do nové etapy, že bychom měli odložit svá připoutání a také podat trestní oznámení na Jiang Zemina. Každý z nás se pak vrátil do své oblasti a sdílel toto pochopení s místními praktikujícími, včetně těch z okresů a vesnic. Výsledkem bylo, že téměř všichni místní praktikující se rozhodli trestní oznámení podat.

Ještě jsem tehdy nebyla v důchodu a měla jsem určité obavy. Strachovala jsem se, že by to mohlo ovlivnit mou práci. Věděla jsem však, že jde o negativní myšlenky. Musela jsem se zbavit svých připoutání a podat trestní oznámení pod svým skutečným jménem. Své oznámení jsem sepsala podle vzoru zveřejněného na webových stránkách Minghui. Pomáhala jsem také upravovat oznámení ostatních praktikujících a psala jsem je za ty, kteří to sami nedokázali.

Během tohoto procesu se praktikující ve své kultivaci zlepšovali. Díky Mistrově soucitné ochraně, spravedlivým myšlenkám a velkému úsilí všech praktikujících měla trestní oznámení na Jiang Zemina silný odrazující účinek na místní pachatele pronásledování. Ani jeden praktikující z naší oblasti nebyl za podání oznámení pronásledován.

Zbavování se připoutání a odpovědná práce reportérky

Při přípravě týdenního vydání jsme obvykle zveřejňovali zprávy o pronásledování místních praktikujících. Kdykoli byl některý praktikující zatčen, požádali mě ostatní, abych o tom napsala článek a odeslala jej na webové stránky Minghui. Poté, co bylo zveřejněno několik mých článků, připojila redakce Minghui pod mé texty označení „zpravodaj Minghui“. V té chvíli jsem skutečně pocítila tíhu své odpovědnosti. Vnímala jsem to jako povzbuzení a důvěru od spolupraktikujících. Zároveň jsem cítila, že to představuje Mistrovu naději a očekávání, která do mě vložil. Mé spravedlivé myšlenky se tím ještě více posílily.

Další zbavování se připoutání

Práce reportérky pro mě byla výbornou příležitostí zbavit se strachu. Kdykoli byl některý praktikující zatčen, snažila jsem se co nejrychleji zajistit zveřejnění podrobných informací o pronásledování na webových stránkách Minghui. Považovala jsem to za svou odpovědnost.

Jednoho dne bylo zatčeno několik praktikujících. Neměli jsme o nich žádné zprávy, a tak jsem se rozhodla navštívit jejich rodiny. V srdci jsem však cítila strach. Slyšela jsem, že jiná praktikující při návštěvě rodiny pronásledovaného praktikujícího zjistila, že před domem hlídkují policisté. Díky Mistrově ochraně se jí podařilo bezpečně odejít. Rozhodla jsem se svůj strach překonat, protože nesměl bránit tomu, co jsem měla udělat.

Nejprve jsem dvakrát navštívila praktikující Ling a chtěla jsem ji požádat, aby mi pomohla navštívit rodiny pronásledovaných praktikujících. Řekla mi, že její manžel viděl dva policisty, kteří přišli do jejich obytné čtvrti kontrolovat záznamy z bezpečnostních kamer z předchozího odpoledne. Byla jsem u ní doma dopoledne a policisté se znovu objevili odpoledne. Nepřijala jsem to jako pronásledování.

Ling souhlasila, že se mnou rodinu pronásledovaného praktikujícího navštíví. Předchozí noc se jí zdál sen, ve kterém jí cestu zatarasil velký pes. Druhý den mi o tom snu vyprávěla. Zeptala jsem se jí, zda se mnou přesto chce jít. Odpověděla, že jde o zasahování starých sil a že se mnou půjde.

Po celou cestu jsme vysílaly spravedlivé myšlenky, abychom odstranily veškeré zasahování, včetně sledovacích kamer a elektronického dohledu. Když jsme dorazily ke vchodu do domu, kde praktikující bydlela, znovu jsem se Ling zeptala, zda je v pořádku a zda chce jít dovnitř. Pevně odpověděla, že půjdeme společně.

Koupily jsme meloun a zaklepaly na dveře. Otevřel nám manžel zatčené praktikující. Byl velmi rozzlobený a všechen svůj hněv si vylil na nás. Trpělivě jsme ho uklidňovaly a snažily se ho povzbudit. Po čínském Novém roce jsme ho s další praktikující navštívily znovu a předaly mu 500 jüanů, aby věděl, že na něj praktikující myslí a mají o něj starost.

Někdy jsem musela rodinné příslušníky pronásledovaných praktikujících navštívit opakovaně. Někteří mě ale prosili, abych už nechodila, protože v okolí byly nově instalovány další sledovací kamery.

Každý praktikující měl jinou úroveň charakteru. Někteří si nepřáli, aby byly jejich zkušenosti s pronásledováním zveřejněny, protože byli připoutáni k zachování tváře, pověsti nebo je ovládal strach. Jeden praktikující byl obtěžován úřady. Jeho případ jsem zařadila mezi další případy a zveřejnila jej na webových stránkách Minghui. Když se to dozvěděl, ptal se, kdo informace do Minghui poslal, a začal o mně mluvit špatně. Byla to pro mě skutečná zkouška charakteru.

V několika případech jsem si dostatečně neověřila pravdivost získaných informací. Uvědomila jsem si, že jsem jednala nezodpovědně a že se tím projevovaly prvky kultury Komunistické strany Číny, které ve mně dosud přetrvávaly. Někdy jsem se při psaní reportáží soustředila pouze na odhalování zla. Mým skutečným cílem však mělo být zachraňování vnímajících bytostí. Pokud tomu tak nebylo, článek nemohl dosáhnout dobrého účinku.

Zpřístupnění vysokorychlostního internetového připojení

Když jsem se přestěhovala do nového obytného komplexu, pracovník poskytovatele internetu mi sdělil, že v našem domě už není k dispozici žádný port pro širokopásmové připojení. Řekl, že budu muset čekat, dokud se někdo neodstěhuje. Jeden ze sousedů mi vyprávěl, že na připojení čeká už několik let a stále ho nemá. V srdci jsem požádala Mistra o pomoc, protože bez internetu jsem nemohla vykonávat svou práci. Nepřijala jsem tuto situaci jako danou. Věděla jsem, že internetové připojení mít musím.

Krátce poté, co jsem přišla domů, mi pracovník zavolal. Oznámil mi, že se právě uvolnil jeden port a že mi mohou širokopásmové připojení zapojit ještě odpoledne. Měla jsem obrovskou radost. Věděla jsem, že mi Mistr otevřel cestu k božskému – cestu vedoucí zpět do mého nebeského domova. Děkuji Vám, Mistře, za Vaši spásnou milost!

Jednat s pachateli jako s přáteli a rozpouštět trápení

V roce 2021 pracovníci Úřadu 610, místního komunitního centra i policejní stanice často obtěžovali praktikující. Tvrdili, že je nechají na pokoji, pokud se vzdají Falun Dafa. Případy tohoto obtěžování, včetně svého vlastního, jsem zveřejnila na webových stránkách Minghui. Zveřejnila jsem také mobilní telefonní čísla pracovníků komunitního centra a požádala praktikující v zahraničí, aby jim zavolali a vyzvali je, aby se nepodíleli na pronásledování. V našem regionu to vyvolalo značný ohlas. V našich týdenních novinách byla rovněž zveřejněna jména a telefonní čísla pracovníků místních komunitních center. Tím bylo narušeno působení zla v jiných dimenzích.

Ředitelka Úřadu 610 mi pod tlakem svých nadřízených zavolala. Už dříve jsem jí napsala dopis, ve kterém jsem ji vyzvala, aby přestala pronásledovat praktikující. Dvakrát jsem ji spolu s dalšími praktikujícími navštívila a objasňovala jí pravdu. Dokonce jsem ji pozvala na večeři. Také další praktikující se jí různými způsoby snažili objasnit pravdu. V našem regionu už několik let nedošlo k žádnému zatčení praktikujících Falun Dafa. Řekla mi, že ke mně pošle dva pracovníky. Odpověděla jsem jí, že raději přijdu za ní, takže není nutné, aby ke mně kohokoli posílala. Trvala však na tom, že mě navštíví oni.

Když oba pracovníci přišli, pozvala jsem je dovnitř a nabídla jim ovoce a čaj. Protože bylo horko, zapnula jsem ventilátor. Chovala jsem se k nim jako ke starým přátelům. Viděla jsem, že se jich to dotklo. Otevřeli notebook a zeptali se mě, zda mi v určitý den volal pracovník policejní stanice.

Odpověděla jsem, že ano, ale přesné datum si nepamatuji. Poté se mě zeptali, zda se chci podívat na informace, které o mně shromáždili. Nepodívala jsem se na ně a řekla jsem jim, že shromažďování takových informací nemá žádný smysl. Protože jsem s nimi nespolupracovala, notebook zavřeli. Jednoho z těchto pracovníků jsem znala už dříve. Řekla jsem jim, že všichni místní praktikující si všimli, že už nejsou takoví jako dříve. Oba se usmáli a souhlasně přikývli.

Řekla jsem jim: „Jste laskaví lidé, nejste špatní. Čeká vás dobrá budoucnost.“

Jeden z nich odpověděl: „Podívejte se na mě. Opravdu si myslíte, že jsem laskavý?“

Byl to nový pracovník. Podívala jsem se na něj a řekla: „Ano, i vy jste laskavý.“

Oba se rozesmáli. Ještě chvíli jsme si povídali a potom odešli.

Síla laskavosti je obrovská! Díky Mistrovu nesmírnému soucitu se toto trápení rozplynulo.

Ještě před jejich návštěvou mi dvakrát telefonovali pracovníci společnosti poskytující internetové připojení a obtěžovali mě. Ředitelka Úřadu 610 mezitím navštívila jednu praktikující a žádala ji, aby z webových stránek odstranila článek, který se jí týkal. Chtěla vědět, kdo jej napsal, a tvrdila, že zveřejnění článku jí komplikuje práci. Nepřijala jsem toto pronásledování. Byla jsem přesvědčena, že se o mě Mistr neustále stará a že to, co se stalo, se mnou ve skutečnosti nemá nic společného.

Odhalování zločinů Výboru pro politické a právní záležitosti

V roce 2022 bylo zatčeno více než dvacet praktikujících Falun Dafa. Tak rozsáhlé zatýkání jsme v našem regionu mnoho let nezažili. Napadlo mě, zda se nezměnil vedoucí místního Výboru pro politické a právní záležitosti. Vyhledala jsem si na internetu informace a zjistila jsem, že tomu tak skutečně je. Stáhla jsem jeho údaje i fotografii a odeslala je na webové stránky Minghui.

Právě v té době náhle zemřela moje matka. Zlo se pokusilo využít mých nedostatků v kultivaci. Neměla jsem však strach, protože jsem věděla, že Mistr je po mém boku. V noci jsem někdy cítila neklid, a proto jsem ručně přepisovala Fa. Kdykoli jsem si připomněla, že Mistr stojí při mně a pečuje o mě, mé srdce se znovu uklidnilo.

O několik dní později redaktor Minghui zveřejnil informace o novém vedoucím místního Výboru pro politické a právní záležitosti. Zlo to silně otřáslo. Skutečně jsem pocítila, že praktikující v Číně i v zahraničí tvoří jedno tělo. Nový vedoucí ve své funkci dlouho nevydržel a o rok později byl přeřazen na jinou pozici.

Záchrana pracovníků právních institucí

Před několika lety bylo zatčeno téměř deset praktikujících. Cítila jsem odpovědnost nejen pomoci při jejich záchraně, ale také zachránit pracovníky právních institucí před tím, aby páchali další zlo, protože právě oni byli skutečnými oběťmi.

Zveřejnila jsem informace o pronásledování a připravila reportáž o tomto případu. Pomáhala jsem upravovat dopisy praktikujících, kteří byli propuštěni na kauci, a tyto dopisy jsme zasílali pracovníkům právních institucí. Připravovali jsme také stížnosti a další související dokumenty.

Pomáhala jsem rodinným příslušníkům praktikujících sepsat články o pronásledování, které byly následně zveřejněny na webových stránkách. Rodiny mě průběžně informovaly o průběhu soudního řízení i o detailech prvního a odvolacího jednání. Psala jsem reportáže a zveřejňovala je na webových stránkách Minghui. To silně zasáhlo zlo. Mnoho pracovníků právních institucí se díky tomu dozvědělo pravdu o Dafa i o pronásledování. Během celého procesu praktikující překonali mnoho obtíží a věnovali této práci značné množství času, lidských sil i materiálních prostředků.

Občas jsem při tom procházela zkouškami svého charakteru. Jednou jsem strávila dva dny sestavováním a redakční úpravou dokumentů pro jednu praktikující. Poté jsem hodinu cestovala autobusem, abych jí je předala. Když jsem dorazila, řekla mi, že je ještě potřeba vytisknout jeden dokument, a požádala mě, abych se vrátila domů, vytiskla ho a přivezla jí jej znovu. Nebyla jsem z toho nadšená a stěžovala jsem si, proč mi to neřekla dříve. Během těch dvou dnů jsem téměř nestudovala Fa a navíc jsem tolik času strávila cestováním. Později jsem si ale uvědomila, že jsem se v dané situaci nekultivovala. Dívala jsem se na věc navenek místo do sebe. Ve skutečnosti mi tato praktikující pomáhala v mé kultivaci.

Díky Mistrovu nesmírnému soucitu, který nám pomáhá snižovat karmu, a díky úsilí praktikujících v zahraničí byli všichni tito praktikující odsouzeni nejvýše k jednomu roku, jednomu a půl roku nebo dvěma letům vězení. Míra pronásledování se výrazně zmírnila, zejména vzhledem k tomu, že tento případ byl v provincii považován za významnou kauzu.

Závěrem

Práce redaktorky mě opakovanými zkouškami utvářela a posilovala. Díky Mistrově ochraně jsem dokázala překonat obtíže i nebezpečí. Považuji za obrovské štěstí, že v tomto životě mohu být praktikující Falun Dafa. Je to Mistrova milost. Navždy si ji uchovám v srdci a proměním ji v sílu, která mě bude vést k ještě pilnější kultivaci.

Mistr pro nás vykonal úplně vše. Jedině Mistr řídí nápravu Fa. Naším úkolem je pouze udržovat spravedlivé myšlenky a pevnou víru v Mistra a ve Fa. Jen tehdy, když se budeme řídit Mistrovými požadavky a principy Fa na různých úrovních, bude se moci plně projevit Mistrova všemocná síla i mocná ctnost Dafa.

Važme si této příležitosti, která přichází jednou za tisíce let, i času, který nám Mistr za cenu obrovské oběti prodloužil. Společně, se spravedlivými myšlenkami, zachraňujme více vnímajících bytostí a naplňme své dávné sliby.