Falun Dafa mě učí být laskavým člověkem

(Minghui.org) Uprostřed bouřlivé a chaotické doby jsem získala vzácnou knihu Zhuan Falun. Zásady Falun Dafa – Pravdivost, Soucit a Snášenlivost – se pro mě staly vodítkem, jak být dobrým člověkem. Tyto zásady jsou zakořeněny v srdcích milionů praktikujících Dafa po celém světě. Ráda bych se o své kultivační zkušenosti podělila s Mistrem Li Hongzhi a spolupraktikujícími.

Poznala jsem radost ze zdraví

Než jsem začala praktikovat Falun Dafa, byla jsem velmi sobecká a úzkoprsá. Kdybych se nestala praktikující, s bratrem ani švagrovou bychom spolu už nikdy nepromluvili. Tchyně přenechala většinu rodinné půdy svému nejstaršímu synovi. Řekla jsem svému manželovi: „Z majetku vaší rodiny jsme nedostali ani haléř, takže nemám žádnou povinnost starat se o tvou matku.“ Když jsem viděla syna, jak si hraje s dětmi manželova bratra, bila jsem ho a vyčítala mu, že nemá žádnou hrdost.

Byla jsem pohlcena chamtivostí a zoufalstvím kvůli malicherným ziskům a nebyla jsem ochotná ustoupit ani o píď. Nakonec jsem trpěla řadou zdravotních problémů, jako byly revmatická srdeční choroba, artritida, rýma, vyhřezlá meziobratlová ploténka a kostní výrůstky na páteři. Tyto nemoci mě velmi trápily a vyžadovaly různé léky, které přinášely jen dočasnou úlevu, čímž ještě více zatěžovaly naši už tak chudou rodinu.

Když mi bylo něco přes třicet let, měla jsem tvář plnou vrásek a starostí. Dodnes si pamatuji, jak jsem v parku nesla svou dceru a jedna žena se mě zeptala, jestli je to moje vnučka. Rozpačitě jsem odpověděla: „To je moje nejmladší dcera.“

V nejtemnějším období svého života – kdy jsem si často myslela, že takový život je horší než smrt – jsem měla to štěstí, že jsem začala kultivovat Dafa. Přibližně po třech měsících jsem se začala cítit lehce a všechny nemoci zmizely. Už dlouho předtím jsem nepoznala radost z dobrého zdraví a bezstarostného života. Za deštivého nebo zataženého počasí jsem už neměla potíže s dýcháním, při nošení dcery do schodů jsem přestala plakat bolestí zad a netrpěla jsem ani záchvaty rýmy při chladném či horkém počasí.

Když jsem četla Zhuan Falun, pochopila jsem, že to není obyčejná kniha, ale Buddhův Zákon, podle něhož se člověk může kultivovat k vysokým úrovním. Řekla jsem si, že se musím řídit Mistrovými slovy a dobře se kultivovat.

Pamatovala jsem na to, že jsem učednicí Dafa

Sestra mi zavolala, že se její syn bude ženit, a požádala mě, zda bych nepřijela pomoci s přípravami. Na venkově, kde jsme žili, se svatební hostiny obvykle pořádají doma. Pomyslela jsem si: „Jsem praktikující, nesmím Mistrovi udělat ostudu.“ S manželem, který je také praktikující, jsme si před svatbou vzali volno a odjeli k sestře. Jakmile se rozednilo, pustili jsme se do příprav. Nebáli jsme se špíny ani únavy. Kde bylo potřeba pracovat, tam jsme byli. Neustále jsem si připomínala: „Jsem praktikující a reprezentuji obraz Dafa.“

Měli jsme stále co dělat. Přestože vaření měli na starosti kuchaři, kdykoli bylo potřeba, pomáhala jsem jim. Hlavní kuchař zvolal: „Vy jste opravdu ve skvělé kondici!“ To mi dalo příležitost říct jim, že praktikuji Dafa, řídím se zásadami Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti a vždy myslím na druhé. Pomohla jsem jim také pochopit pravdu o Falun Dafa. Řekli, že tato praxe je skutečně úžasná, a ochotně vystoupili z Komunistické strany Číny (KS Číny) i jejích mládežnických organizací.

Letní vedra byla nesnesitelná a oblečení jsem měla promočené potem, takže jsem si často omývala obličej, abych se ochladila. Manžel ani já jsme se neznepokojovali tím, že někteří příbuzní švagra odpočívali ve stínu stromů nebo jedli meloun a slunečnicová semínka. Bez jediné stížnosti jsme dělali vše, co bylo potřeba – zametali dvůr, čistili kuřata a ryby nebo sbírali zeleninu.

Když si jeden muž všiml, že mám na košili odznak s Falunem (Kolem Zákona), pozorně si jej prohlédl a zeptal se: „Není to symbol Falunu?“

Když jsem přikývla, požádal mě, abych mu o něm něco pověděla.

Vyprávěla jsem mu, jak jsem se dříve chovala a jak nás Mistr učí jednat. Také jsem mu popsala, jak jsem se díky kultivaci ve vznešené praxi, jakou je Falun Dafa, zbavila všech nemocí. Zdůraznila jsem, že kultivace pomáhá zvyšovat morální úroveň člověka a očišťovat jeho srdce, a že se těmito zásadami řídím a budu se i nadále ve všem ohleduplně chovat k druhým.

Také jsem mu vysvětlila, že bývalý vůdce KS Číny Jiang Zemin zneužil svou moc k zinscenování sebeupálení na náměstí Tiananmen, aby očernil a pronásledoval praktikující Dafa. Mistr nám řekl: „Spáchání sebevraždy je dalším hříchem.“ (Přednáška v Sydney) a učí nás „... aby boli dobrými a ešte lepšími ľuďmi, ...“ (Vyučovanie Fa v Los Angeles).

Tento muž pochopil, že Dafa je kultivační praxe vysoké úrovně. Zmínil se, že trpí srdeční chorobou. Řekla jsem mu: „Proč tedy nezkusíte upřímně opakovat: ‚Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré.‘ Budete-li to říkat s opravdovou vírou, dostane se vám požehnání. Pokud budete skutečně věřit, Mistr se o vás postará.“

Odpověděl: „Když vidím, jak jste laskavá, věřím tomu, co říkáte.“

Při této příležitosti mělo mnoho lidí možnost na vlastní oči vidět, jak jsme se s manželem ke každému chovali upřímně, jak jsme všechny situace řešili s laskavostí a jak jsme byli tolerantní k nedostatkům druhých. Společně jsme pomohli 89 lidem vystoupit z KS Číny. Dnes již chápou, že Dafa se ve světě šíří proto, aby spasil lidi.

Lidé si váží upomínkových předmětů Falun Dafa

Dva moji bratři byli kvůli lžím šířeným KS Číny silně zaujatí proti Dafa. Můj mladší bratr, který vlastnil restauraci, mi zavolal, že jeho manželka právě podstoupila operaci a potřebuje někoho, kdo by se o ni postaral. Odvedla jsem nejmladší dceru do školky a odjela pečovat o švagrovou. Kdybych nepraktikovala Dafa, nikdy bych to neudělala. Měla jsem spoustu práce, vodila děti do školy i ze školy a vařila. Věděla jsem však, že se v této situaci musím zachovat co nejlépe, aby pochopili, že Dafa je spravedlivý.

Den po operaci, při níž byl švagrové odstraněn fibroadenom prsu, se zdálo, že se jí daří dobře. Stále však byla pod vlivem anestezie a dosud nenabyla plného vědomí. Lékař mi nařídil, abych zůstala u jejího lůžka, dokud se neprobere. Zatímco jsem čekala, otírala jsem jí ruce a nohy teplým ručníkem a ostříhala jí nehty. Podle pokynů lékaře jsem ji také držela za ruku a oslovovala jménem.

Bratr měl v práci tolik starostí, že mi zapomněl přinést něco k jídlu. Kručelo mi v břiše, ale neodvážila jsem se od švagrové odejít ani na okamžik, dokonce ani pro sklenici vody. Teprve kolem půlnoci se probrala a zeptala se mě, jestli jsem jedla. Tou dobou už bratr konečně skončil v práci a přinesl mi jídlo.

Ve nemocnici jsem se o švagrovou pečlivě starala. Když se chtěla umýt, připravila jsem jí zubní kartáček s pastou, umyla jí obličej a natřela pleť krémem. Jedna zaměstnankyně nemocnice se mě zeptala: „Jste její sestra?“ Odpověděla jsem, že jsem její švagrová.

Zvolala: „Švagrová? Staráte se o ni, jako by to byla vaše vlastní sestra!“

S úsměvem jsem odpověděla: „Praktikuji Falun Dafa. Mistr Li nás učí být dobrými a laskavými ke každému.“

Také jsem švagrové poradila, aby si v duchu opakovala příznivá slova, která jí pomohou rychleji se zotavit. Za týden byla propuštěna z nemocnice.

Poté co jsem jí těsně před odchodem pomohla s hygienou, chtěla jsem si najít prázdný pokoj, kde bych si mohla na chvíli odpočinout. Našla jsem pokoj, kde ležela jen jedna pacientka, a zdvořile jsem se zeptala: „Mohu si u vás na chvíli odpočinout?“

Odpověděla: „Samozřejmě. Brzy půjdu domů, můžete si tu odpočinout.“

Začaly jsme si povídat a dozvěděla jsem se, že jí byla diagnostikována rakovina prsu. Podstoupila odstranění prsu i podpažních lymfatických uzlin. Právě absolvovala chemoterapii a léky byly opravdu silné, takže měla celá ústa pokrytá bolestivými vředy.

Řekla jsem jí: „Možná není náhoda, že jsme se setkaly.“

Pak jsem jí vyprávěla o tom, kolika nemocemi jsem dříve trpěla a že po začátku praktikování Falun Dafa všechny zmizely. Vysvětlila jsem jí, že Dafa je kultivační praxe Buddhovy školy, která může zachraňovat lidi. Zeptala jsem se jí: „Věříte, že Buddhové a bohové chrání dobré lidi?“

Odpověděla: „Ano, věřím. Také se snažím být laskavá. Jsem ředitelkou školského úřadu a podporovala jsem jednu chudou studentku, aby mohla studovat. Dnes už vystudovala univerzitu a specializuje se na tradiční čínskou medicínu.“

Řekla jsem jí: „Budete-li upřímně opakovat: ‚Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré, Falun Dafa je dobrý‘, mohou se stát zázraky. Pokud budete skutečně věřit v Dafa, Mistr Li vás může zachránit.“

Když jsem se jí zeptala, zda je členkou některé z organizací KS Číny, odpověděla, že vstoupila do strany. Řekla jsem jí: „Tato zlá strana po uchopení moci připravila o život 80 milionů nevinných Číňanů a nyní proti vůli praktikujících odebírá jejich orgány. Nenechte se s ní pohřbít.“ Povzbudila jsem ji, aby ze strany vystoupila, a ona souhlasila.

O čtyři dny později, když jsem se starala o švagrovou, objevila se u dveří nemocničního pokoje, zvolala: „Falun Dafa je dobrý!“ a ukázala mi zdvižený palec.

Pak mi vyprávěla, co se během uplynulých čtyř dnů stalo. První den po návratu domů si vůbec nevzpomněla na to, co jsem jí říkala o opakování příznivých slov. Vedlejší účinky chemoterapie byly nesnesitelné – neustále jí tekly sliny, kůže kolem úst byla celá rozpraskaná a pokrytá vředy a byla odkázána pouze na nitrožilní výživu. Druhý den si náhle vzpomněla na moje slova a začala je celý den opakovat. Té noci se stal zázrak – husté sliny přestaly téct! Třetí den pokračovala v opakování a vředy v ústech se začaly pokrývat strupy a hojit. Brzy ráno čtvrtého dne za mnou přišla, aby mi všechno pověděla.

Zeptala se: „Když jsme se minule setkaly, mám dojem, že jste říkala, že máte u sebe upomínkové předměty Falun Dafa. Je to pravda?“

Vytáhla jsem jeden a podala jí ho. Požádala mě ještě o další. Řekla jsem: „Jestli tomu věříte, jeden úplně stačí.“ Odpověděla, že druhý chce pro svého syna, a pak požádala ještě o třetí pro zetě. Povzbudila jsem ji: „Pamatujte, že když budete každý den opakovat tato slova, brzy se uzdravíte. Mistr se o vás postará.“

Když jsem se vrátila na pokoj, podělila jsem se o tuto zkušenost s ostatními pacienty i jejich příbuznými. Všichni se mě ptali: „Máte ještě nějaké takové upomínkové předměty?“ Vytáhla jsem tedy hrst upomínkových předmětů Dafa a nechala každého, aby si vybral ten, který se mu nejvíce líbil.