„Známá“ praktikující Dafa v hornaté oblasti

(Minghui.org) Žiji v hornaté oblasti provincie Hebei a Falun Dafa praktikuji už 30 let. Jednou mě přijela navštívit praktikující Dafa z jiné oblasti, kterou jsem neznala. Řekla: „Stačilo, abych se zeptala na vaše jméno, a všichni v okolních vesnicích vás znali. Jakmile jsem vstoupila do vaší vesnice a zmínila vaše jméno, nebyl tu jediný člověk, mladý ani starý, který by vás neznal. Lidé mi přesně řekli, kde bydlíte a jak se k vám dostanu; někteří mě dokonce ochotně chtěli dovést.“

Není přehnané říct, že jsem v této hornaté oblasti „známá“ osoba. Tato „sláva“ však zcela pochází z Dafa. Právě praktikování Dafa mi dalo jistou míru „proslulosti“ – obyčejné staré ženě z horské vesnice.

Před třiceti lety jsem byla „živá mrtvola“

Dnes je mi 75 let a těším se výbornému zdraví. Před třiceti lety však byla situace úplně jiná. Lidé mi říkali „živá mrtvola“. Trpěla jsem mnoha nemocemi, včetně alergického astmatu, aplastické anémie, hepatitidy B, chronického nachlazení, nadměrného pocení hlavy a dalších potíží, a osm let jsem byla upoutaná na lůžko. Veškerou práci na poli nesl manžel sám, stejně jako veškeré domácí práce. Musel být otcem i matkou zároveň. Každý den po vyčerpávající práci na poli musel vařit jídlo a starat se o naše dítě i o mě, protože jsem se nemohla hýbat. Manžel byl naprosto vyčerpaný a nesmírně trpěl. Jedla jsem, ale žádné jídlo jsem v sobě neudržela. Po každém jídle jsem zvracela, až jsem byla vyhublá na kost.

Má existence byla živým peklem, stavem horším než smrt. Toužila jsem zemřít, ale nemohla jsem. I naše dítě mě vnímalo jako politováníhodnou a bezmocnou. Lidé ve vesnici i mimo ni o mně mluvili jako o „živé mrtvole“.

Zázrak sestoupil z nebes

Koncem roku 1995 mě přišla navštívit příbuzná. Řekla: „V našem kraji se šíří jedna kultivační praxe, která má zázračné účinky při odstraňování nemocí. Někteří lidé v naší vesnici ji praktikují; měla bys to také zkusit. Jsou k dispozici i knihy.“

„Jak se to praktikuje?“ zeptala jsem se.

„Můžu ti ukázat pohyby,“ odpověděla. „Sama jsem se je právě naučila.“ Jak mluvila, předvedla mi první cvičení. Dívala jsem se na ni, napodobovala její pohyby a pocítila jsem hluboký pocit pohodlí. Potom mi předvedla druhé, třetí a čtvrté cvičení a já jsem každé z nich také následovala. Když viděla, že se chci učit, řekla: „Zítra ti přinesu knihu.“

Když odešla, pocítila jsem trochu hlad. Když manžel uslyšel, že chci jíst, měl obrovskou radost a hned se pustil do přípravy knedlíčků. K vlastnímu úžasu jsem jich dokázala sníst dvacet. Po jídle jsem šla spát. Tu noc jsem však zvracela i měla průjem a byla jsem vzhůru celou noc. Druhý den ráno mi bylo lépe.

Příbuzná přišla následující den a já jí řekla, co se v noci stalo. Řekla: „To je dobrá věc! Odstraňuješ karmu. Všechno je to v knize.“ Jak mluvila, vytáhla knihu a podala mi ji. Když jsem uviděla název Zhuan Falun, pocítila jsem hluboko v srdci nepopsatelný klid a pohodlí. Povzbudila mě, abych knihu často četla, a pak odešla.

Vzala jsem knihu do ruky a okamžitě jsem ji chtěla číst. Strávila jsem čtením celou noc. Čím víc jsem četla, tím klidnější jsem se cítila a tím lépe mi bylo i po tělesné stránce. Jak jsem pokračovala ve čtení Zhuan Falun a zároveň cvičila, zdraví se velmi rychle obnovilo.

Byl to opravdu velký zázrak, který sestoupil z nebes. Po osmi letech upoutání na lůžko jsem se díky praktikování Falun Dafa uzdravila. Zpráva o tom se široce rozšířila v naší vesnici i za jejími hranicemi. Někteří lidé mě dokonce přišli navštívit jen proto, aby se přesvědčili, zda je to pravda. Jakmile na vlastní oči viděli, že je to skutečné, všichni ve vesnici cítili, že Falun Dafa je prostě zázračný – naprosto úžasný! Dříve jsem byla známá jako „živá mrtvola“, ale poté, co jsem se díky praktikování Dafa uzdravila, jsem se stala ještě známější.

Manžel i dítě mě v praktikování podporovali a vesničané mi říkali, abych v něm pilně pokračovala. Jeden člověk z vesnice řekl: „Falun Dafa tě opravdu vytáhl z okraje smrti.“ Netrvalo dlouho a Falun Dafa začalo praktikovat 18 lidí a já jsem se stala dobrovolnou asistentkou.

Mistr mě v kritických chvílích chránil

Poté, co Komunistická strana Číny (KS Číny) 20. července 1999 zahájila drtivý zásah proti Falun Dafa, jsem se okamžitě vydala do Pekingu chránit Fa, domáhat se spravedlnosti pro Mistra a postavit se za Falun Dafa. Když jsem se vrátila domů, přišli za mnou úředníci z vesnice a obce. Řekla jsem jim: „V jakém stavu jsem byla a jaký byl můj život, než jsem začala praktikovat Dafa? Kdo z vás si to nepamatuje? Osm let jsem byla upoutaná na lůžko – člověk na pokraji smrti. Přesto jsem se díky praktikování Falun Dafa zcela uzdravila! Kdo z vás o tom neví?! Jestli mi zakážete praktikovat Dafa a moje staré nemoci se znovu vrátí, kdo z vás se o mě postará?“ Odešli beze slova.

Později mě odvezli do střediska pro vymývání mozků. Neměli však žádné účinné triky, jak mě přimět vzdát se praxe, a zjistili, že nedokáží vyvrátit nic z toho, co jsem říkala. Nakonec mi řekli: „Stačí, když nám napíšete prohlášení, že nebudete praktikovat Falun Dafa, a můžete jít domů.“

Odpověděla jsem: „Nenapíšu ho! Ani jediné slovo! Falun Dafa je dobrý! Pronásledování ze strany komunistické strany je špatné.“ O dva dny později mě poslali domů. Mistr mě chránil a pomohl mi bezpečně projít touto zkouškou.

V místní obci i ve městě se všeobecně vědělo, že jsem tvrdý oříšek a že si není radno se mnou zahrávat. Jednoho dne přišel vysoce postavený úředník z města se dvěma podřízenými a vtrhli do mého domu s tím, že přišli zabavit knihy Dafa. Jakmile vstoupili, hned požadovali, abych jim je vydala. Seděla jsem na pohovce, když vešli, a zůstala jsem tam sedět a pozorovala jsem jejich chování. Ani jsem se neobtěžovala vstát. Jen jsem řekla: „Nedám vám je!“ Knihy ležely vedle televize, tři svazky naskládané na sobě, otevřeně a přímo před nimi. Přesto jako by je ani jeden z nich neviděl. Jsem si jistá, že neměli žádný problém se zrakem, ale stáli tam – šest očí, za bílého dne – a nedokázali vidět knihy Dafa ležící přímo před nimi. Tato zázračná scéna byla dalším případem, kdy mi Mistr pomohl bezpečně projít zkouškou.

Všechny ostatní knihy Dafa jsem měla uložené ve skříňce. Právě když se jeden z mužů chystal otevřít dvířka, vůdci skupiny zazvonil mobilní telefon. Otočili se tedy a odešli. V srdci jsem cítila nesmírnou vděčnost Mistrovi. Mistr mě znovu ochránil a pomohl mi touto zkouškou bezpečně projít.

V průběhu let mě pracovníci KS Číny mnohokrát značně pronásledovali. S Mistrovým posílením jsem však vše úspěšně překonala spravedlivými myšlenkami a spravedlivým jednáním. Loni mi zavolali policisté z policejní stanice a nařídili mi, abych přišla. Pevně jsem odpověděla: „Nepůjdu!“ To odpoledne přišel vedoucí stanice a požadoval, abych mu ukázala občanský průkaz. Odsekla jsem: „Nedám vám ho!“

Odpověděl: „V tom případě napište prohlášení, že přestanete praktikovat.“

Odmítla jsem a řekla: „Nenapíšu ho!“ Hned nato jsem se chytila za hruď a zvolala: „Ach ne – ještě mě tak vyděsíte, že z toho dostanu infarkt!“

V tu chvíli vystoupil dopředu další člověk a nabídl se, že „prohlášení“ napíše za mě. Nedovolila jsem mu to a zeptala jsem se ho: „Když se rozhodnou mě zatknout a zavřít do vězení, můžete pak mluvit mým jménem? Kdo dnes ještě neví, že Falun Dafa je dobrý?! A tenhle tady – chová se jako úplný hlupák, páchá zlo za bílého dne všem na očích.“ Prohlásila jsem: „Nikdo, absolutně nikdo mi nebude říkat, co mám dělat! Kromě Mistra nade mnou nikdo nemá žádnou moc!“ Vedoucí tomu muži řekl, aby odešel, a krátce nato odešel i on sám.

Mistr je v každém okamžiku po mém boku

Mistr mě vytáhl z pekla, očistil mě a dal mi druhý život. Mistr je v každém okamžiku po mém boku a neustále mě chrání. Jednou jsem šla na společné studium Fa. Když jsem vycházela, počasí bylo pěkné, ale během studia Fa začalo silně pršet. Cestou domů byla silnice úplně zaplavená. Když jsem se blížila k domu, narazila jsem na velkou a hlubokou kaluž v místě, kde byla v silnici hluboká prohlubeň; byla výrazně níž než okolní terén. Jela jsem na elektrické tříkolce a zdálo se téměř nemožné projet. Upřímně jsem Mistra požádala o pomoc. V tu chvíli jako by se voda rozestoupila na obě strany a snadno jsem projela. Má tříkolka zůstala zcela nad hladinou vody.

Jindy jsem byla během podzimní sklizně na poli a naložila jsem na vůz velké množství zimních melounů, abych je odvezla domů. Když jsem však dojela na okraj pole, nemohla jsem vyjet, protože tam byl hluboký bahnitý příkop. Požádala jsem Mistra, aby mi pomohl bahnitým příkopem projet. Na chvíli jsem se zastavila, abych uklidnila mysl, a potom jsem vysílala spravedlivé myšlenky. Jakmile jsem nastartovala vůz, projela jsem jím úplně snadno.

Falun Dafa kultivuji už 30 let. Z člověka na pokraji smrti jsem se dostala až tam, kde stojím dnes – stala jsem se kultivující, která dosáhla určité úrovně. Celá tato cesta je výhradně výsledkem Mistrovy spásy. Žádná slova nedokážou vyjádřit mou bezmeznou vděčnost Mistrovi.

Články, v nichž kultivující sdílejí svá pochopení, obvykle odrážejí vnímání jednotlivce v určitém časovém okamžiku na základě jeho kultivačního stavu a jsou nabízeny v duchu vzájemného pozvedání.