(Minghui.org) Během let jsem mluvila s mnoha kolegy o Falun Dafa a povzbuzovala je, aby vystoupili z Komunistické strany Číny (KS Číny) a jejích přidružených organizací. Někteří pochopili pravdu a rozhodli se vystoupit, zatímco jiní pod vlivem dlouholeté stranické propagandy a indoktrinace stále nedokázali prohlédnout lži KS Číny.

Mezi těmi, kteří vystoupili, jsem si všimla něčeho pozoruhodného. Kolegům, kteří upřímně přijali pravdu o Dafa a vystoupili z KS Číny, se často dostalo požehnání. V mnoha případech to přišlo v podobě vyřešení problémů, které je zvlášť trápily nebo je nutně potřebovali vyřešit. Ráda bych se podělila o několik příkladů.

Matčiny starosti se proměnily ve splněná přání

Ping a já jsme pracovaly ve stejném oddělení a často jsme spolu přicházely do styku. Měly jsme dobrý vztah, a tak jsem jí při našich rozhovorech často vyprávěla o Falun Dafa a vysvětlovala jí vše, v čem si nebyla jistá, například zinscenovaný podvod se sebeupálením na náměstí Tiananmen.

Postupem času Ping začala chápat stále více. Když jsem jí navrhla, aby vystoupila z KS Číny, velmi ráda souhlasila.

Ping žila v Pekingu více než dvacet let, ale pocházela odjinud a nikdy nezískala povolení k trvalému pobytu. To ji dlouho trápilo. Další věcí, která ji velmi tížila, bylo, že její syn projevoval jen malý zájem o školu, byl vzpurný a často se s ní hádal.

O něco více než měsíc poté, co vystoupila z KS Číny, obdržela dobrou zprávu: její dlouhodobý problém s registrací trvalého pobytu byl konečně vyřešen. Měla takovou radost, že trvala na tom, že mě pozve na jídlo. Potom mi řekla, že se začal měnit i její syn. I když občas ještě vyvolával spory, začal se více soustředit na studium. Jeho učitel dokonce Ping řekl, že se synovy známky v poslední době znatelně zlepšily. Řekla jsem jí, jak velkou z toho mám radost.

Pingin syn byl nedávno přijat na dobrou univerzitu, a splnilo se tak jedno z jejích dlouholetých přání.

Opravdová láska a život v zámoří

Feng pracovala v jiném oddělení, takže jsme měly jen malou příležitostí se vídat. Abych s ní mohla mluvit o Falun Dafa, cíleně jsem zorganizovala společnou večeři. (Yan, jejíž příběh následuje, se pravdu o Dafa dozvěděla také během podobného setkání u večeře, protože jinak jsme spolu přicházely do kontaktu jen zřídka.)

Když jsem Feng vyprávěla o zločinu KS Číny spočívajícím v násilném odebírání orgánů, byla tak otřesena, že bez váhání souhlasila, když jsem jí navrhla, aby z KS Číny vystoupila. Nabídla jsem jí, že její vystoupení zaregistruji pod pseudonymem, což se z důvodu ochrany soukromí běžně dělá. Ona však trvala na použití svého skutečného jména. Zeptala jsem se jí proč a ona odpověděla: „Když použiji pseudonym, jak bude jasné, kdo vystoupil?“ Její jasný postoj a upřímnost mě dojala a měla jsem radost, že skutečně pochopila fakta.

Po Fengině rozhodnutí brzy následovalo štěstí. Bylo jí přes třicet a žila se svou ovdovělou matkou, protože její otec před lety zemřel při autonehodě. Byla malého vzrůstu a podle běžných měřítek nebyla považována za atraktivní, a proto se jí nedařilo najít vhodného partnera pro manželství. To se pro ni stalo zdrojem velké úzkosti a někteří kolegové ji dokonce za zády pomlouvali.

Nedlouho poté, co vystoupila z KS Číny, se zasnoubila. Její snoubenec pocházel ze zámožné rodiny, byl čínského původu, měl kanadské občanství a pracoval ve Spojených státech. Feng mi později řekla, že když je představili společní známí, zamilovali se do sebe na první pohled. Překvapilo je, když zjistili, že jejich domovy v Pekingu byly blízko sebe.

Feng se od té doby usadila ve Spojených státech. Když se loni vrátila do Číny, sešly jsme se na večeři. Navrhla jsem jí, aby se šla podívat na Shen Yun, až bude mít příležitost. Řekla, že o Shen Yun už slyšela a že by ho jednou rozhodně ráda viděla.

Feng byla jednou z velmi mála lidí, kterým jsem pomohla vystoupit z KS Číny a kteří použili své skutečné jméno. Na stejné společné večeři souhlasila s vystoupením také další kolegyně. V té době čelila vážnému problému v práci a oddělení lidských zdrojů se připravovalo ukončit její pracovní smlouvu.

Jen několik dní poté, co ze strany vystoupila, ji však společnost nečekaně přeřadila na jinou pozici, místo aby ji propustila. Později se rozhodla odejít dobrovolně.

Oficiální uznání v zaměstnání

Yan také pracovala v jiném oddělení a byly jsme v malém kontaktu. Občas jsme se vídaly v jídelně během oběda a ona si často sedala poblíž mě. Přidala jsem si ji také mezi přátele na WeChatu. Protože velká část naší pracovní komunikace probíhala přes WeChat, bylo přirozené zůstat takto ve spojení.

Yan se velmi soustředila na rodinu a projevovala jen malý zájem o aktuální události nebo jiné záležitosti. Zpočátku jsem jí na WeChatu posílala články a informace o korupci mezi funkcionáři KS Číny, sociální nespravedlnosti a významných zprávách. Postupně se její pohled začal měnit.

Jednoho dne jsem se jí zeptala: „Cítíš teď nějaký rozdíl?“ Řekla mi, že mnoha věcem rozumí mnohem lépe než dříve. Potom jsem jí začala vyprávět o Falun Dafa, o pravdě za zinscenovaným sebeupálením na náměstí Tiananmen a o dalších souvisejících tématech.

Při společné večeři ve skupině jsem jí pomohla vystoupit z KS Číny. Když jsem jí to poprvé navrhla, jen přikývla. Řekla jsem jí, že to musí vyslovit. Pak upřímně odpověděla: „Vystupuji!“

Yan v naší organizaci pracovala více než dvacet let, přesto její pracovní status nebyl plně regularizován. Jejími vlastními slovy, nadřízení si jí nikdy příliš nevážili.

Nedlouho poté, co vystoupila z KS Číny, se zúčastnila vysoce konkurenčního zaměstnaneckého hodnocení, díky němuž mohli pracovníci získat řádný zaměstnanecký status. Tato hodnocení se konala pouze jednou za dva nebo tři roky a hlásilo se do nich mnoho zaměstnanců. K překvapení všech byla Yan schválena. Ze všech uchazečů z jejího oddělení byla vybrána jako jediná.

Protože jsem zůstala v kontaktu s Ping, Feng a Yan, mohla jsem být svědkem požehnání, která se později projevila v jejich životech. Tyto tři kolegyně, které pochopily fakta o Dafa a rozhodly se nevěřit lžím KS Číny, byly odměněny štěstím.