Důležitost víry: Úvahy k 250. narozeninám Ameriky

(Minghui.org) Každý rok slavím Den nezávislosti se svou komunitou. Hudba, jídlo a ohňostroj nám všem, od mladých po staré, vždy přinášejí radost a uvolnění.

Jak se blíží 250. narozeniny Ameriky, očekávám ještě větší oslavu. Jako někdo, kdo přišel z druhého konce světa, si této tradice vážím ještě víc, protože svobody, kterých se těšíme v Americe, v komunistické Číně neexistují.

Národ založený na víře

Spojené státy byly založeny na svobodě, osobní svobodě a úctě k božskému. Tyto základní hodnoty bylo možné vidět od plavby lodi Mayflower po Deklaraci nezávislosti a od otců zakladatelů až po to, co tato země za uplynulá dvě a půl století přinesla světu.

Cesta lodi Mayflower v roce 1620 byla příběhem o přežití. Poutníci se vydali na namáhavou cestu, aby hledali náboženskou svobodu, a na svůj život pohlíželi prizmatem božské prozřetelnosti. Dohoda z lodi Mayflower spojila 102 cestujících – nábožensky založených i těch, kteří takoví nebyli – do jednotné občanské společnosti.

Od úniku z Brooklynu až po překročení řeky Delaware byl první americký prezident George Washington osobně svědkem mnoha zázraků a ve svých projevech často používal výrazy jako „prozřetelnost“. „Ze všech dispozic a návyků, které vedou k politické prosperitě, jsou náboženství a morálka nepostradatelnými oporami,“ poznamenal ve svém rozlučkovém projevu v roce 1796.

Druhý americký prezident John Adams napsal: „Naše ústava byla vytvořena pouze pro mravný a nábožensky založený lid. Pro vládu nad jakýmkoli jiným je naprosto nedostačující.“

Otcové zakladatelé uznávali božství – a nikoli vládu – jako nejvyšší zdroj morální autority, a proto v Deklaraci nezávislosti napsali: „Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou svým Stvořitelem obdařeni určitými nezcizitelnými právy, mezi něž patří život, svoboda a usilování o štěstí.“

Ostrý kontrast za oceánem

V průběhu dějin chovala čínská civilizace hlubokou úctu k božskému. Je to patrné z přísloví předávaných z generace na generaci, například „Božstva tě sledují tři stopy nad hlavou“ nebo „plánování je na člověku, ale výsledek závisí na nebi“. Tyto tradiční víry byly nedílnou součástí udržování morální struktury společnosti.

Dnešní Čína je však úplně jiný příběh. Od chvíle, kdy se Komunistická strana Číny (KS Číny) v roce 1949 chopila moci, násilně indoktrinovala celé generace Číňanů svou ateistickou ideologií, která veškerou víru ve vyšší moc odmítá jako „pověru“. Zatímco tradiční čínské víry inspirovaly k morálnímu povznesení a povzbuzovaly lidi, aby žili v souladu s přírodou, Mao Ce-tung nacházel „bezmeznou radost“ v „boji s nebem, zemí a člověkem“.

Tato doktrína vedla k nesčetným katastrofám, včetně krvavých politických kampaní zaměřených na vlastníky půdy a Velkého hladomoru, člověkem způsobené katastrofy, která si vyžádala desítky milionů životů. KS Číny poté zahájila kulturní revoluci, aby zásadně vymýtila tradiční čínskou kulturu. Historické památky byly ničeny, tradiční hodnoty opouštěny a dokonce i členové rodin byli podněcováni k tomu, aby se navzájem napadali. Když byla pálena posvátná písma a mniši a jeptišky byli nuceni vrátit se k laickému životu, morální hodnoty a víra byly téměř vymazány.

Pro ty, kdo očekávali, že do Číny konečně přijde svoboda a volnost, zatloukl masakr na náměstí Tiananmen v roce 1989 poslední hřebík do rakve.

Potřeba chránit víru a svědomí

Všechno však není ztraceno. Poté, co byl Falun Gong v roce 1992 zveřejněn v Číně, inspirovala tato praxe sto milionů lidí, aby žili morálnějším životem a znovu získali víru v božství.

Falun Gong, založený na principech Pravdivost-Soucit-Snášenlivost, nejen zlepšil mysl i tělo praktikujících, ale prospěl také společnosti jako celku. Průzkum, který v roce 1998 provedl Čínský státní úřad pro sport, zjistil, že 97,9 % praktikujících Falun Gongu zaznamenalo zlepšení zdraví, přičemž 77,5 % dosáhlo úplného uzdravení z nemocí nebo jiných tělesných potíží.

Když KS Číny viděla širokou popularitu Falun Gongu, který nebyl pod kontrolou čínského režimu, zahájila v červenci 1999 celostátní kampaň s cílem Falun Gong vymýtit. Jiang Zemin, tehdejší vůdce KS Číny, který pronásledování zahájil, slíbil, že Falun Gong vyhladí za tři měsíce. Později vydal příkaz „zničit [praktikujícím] pověst, finančně je zruinovat a fyzicky je zničit“.

KS Číny tuto politiku systematicky uskutečňuje posledních 27 let. Pomocí nejmodernější propagandistické mašinérie vyrobila KS Číny nesčetné lži, aby Falun Gong očernila, a to jak v Číně, tak mimo ni. Kromě zatýkání, zadržování a věznění trpěli praktikující v Číně také mučením, nucenou prací, a dokonce i násilnými odběry orgánů. Bylo potvrzeno, že v důsledku pronásledování zemřelo několik tisíc praktikujících, skutečný počet je však pravděpodobně mnohem vyšší.

„Nespravedlnost kdekoli je hrozbou pro spravedlnost všude,“ napsal Dr. Martin Luther King. Jak KS Číny rozšiřuje své náboženské pronásledování do zahraničí a zaměřuje se na Falun Gong prostřednictvím manipulace zpravodajských médií a zneužívání právních kroků, její hrozba pro svobodné společnosti je větší než kdy dříve.

Spojené státy po desetiletí hrály klíčovou roli při obraně náboženské svobody po celém světě. Při přijetí Zákona o mezinárodní náboženské svobodě z roku 1998 Kongres USA napsal: „Právo na náboženskou svobodu je základem samotného původu a existence Spojených států... Od svého zrodu až dodnes si Spojené státy váží tohoto odkazu náboženské svobody a ctí toto dědictví tím, že se staví za náboženskou svobodu a poskytují útočiště těm, kdo trpí náboženským pronásledováním.“

Následování vize našich zakladatelů a ochrana náboženské svobody povedou k dalšímu úspěchu a prosperitě Ameriky. Když jsou víra a svědomí napadány, je povinností každého člověka bránit základní svobody, na nichž byla naše země založena.