(Minghui.org)

Moje dveře se otevřely

Praktikující Falun Dafa z provincie Shaanxi v Číně

Falun Dafa jsem začal praktikovat v roce 1998 a rád bych se podělil o úžasnou zkušenost, kterou jsem prožil během loňského čínského Nového roku, a vyjádřil svou vděčnost za Mistrovu bezmeznou soucitnost a péči.

V šest hodin večer jsem vysílal spravedlivé myšlenky, když někdo zaklepal na dveře. Když jsem zjistil, že je to spolupraktikující, zeptal jsem se jí, proč přišla právě teď, když je čas vysílat spravedlivé myšlenky. Řekla, že si před odchodem z domu zapomněla zkontrolovat čas. Vysílali jsme tedy spravedlivé myšlenky společně. Poté jsme si povídali o důležitosti zesílení našeho úsilí při vysílání spravedlivých myšlenek za účelem rozložení pronásledování. Zeptal jsem se jí, zda nepotřebuje s něčím pomoci.

Vytáhla přehrávač, který používala k přehrávání hudby ke cvičením, a řekla, že přestal fungovat. Zkusil jsem ho zapnout pomocí nabíječky, ale nefungovalo to. Navrhl jsem tedy, že koupíme nový na trhu s elektronikou. Udělali jsme to a požádal jsem jiného praktikujícího, aby jí do něj nahrál hudbu ke cvičením. Když bylo vše hotovo, bylo už po osmé hodině večer. Vzal jsem baterku a doprovodil ji k hlavní bráně. Když jsem se vrátil nahoru a sáhl po klíčích, náhle jsem si uvědomil, že je nemám. Zachvátila mě úzkost a pomyslel jsem si: „Co teď budu dělat? Dnes jsem ještě ani nestudoval Fa.“

Šel jsem za jinou praktikující, která bydlela v našem obytném komplexu, a zeptal se jí, co bych měl dělat. Pozvala mě, abych u ní přenocoval. Já jsem se ale chtěl vrátit domů, protože v bytě stále svítila světla a ještě jsem nestudoval Fa. Požádal jsem ji tedy, aby mi pomohla najít zámečníka. Řekla, že by to stálo více než sto jüanů a že její soused nedávno zámečníka volal a stálo ho to hodně peněz i času. To mě ještě více znepokojilo. Pak mi podala klíč od svého bytu a řekla, ať zkusím otevřít své dveře tímto klíčem. Připadalo mi to absurdní a úzkostlivě jsem odpověděl: „Jak by mohl tvůj klíč otevřít moje dveře?“

Odpověděla: „Požádej Mistra o pomoc!“

Pomyslel jsem si: „To je pravda! Proč mě nenapadlo požádat Mistra o pomoc, když jsem narazil na tento problém?“ Uvědomil jsem si, že moje víra v Mistra a Fa není dostatečně silná. Věděl jsem, že jsem se nekultivoval dobře, a omluvil jsem se Mistrovi. Spěchal jsem domů s jejím klíčem a pokusil se otevřít dveře, ale klíč nešel zasunout. Řekl jsem: „Mistře, prosím, pomozte mi otevřít dveře. Ještě jsem dnes nestudoval Fa!“ Náhle klíč vklouzl dovnitř, ale nešlo s ním otočit.

Pokračoval jsem v prosbách o pomoc a najednou se dveře otevřely. Byl jsem tak nadšený, že to nedokážu slovy vyjádřit. Když jsem vstoupil do bytu, přistoupil jsem k Mistrovu portrétu a třikrát se uklonil. Jsem nesmírně vděčný za jeho neustálou ochranu. Prostřednictvím této praktikující mi Mistr něco připomněl. Jak je možné, že po tolika letech kultivace mě ani nenapadlo požádat Mistra o pomoc, když jsem se ocitl v nesnázích? Prosil jsem Mistra, aby mi tuto chybu odpustil. Děkuji Vám, Mistře, za Vaši soucitnou spásu.

Malé zázraky při nabíjení telefonu a nalezení ztracených peněz

Praktikující Dafa z provincie Heilongjiang v Číně

Než jsem se vydal za otcem do jiného města, potřeboval jsem se zastavit u jedné praktikující. Z bezpečnostních důvodů jsem nechal mobilní telefon před jejím domem. Když jsem vyřídil vše potřebné, nastoupil jsem do autobusu směřujícího k otcovu domu. Během cesty jsem zkontroloval telefon a zjistil, že je baterie zcela vybitá. To bylo špatné. Nemohl jsem kontaktovat rodinu, a oni by si začali dělat starosti. Všiml jsem si, že všichni kolem používají své telefony, ale styděl jsem se někoho požádat o pomoc.

Pomyslel jsem si: „Mistře, baterie se mi vybila. Rodina bude mít strach, pokud se mi nedovolá. Budou si myslet, že se mi něco stalo. Pokud uplyne příliš mnoho času, mohou si stěžovat nebo říkat neuctivé věci, a nechci, aby si tím vytvářeli karmu.“ Potom mě napadla jedna myšlenka: „Mé tělo je malý vesmír a v tomto malém vesmíru existuje všechno. Cokoli je potřeba, je v něm přítomno.“ Vložil jsem telefon do kapsy a řekl ochráncům Fa: „Prosím, pomozte mi také.“ Poté jsem vyslal myšlenku: „Začni se nabíjet.“

Po nějaké době jsem telefon vytáhl a zjistil jsem, že se stal zázrak. Baterie byla téměř plně nabitá. Měl jsem obrovskou radost a znovu a znovu jsem Mistrovi děkoval: „Děkuji Vám, Mistře! Děkuji Vám, Mistře!“ Rychle jsem zavolal rodině, vysvětlil jim, že se telefon vybil, a ujistil je, že brzy dorazím domů. Když jsem mladší sestře a ostatním vyprávěl, co se stalo, byli také ohromeni mimořádnou silou Dafa.

Jednoho dne jsem nakupoval v supermarketu a rozměnil jsem peníze na menší bankovky, které jsem chtěl použít jako materiály pro objasňování pravdy. Chtěl jsem je uspořádat a uložit na později. Když jsem však sáhl do kapsy, peníze tam nebyly. Prohledal jsem všechny kapsy, ale nic jsem nenašel. Napadlo mě, zda jsem je omylem nevyhodil do koše spolu s účtenkou. Prohledal jsem odpadkový koš, ale nebyly tam. Pak jsem si pomyslel, že možná vypadly, když jsem vytahoval klíče od dveří, a tak jsem prohledal okolí vchodu. Ani tam nic nebylo. Nakonec jsem si řekl, že to nechám být a budu to považovat za příležitost odstranit své připoutání k osobnímu prospěchu.

Uklidnil jsem se a přečetl si jednu přednášku z knihy Zhuan Falun. Když jsem dočetl, pomyslel jsem si: „Pokud mi ty peníze skutečně patří, vrátí se ke mně.“ Po chvíli jsem se rozhodl otevřít dveře a podívat se ještě jednou. Jakmile jsem dveře otevřel, uviděl jsem peníze ležet přímo přede mnou na zemi: jednu desetijüanovou bankovku, jednu pětijüanovou a jednu jednojüanovou. Byl jsem překvapený a potěšený. Mistr viděl, že jsem se dokázal vzdát připoutání k osobnímu prospěchu, a pomohl mi peníze znovu najít.