(Minghui.org) Primo Levi, italský Žid, který přežil holokaust, napsal několik knih o svých zkušenostech z koncentračního tábora Auschwitz. V jedné z nich, Potopení a zachránění, zaznamenal mrazivá slova důstojníka nacistických jednotek SS o krutosti plynových komor.
„Ať už tato válka skončí jakkoli, válku proti vám jsme vyhráli. Nikdo z vás nezůstane, aby mohl svědčit, a i kdyby někteří z vás přežili, svět jim nebude věřit,“ řekl důstojník. „Možná se objeví podezření, diskuse a výzkumy historiků, ale žádná jistota nebude existovat, protože společně s vámi zničíme i důkazy.
„A i kdyby nějaký důkaz zůstal a někteří z vás přežili, lidé řeknou, že události, které popisujete, jsou příliš hrůzné, než aby jim bylo možné uvěřit. Řeknou, že jde o zveličenou spojeneckou propagandu, a uvěří nám, kteří všechno popřeme, nikoli vám. Budeme to my, kdo bude určovat dějiny táborů,“ pokračoval.
Tato mrazivá slova vykreslovala děsivou skutečnost. Na základě vlastních zkušeností Levi věřil, že tlak, který může totalitní stát vyvíjet na jednotlivce, je hrůzný. Jeho zbraně jsou v zásadě tři: přímá propaganda, bariéra bránící pluralitě informací a teror.
Poté, co Komunistická strana Číny (KS Číny) začala v roce 1999 potlačovat Falun Gong, se bohužel všechny tyto praktiky zopakovaly. Díky desetiletím zkušeností z předchozích politických kampaní a nejmodernějšímu propagandistickému aparátu posunula KS Číny toto pronásledování víry na novou, dosud nevídanou úroveň.
Přehlížená fakta
Proč nebyl holokaust včas odhalen veřejnosti? Historici nalezli několik příčin.
Prvním faktorem bylo záměrné utajování a klamání. Nacistický režim aktivně zakrýval své vyhlazovací úsilí pomocí eufemismů, jako bylo „přesídlení na východ“, a nasazoval jednotky nuceně pracujících, například v rámci Operace 1005, aby vykopávaly a spalovaly těla z hromadných hrobů a ničily tak důkazy.
Druhým faktorem byl extrémní rozsah zvěrstev a z něj plynoucí nedůvěra. Když se objevily první zprávy, například od Jana Karského a Witolda Pileckého, představitelé Spojenců je přijali skepticky. Průmyslově organizované vraždění dosahovalo tak bezprecedentního rozsahu, že se tehdejším pozorovatelům zdálo neuvěřitelné.
Historička Deborah Lipstadt ve své knize Nad rámec uvěřitelného: Americký tisk a příchod holocaustu zdokumentovala, jak americký tisk nedokázal přistupovat k vyhlazování evropských Židů jako k naléhavé zprávě. Deník The New York Times například 27. června 1942 zveřejnil zprávu o masakru 700 000 polských Židů. Tato otřesná zpráva, týkající se životů stovek tisíc lidí, byla nakonec odsunuta do nenápadného rohu šesté strany.
Dne 25. listopadu 1942 uspořádal rabín Stephen Wise tiskovou konferenci, na níž oznámil, že americké ministerstvo zahraničí potvrdilo, že nacisté uskutečňují plán na vyhlazení evropských Židů. Následujícího dne zveřejnil deník The New York Times krátký článek na desáté straně vedle oficiálního nacistického popření.
„Proč tedy byly tyto děsivé zprávy téměř ukryty na zadních stranách? Toto přehlížení zdaleka nebylo ojedinělé a dosah deníku tehdy ještě nebyl plně celonárodní. Jako hlavní americký zdroj válečných zpráv však nepochybně ovlivňoval úsudek ostatních zpravodajských médií,“ zamýšlel se v roce 2001 bývalý výkonný redaktor Max Frankel v článku nazvaném „150. výročí: 1851–2001; Odvrácení zraku od holokaustu“.
„Nedochovaly se žádné záznamy o tom, jak redaktoři deníku Times v letech 1939 až 1945 diskutovali o zpravodajství věnovaném tomuto tématu. V jeho způsobu informování se však opakovaně projevuje jedna hlavní zásada: nezdůrazňovat utrpení Židů a při informování o něm dbát na to, aby bylo spojováno s utrpením mnoha dalších Evropanů,“ pokračoval Frankel.

Dachau, první nacistický koncentrační tábor, v němž bylo za dobu jeho existence vězněno přibližně 190 000 lidí. (iStock)

Přehlížené pronásledování trvající 27 let
Od chvíle, kdy Komunistická strana Číny (KS Číny) začala v červenci 1999 potlačovat Falun Gong, se historie bohužel opakuje. Během uplynulých 27 let bylo toto pokračující a kruté pronásledování, které lze považovat za jedno z nejrozsáhlejších současných porušování lidských práv v dějinách, do značné míry přehlíženo.
Pronásledování Falun Gongu je závažné z několika hledisek. Především je ohromující jeho rozsah. Když represe začaly, bylo v Číně přibližně 100 milionů praktikujících. Téměř všichni byli vystaveni diskriminaci podněcované státem řízenou nenávistnou propagandou. Na příkaz bývalého vůdce KS Číny Jiang Zemina byl v červnu 1999 zřízen Úřad 610, aby dohlížel na systematické pronásledování na všech úrovních, od politbyra až po obce a městské čtvrti. K účasti byly mobilizovány všechny vládní úřady, vzdělávací instituce, zpravodajská média i další profesní oblasti. V mnoha případech byla výše mzdy zaměstnanců spojena s mírou jejich zapojení do pronásledování.
Druhým hlediskem je krutost pronásledování. Podle Jiangových vlastních slov mělo pronásledování praktikujících Falun Gongu „zničit jejich pověst, finančně je zruinovat a fyzicky je zlikvidovat“. Kromě zatýkání, domovních prohlídek, zadržování a věznění byli praktikující vystavováni také mučení, nucené práci a zneužívání psychiatrie, a stávali se dokonce oběťmi násilných odběrů orgánů.
Třetím závažným hlediskem je nedostatečné informování a přehlížení ze strany zpravodajských médií. Před zahájením represí čínská média někdy informovala o přínosech Falun Gongu, meditačního systému založeného na principech Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti, od zlepšení fyzického zdraví až po zušlechťování charakteru. Od roku 1999 se média ovládaná KS Číny proměnila v propagandistické nástroje, které nepřetržitě šíří pomluvy KS Číny namířené proti Falun Gongu. Kvůli přísné cenzuře a propracovanému systému sledování mají běžní občané, a někdy dokonce i vládní úředníci, jen obtížný přístup k pravdivým informacím o Falun Gongu.
Přestože se v počátečních letech pronásledování objevilo několik zpráv o Falun Gongu, zpravodajská média mimo Čínu o tomto rozsáhlém porušování lidských práv, které se podobá období holokaustu, nebo je dokonce ještě závažnější, převážně mlčela. KS Číny navíc vyvíjela finanční tlak, aby ovlivňovala západní média. Některá média se bohužel ke KS Číny připojila a začala Falun Gong očerňovat.
Právě proto praktikující Falun Gongu v Číně i v zahraničí neúnavně usilují o zvyšování povědomí o této lidskoprávní tragédii. Také proto Minghui.org během uplynulých 27 let soustředilo své úsilí na shromažďování informací z první ruky o brutalitě uvnitř Číny a o celosvětových snahách vyzývajících k ukončení těchto zvěrstev. Jména těchto dobrovolníků možná neznáme, jejich úsilí se však stane důležitou kapitolou dějin.
Po holokaustu byla na mnoha památnících koncentračních táborů vyryta slova „už nikdy“, která měla připomínat nutnost zabránit budoucím zvěrstvům. Přesto mnozí mlčí, zatímco se před jejich očima odehrává genocida praktikujících Falun Gongu, včetně bezprecedentních násilných odběrů orgánů. Doufáme, že si čtenáři vezmou ponaučení z historie a podniknou kroky na pomoc nevinným lidem.

Tábor nucených prací Masanjia byl nechvalně proslulým zařízením, v němž byli praktikující Falun Gongu zadržováni a mučeni. Minghui zveřejnilo více než 8 600 článků odhalujících brutalitu v tomto zařízení.
Copyright © 1999-2026 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.