Jak Falun Dafa vyléčil těžkou depresi mé neteře

(Minghui.org) Všichni naši příbuzní a přátelé byli překvapeni, že má neteř po pouhých třech měsících doučování středoškolského učiva úspěšně složila přijímací zkoušky a byla přijata na prestižní uměleckou univerzitu v Číně. Předtím trpěla těžkou depresí a téměř se zcela uzavřela před okolím. Když lidé říkali, že je to díky mému vynikajícímu vedení, odpověděla jsem: „Tento zázrak vytvořil Mistr Li!“

Má neteř začala trpět depresí ve 12 letech. Přestože docházela k psychologovi, její stav se pouze zhoršoval a nakonec přestala do školy chodit. Otec jí našel lepšího psychologa, který se s ní scházel jednu hodinu týdně a účtoval si 1 000 jüanů (3125,- Kč) za jedno sezení. Roční náklady činily 40 000 (ca 125.000,- Kč) až 50 000 jüanů. Přestože léčba trvala dva roky, nepřinesla žádné výsledky.

Téměř úplně se uzavřela do sebe, odmítala hovořit s rodinou a jen zřídka se usmála. Její matka, která během těchto dvou let zůstala doma, aby se o ni starala, také upadla do deprese. Tlak, jemuž byla rodina vystavena, vedl k tomu, že jejímu otci byla diagnostikována bipolární porucha, zatímco babička trpěla blíže neurčeným duševním onemocněním.

Když jí bylo 14 let, vzala jsem ji k sobě. Zpočátku se držela stranou, ale postupně se mnou začala hovořit a ukázala mi množství modrošedých obrázků, které měla uložené v telefonu. Byla jsem ohromená. Nikdy by mě nenapadlo, že dívka v raném dospívání může mít tolik ponurých obrázků. Dokázala jsem vycítit zoufalství a beznaděj v jejím srdci.

Také jsem náhodou narazila na několik obrázků, které nechtěla, abych viděla: několik záběrů z čínského historického seriálu s homosexuálními mužskými postavami, fotografie podivných oděvů a pochmurná videa a písně. Téměř nic v jejím telefonu nepůsobilo normálně. Její myšlenky byly téměř úplně pokřivené a zkažené, což mě zastihlo nepřipravenou. Matka se bála zasáhnout, protože měla strach, že by dívka mohla spáchat sebevraždu; její otec se obával téhož. Těžká deprese bývá často spojena s vysokým rizikem sebevraždy a má neteř působila velmi zranitelně.

Když jsem připravovala jídlo, ptala jsem se jí, co by chtěla jíst, a ona vždy odpověděla, že je jí to jedno. Později prohlásila: „Nic mi nechutná, všechno je stejné!“ Šokovalo mě, když jsem zjistila, že ztratila chuť.

Vymanění se ze zoufalství

Pozvala jsem ji, aby se podívala na pořad o čínské historii, který vytvořila televize NTDTV. Líbil se jí. Řekla jsem: „Tento pořad vytvořili naši praktikující. Je skvělý, viď?“

Nic neřekla, ale zapamatovala si čas jeho vysílání, sledovala ho opakovaně a dokonce si dělala mnoho poznámek.

Před lety, ještě než začala chodit do základní školy, jsem ji povzbuzovala, aby se se mnou naučila nazpaměť několik básní z Hong Yin. Znovu jsem jí knihu ukázala a navrhla, aby překreslila některé ilustrace. Nakreslila lotosový květ, který vypadal velmi realisticky, a ze své kresby měla radost.

Vzhledem k jejímu tehdejšímu stavu jsem neočekávala, že by se mnou dokázala studovat Fa, a proto jsem se rozhodla seznámit ji s ním později. Když u mě bydlela tři měsíce, pozvala jsem ji, aby se ke mně připojila při sledování videozáznamů Mistrových přednášek. Následujícího dne jsem ji viděla, jak je sleduje sama. Krátce nato jsme spolu začaly studovat Fa a provádět cvičení Dafa.

Brzy poté, co začala praktikovat Falun Dafa, potkala plačící uklízečku. Zašla do nedalekého supermarketu, koupila jí něco sladkého a řekla: „Teto, prosím, dejte si. Sladké vám může zlepšit náladu!“

Žena na okamžik zůstala překvapeně stát a byla hluboce dojatá. Nikdo neočekával, že dítě, které tak dlouho trpělo depresí, dokáže projevit takovou laskavost.

„Je příjemné vypadat tak normálně!“

Prvním cvičením Dafa, které se mnou neteř prováděla, byla hodinová meditace vsedě. Přes bolest při sezení se zkříženýma nohama vytrvala a dokončila celé cvičení. Když ráno prováděla cvičení ve stoji, slyšela jsem, jak jí praskají kosti. Na chvíli nás to zmátlo, ale nepřikládaly jsme tomu velkou váhu. Potom jsem si všimla, že drží hlavu vzpřímeně a už není shrbená.

Dva roky deprese jí nepřinesly pouze duševní utrpení, ale kvůli lékům také výrazné tělesné změny. Na zadní straně krku měla vybouleninu, kvůli níž nedokázala zvednout hlavu. Nyní však zmizela. Radostně jsem zvolala: „Ta boule na krku splaskla. Vidíš, Mistr uvolnil tlak na tvou páteř!“

Později se postavila před zrcadlo, usmála se a řekla: „Je příjemné vypadat tak normálně!“

Zasmála jsem se a zeptala se: „Copak jsi předtím nevypadala takhle?“ Odpověděla, že ne.

„Jak jsi tedy vypadala?“

„Nevím, ale rozhodně ne normálně.“

Řekla, že dříve měla výrazně vystouplé lícní kosti, které podle ní vypadaly nevzhledně, a proto se nerada dívala do zrcadla. Toho jsem si nevšimla, ale když ke mně poprvé přišla, měla kulatý, měsíčkovitý obličej, což byl vedlejší účinek léků. Neteř řekla, že vystouplé lícní kosti už nejsou tak nápadné.

Skutečně vypadala mnohem lépe a celkově se její postava vrátila do normálu. K těmto proměnám došlo již po několika měsících praktikování Falun Dafa.

Krátce nato začala studovat výtvarné umění. Malování se věnovala už jako dítě, a proto v těchto kurzech pokračovala. Tehdy jsem neměla žádná další očekávání. Jen jsem si říkala, že nemůže zůstat doma navždy. Kdyby se vrátila do běžné školy, měla by dvouleté zpoždění a nedokázala by učivo dohnat. Nechala jsem ji tedy nejprve studovat to, co ji bavilo, a rozhodly jsme se, že uvidíme, jak se věci budou dále vyvíjet.

Po návratu do kurzu vyfotografovala svůj první obraz a poslala snímek rodičům. Oba reagovali stejně: „Proč nám posíláš fotografii?“ Obraz vypadal natolik realisticky, že si mysleli, že jde o fotografii, a ne o skutečnou malbu. Neteř měla obrovskou radost.

Také její matka byla ze změn své dcery velmi nadšená a všem kolem sebe říkala: „Moje dcera se už dokáže usmívat!“

Nevěděla, že tyto změny nastaly díky praktikování Dafa. Protože jsem byla kvůli své víře pronásledována, rodina a příbuzní se obávali, že mě neteř bude následovat a začne rovněž praktikovat. Proto jsem jim neřekla, co vedlo k jejímu uzdravení.

Poté, co začala praktikovat, pochopila skutečný smysl života. Nalezla naději a vymanila se ze zoufalství. Tělesné změny jí dodaly na půvabu a navrátily sebevědomí. Vrátil se jí také smysl pro chuť. Dříve se jí obtížně dýchalo nosem a ve spánku nevědomky otevírala ústa, ale to všechno přestalo. Zmizely také bolesti břicha, kterými dříve trpěla. Když ke mně poprvé přišla, měla nažloutlou pleť; nyní byla světlá a zdravě růžová a celá zářila!

Zázračně přijata na vybranou univerzitu

Protože má neteř nedokončila nižší střední školu, mohla před přijímacími zkouškami na vysokou školu nastoupit pouze na odbornou střední školu. V posledním roce před jejím dokončením navštěvovala přípravný výtvarný kurz. Po jeho skončení jí zbývaly pouhé tři měsíce na studium všeobecně vzdělávacích předmětů před přijímacími zkouškami na vysokou školu. Její rodiče neočekávali, že půjde na univerzitu, a od nástupu na střední školu jí se studiem těchto předmětů nijak nepomáhali.

Když šla neteř ke zkoušce, pomyslela si: „Je to jako cvičná přijímací zkouška na vysokou školu.“ V den zkoušky proto byla méně nervózní než předchozí den. Po zkoušce byla docela optimistická a řekla: „Myslím, že to dopadlo docela dobře.“ Když byly zveřejněny výsledky, všichni jsme byli překvapeni – skutečně překročila minimální bodovou hranici požadovanou pro přijetí do bakalářského studia.

Její matka řekla: „Nechme všechno ostatní stranou a podívejme se jen na její výsledek z angličtiny. Tak dlouho se ji neučila – jak mohla za pouhé tři měsíce dosáhnout tak vysokého počtu bodů? Musela se naučit tolik nových slov.“ Za tři měsíce absolvovala pravděpodobně pouze ekvivalent dvaceti hodin angličtiny. Učitel řekl: „Víc už ji učit nemůžeme, jinak by toho na ni bylo příliš mnoho.“

Má neteř nestudovala do úmoru; jednoduše dělala, co bylo v jejích silách. Některé hodiny jsem jí dokonce zrušila, abych zmírnila její zátěž. V té době jsem s ní studovala Fa, protože jsem zjistila, že si během intenzivní přípravy na všeobecně vzdělávací předměty vytvořila připoutání k mobilnímu telefonu. Když jsem si prohlédla historii jejího prohlížení internetu, vyděsilo mě to.

Řekla jsem jí: „Když ti klesne morálka, budeš působit problémy, i kdyby ses dostala na dobrou školu. Proč se ke mně nepřidáš při studiu Fa a nenaučíš se být dobrým člověkem?“

Po několika dnech studia Fa prošla hlubokou proměnou. Uvědomila si své nesprávné jednání a znovu se stala optimistickou a laskavou. Byla ohleduplná ke každému učiteli a dokázala se soustředit na studium.

Má původní představa, že by měla veškerý čas věnovat studiu všeobecně vzdělávacích předmětů, byla nesprávná. Přestože jsem s ní strávila trochu času čtením Fa, její studium to neovlivnilo. Poté, co jsem viděla, jak se díky studiu Fa pozvedla její morálka, zlepšila se také její schopnost učit se. Mistr jí zároveň jemným a nepostřehnutelným způsobem zázračně poskytl moudrost, kterou ke studiu potřebovala.

Při vyplňování přihlášky na vysokou školu se stal zázrak. Její učitel doporučil zvolit méně žádanou univerzitu, protože jsme si nebyli jisti, zda splní požadavky školy, na kterou bylo obtížnější se dostat. Podle pravidel jsme mohli uvést pouze jednu školu. Nejprve jsme tedy vybrali tu, na kterou ve skutečnosti příliš jít nechtěla.

Když však nastal čas přihlášku potvrdit, začali jsme se přít o volbě studijního oboru a potvrzovací krok jsme přehlédli. Když jsme následujícího rána chtěli přihlášku potvrdit, na počítači se objevila zpráva, že univerzita, která se jí líbila, dosud nenaplnila přijímací kvótu. To znamenalo, že pokud úspěšně složí její přijímací zkoušku, pravděpodobně bude přijata. Neteř se mě nadšeně zeptala, co má udělat. Usmála jsem se a řekla: „Mistr ti tuto příležitost dal, tak ji přijmi.“ Poté svou přihlášku změnila a byla přijata na školu, kterou si přála.

Její otec se na praktikující Falun Dafa vždy díval svrchu a považoval nás za pošetilé. Když však byla má neteř zázračně přijata na prestižní univerzitu, začal si mě vážit. Také si uvědomil, že Dafa je skutečně mimořádný, a uvěřil tomu, co mu praktikující dříve říkali. Tajně se neteře zeptal: „Vstoupil tvůj bratr na univerzitě do Komunistické strany Číny? Jestli ano, ať mu teta pomůže vystoupit.“

Rodině jsem řekla, že se mnou neteř studovala Fa, a dodala jsem: „Tento zázrak vytvořil Mistr Li!“

Minulý rok se naše rodina zúčastnila svatby vnučky mé tety. Neteř měla školní prázdniny a šla s námi. Když mou tetu uviděla, nejenže ji pozdravila, ale také jí pomáhala při chůzi. Teta řekla mé matce: „Z toho dítěte je teď úplně jiný člověk!“

Rodina mé neteře měla přirozeně velkou radost, že se zotavila z deprese a prošla změnami, kterých se nepodařilo dosáhnout žádnou léčbou.