Systematické pronásledování praktikujících Falun Gongu ve věznici Gongzhuling

Úvodní strana > Pronásledování > Přehled a Souhrnné zprávy

Čec. 21, 2026 | Zpravodaj Minghui v provincii Jilin v Číně

(Minghui.org) Věznice Gongzhuling v provincii Jilin má devět oddělení, přičemž deváté oddělení slouží výhradně k zadržování praktikujících Falun Gongu. Zároveň je centrálním místem pro takzvaný „vstupní výcvik“. Praktikující, kteří jsou zde zadržováni, musejí absolvovat „vstupní výcvik“ společně se všemi nově příchozími a poté zůstávají v devátém oddělení, kde jsou až do skončení trestu vystavováni nepřetržitému vymývání mozků.

Deváté oddělení je rozděleno na vnější a vnitřní část. Ve vnější části se nachází shromažďovací sál a společná kancelář dozorců, která není vybavena kamerovým systémem a zároveň slouží jako sklad elektrických obušků a pepřových sprejů. Ve vnitřní části, která je monitorována kamerami, jsou tři učebny pro vymývání mozků, sedm cel, tři místnosti pro vstupní výcvik a shromažďovací sál poblíž vchodu. Jednotlivé části od sebe odděluje kovový plot a elektrická brána. V tomto oddělení je obvykle zadržováno přibližně 80 praktikujících Falun Gongu. Mnohým je více než 50 let a byli odsouzeni ke čtyřem až devíti letům vězení. Několik z nich bylo odsouzeno k více než deseti letům. Oddělení tvrdí, že dosahuje „stoprocentní míry transformace“.

Počáteční období uvěznění

Praktikující, kteří odmítnou podepsat záruční prohlášení o zřeknutí se víry, opakovaně vyslýchá velitel devátého oddělení. Účelem tohoto „dotazování“ je zjistit povahu praktikujícího, jeho psychickou odolnost a úroveň pochopení Falun Gongu, aby pro něj mohl být vytvořen individuální způsob „transformace“. Vedoucí oddělení vězeňské správy rovněž odváží praktikující k výslechům na policejní stanice mimo věznici. Bez ohledu na to, zda praktikující u soudu přiznal vinu, je na něj vyvíjen nátlak, aby záruční prohlášení podepsal.

Instruktoři a vězni určení ke sledování praktikujících jim zároveň neustále vyhrožují následky, pokud prohlášení nepodepíší. Instruktoři, bývalí praktikující, kteří byli „transformováni“, průběžně podávají hlášení dozorcům. Vězni jsou obvykle převedeni z jiných oddělení a do pronásledování se zapojují dobrovolně, aby nemuseli vykonávat nucené práce. Praktikující nejen sledují, ale mají také dovoleno fyzicky napadat každého, kdo odmítne prohlášení podepsat. Někteří vězni z vlastní iniciativy praktikující ponižují a napadají, aby si získali přízeň dozorců.

Systematické odvety za odmítnutí podepsat záruční prohlášení

Praktikující, kteří odmítají podepsat záruční prohlášení i po opakovaných výsleších, jsou během každodenního vstupního výcviku trestáni.

Odvety zahrnují:

Nucené vzpřímené sezení na stoličce bez jediného pohybu, přičemž musejí mezi nohama držet těžkou knihu. Vystupující hrany stoliček často způsobují zarudnutí, otoky a krvácení kůže. Praktikující v dobrém fyzickém stavu jsou nuceni držet ještě těžší knihy, a pokud jim kniha upadne, vyhrožují jim použitím elektrických obušků.
Hladovění: Denně dostávají pouze jednu napařovanou housku přibližně o velikosti vejce.
Odpírání pitné vody a osobní hygieny: Jsou jim zabaveny hrnky a nesmějí pít ani se mýt.
Nucené přesčasy: Každou noc musejí odpracovat tři směny, z nichž každá trvá dvě hodiny.
Mučení chladem: V zimě jsou nuceni sedět u otevřeného okna bez teplého oblečení.

Během tohoto týrání musejí praktikující mlčet, nehýbat se a snášet ponižování ze strany vězňů, kteří na ně dohlížejí. Vězni také podávají hlášení dozorcům, kteří mohou mučení dále vystupňovat tím, že praktikující veřejně fackují nebo jim stříkají pepřový sprej do obličeje.

Každý praktikující, který odmítne podepsat záruční prohlášení i po třech měsících, je převeden do oddělení nově příchozích, kde pokračuje ještě horší pronásledování včetně mučení.

Systematické ničení myšlení

Mnoho praktikujících, kteří se pod nátlakem zřekli své víry, je umístěno do cel pro dvanáct osob a sledováno vězni. Každý den po jídle jsou nuceni účastnit se intenzivních sezení zaměřených na vymývání mozků.

Sezení zaměřená na vymývání mozků jsou rozdělena do tří úrovní, přičemž na každé působí dva vězni a jeden instruktor. Hlavní náplní je nutit praktikující sledovat videa očerňující Falun Gong.

Na začátku a na konci každého měsíce musí každý napsat zprávu o svých myšlenkách. Bez ohledu na zbývající obsah musí každá zpráva obsahovat jednu větu očerňující Falun Gong a další větu urážející Mistra Li Hongzhi, zakladatele Falun Gongu. Dozorci se zaměřují pouze na tyto dvě věty. Na ty, kteří odmítnou vyhovět, vyvíjejí ostatní vězni nátlak, aby je napsali. Pokud nadále odmítají, jsou odvedeni do kanceláře, kde je dozorci fackují nebo bijí. Poté jim znemožní nakupovat jakékoli zboží, přijímat návštěvy nebo telefonovat. Dozorci také určí vězně, aby sledovali každý jejich pohyb, dokud praktikující nátlaku nepodlehne. Jakmile obě věty napíše, je jeho zpráva vyvěšena na nástěnce.

Každodenní omezení

Každé ráno, odpoledne a večer, s výjimkou víkendů, musí všichni ve shromažďovacím sále zvednout pěst a složit politickou přísahu, jejíž znění připravuje velitel oddělení. Před obědem se musejí všichni seřadit a provádět qigongové cvičení, které není součástí Falun Gongu. V celách mají praktikující zakázáno sedět v lotosové pozici, která se používá při meditaci Falun Gongu. Instruktoři a vězni dostávají pokyn hlásit každého, kdo pronese „nevhodný výrok“. Gai Guocai byl například téměř na tři měsíce převeden do oddělení přísného režimu pouze proto, že řekl: „Falun Dafa je dobrý.“

Násilí používané k zajištění požadované míry „transformace“

Přibližně jednou za dva měsíce navštěvují věznici představitelé Výboru pro politické a právní záležitosti provincie Jilin, aby prověřili stav „transformace“ praktikujících. Vybraní praktikující se musejí předem účastnit přípravného setkání a jsou nuceni naučit se nazpaměť své „pochopení“ vlastní víry, přičemž zvláštní důraz je kladen na dvě „povinné“ věty z jejich zpráv. Ti, kteří nesplní požadovaný „standard“, musejí absolvovat další školení vedená instruktory.

V den „zkoušky“ jsou praktikující po skupinách přiváděni do místností, kde je jednotlivě vyslýchají představitelé provinčního Výboru pro politické a právní záležitosti. Požadovaná odpověď musí obsahovat dvě věty očerňující Mistra Li a Falun Gong a prohlášení o tom, zda budou nadále praktikovat Falun Gong. Ti, kteří zkouškou neprojdou, jsou po návratu do cel vystaveni násilí, včetně fackování a bití. Ti, kteří zkouškou projdou, musejí podepsat dokument, který obsahuje také jména instruktorů a vězeňského personálu zapojeného do vymývání mozků.

Výhrůžky před propuštěním

Dozorci zařazují praktikující do různých kategorií, například do přísného nebo zkušebního režimu, a to na základě jejich zpráv o myšlenkách a odpovědí při výsleších. Ti, kteří jsou považováni za zcela „transformované“, jsou převedeni do jiných oddělení, kde vykonávají nucené práce.

Před propuštěním musejí praktikující vyplnit formulář obsahující otázku: „Byli jste biti dozorci?“ Poté, co jim dozorci vyhrožují, většina z nich odpoví: „Ne.“

Podle informací shromážděných webem Minghui.org patří mezi praktikující, kteří zemřeli v důsledku mučení ve věznici Gongzhuling, Liang Zhenxing, Ma Zhanfang, Cai Fuchen, Zhang Hui, Xu Huijian, Wang Enhui, Yang Baosen, Liu Qingtian, Bai Jingzhi, Chen Liandong, Zhou Ji’an, Zhang Ziyou, Liu Yanlong, Jiang Yong, Jiang Xiaotian, Wang Ligong a Liu Jiang.

Mezi další praktikující, kteří byli mučeni za odmítnutí psát zprávy o myšlenkách, patří Wu Dexiu, Kang Wancai, Shi Wenzhuo, Xu Lixin, Li Yanming a Zhang Guojun.

Vybrané případy pronásledování: Mučení 81letého muže a převedení šedesátníka do oddělení přísného režimu

Wang Jianyingovi bylo 81 let a Zhang Guozhimu přes 60 let. Oba byli po dlouhou dobu zadržováni v oddělení vstupního výcviku, protože odmítali podepsat záruční prohlášení. Bylo jim odepřeno právo nakupovat zboží, přijímat návštěvy a telefonovat. Dozorci Zhanga opakovaně fackovali a neustále vyslýchali. Oba muži výrazně zhubli.

Ji Hui byl téměř šest měsíců zadržován v oddělení vstupního výcviku, protože se odmítal zříci své víry. Dozorce se spolčil s jedním vězněm a nechal ho převést do oddělení přísného režimu, kde dostával denně pouze tři lžíce rýžové kaše. Každý den byl nucen celé hodiny sedět na prkně a byl zbavován spánku, protože ho v noci každou hodinu budili. Ani poté, co mu byl diagnostikován nádor na mozku, dozorci nepolevili a nadále ho opakovaně zasahovali elektrickými obušky. Po několika měsících značně zhubl.